(14.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Za třetí. My devizové rezervy investujeme podle velmi přísných pravidel. V zásadě jsou dnes... Ta základní informace o jejich investování je ve zprávě. Publikujeme ji každoročně. V zásadě ty devizové rezervy dnes máme rozděleny na dvě části. Jednu vysoce likvidní, konzervativní, která je vlastně ad hoc k použití na případně nutné měnově politické operace. Ta druhá část je více orientovaná na výnos s delším horizontem, ale stále při zachování velmi přísných pravidel z hlediska rizika kreditního, tržního a dalších kategorií rizik. Takže to je další věc.
Za další. Odhadovat výsledek hospodaření v situaci velmi volatilních globálních finančních trhů pro malou otevřenou ekonomiku teď s nějakým dlouhým výhledem dopředu by bylo nezodpovědné. Proto tak nebudu činit. Může se stát, že budeme mít už letos po ztrátách, protože z nějakých důvodů prostě jaksi koruna, podobně jako jiné měny podobných ekonomik, nebude posilovat, nebo budeme mít minimální ztrátu za letošní rok. A může se taky stát, že tomu tak nebude. Ale rozhodně perspektiva postupného uhrazení ztráty je jasná a není v tom žádný problém. Mimochodem pokud by někdo argumentoval, že to nějak brání našemu případnému vstupu do Evropské měnové unie, z čehož jistě nepodezírám pana poslance, že by on tady za tento účel vystupoval, tak Slovenská centrální banka je již mnoho let, deset let, členem eurozóny a má stále neuhrazenou ztrátu, nic se neděje.
Takže ty věci jsou pod kontrolou. My o nich transparentně informujeme. Nemáme důvod cokoli zakrývat. A samozřejmě jsme si velmi dobře vědomi odpovědnosti, která je se správou devizových rezerv spojena. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Skopeček si přeje reagovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Mimochodem mám od vás přihlášku na faktickou, ale protože jste jediný, tak vás nemusím omezovat dvěma minutami, tak jestli trváte na faktické, tak to budou jenom dvě minuty.
Poslanec Jan Skopeček: Já se chci trošku ohradit. Doufám, že došlo k nedorozumění. Já jsem se ani náznakem nesnažil obvinit Českou národní banku z nějaké nezodpovědnosti. Myslím, že jsem vystoupil velmi korektně. A trošku mě překvapuje ta reakce. Stejně tak si myslím, pane guvernére, buďte si jist, že nezdržujete. Myslím, že když Česká národní banka vygeneruje ztrátu 240 miliard, tak stojí za to o tom podebatovat více než jenom přednést formální zprávu z usnesení rozpočtového výboru. Myslím si, že to je záležitost vážná a že tady své místo má mít.
Takže z mé strany to nebyl ani nějaký náznak toho, že byste byli nezodpovědní. I když bych se chtěl zeptat, do jakých akcií a do jakých aktiv jste ty devizové rezervy investovali. To si myslím, že by byla zajímavá diskuse. Jestli jste schopen to odkrýt, tak já bych byl třeba rád. Ale v žádném případě to z mé strany není snaha nějak Českou národní banku kritizovat, resp. rovněž chválím Českou národní banku za to, jak rychle dokázala uvolnit měnové podmínky po nástupu ekonomické krize po roce 2008, to chválím. Nicméně jsem kritický k tomu, jakým způsobem zavázala a fixovala českou korunu. To je prostě můj odborný spor s vámi.
Koneckonců před závorkou jsem říkal, že vy jste zase přišel na ten post až poté, co tato politika byla realizována. Nemyslím si, že české ekonomice zafixování kurzu pomohlo. Nepomohlo minimálně v tom smyslu, že zdražilo technologie, které by naše podniky potřebovaly. Dobře víme, že naše kapitálová vybavenost není úplně to, čím bychom se chlubili, a že chceme technologicky vybavenější firmy, že chceme, aby v české ekonomice byly vyráběny i produkty s vyšší přidanou hodnotou. A to se bez lepších technologií, které to fixování koruny zdražilo, nepořídí. Takže já mám v tomto smyslu jiný názor. Ale věřte a prosím o to, abyste mě tady nenařkl z toho, že vás obviňuji z nějaké nezodpovědnosti. Není to pravda.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Když se rozhlédnu po sále, nemám tu žádnou... Pan předseda poslaneckého klubu Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Tak určitě, pane guvernére, nezdržujete. Určitě nezdržujete. Právě proto jsme zařadili ten bod pevně, abychom věděli a věnovali mu patřičnou pozornost. Vím, že jsme možná mohli nějaké detaily debatovat na rozpočtovém výboru, ale my to považujeme za závažný materiál. A je dobře, že se to komentuje a argumentuje i na plénu Poslanecké sněmovny.
Byl bych rád, jestli byste mohl buď teď, a pokud by to nešlo teď, tak že bychom mohli dostat písemnou odpověď třeba pro členy rozpočtového výboru na dotaz, který před chvílí vznesl můj kolega pan poslanec Skopeček. To znamená, kam jste to investovali. Jestli jste nakupovali, či to byly nějaké akcie. Já nevím. Rozumím tomu, že nemusíte mít u sebe kompletní soupis. Tomu naprosto rozumím. Takže pokud to nejste schopen říct dneska, tak bych vás požádal, abychom dostali písemnou informaci. A myslím, že pokud se kolegové a kolegyně nebudou bránit, že bude stačit, když to dostanou členové rozpočtového výboru. A pak případně bychom se tomu věnovali na plénu. Ale rozpočtový výbor mi v tuto chvíli připadá jako dostatečný.
Na druhé straně když se vrátíme k těm celkovým číslům, tak spíš jenom poznámka. Ono to zní velmi dobře říct, že máte zprávu auditora. Tomu rozumím, to je taková upřímná odpověď. Ale dovedete si představit některou auditorskou společnost, která nebude auditovat Českou národní banku bez výhrad? Já úplně ne. Nevím, co by se muselo stát, aby ČNB měla nějakou výhradu ve zprávě auditora. Rozumím tomu, že to formálně být musí. Ale přijde mi to vlastně úsměvné. A je to zase spíš možná i podnět k paní ministryni financí. Mně to připadá zvláštní, že komerční subjekt audituje centrální banku. Nevím, k čemu nám to je a jestli to není zbytečná povinnost. Když se zamyslíte nad tím, jak ten trh funguje a jakou pozici tam mají soukromé auditorské firmy, aniž bych snižoval nějak profesionalitu těchto firem.
Ale ta ztráta byla poměrně vysoká. Ano, můžeme si říkat, a v tom má pan guvernér pravdu, že to není nic neobvyklého, že to je běžné i v jiných centrálních bankách. Možná je to takový trošku hypotetický dotaz. Ale byla by ta ztráta tak vysoká, pane guvernére, pokud byste ukončili ten kurzový závazek dříve? Nebo ne? Mě by to zajímalo, protože zejména v těch posledních měsících, kdy jste ještě drželi ten kurzový závazek, a platí to, že vy jste ještě nebyl členem Bankovní rady v okamžiku, kdy Bankovní rada rozhodla o tom kurzovém závazku, zejména v posledních měsících, kdy jste to drželi, tak výdaje byly obrovské. Teď to nemám před sebou, ale možná byste nás mohl informovat, jak to v jednotlivých letech bylo, jaké výdaje vlastně Česká národní banka měla s udržením toho kurzového závazku od okamžiku vyhlášení do okamžiku ukončení. A pokud mě paměť neklame, tak zejména v těch posledních měsících a týdnech ty výdaje byly poměrně vysoké. Tak jestli je náhodou dneska nevnímáte jako chybu, že jste je neukončili dříve, protože to už jste ovlivnit mohl, na rozdíl od toho začátku a rozhodnutí o kurzovém závazku. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan guvernér si přeje reagovat. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, samozřejmě není problém dodat podrobnější zprávu. Ona je v naší výroční zprávě, čili v podstatě předpokládám i na webu je velká část o správě devizových rezerv jako součást výroční zprávy, což není tato konkrétní zpráva o výsledku hospodaření. A v rámci možností jsme jistě schopni dodat podrobnější zprávu i kolegům z rozpočtového výboru a vést s nimi i debatu na toto téma. Samozřejmě do úplných detailů nepůjdeme nikdy, nedělá to žádná centrální banka na světě, dokonce v tomto směru my jsme ještě mnohem otevřenější.
Pro zajímavost, ano, máme necelých 10 % devizových rezerv v akciích. V akciích je ta část devizových rezerv umístěna už zhruba deset let. Není to zase nic nového. Bylo to rozhodnuto dávno před mým příchodem do centrální banky. Byla to věc, která výrazně pomohla zachovat kladné výnosy devizových rezerv v době velmi nízkých úrokových sazeb, kterou do jisté míry stále ještě prožíváme.
Pokud jde o tu spekulativní otázku, zda by byla ztráta větší či menší podle termínu ukončení kurzového závazku, tak k tomu bych chtěl konstatovat, že jsme se rozhodli, když jsme přistupovali ke strategii ukončení kurzového závazku, pokud možno neopakovat určité negativní zkušenosti, které učinili naši švýcarští kolegové zhruba rok a půl před námi, a to znamená nepřekvapovat trh v žádném případě, protože se ukázalo, že překvapení trhu vede k obrovské volatilitě, v případě Švýcarska ke krátkodobému dramatickému posílení jejich měny řádově o malé desítky procent krátkodobě. A to bylo něco, co jsme rozhodně nechtěli nechat naši ekonomiku zažívat. ***