(17.20 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Pokud tedy by nebyla přijata žádná náhradní právní úprava, znamenalo by to, že drtivá většina dotčených zdravotnických prostředků by byla vydávána jen se spoluúčastí pojištěnce ve výši 25 % z ceny zdravotnického prostředku. To by samozřejmě znamenalo zejména pro pojištěnce velmi značné zhoršení dosavadního stavu. Také by samozřejmě došlo k chaosu při zařazování nových produktů do úhrad, protože by nebylo jasné, jaká jsou pravidla. Stávající zdravotnické prostředky by byly významně zdraženy v důsledku odpadnutí relevance cenových limitů. Celkový odhad dopadu do systému veřejného zdravotního pojištění je až 2 mld. korun. V současné době pojišťovny hradí zdravotnické prostředky na poukaz asi v částce 6 mld. To je tedy, pokud bychom nic neudělali a pouze bychom tedy nechali, aby ta současná právní úprava byla zrušena s tím, že Ústavní soud v tom nálezu jasně řekl, že do konce roku musí zákonodárce přijmout nová pravidla, jinak od 1. 1. 2019 zkrátka ta pravidla už v tom zákoně nebudou.
Návrh, který jsme vytvořili na Ministerstvu zdravotnictví, je výsledkem mnoha konzultací s odbornou i laickou veřejností. Těch příprav se účastnila celá řada stakeholderů, ať už je to Státní ústav pro kontrolu léčiv, Česká lékařská komora, Lékárnická komora, Stomatologická komora, stejně tak zástupci pacientů, zejména Pacientská rada, Národní rada osob se zdravotním postižením, Unie zaměstnavatelských svazů a další. Myslím si, že ten návrh prošel velmi zevrubnou odbornou diskusí, ať již tedy s odborníky z oblasti medicínské, tak i zástupci pacientů. Takže je velmi podrobně vydiskutován. Dospělo se v rámci těchto diskusí ke konsenzu, pokud jde o kategorizaci jednotlivých skupin zdravotnických prostředků tak, aby byla ta výsledná podoba pro systém veřejného zdravotního pojištění finančně únosná a zároveň dokázala pokrýt co nejvíce potřeb pojištěnců.
Návrh tedy obsahuje nejen nový a aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou jednotlivé... nebo pro jednotlivé úhradové skupiny stanoveny úhradové limity a další podmínky úhrady, ale také další nástroje, s jejichž pomocí bude možné reagovat na aktuální situaci na trhu zdravotnických prostředků. Kromě zákona bude navíc každý měsíc Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňovat seznam hrazených zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz. Pojištěnec se tedy vždy transparentně dozví, jakou výši úhrady jsou pro jednotlivé... v jaké výši úhrady jsou pro jednotlivé varianty zdravotnických prostředků tyto úhrady nastaveny, což je velmi výrazný posun oproti současnému stavu, kdy v zásadě právě proto Ústavní soud zrušil tu právní úpravu jako zcela netransparentní.
Celý systém je připraven tak, aby byl pokud možno také co nejméně administrativně náročný. Vstup zdravotnického prostředku do systému úhrad se bude dít pouhým ohlášením ohlašovatele, tedy výrobce v zásadě toho zdravotnického prostředku, do příslušné úhradové skupiny, tak jak je nastaven ten kategorizační strom, tedy bez vedení správního řízení. Je třeba si uvědomit, že těch zdravotnických prostředků jsou desítky tisíc, někde kolem možná padesáti tisíc, a je tedy nereálné, aby se o každém jednotlivém zdravotnickém prostředku vedlo správní řízení. Vedlo by to v zásadě ke kolapsu té instituce, která by toto správní řízení vedla. Takže jsme nešli touto cestou, ale skutečně jdeme cestou jeho ohlášení a správní řízení by se vedlo pouze v případě, pokud by zařazení zdravotnického prostředku bylo zpochybněno, což bude zřejmé, protože jak jsem říkal, každý měsíc bude zveřejňován ten seznam vlastně zdravotnických prostředků. Takže pokud by tam došlo k nějakému zpochybnění, tak pak se povede správní řízení na Státním ústavu pro kontrolu léčiv.
Na rozdíl od dosavadního právního vztahu, kdy právní řád nestanovil nic o tom, jak má zdravotní pojišťovna provádět průzkum trhu, ačkoliv se z toho odvíjí právě výše úhrady za konkrétní zdravotnický prostředek, tak návrh v souladu se čl. 31 Listiny základních práv a svobod, který definuje v zásadě nárok pojištěnce na péči z veřejného zdravotního pojištění, jasně vymezuje ten náš návrh, za jakých podmínek má pojištěnec nárok na dotčené zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V konečném důsledku bude navrhovanou právní úpravou umožněna plná úhrada většího spektra zdravotnických prostředků, než je tomu doposud. To je velmi důležitá informace zejména pro pacienty, protože tak jak je ten návrh připraven, tak skutečně mnohem širší spektrum zdravotnických prostředků bude hrazeno než doposud. A předpokládáme, že i celková spoluúčast pacienta poklesne o v řádu stovek milionů korun oproti současnému stavu.
Návrh je předložen s žádostí, aby Poslanecká sněmovna schválila již v prvém čtení. Ta předložená právní úprava musí totiž vzhledem ke zmíněnému nálezu Ústavního soudu nabýt účinnosti k 1. lednu 2019. To je nepřekročitelný termín. Příprava této novely, kterou jsme v zásadě začali připravovat až po mém nástupu na Ministerstvo zdravotnictví, si z důvodu právě projednání všech položek kategorizačního stromu se všemi stakeholdery, o kterých jsem hovořil, s nimiž jsme se snažili nalézt shodu na znění toho návrhu, což nebylo úplně jednoduché, vyžádala více času, abychom dali všem adresátům této právní normy dostatek času připravit se na její dopady. Považuji za férové vynasnažit se, aby zákon vyšel ve Sbírce zákonů co nejdříve.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh tedy je reakcí na nález Ústavního soudu. Bez tohoto návrhu by byla od roku 2019 drtivá většina poukazových zdravotnických prostředků vydávána pouze se spoluúčastí pojištěnce ve výši 25 % z ceny zdravotnického prostředku. Tak abychom tomu zabránili, abychom nastavili jasná transparentní pravidla, která budou v souladu s nálezem Ústavního soudu, tedy v souladu s dodržením Listiny základních práv a svobod, s ústavním nárokem pojištěnce, prosím tedy o podporu daného návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu ministru zdravotnictví za uvedení tohoto návrhu. A požádám o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Kamala Farhana. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, dovoluji si vám přednést zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dovolte mi, abych tedy přednesl zpravodajskou zprávu k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Předmětná novela není prvním pokusem o nápravu žalostného stavu úhradové regulace zdravotnických prostředků. Skutečnost, že současný systém je nepředvídatelný, netransparentní, je známá přibližně více jak deset let. Před takto dlouhou dobou byly jasně pojmenovány základní problémy. Poté se na Ministerstvu zdravotnictví uskutečnilo několik iniciativ směřujících k nezbytné nápravě. Nejdále se v legislativním procesu dostal tzv. sněmovní tisk 88, který doputoval do Poslanecké sněmovny hned dvakrát, avšak v prvním případě nemohl být schválen v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny, v druhém případě došlo k jeho zpětvzetí ze strany ministerstva. V roce 2015 byla zpracována zcela odlišná koncepce kopírující úhradovou regulaci léčivých přípravků. S ohledem na zjevnost, neproveditelnost a absenci nezbytných vstupů nedoputoval tento návrh dál než do vnitřního připomínkového řízení. ***