(14.30 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já zopakuji tu větu, abych představil ten náš návrh, který je velice jednoduchý a prostý, ale myslím si, že docela zásadní. Náš návrh si klade za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné na úroveň dvou milionů korun, a to i při podání daňového přiznání za rok 2018. To znamená, fakticky by ke snížení z dvou milionů korun na jeden milion nedošlo. To je také důvod, proč jsme šli cestou samostatného návrhu zákona a nečekali jsme na komplexní změnu zákona o dani z příjmů. Přijmeme-li tento rok tento návrh, aby mohl i tento rok platit, pak by ve finále se to pro živnostníky de facto nezměnilo. A připadá mi to rozumnější udělat takto, než aby lidé nejdříve nemuseli vést daňovou evidenci, pak ji na rok museli vést a pak zase ji vést nemuseli.
Výdajové paušály jsou možnost, kterou mohou využít malí živnostníci a podnikatelé při své činnosti. V takovém případě nemusí vést kompletní účetnictví, stačí evidovat příjmy, a proto je to nejjednodušší forma administrativy. Zároveň je to motivační, protože největší administrativní zátěží je administrativa spojená s placením daní, která demotivuje zejména mladé lidi od vstupu do podnikání. A naopak naším cílem by mělo být snížit tuto administrativu na minimum. Vlastní hodnota osob samostatně výdělečně činných je kromě toho, že okolí poskytují své služby, tak také ta hodnota je v tom, že nejsou zátěží pro náš finanční a sociální systém a zaměstnávají samy sebe. Z dnešního úhlu pohledu při ekonomickém boomu se to může zdát jako nepodstatné, ale až jednou přijde ekonomická recese, a ona jednou přijde, budeme rádi za každého, kdo vydělává sám na sebe a nespoléhá se na stát a na sociální systém státu.
Pro stát se domníváme, že je to také výhodné, protože v systému výdajových paušálů stát vybere svoje zdravotní a sociální pojištění a u podnikatelů mezi limitem právě jeden milion a dva miliony korun vždy vybere pozitivní daň. Zároveň systém výdajových paušálů nenutí do daňových optimalizací jako systém, kdy musíte vést účetnictví, musíte vést daňovou evidenci, a samozřejmě každý podnikatel, který k tomu bude nucen, tak se bude snažit udělat si ty náklady co nejvyšší. Osob samostatně výdělečně činných v naší zemí je skoro jeden milion. A největším problémem malého podnikání je právě administrativa a nestabilita prostředí. Snížením limitu naším návrhem můžeme právě těmto podnikatelům pomoct, aby nemuseli přes noc být účetními a ten svůj nejdůležitější výrobní prostředek, to znamená svůj čas, mohli věnovat na rozvoj svého podnikání a nikoliv na administrativu spojenou s placením daní.
Dopad do rozpočtu je opravdu minimální, necelá jedna desetina procenta příjmu státního rozpočtu. Vláda to odhadla na 1,2 miliardy korun. My máme v materiálech jednu miliardu, takže tady je víceméně shoda. Přitom meziroční nárůst příjmů z rozpočtu je na úrovni nějakých 60 miliard. Takže opravdu nám ta jedna miliarda stojí za to, abychom komplikovali život mnoha malým podnikatelům? To je otázka, na kterou dnes a při třetím čtení budeme odpovídat.
Vláda ve svém stanovisku říká, že OSVČ stejně musí od jednoho milionu korun vést daňovou evidenci dokladů k DPH, takže je to jedno. Ale jedno to není, protože u velkého množství malých živnostníků ten živnostník může být plátce DPH, ale může nakupovat své služby u neplátců DPH. A v takovém případě výdaje nemusí evidovat v systému výdajových paušálů a neeviduje je pro DPH. Takže snížením ze dvou milionů na jeden milion korun k nárůstu administrativy a její časové náročnosti jednoznačně dochází.
Protože to není jenom pouze náš návrh, ale tento návrh vychází ze stanoviska profesních svazů, Hospodářské komory, Asociace malých podnikatelů a živnostníků, Unie daňových poplatníků a dalších, tak mám prosbu na všechny, abychom toto podpořili napříč politickým spektrem. Já bych chtěl poděkovat rozpočtovému výboru, kde kromě zástupců hnutí ANO rozpočtový výbor podpořil a doporučil tento návrh. A já věřím, že nakonec se shodneme i s hnutím ANO, a prosím vás o určitou velkorysost kvůli podnikatelům. Nechme živnostníky v klidu pracovat a nezatěžujme je dalšími administrativními náklady. A k tomu vede náš návrh.
Děkuji. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky číslo 77/2 a 77/3. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Pošvář a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, rozpočtový výbor návrh projednal 6. června 2018 a přijal usnesení, které naleznete jako sněmovní tisk číslo 77/3, kde se píše, že po úvodním slově zástupce předkladatelů a zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila bez připomínek. Žádné pozměňovací návrhy nebyly do té doby nahrány. Dále pak zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což se právě stalo.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, děkuji za zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Ferjenčík jako první. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My ten návrh jako Piráti podporujeme. A já jsem chtěl doplnit kolegu Munzara - ještě pár argumentů, proč má smysl to přijmout. Existují už dnes podnikatelé, kteří mají příjmy vyšší než jeden milion korun, kteří nejsou plátci DPH, například pokud mají příjmy ze zahraničí a s přenesenou daňovou povinností nebo příjmy z pronájmu. Těch výjimek je tam víc. Takže existují poměrně sice malé, ale důležité skupiny občanů, kteří by ten zákon využili čistě pro to usnadnění administrativy, a není to jenom tedy otázka výše odvedených daní.
Dále samozřejmě je ten argument, kde sice podnikatelé musí platit DPH, nicméně nebudou v případě přijetí tohoto zákona muset evidovat svoje platby neplátcům DPH, což je také významná skupina jejich vlastně byrokracie, když třeba budou jako subdodavatelsky dávat práci dalším živnostníkům, tak potom se s tím nebudou muset zatěžovat.
A třetí, za mě nejvýznamnější argument je, že na úrovni Evropské unie v tuhle chvíli probíhá velmi živá debata o zvýšení toho limitu pro DPH celoevropsky. To znamená, že my bychom byli připraveni na to následně zvednout i ten limit pro dépéháčko a ten zákon by byl vlastně už jako předvoj tohohle řešení. Ten limit se, doufejme, zvedne. Má to logiku, protože ty nejmenší podnikatele to skutečně výrazně zatěžuje a v takovém případě bude tento zákon, pokud se nám ho podaří přijmout, daleko užitečnější a vzhledem k tomu, že v Evropě se to bude projednávat již v září nebo v říjnu, tak mi dává smysl, abychom to schválili.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Jestliže... (O slovo se hlásí ministryně financí.) Ano, paní ministryně, samozřejmě, že můžete. Nechápu, jak jsem vás mohl přehlédnout. Máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k předloženému návrhu pana poslance Munzara. Jde o návrh na zvýšení limitu pro uplatnění výdajů procentem z příjmů na úroveň před balíčkem 2017, to znamená zvýšení mezního příjmu z jednoho milionu na dva miliony. Já bych jenom ještě pro vysvětlenou, pro vás tedy, kteří se třeba touto problematikou nezaobíráte. ***