(14.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Tak my máme v České republice možnost uplatnit výdaje pro OSVČ, tedy osoby samostatně výdělečně činné, dvojím způsobem. První z nich je procentem z příjmů, což je teď téma, o kterém se budeme bavit, a druhý jsou skutečné výdaje. Procentem z příjmů, to znamená, že máme tři sazby, máme tam 40 %, 60 % a 80 %, to jsou vlastně největší výdajové paušály, které vůbec existují v rámci Evropské unie, téměř nikdo to nepoužívá. A zastropováno to bylo limitem původně dva miliony, vlastně do celkové částky dva miliony, nyní to bylo přijato od loňského roku na částku jeden milion korun. A návrh pánů poslanců směřuje k tomu vrátit to na to zastropování dvou milionů. A pořád je to ale volba toho poplatníka, jestli si zvolí skutečné výdaje, nebo tzv. výdajové paušály.
V podstatě ten důvod, proč se přistoupilo ke snížení stropu na jeden milion, a já si to pamatuji, protože už jsem v té době byla náměstkyní ministra financí, byl jednoduchý: protože se chtěla vrátit těmto tzv. paušalistům možnost uplatnit slevu na manželku a děti, kterou vlastně v té době (uplatnit) nemohli, a hledala se nějaká optimální i fiskálně nejšetrnější forma, a proto se zvolila tato kombinace. Vrátila se možnost uplatnit slevu na manželku a děti a současně se snížil ten strop na částku jeden milion korun. Po dobu jednoho roku jsme ponechali poplatníkům možnost výběru, tzn. mohli se rozhodnout, jestli budou uplatňovat paušální strop do částky dva miliony bez možnosti uplatnit slevu na manželku a děti, nebo jestli budou uplatňovat strop milion s možností uplatnit si slevu na manželku a děti. Pro zajímavost, mám celou řadu zpracovaných příkladů, tedy v té době, kdy jsme úpravu přijímali, jsme si zpracovali, kde do nějakého příjmu asi 1 800 000 byl výhodnější ten nový způsob, tzn. uplatnění si slevy, a následně tedy po využití stropu do milionu korun.
Negativní dopad tohoto návrhu na veřejné rozpočty je 1,2 miliardy u daně z příjmů fyzických osob, tedy na státní rozpočet, a na rozpočty obcí a krajů ve výši 0,3 miliardy. To je samozřejmě jednoznačně stanovisko, které musím zohlednit. Dívá se tady na mě pan hejtman, určitě mi rozumí.
Důvodem, proč se zavedly kdysi paušální výdaje, bylo snížení a zjednodušení administrativy drobným podnikatelům, která byla spojena s podnikáním. Ano, to skutečně zjednodušuje administrativu v případě, že se uplatní výdajové paušály, ale pak to dává smysl s tím limitem do výše jeden milion korun, protože to je rozhodná hranice pro povinné plátcovství DPH, tzn., že pokud vlastně někdo má příjmy do milionu korun, tak se stává povinně plátcem DPH, a tím pádem de facto už toto kritérium padá, protože on stejně má určité povinnosti právě podle zákona o DPH vést si evidenci pro účely DPH a mít tedy připravené odpovídající administrativní zázemí.
Nebudu už tady probírat vlastně genezi vývoje a dovolím si spíš reagovat na argumenty, které zaznívaly v průběhu jednání v Poslanecké sněmovně a následně i v rozpočtovém výboru.
Zazníval tam argument, že snížení limitu vlastně souvisí s nutností vést účetnictví. To samozřejmě nesouvisí, protože poplatník, který uplatňuje skutečné výdaje procentem příjmů, tak on si vede, i osoba samostatně výdělečně činná, pouze daňovou evidenci a při uplatnění výdajových paušálů je nutno, aby vedl záznamy o příjmech a pohledávkách. Ta povinnost vést účetnictví je upravena zákonem o účetnictví nezávisle, a nemá tedy na toto v žádném případě vliv a on má pouze tuto povinnost.
Dalším důvodem bylo, a ten jsem už vysvětlila, že jsme sledovali vlastně shodnou hranici pro plátcovství DPH.
Další argument, který zazníval: nemožnost uplatňovat výdajové paušály po snížení limitu. Tak tady samozřejmě tento argument vůbec nechápu. Samotné zastropování výdajových paušálů neomezuje žádného z poplatníků, aby si uplatnil paušální výdaje, není tedy odůvodněné tvrdit, že se rozšíří skupina poplatníků, která bude moci uplatnit novou podobu paušálních výdajů.
V podstatě co se týče určitých argumentů, které zaznívaly na spojitost limitu a plátcovství DPH, tak tady bych ještě ráda zdůraznila, že uplatnění paušálních výdajů je právo, nikoliv povinnost toho poplatníka, tzn., že i ten poplatník, který má příjmy vyšší než jeden milion korun, může využít možnost a toto právo využít, tzn., že limit jednoho milionu korun byl použit v kontextu vzniku povinnosti k DPH, ale není mířen pouze na plátce DPH. Pokud by tomu tak bylo, byla by navržena přímo taková podmínka, a taková podmínka stanovena není.
Teď si dovolím pár čísel. Jenom pro zajímavost. Celkový počet osob samostatně výdělečně činných za rok 2016 byl 995 670, počet OSVČ s příjmy do jednoho milionu korun byl 837 605, takže nad jeden milion korun příjmů se to týká počtu OSVČ 158 065, takže více než 84 % OSVČ se následné snížení stropu výdajových paušálů na jeden milion vůbec nedotklo.
Ráda bych ještě vypíchla jednu věc. Nechala jsem si zpracovat od Finanční správy přehled podle NACE, tzn. podle vlastně oborů činnosti osob samostatně výdělečně činných, kdo uplatňuje tyto výdajové paušály nejvíce, které profese. A mohu vám je uvést. Mezi profese, které nejvíce uplatňují výdajové paušály, patří právní a účetní činnosti, reklama a průzkum trhu, tvůrčí umělecké a zábavní činnosti, vzdělávání, sportovní zábavná rekreační činnost, činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, činnosti v oblasti informačních technologií. Takže z tohoto pohledu tam řemeslné činnosti nevidím.
K zvýšení limitu plátcovství DPH. Ano, v rámci na půdě Evropské unie Evropská komise představila návrh vlastně definitivního režimu DPH a souvisejících věcí a jedna z nich je diskuse o zvýšení povinného limitu k registraci DPH. Ta diskuse byla zahájena zhruba... byla jsem náměstkyně a přímo jsme se účastnila zahájení těchto diskusí, bylo to někdy na přelomu listopadu a prosince roku 2017. Debata probíhá, ale já se účastním pravidelně debat na půdě Evropské unie, bude to debata, která, samozřejmě, bude trvat ještě určitě několik let.
O rozpočtovém dopadu navrhované změny jsem hovořila. A rozhodně bych si dovolila nesouhlasit s tím, že se Ministerstvo financí, zaznělo to v některých z diskusí, ne dnes, že se zaměřuje pouze na drobné podnikatele. V žádném případě, dnes na pořadu této schůze a uvidíme, jestli se to dostane, kdy se to začne projednávat, je daňový balíček, kde třeba je implementována jedna z velmi významných směrnic, tzv. ATAD, který právě bojuje s agresivním daňovým podnikáním, a takovýchto směrnic jsme implementovali celou řadu a přijímáme další konkrétní opatření.
Ještě si na závěr dovolím na závěru jednu malou poznámku. Poplatníci s výdajovým paušálem, zazněl argument, vždy zaplatí daň. Není tomu tak. Není tomu tak, a naprosto legálním způsobem, zdůrazňuji legálním způsobem, díky velkému a robustnímu systému odpočtu od základu daně a slev na dani v celé řadě případů poplatníci uplatňující výdajové paušály nezaplatí žádnou daň. A to není kritika, to je v podstatě konstatování legálního způsobu. Dám takový příklad. Poplatník s příjmy z řemeslné činnosti dosáhne ročních příjmů až do výše 828 tisíc, to je 69 tisíc měsíčně, tak díky stávající výši paušálních výdajů 80 % a vlivem základní slevy na dani na poplatníka, která je 24 840, nezaplatí při sazbě daně 15 % žádnou daň z příjmu fyzických osob. Mám tady jednoduchý výpočet, protože se odečte základní sleva atd., čili daně nula. To byl jenom jednoduchý příklad, že to skutečně tak není, a záleží na tom, v jaké výši může uplatňovat slevy na dani.
Takže ze všech těch důvodů, které jsem teď konstatovala, já prostě tento návrh nepodporuji. Děkuji vám. ***