(11.30 hodin)
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já vůbec nevím, o čem se tady vlastně vůbec bavíme. Co my už tady budeme chtít všechno regulovat? 500 metrů od vchodu předního, zadního. (V sále je velký hluk a jen málokdo věnuje pozornost řečníkům. Předkladatel se baví se zpravodajem.) Nebo třeba je to 500 metrů - kdyby mě předkladatel poslouchal - jestli je 500 metrů od hranice té nemocnice? Co když ta nemocnice bude tak velká, že reklama bude sice 500 metrů od vchodu, ale zároveň na ni bude vidět třeba z okna toho zařízení? Takže já uvidím z okna reklamu na pohřebnictví, ale přitom to bude 500 metrů od vchodu. To prostě, nezlobte se na mě, tohleto... Ano, tady platí nějaká etika. Když se ta reklama přežene, tak klienti budou reagovat negativně. Když reagují negativně, tak se nebudou ozývat. Takže ten člověk, když to přežene a bude se chovat neeticky, tak nebude mít ani žádnou poptávku.
Prosím, možná se tady někdo uregulujte do bezvědomí, ale já se toho účastnit nebudu. Takže já podpořím to zamítnutí v prvním čtení. (Potlesk několika poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Brázdil fakticky.
Poslanec Milan Brázdil: Promiňte, nechci zdržovat. Nicméně ještě jiný úhel pohledu. Lidé neumírají jenom v nemocnicích, ba naopak dneska je snaha, aby byli doma v kruhu rodinném. A jako ten, který k nim jezdí, který ohledal přes tři tisíce lidí za svoji praxi doma ve svých podmínkách, samozřejmě jako terminální stav, ale i třeba jako trauma nebo důsledek toho traumatu, vám chci povědět, že jako ti lidé, kteří budou umírat doma, ti by mohli mít pod sebou tu reklamu, zatímco ti, co budou ve špitále, to musí mít 500 metrů od toho špitálu? Je to nesmysl, je to nesmysl, je to nesmysl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: To bylo poslední vystoupení. Žádné další přihlášky nemám, takže končím obecnou rozpravu. Zeptám se na závěrečná slova. Pan navrhovatel.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Dámy a pánové, není to nesmysl, není to nesmysl, není to nesmysl. Je to problém. Je to etický problém. Ten problém existuje. My ho tady můžeme řešit a vyřešit. Lidem to vadí. Znovu opakuji, projděte se před Bulovkou. Vláda tento problém těžko bude řešit. Pohřební služby se bohužel nechovají eticky. Kdyby se tak chovaly, tak to tady právě neřešíme. Takže apeluji, abyste to nechali projít, protože je to problém, který můžeme vyřešit. A jedná se o neetickou reklamu před vchody do nemocnic, která lidem skutečně velmi vadí.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj si nepřeje závěrečné slovo. Padl tady návrh na zamítnutí z úst pana zpravodaje. Všechny vás odhlásím na žádost z pléna. Prosím o novou registraci.
Budeme hlasovat. Je to tedy návrh na zamítnutí v prvém čtení.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zamítnutím. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování číslo 153, přihlášeno je 161, pro 100, proti 33. Tento návrh byl přijat, tím pádem byl návrh zamítnut. Končím bod 37.
Otvírám bod
38.
Návrh poslanců Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše,
Jiřího Miholy, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona o výběru
osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob
s majetkovou účastí státu a vlastnické politice státu (nominační zákon)
/sněmovní tisk 129/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako tisk 129/1. Prosím pana poslance Martínka, aby tento tisk z pozice navrhovatele uvedl.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, dne 20. března 2018 předložili Piráti společně s některými dalšími poslanci z několika poslaneckých klubů - konkrétně KDU-ČSL, TOP 09, ČSSD a STAN - návrh na vydání zákona o výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a vlastnické politice státu, tzv. nominačního zákona.
Trochu k historii. Již v květnu 2016 uložila tehdejší vláda svým usnesením č. 559/16 Sb. Ministerstvu financí připravit zákon upravující výběr osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, tzv. nominační zákon. Zákon tak měl nahradit dosavadní praxi, kdy je nominační postup upraven pouze usnesením vlády, které může kterákoli nová vláda libovolně měnit, či se od něj odchýlit, nebo dokonce usnesení úplně zrušit. V listopadu 2016 předložilo Ministerstvo financí návrh nominačního zákona, který byl rozeslán k připomínkování. V lednu 2017 byly připomínky vypořádány a v dubnu téhož roku byl návrh zákona schválen vládou. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období však už návrh nebyl projednán v Poslanecké sněmovně.
V únoru 2017 předložila svou verzi návrhu nominačního zákona skupina poslanců z různých poslaneckých klubů - ANO 2011, KDU-ČSL, Úsvit, TOP 09 a STAN v čele s poslancem Radkem Vondráčkem. Tento návrh byl velmi podobný vládnímu návrhu. I když organizační výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh k projednání a stanovil zpravodaje i garanční výbor, konkrétně hospodářský výbor, s koncem volebního období se zákon nestihl projednat ani v prvním čtení.
V březnu 2018 navrhli Piráti společně s některými poslanci dalších poslaneckých klubů vlastní verzi nominačního zákona, která vychází z Vondráčkova návrhu, avšak v některých částech je širší a dá se říci i přísnější.
Obsah nominačního zákona. Co k němu? Nominační zákon upravuje způsob výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob, ve kterých má stát majetkovou účast. V současné době není tato problematika upravena zákonem, tudíž jsou pravidla pro výběr těchto osob v plné kompetenci vlády. Exekutiva tak stanovuje pravidla, kterými se při nominaci společností s majetkovou účastí státu řídí. Vláda navrhuje a odvolává členy výboru pro personální nominace, který je při výběru osob jejím poradním orgánem. Vláda také může nominovat osobu do řídícího či kontrolního orgánu právnických osob bez ohledu na doporučení výboru. Může člena výboru odvolat, ba dokonce může celou proceduru nominace kdykoli změnit. Z tohoto důvodu chceme nominační postup upravit v zákoně, aby byla procedura nominace jasně definována a nemohla být vládou libovolně měněna.
Zde navazujeme na předchozí zmíněné návrhy, vládní návrh nominačního zákona a návrh poslance Radka Vondráčka a dalších, které se snažily problematiku ukotvit v zákoně. V návrhu zákona je tedy jasně upraveno postavení výboru pro personální nominace, podmínky pro osoby zasedající ve výboru, způsob jejich jmenování a odvolání, délka jejich funkčního období atd. Zároveň se stanovují podmínky pro osoby ucházející se výběrovém řízení o funkci v řídících a kontrolních orgánech právnických osob s majetkovou účastí státu.
V čem je jiný nominační zákon Pirátů? Návrh nominačního zákona z pera Pirátů, připodepsaný dalšími poslanci z různých klubů, je v porovnání s vládním návrhem i návrhem poslance Radka Vondráčka a dalších přísnější. Navrhovatelé se snaží snížit manévrovací prostor, který má při nominaci vláda k dispozici. Rozšiřuje návrh zákona o vlastnickou politiku státu a také rozšiřuje okruh osob, na které zákon dopadá.
První částí je závaznost doporučení výboru. Osoby ucházející se o pozici v řídících nebo kontrolních orgánech společností s majetkovou účastí státu by měly být vybírány na základě svých schopností, neměly by tuto funkci dostávat jako takzvanou politickou trafiku. Proto je v našem návrhu nominačního zákona v § 16 stanovena závaznost doporučení výboru. Příslušné ministerstvo tak může jmenovat či navrhnout ke zvolení nebo jmenování jen osobu doporučenou výborem. Pakliže výbor nedoporučí žádného kandidáta, musí ministerstvo vyhlásit nové výběrové řízení. Touto změnou tak dochází k ošetření možných politických trafik ze strany exekutivy, pro kterou je podle našeho návrhu rozhodnutí výboru závazné.
Další část je rozšíření o vlastnickou politiku státu. V porovnání s předchozími návrhy nominačního zákona je v pirátském návrhu ukotvena tzv. vlastnická politika státu s charakterizováním jejích jednotlivých parametrů. Vlastnická politika České republiky je strategický dokument, který obsahuje obecné zájmy a cíle a základní principy činnosti státu jako společníka, vlastníka obchodního podílu, zakladatele nebo jako ovládající osoby ve vztahu k právnickým osobám, které vykonávají podnikatelskou nebo jinou významnou hospodářskou činnost. ***