(11.20 hodin)
(pokračuje Svoboda)
Reklama dneska v této oblasti nemá žádný význam. Ty pohřební služby mají fungující systém, ze kterého získávají informace, kdo zemřel, a na jeho příbuzné se obracejí mobilem nebo elektronicky. Ty plakáty okolo jsou skutečně spíš informativní, než že by nějakým způsobem ovlivňovaly psychiku těch lidí. (V sále je hlučno.)
Myslím si znovu, že toto je věc, která je anachronická a že regulovat reklamu -
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Že regulovat reklamu máme jen tehdy, když jsou k tomu velmi závažné, velmi závažné etické a věcné důvody. A tady je nevidím.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď pan poslanec Klaus a po něm paní poslankyně Gajdůšková fakticky.
Poslanec Václav Klaus: Já bych jenom podpořil pana kolegu Svobodu s jeho velice racionální argumentací. Mně to trošku přijde, že jak pan kolega Bělobrádek vaším prostřednictvím je největší expert na úmrtí pejsků v České republice, tak teď se to roztáhlo i na homo sapiens a dělá se kvůli tomu nějaký zákon. Je to nesmyslné. Je nesmyslné takovýto zákon vůbec přijímat, protože to bychom mohli zakázat libovolnou reklamu, která někoho může znejisťovat apod., a nedává to smysl.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Gajdůšková.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Jenom velmi rychle. Ano, máme spoustu jiných důležitých a vážných problémů a já o jednom budu mluvit odpoledne. Ale jestliže tady zaznělo, že reklama na pohřebnictví nevadí, tak vadí. Vadí pacientům a vadí příbuzným. Když jsem jela na tu Bulovku, kde mi umíral, nebo kde byl bratr, kde nám lékaři říkali, že to má v hodinách, a viděla jsem tam tu velikou reklamu, ty veliké billboardy, tak vám řeknu, že mi to velmi vadilo jako příbuznému!
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak to byla poslední faktická. A nyní řádné přihlášky, paní poslankyně Richterová, potom paní poslankyně Matušovská.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za Piráty bychom rádi stručně zdůvodnili náš postoj k tomuhle návrhu zákona.
My bychom si přáli debatu stručnou, ale věcnou, protože nám je jasné, že to není opravdu ten nejdůležitější problém, co trápí tuto zemi, ale je to něco, co by se přece jen probrat mělo, jestli ten etický aspekt nepřevažuje. Rozumíme oběma argumentům, jak tomu, že v pozicích vedení nemocnic nedostáváte stížnosti, tak tomu, že příbuzným a zejména starším pacientům to vadí. Ale není to k tomu, aby na něco takového dělali stížnost, pouze si prostě tak jako řeknou - vrátím se ještě odsud domů, nebo tady už zůstanu?
O co asi jde, a to je potřeba zdůraznit nejvíc, jde o velikost těch reklamních ploch. To je asi to hlavní, na co bychom zaměřili náš komentář. Jako u reklamy obecně jde o míru. Je řada obcí, které mají regulovánu třeba reklamu v centru města, aby nebyla větší než jeden metr čtvereční. Myslím, že ty momenty, kdy se člověk skutečně pozastaví, až lekne, jsou u velkých billboardů. Jakmile je ta reklamní plocha na pohřební službu velká, tak to působí úplně jinak než menší reklamní nosič.
Je nám jasné, že s regulacemi se musí opatrně. Předložený návrh vzbuzuje řadu otázek, zejména jaká všechna zdravotnická zařízení by to zahrnovalo, jak by ty příslušné pohřební služby zjišťovaly, kde mají ta zdravotnická zařízení v okolí. Ta vzdálenost je příliš velká, šlo by o to, do jaké lhůty by se ty poutače měly přesouvat, když jsou dneska nějaké nasmlouvané vztahy atd. To je nám všechno jasné.
Ale závěrem ještě jednu věc zdůrazňuji. Do nemocnice nechodíme proto, že bychom si to vybrali. Do nemocnice chodíme proto, že musíme. A proto je to věc, na níž přece jenom musí být nějaká obecná shoda, jak to bezprostřední, skutečně naprosto bezprostřední okolí a samotné prostředí nemocnic vypadá, jaký je tam ten veřejný prostor, kterému se v případě onemocnění a hospitalizace nemůžeme vyhnout.
Tolik postoj za Piráty.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Matušovská.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se i já za Komunistickou stranu Čech a Moravy vyjádřila k tomuto tisku. Na rozdíl od předřečníků, kteří jsou proti tomuto návrhu zákona, si myslím, že každý z nás, který je nemocný nebo má nemocného někoho blízkého, má vždycky strach a potřebuje slova útěchy a povzbuzení, potřebuje pomocnou ruku. Nemyslím si však, že reklama na pohřební služby je to pravé, co mají vidět návštěvníci nebo ti nemocní v nemocnicích nebo sociálních zařízeních. Ptám se, kde je etika. Jde tedy pouze o obchod za každou cenu bez ohledu, jestli se to hodí, nebo ne?
Nakonec jsme to my, Poslanecká sněmovna, která by se tímto zákonem měla zabývat. Myslím si, že těch 500 metrů od vchodu do výše uvedených zařízení je to nejmenší, co můžeme pro tyto lidi udělat. Nemocniční prostředí přece nemá působit depresivně. Mají tam být naopak třeba světlé barvy, obrázky a ochotný personál. Ale reklama na pohřební služby, si myslím, že opravdu není důstojná. Potom člověk vlastně už myslí na to nejhorší a to snad nikdo nechceme.
Myslím, že to, co cítím já, cítí každý z nás, a proto bych ráda podpořila tento návrh zákona. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tady nyní tři faktické poznámky. Prosím pana poslance Bělobrádka, potom pan poslanec Svoboda.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážené torzo vlády (u vládního stolu tři zástupci), kolegyně, kolegové. Já, vaším prostřednictvím, chci zareagovat na pana poslance Klause. On má asi nějakou obsesi mnou, protože mě zmiňuje velmi často. Tak já skutečně jsem veterinární lékař. Šest let jsem studoval, tzn. o tom něco vím. Potom mám kvalifikaci v ochraně zvířat proti týrání, mám ze zákona možnost to posuzovat, také na to mám velký doktorát. Je pravda, že se dá říct, že na to odborník skutečně jsem. Také jsem eutanazii u zvířátek někdy prováděl.
A co se týká vašeho vzdělání, určitě nemám tak kvalitní jako vy, protože být ředitelem zeměkoule a rozumět úplně všemu a vyjadřovat se ke všemu, to je samozřejmě otázka asi kvalitního vzdělání, ale i výchovy. A vyjadřovat se ke všemu, k tomu je potřeba skutečně mít vynikající předpoklady.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Svoboda fakticky.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já už jsem tady vyslechl všechny názory, které tady zazněly. Já znovu opakuji, že ta naše představa, nás, co se tím živíme, je taková, že zdravotnické zařízení musí být zařízení, které působí na pacienta optimisticky, a žádné, ani malé (s důrazem) reklamy tam nepatří a že tam nepatří ani zařízení provozovatele pohřební služby. To, co je okolo toho, je neregulovatelné. Pokud zakážeme reklamu, budou tam větší cedule na dveřích těch firem, které to dělají, bude silnější oslovení masmediálně. Prostě je to věc, která nemá řešení. 500 metrů v malém městě od sociálního zařízení a nemocnice může znamenat, že takové místo nenajdete na té přístupové cestě. A v Praze, znovu říkám, to není problém, v Praze jsou reklamy všude. Věřte mi, že vím, o čem mluvím a jaký je boj s nimi. A proto já opakuji oficiálně, že navrhuji zamítnutí tohoto doplňku zákona již před prvním čtením.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Nacher, také faktická poznámka. ***