(18.00 hodin)
(pokračuje Benešík)
Takže v tom kontextu, že zaznělo, že se přichystáme na její ratifikaci, záleží na Poslanecké sněmovně, Senátu a prezidentovi, jestli ji budeme ratifikovat. My jsme jako strana zásadně proti, nicméně jsme pro to, abychom i dobré věci, které budou zpřesňovat a zpřísňovat násilí na komkoliv včetně na ženách, implementovali tímto způsobem, to znamená úpravou našeho stávajícího právního řádu zpřísňováním a zpřesňováním, nikoliv ratifikací úmluvy, která obsahuje i nebezpečné a škodlivé záležitosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní tedy pan poslanec Marek Benda v řádné přihlášce v obecné rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové, nejprve využiji toho, že tady stojím u toho řečnického pultu, k nekonečným diskusím o faktických poznámkách, kde například v tuto chvíli měl pan předsedající krásnou možnost odebrat slovo mému předřečníkovi, protože nereagoval na průběh rozpravy, ale na to, co zaznělo v úvodním slově pana ministra, a uplatňoval k tomu věcné stanovisko. Protože si tady tak často říkáme, jak bychom ty faktické poznámky neměli zneužívat, tak ono by možná stačilo, kdyby předsedající byli na nás občas trochu přísnější a požadovali dodržování zákona o jednacím řádu, a pak bychom se nepředbíhali s různými vstupy, faktickými poznámkami.
Já jsem se ale přihlásil, abych k tomuto návrhu zákona uplatnil některé věcné argumenty a současně přišel s jedním procedurálním návrhem, který řeknu rovnou na začátku, aby byla možnost se sejít. Navrhuji, abychom na konci obecné rozpravy rozhodli o tom, že tento návrh zákona vrátíme ústavněprávnímu výboru k novému projednání. Myslím si, že se bohužel nepodařilo nalézt dostatečně rozumné a vyvážené stanovisko v té nejcitlivější věci, kterou je právě ono vznešeně nazvané maření spravedlnosti, které sice vypadá, že by potenciálně mohlo vést k tomu, že budeme stíhat trestné činy předkládání nepravdivých důkazů, nepravdivého tvrzení před soudem, současně ale - a ústavněprávní výbor na to dělal poměrně rozsáhlý kulatý stůl, na kterém byli zástupci všech právních stavů a profesí, a musím říci, že (k) maření spravedlnosti v podobě předložené Ministerstvem spravedlnosti se hlásili pouze státní zástupci, no tam se nedivím, pro ty je to vítaný způsob boje proti svým oponentům, ať už advokátům, nebo těm stíhaným, a jeden ze soudců Nejvyššího soudu. Všichni ostatní vyslovovali nad zněním, včetně představitelů Nejvyššího soudu, advokacie a dalších, vyslovovali velké pochybnosti, jestli je rozumné v této podobě implementovat to, co se vznešeně nazývá maření spravedlnosti. Jestli to v řadě případů nepovede k fakticitě toho, že dojde k prodloužení těch procesů, zejména civilních procesů. Protože si představme civilní proces, do kterého bude vnesena pochybnost o tom, jestli některý z předložených důkazů, který tam byl předložen, není falešný nebo nenaplňuje tuhle skutkovou podstatu. Doposavad platilo, že samozřejmě soud byl schopen rozhodnout o tom, jestli ten důkaz pokládá za správný, nebo nesprávný, ale civilní soud nemůže rozhodnout o tom, jak dopadne trestní řízení.
Prostě se domnívám, že to je velmi komplikovaná otázka. Já případně navrhnu, abychom to celé vypustili a vrátili se k tomu někdy v budoucnu, protože si nemyslím, že to je věc, která v žádném případě spěchá. Ale pokud chceme věc projednat, tak si myslím, že projednání, které skončilo na ústavněprávním výboru, bohužel nedostatečně reflektovalo všechny námitky, které zazněly z řad odborné veřejnosti, nedostatečně reflektovalo obavy i advokátů, které - zcela otevřeně říkám, tam ty obavy panují a existují, jestli v takové situaci není tím, kdo předkládá soudu, jakémukoliv soudu předkládá důkaz, který dává ať už obviněný, nebo účastník řízení, tak ten, kdo ho předkládá soudu je fakticky ten advokát. Bude muset advokát před každým předložením důkazu položit otázku svému klientovi: můžete mi podepsat, že mi dáváte pravý důkaz? Nebo mu hrozí, že v některých situacích bude obviněn, respektive bude proti němu zahájeno trestní stíhání? Myslím si, že tam prostě bohužel těch komplikací je příliš mnoho. Těch případů, které by to mohlo vyřešit, je intenzivně málo. Pan ministr tady zmiňoval znalecké posudky, ale nepravdivý znalecký posudek už je dneska trestným činem.
Navíc zůstává samozřejmě problém také s možností práva na obhajobu, kde se sice řeklo, změna, kterou přinesla paní poslankyně Válková, říká, že se musí jednat o listinný důkaz, ale typicky právo na obhajobu, kde mám právo, a zatím se to vždycky tak respektovalo - pokud se snažím dokázat, že nemám být za takový trestný čin, ze kterého jsem viněn, odsouzen, tak mám právo soudu i lhát. Soud mi musí beze vší pochybnosti prokázat, že já jsem viníkem. Můžu říkat: já jsem tam v těch pět hodin, kdy tu paní zapíchli, nebyl. Ale už když předložím svůj diář, ve kterém budu mít napsáno "v pět hodin byl na poliklinice" a ukáže se později, že ten diář jsem si vyrobil až poté, co se skutek stal, tak možná mě osvobodí za zapíchnutí té paní, ale obviní mě z předložení falešného důkazu a maření spravedlnosti.
Prostě se domnívám, že to je velká komplikace. Nechci to vyhodit úplně celé, ale navrhuji, abychom se na konci obecné rozpravy - protože jinak přednesu své návrhy v podrobné rozpravě - hlasováním rozhodli o tom, že vracíme návrh zákona ústavněprávnímu výboru k novému projednání, aby se zejména tato pasáž dala doladit a dala upravit. Pokud by se tak nestalo, tak jenom avizuji, že kromě návrhů týkajících se maření spravedlnosti přednesu ještě jeden návrh, a to k té části možnosti beztrestnosti v případě nabízení nebo poskytnutí úplatku. Jedná se zase o věc, která byla v této Sněmovně projednávána před dvěma lety. Ministerstvo spravedlnosti přineslo tento návrh již v roce 2016, na návrh tehdejšího předsedy ústavněprávního výboru, pana kolegy Tejce, bylo to poskytnutí úplatku vypuštěno, protože pokládáme v takové situaci beztrestnost za nesprávnou, a dokonce s otazníkem, jestli ne v rozporu s našimi mezinárodními závazky. Myslím si, že je to zase věc, kterou bychom měli ještě zvážit, jestli se znovu chceme vracet do něčeho, co jsme tady před časem rozhodovali.
Tolik aspoň stručně v tuto chvíli a prosím, aby se pak na závěr obecné rozpravy o mém návrhu hlasovalo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. I tu výtku přijímám. Je pravda, že jsem měl vzít slovo panu kolegovi Benešíkovi, protože to bylo věcné vystoupení, nikoliv reakce na vystoupení.
Nyní s řádnou přihláškou pan kolega Petr Sadovský a samozřejmě na konci obecné rozpravy ten návrh eviduji. Pan zpravodaj jistě taky. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já si dovoluji předložit pozměňovací návrh, který v podstatě jenom prodlužuje promlčecí dobu u činů spočívajících v sexuálním násilí, nuceném sňatku, mrzačení ženských pohlavních orgánů, násilném přerušení těhotenství či násilné sterilizaci tak, aby bylo možné zahájit trestní řízení i poté, co oběť dosáhne zletilosti. Jde o to, že trestní řízení může začít až poté, co oběť dosáhne osmnácti let. K tomuto pozměňovacímu návrhu, který je načten pod číslem 543, se poté i přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Sadovskému za vystoupení v obecné rozpravě a ptám se, kdo dál do obecné rozpravy. Pokud nikdo, obecnou rozpravu... Dobře, pan kolega Michálek v obecné rozpravě.***