(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy, ano, tak tady máme další faktické poznámky. Takže paní poslankyně Valachová a připraví se na faktickou poznámku pan poslanec Klaus a následně pan poslanec Pojezdný. Tak, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěla bych jenom naopak přisvědčit k pravdivosti tvrzení kolegů ze STAN. Ano, pokud nezměníme systém financování škol, jsou unikátní systémy našeho školství, jako jsou základní umělecké školy nebo speciální školy, ohroženy.
A ke speciálním školám jenom poznámku, protože si dokážu představit další reakci. Počty dětí ve speciálních školách, byť jsou unikátní, a unikátní programy a chceme je zachovat a vždycky jsme je chtěli zachovat a nikdy jsme je nechtěli narušit, tak v případě speciálních škol padají počty dětí od roku 2005. Potřebujeme jiný způsob financování, než je přístup k dětem jako ke kusům, které nosí ve svém batůžku balíček bankovek.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Teď přečtu omluvy. Mám tady omluvu od pana poslance Jana Richtera od 16.00 hodin do konce jednacího dne a dále tady mám omluvu ministra dopravy Dana Ťoka, a to od 17.10 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
S další faktickou poznámkou pan poslanec Václav Klaus. Prosím. Ano, máte další. Prosím
Poslanec Václav Klaus: Faktická poznámka. Rád bych zareagoval na pana Raise, který podpořil, aby se už udělala ta reforma. Víte, jeden z největších problémů českého regionálního školství jsou neustálé reformy. My jsme zavedli RVP, revolučně jsme reformovali něco, co desítky let fungovalo. Teď je zase další reforma. Takže jakoby ta mantra, že každá reforma je z povahy věci dobrá, to prostě tak není.
Jinak tedy máte pravdu, ten odklad je myšlen tak. Já jsem zásadní odpůrce tohoto způsobu financování, protože způsobí rozvrat. Jestli tedy chcete něco, tak udělejte ten striktně nákladový, odeberte jakoukoli kompetenci krajům, skutečně to řešte seshora, ten systém bude nějak fungovat, já s tím nebudu souhlasit díky svému ideovému přesvědčení, ale bude funkční. To, co vznikne takhle, funkční nebude. To je ta moje hlavní námitka, kterou proti tomu vedu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A další faktická poznámka, žádám pana poslance Pojezdného o vystoupení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivo Pojezný: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych zareagoval na pana kolegu Klause, který říkal, že tento systém je lepší než ten, který jsme schválili v minulém období. Není tomu tak a mohu to potvrdit například tím, že já jsem z velké vesnické aglomerace a vím, jaké je tady financování školství malých škol, školek, školských zařízení, které máme v těchto oblastech. Je rozdíl mezi Prahou, Jihomoravským krajem nebo jižními Čechami. To jsou obrovské rozdíly a těch financí se nedostává. Kraj to musí také někdy nějak sanovat. To, že existují velké rozdíly mezi kraji, je právě tímto financováním na žáka. A to, že minulá Sněmovna se rozhodla trošičku jinak, dát nejenom to financování podle počtu žáků čili na kus, ale také podle výkonů pedagogů, je jenom dobře. Malé školy nám za to budou vděčny. A pokud já mám ohlasy právě z našich školek, škol, ve vesnici, kde mnohé nakonec zanikly díky tomuto financování. Takže já podporuji to, aby tato novela zákona neprošla, abychom ji zamítli v prvním čtení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže mám tady návrh na zamítnutí. Tak a nyní nemám další faktickou poznámku, to znamená, vrátíme se do obecné, respektive jsme v obecné rozpravě. Takže v řádném pořadí tady mám přihlášenou poslankyni Terezu Hyťhovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážené dámy a pánové, návrh, který se týká odkladu reformy financování regionálního školství, má dva aspekty. Za prvé, zdali je vhodné reformu financování regionálního školství odložit a posunout její začátek z termínu 1. září 2018 na pozdější dobu. A za druhé, druhým aspektem je otázka, na jak dlouho by se tato reforma měla odkládat.
K otázce vlastního odložení reformy je nutné říct několik faktů. Reforma financování ruší stávající normativní systém financování regionálního školství prostřednictvím krajských normativů a zavádí převážně nákladový systém založený na financování určitého počtu odučených hodin, řečeno velmi stručně. Je nutné si přiznat, že normativní financování vykazuje určité problémy a tyto problémy bylo třeba řešit. Autoři reformy připravili nový systém, kdy finance budou rozdělovány centrálně na základě výkazů pomocí informačních systémů a dojde v zásadě k významnému přerozdělení kompetencí při financování přímých výdajů ve školství z regionů na MŠMT.
V této souvislosti je třeba se zeptat, zdali bude tato reforma finančně neutrální. To znamená, zdali si její zavedení nevyžádá dodatečné finanční náklady spojené s vlastní realizací reformy. V případě, že ano, je nutné znát výšku těchto nákladů a garantovat jejich zajištění. Dále je třeba se zeptat, jak jsou školy připraveny na realizaci reformy. Zdali si reforma nevyžádá organizační změny ve školách, například omezování výuky, rušení, dělení tříd a podobně. Za podstatný považuji fakt, že dojde k zásadní změně v komunikaci se školami při náběhu reformy. MŠMT by mělo garantovat, že v této chvíli máme vyzkoušený a ověřený software a ředitelé škol se již seznamují s výkazy, které budou vyplňovat. Zástupci krajů by nám měli sdělit, že jsou připraveni ze svých finančních rezerv krýt krizové situace, které na některých školách mohou nastat, a že mají rámcovou představu o výši potřebných rezerv.
Pokud na výše uvedené problémy nemáme jasné a určité odpovědi, považuji za naprosto nezbytný odklad reformy. Tento odklad je třeba využít k doladění organizačních, technických a administrativních problémů spojených právě s touto reformou. Zároveň by odklad měl posloužit k věcné revizi celého záměru. Je otázka, zdali určitými úpravami normativního financování by nebylo možné dosáhnout odstranění některých nedostatků tohoto systému. Mám na mysli především centralizaci a sjednocení normativů, odstranit normativní rozdíly ve financování jednotlivých škol a oborů mezi kraji ČR. Mohlo by se stát, že si uvědomíme, že dokážeme najít řešení levnější a efektivnější, než je právě zde rozbíhaná reforma.
V souvislosti s financováním regionálního školství je zapotřebí zmínit i probíhající koncepci inkluzivního vzdělávání. Pokud nedojde k revizi koncepce inkluzivního vzdělávání a jejího financování, nebude možná plná předvídatelnost a stabilita financování regionálního školství. Oba dva problémy by se měly řešit společně, neboť jsou součástí stejného problému, a tím je finanční stabilita, předvídatelnost, financování regionálního školství. Pouze předvídatelný a stabilní systém umožní průběžně řešit nárůst platů ve školství, který je nutné řešit. A je naším zásadním programovým bodem. Jestli chceme dostat reálné platy na úroveň 130 % průměrné mzdy, potřebujeme k tomu systém, a nikoliv černou díru na peníze, kterou nám po sobě nechala paní exministryně Kateřina Valachová.
Druhým aspektem je, na jak dlouho by měla být reforma odložena. Zde si dovolím s kontrarevoluční upřímností našeho hnutí říct, že deset let je poněkud moc. V průběhu projednávání by bylo vhodné pozměňovacím návrhem tuto lhůtu výrazně zkrátit. Rok dva by nepochybně stačily. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tady mám jednu faktickou poznámku, takže pan poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klaus: Zareaguji na paní poslankyni Hyťhovou. Ona udeřila taky jeden hřebíček na hlavičku a to je inkluze. Když nám jde o každé dítě, tak tady jde právě o to každému tomu dítěti dle jeho potřeb přidělit finanční prostředky. Čili to normální dítko bude mít třeba 60 tisíc na žáka, já nevím, nevidomé dítko třeba 400 tisíc. Když zavedeme tuhle slavnou reformu, tak vznikne takový galimatyáš, že se v tom už nikdy nikdo nevyzná. Nedokážeme podporovat jednotlivé děti, o které především jde. ***