(16.00 hodin)
(pokračuje Vondrák)
Vzhledem k tomu, že tento příslib navýšení rozpočtu tady je, tak jsme se všichni shodli na tom i v rámci Asociace krajů, že nebudeme reformu odkládat a budeme ji naopak ihned implementovat, protože právě ty dopady na kvalitu jsou zcela zjevné, řekl bych explicitní.
Takže dámy a pánové, domnívám se, že těch deset let odložení, obávám se, neznamená odložení, ale zrušení reformy, a já si myslím, že naše školství si to skutečně nemůže dovolit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které je řada přihlášených, ale s přednostním právem se předtím přihlásil pan předseda Gazdík. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Gazdík: Dobrý den, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci. Tento zákon je možná mnohem důležitější, než si myslíte. Protože pokud projde, tak si dovoluji říct, že to znamená likvidaci regionálního školství v České republice.
Snaha o to změnit financování školství a změnit filozofii financování školství z financování na žáka, z financování takzvaně na učební jednotku, je už velmi stará. Postupně se odkládá od roku 2011 různými ministry a já jsem velmi rád, že ten zákon je v současné době účinný a od 1. ledna 2019 bude i platný, doufám. Pokud dnes zamítneme tento návrh zákona.
Já vám řeknu dva jasné důvody, proč si myslím, že bychom měli tento návrh zákona zamítnout. Jednak je ten důvod filozofický, nebo ideový. V současné době naše školství produkuje kusy. Ředitele nezajímá, jestli je žák vzdělaný nebo vychovaný, jestli má kompetence. Ředitele zajímá, že má kus. Znám mnoho případů, kdy se na střední školy, na učiliště s maturitou dostávají žáci s několika dostatečnými, protože pan ředitel potřebuje kus. Sem jsme to dopracovali! To je důvod, proč dnes máme málo řemeslníků. To je důvod, proč vycházejí absolventi ze středních škol s maturitou, kteří nemají patřičné kompetence, ale pan ředitel dostal finance a měl kus. Uznávám, že je úplně jiný pohled ředitele soukromého gymnázia nebo ředitele velké pražské či městské školy a úplně jiný pohled je ředitele učiliště někde na venkově, ve venkovské oblasti.
Pak tady máme věcný pohled. Ten systém financování na žáka vytvořil diametrální rozdíly mezi kraji. Můj Zlínský kraj je dnes na tom nejhůř v republice. Rozdíl mezi průměrným platem učitele ve Zlínském kraji a v Libereckém kraji a Středočeském kraji, kde mají momentálně nejvyšší mzdy, je v současné době více než 1 500 korun. Tedy za rok 2016, za rok 2017 ta čísla budou ještě mnohem větší. Je to dáno lokálními specifiky, protože ani systém financování na žáka neumí dát peníze jenom na toho žáka. Ten systém je dán normativním financováním, to znamená, že ministerstvo určí celorepublikový normativ a pak skrze krajské normativy je krajské úřady prostřednictvím obcí třetího stupně rozdělují jednotlivým školám.
I tady to není financování na žáka u všech stejné. Roky se zohledňují specifika jednotlivých škol jednotlivých oblastí. A opět, ptal jsem se úředníků Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru školství, co by Zlínský kraj měl udělat, aby nebyl a neměl průměrnou mzdu poslední v republice. Měl by zrušit třetinu základních uměleckých škol! Protože samozřejmě kraj, ve kterém nejvíc dětí z populačního ročníku chodí do základních uměleckých škol, a kdy to, že jeden učitel učí jednoho žáka na housle, je bohužel výrazně dražší, než když učí třídu o 23 nebo 30 žácích, tak samozřejmě ten kraj na to doplácí. Ale my ve Zlínském kraji a myslím, že i vy všude jinde, jste rádi a jste hrdí na to, že děti navštěvují základní umělecké školy. Že je vedeme k uměleckému vzdělávání. Ale to bohužel normativní systém financování na žáka neumí příliš postihnout.
Specifickým problémem jsou malotřídní školy. Ano, tam můžeme žádat zřizovatele, tedy malou obec, o dofinancování. A ještě specifičtějším problémem v současné době inkluze jsou školy speciální. Ptal jsem se úředníků krajského úřadu, odboru školství, co bychom měli udělat, abychom se alespoň dostali na republikový průměr. Znamenalo by to v současné nejistotě, jak s inkluzí zrušit polovinu speciálních škol. Dovedu vám tady vylíčit desítky osobních tragédií rodičů a dětí, které by se tak staly. Toto činí systém normativního financování.
Paradoxní je, že zlínské školství má druhé nejlepší výsledky v republice! I při tomto systému financování ti žáci nejsou nekvalitní a u těch položek, kde se to dá srovnat, ať jsou to přijímací zkoušky z češtiny a z matematiky či všeobecného základu, nebo výsledky maturit, je zlínské školství jedno z nejlepších v zemi v těchto krajích. Nedovedu si představit, že by systém, ve kterém letos chybí ve všech krajích pro tento rok díky financování na žáka - v současné době Asociace krajů vyčíslila, že chybí 2,1 mld. korun, které i když pan ministr získá, a já doufám, že od Ministerstva financí získá, tak v rámci současného zákona financování na žáka, za který tento navržený zákon tak pléduje, bude velmi obtížné to těm krajům, aby se ty regionální disparity vyrovnaly, nějakým způsobem dát.
Prosím, zamítněme tento návrh zákona. Zamítněme jej, protože jinak zrušíme regionální školství, jinak budeme dále snižovat kvalitu a vytvářet kusy, nikoliv kompetentní, vychované a vzdělané jedince. Podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci a nyní tady mám dvě faktické poznámky. Takže prvního mám pana poslance Václava Klause. Takže prosím. A připraví se na faktickou poznámku pan poslanec Karel Rais. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Tak to byla klasická ukázka toho, když někdo neví, o čem hovoří. Likvidaci regionálního školství neudělal systém financování. To dělá inkluze, byrokracie, ideologické pomatenosti, to, že peníze nekončí u učitelů. Normativní financování nijak nesouvisí se ZUŠ. Ředitele nezajímá nějaký kus. Já jsem na rozdíl od vás byl ředitel. Ředitel, který přijímá slabé žáky, kteří tam nemají co dělat, to jsou fakt ty školy, kde polovina žáků neodmaturuje deset let po sobě. Máme desítky takových škol a český školský systém a inspekce je nezavírá. To jsou ty problémy.
Abych řekl něco, s čím souhlasím. Já nehájím ten systém, tak jak funguje teď. A v čem se shoduji s předkladateli minulého zákona, je to, že jeden z největších problémů je, že kraje si z těch peněz berou a sanují své málo naplněné a neúspěšné školy. To je to, na co jste správně upozorňoval, že normativ je jiný na žáka na Chebsku, jiný je na Jablunkovsku, jiný je všude jinde. Čili to je to, po čem volám, abychom otevřeli diskuzi a abychom tam zavedli spravedlnost, že dítě v Jablunkově jako v Aši má stejnou hodnotu, a zkusili to napravit. Čili já nepléduji po tom paskvilu, jakým to české školství bylo vedeno, ale to, co připravujete, ty platby na hodiny a podobné nesmysly, to je ještě tisíckrát horší a přivede to chaos a finanční rozvrat. To je to, o čem mluvím.
Pana předřečníka zpravodaje bych opravil. Ten nový systém o kvalitě nikterak nehovoří. Čili my tady nebojujeme jako normativní financování, nebo nějaká kvalita, protože ten systém, co má naběhnout, tam o kvalitě není ani řádek. To je čistě více nákladové financování dle "potřeb škol". Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A další faktickou poznámku má pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo. Já bych navázal na předřečníky, zejména kolegu Gazdíka a kolegu Vondráka. O financování regionálního školství se v podstatě vedou už několik let diskuze, jestli dát přednost financování přes hlavu, nebo přes hodiny. Takže o tom bych nerad hovořil. Ale díval jsem se do toho zákona, do důvodové zprávy, nebo do toho návrhu zákona. Mě tam překvapuje těch deset let odkladu, který, cituji téměř, myslím si, že to tam tak je, že využijeme na vážnou odbornou a politickou debatu na toto téma. Životnost poslance je rozhodně menší, než deset let a domnívám se, že tak jak to tady naznačil pan kolega Vondrák, že jde pouze o to, že tím vlastně zabíjíme jakékoliv reformy.
Čili přihlásil bych se víceméně k tomu, co říkal kolega Gazdík, a dávám tady procedurální návrh na zamítnutí návrhu tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost. ***