(10.40 hodin)
(pokračuje Michálek)
Takže v tomto ohledu plánuji navrhnout pozměňovací návrh, který bude rozšiřovat § 52, který stanoví kompetenci Úřadu pro ochranu osobních údajů tak, aby tam byla řešena i otázka kolize práva na ochranu osobních údajů a práva na informace, tak abychom zajistili skutečnou vymahatelnost práva na informace, aby se ten úřad držel judikatury správních soudů a vůbec aby ten zákon naplnil svůj účel. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. V tuto chvíli tady nemám další přednostní práva, takže budeme postupovat normálně podle přihlášek. To znamená, prosím paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že po panu zpravodaji Bendovi je těžké vystoupit, protože on řadu problémů, o kterých jsem chtěla hovořit, již zmínil. Proto uvedu pouze dva body, ke kterým se chci vyjádřit k onomu sněmovnímu tisku.
Vláda věděla dva roky, že obecné nařízení začne platit 25. 5. Bohužel návrh zákona o zpracování osobních údajů předkládá do Sněmovny teprve nyní. Z úst pana zpravodaje zaznělo, že určitý díl viny padá na předchozího ministra vnitra. Vzhledem k tomu, jak ona záležitost spěchá, mě překvapilo, že nebyl tento bod zařazen již minulý týden. Jak říkal pan předseda Michálek, že navrhoval jeho zařazení, proto jsme navrhli na grémiu zařazení napevno na dnešek my jako klub Starostů a nezávislých. Jsem ráda, že se k onomu bodu dnes můžeme vyjádřit.
Co způsobilo ono zpoždění zákona o zpracování osobních údajů? Především to vyvolalo paniku mezi obcemi. A především to byla obava z obrovských pokut, které by se valily na obce. Proto je třeba se ptát, čím se liší rakouské úřady od těch českých, že v jejich případě bylo možné využít zmírnění v případě pokut udělovaných obcí, které nařízení GDPR nabízí? To je otázka, na kterou bych ráda znala odpověď. Něco podobného se mohlo podařit i u nás. Sdružení místních samospráv vyjednalo s panem ministrem Metnarem, že pokuty u obcí budou zmírněny. Pokud vím, tak tento návrh směřoval také na vládu, ale bohužel vláda tento návrh nepřijala z důvodů, které mi nejsou úplně zřejmé, a budu ráda, pokud by se pan ministr k tomu vyjádřil.
Ať už budou důvody jakékoliv, osobně jsem přesvědčena o tom, že obce, které osobní údaje většinou zpracovávají za účelem správy věcí veřejných a ne kvůli zisku jako soukromé společnosti, by už z tohoto důvodu měly být vyňaty z obecného režimu. O samosprávách, pro které je typická účast laiků, to platí rozhodně. O tom, jestli pokuty u nich mají být nulové, nebo jen zmírněné, je určitě možné diskutovat. Stejný režim pro nestejné subjekty je podle mě ale jednoznačně špatně. A mysleli si to nejspíš i v Bruselu, když tuto výjimku v nařízení GDPR umožnili. Znamená to tedy, že každý stát si výši pokut pro samosprávy může upravit. Využili toho Rakušané a podle mých informací se o tom podobné úvahy vedou i v Irsku nebo Švédsku. Ptám se tedy, proč v ČR musíme být tak přísní, když to evropská legislativa po nás ani nechce? Je to sice řečnická otázka, ale ráda bych na ni slyšela odpověď. A připojím se s prosbou na pana ministra i na vás, kolegyně a kolegové. Zvažte prosím, zda bychom v případě samospráv neumožnili též výjimku týkající se udělování pokut.
Z tohoto důvodu jsem připravila pozměňovací návrh, který jsem pro vaši informaci vložila již do systému. Jsou tam uvedeny dvě varianty. Jedna varianta se zaobírá tím rakouským modelem, který říká, že samosprávám se pokuty neudělují. Druhá varianta ukládá pokutu, ale mnohem nižší. Budu ráda, když v tomto případě se podíváte na onen pozměňovací návrh, který samozřejmě budeme projednávat v další fázi jednání o tomto tisku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než dostane slovo pan poslanec Valenta, tak tady mám omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Feri mezi 10.30 a 13.00 hodin z pracovních důvodů.
A nyní tedy prosím o slovo pana poslance Jiřího Valentu, jestli tu je... (Rozhlíží se.) Asi tu není...? Jiří Valenta.
Poslanec Jiří Valenta: Omlouvám se, neslyšel jsem. Takže děkuji za slovo, pane předsedající. Mnohé už tady padlo. Budu se snažit toto neopakovat, ale přesto v souvislosti s přijímáním tohoto zákona si musíme odpovědět na několik zásadních otázek.
Za prvé. Přinese GDPR s sebou pro ČR nějaké významnější problémy? Odpověď zní: Zcela jistě přinese. Ano, problémy ponese, a již i dokonce nese, a to značné. A jedním z těchto problémů bude určitě ten, který aktuálně nepřehledný až chaotický stav, dá se říct, v tomto ohledu způsobil, a tím je doposud chybějící národní prováděcí předpis, který se teď snažíme horko těžko horkou jehlou dovytvořit. Ovšem vzhledem k tomu, že unijní směrnice GDPR, a už to tady také padlo, bude platit již od konce května letošního roku, konkrétně tedy od 25. května, lze jen smutně konstatovat, že takovýto zcela nezbytný prováděcí předpis tady měl být zhruba tak již před rokem. Díky nepochopitelně laxnímu přístupu předešlé vládní koalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL, a to nejenom v této oblasti, se teď firmy, ale i jednotlivci, na které budou nové povinnosti tvrdě dopadat, nejspíše zblázní.
Směrnice GDPR je někdy označována i jako takzvaná skrytá směrnice. Což znamená, že poskytuje členským státům určitý prostor ke stanovení vlastních pravidel formou zákonů nebo také podzákonných předpisů. A čas na takové národní úpravy a přizpůsobení se asi padesáti bodům - pan kolega Benda tady mluvil o několika těchto bodech, těch bodů je zhruba padesát, které směrnice GDPR bohorovně svěřuje do pravomoci členským státům, v tomto případě například revizi informačních systémů či postup v nakládání s osobními údaji - byl již od dubna roku 2016. Slyšíte dobře. Je to další smutný výsledek práce prý tolik úspěšné Sobotkovy vlády. A znovu podotýkám, že vlády koaliční, tedy že silné slovo tam mělo i hnutí ANO, ovšem priority byly nejspíše jiné.
Jistá výhoda, a to výhoda v uvozovkách, nebo lépe řečeno snad poslední šance, jak se vyrovnat s negativními dopady zatím chybějící legislativy, jejíž tvorbu nelze na druhé straně teď kvapem uspěchávat, je obsažena v samotném nařízení, které používá podmiňující způsob "mělo by se". Podle některých odborníků jde o to, že preambule, a to je rozdíl oproti našim zákonům, obsahuje takzvané recitály, které jsou oporou při výkladu, na což se v našich zemích používá především důvodová zpráva. A protože kondicionál skrývá možné úrovně výkladů, nastupují spekulace, co je skutečně povinností a co je jen doporučením, jehož nedodržení nemusí být sankcionováno, a tudíž lze i odůvodněně předpokládat i jistou benevolenci našich úřadů, alespoň tedy v tomto ohledu doufám. ***