(11.10 hodin)
(pokračuje Staněk)
Je mi velmi líto, a rozumím argumentu, který tady zazněl, že to nemá být stát, kdo se má postarat o to, kam dají rodiče svá dvouletá dítka, možná i mladší, že to mají být obce. Nicméně v roce 2017 v září Centrum pro výzkum veřejného mínění udělalo průzkum postojů obyvatel České republiky k novele zákona o českém školství a v něm se 66 % respondentů vyjádřilo pro garantované místo v mateřských školkách pro každé dítě starší dvou let a 62 % dotázaných si myslí, že místo v mateřských školkách by mělo být poskytováno bezplatně.
Nebudeme si tady hrát na školení z oboru pedagogiky, protože musím říci, že skutečně neexistuje jednotný názor na to, jestli tříleté děti patří, nepatří. Můžeme si tu vytahovat argumenty a podkládat je citacemi rozličných autorit. Ta debata je doposud věcná a já bych ji nerad odvedl mimo tuto věcnost. Nicméně je pravdou, že podle sociologických dat až jedna třetina žen s nižším vzděláním zůstává po dlouhé rodičovské dovolené bez práce a jejich následná ekonomická deprivace pak má zpětně negativní vliv na rozvoj dětí. To je prokázáno, nebo minimálně se o tom ví. A mě velmi mrzí, že opravdu v minulosti, a ono to tu i zaznělo, byly to pravicové vlády, které skutečně postupně zrušily systém jeslí, který tu byl dlouhodobě zaveden. Nemám nic proti tomu, že systém byl zrušen, ale bohužel ta opatření, která byla doprovodná k tomuto opatření, nebyla dostačující. To prokazuje dnešní zájem zejména sociálně slabších rodin, matek samoživitelek umístit dítě do zařízení tak ještě před třetím rokem věku dítěte. Argumenty, které tady zaznívají, jsou samozřejmě zase velmi pádné. Ale já se ptám, v lokalitách, ve velkých městech dochází k určité diskriminaci rodičů, kteří chtějí tyto děti umístit, a to z toho důvodu, že některé školky, které nejsou v tak zajímavých lokalitách, aby měly plné kapacity, tak v konečném důsledku, aby měly úvazky pro své učitelky, tak ty děti berou, tedy ty děti starší dvou let. A maminka, která nemá to štěstí, že žije v takovém prostoru, v takové lokalitě, ale naopak žije v exponované lokalitě, takovou možnost nemá.
Já samozřejmě vnímám potřebu těchto rodičů, vnímám potřebu dát na určitou dobu děti do péče, řekl bych, zodpovědných lidí, ať už jsou to mateřské školky, paní učitelky, vychovatelky, chůvy, dětské skupiny. Ale já se ptám, a vracím se teď k tomu návrhu novely zákona, jaké navrhuje řešení. Já ho tam nevidím. Já chápu legislativní čistotu, kterou tady pan poslanec Klaus prostřednictvím pana předsedajícího deklaroval. To znamená, jsou věci, které do školského zákona nepatří. Ale já bych byl velmi nerad, abychom se špinavou vodou z vany vylili i to děťátko. Já bych chtěl, abychom opravdu vedli věcnou debatu o tom, jak vyřešit situaci, která nastala po plošném zrušení jeslí, jak vyřešit situaci, kdy evidentně je tu zájem ze strany rodičů, kteří potřebují dvojí příjem, potřebují, aby dítě bylo umístěno, jak tady tyto věci řešit. To mi v tom návrhu chybí.
Co druhého je podle mého názoru velmi problematické, je návrh na zrušení posledního, nebo resp. paragrafu, který upravuje poslední rok předškolního vzdělávání, který podle navrhovatele by měl být hrazený. Respektive se tam hovoří o tom, že to vzdělávání, které neposkytuje konkrétní stupeň vzdělávání, je za úplatu. Ano. My jsme sociální demokraté. Ano, je to jistý sociální podpůrný prvek a není to jenom pro romské děti. Není to jenom pro romské děti. Je to motivační prvek, je to prvek, který má směřovat rodiče k tomu, aby to dítě alespoň v tom posledním předškolním roce do mateřské školky umístili.
Víte, Marie Terezie, když zaváděla povinnou školní docházku, tak ji také nezavedla ze dne na den, respektive nebyla tato její novela respektována ze dne na den. Je třeba vydržet, je třeba vyčkat a je třeba udělat všechno pro to, aby tento záměr, řekl bych bohulibý záměr, mohl být naplněn. A to je také druhý argument, který říkám, že ta povinná návštěva posledního roku před nástupem do povinné školní docházky je smysluplná. Dokonce se odborníci baví o tom, že ten rok je poměrně málo, že ten efekt a dopad není takový, jaký bychom očekávali, že by to mohly být i dva roky. Ale zase si myslím, že to je rozumný kompromis, kterého lze dosáhnout, a jsem přesvědčen o tom, že tento rok má svůj smysl, a má svůj smysl, aby byl bezplatný.
Z tohoto důvodu bych požádal jménem klubu České strany sociálně demokratické o zamítnutí tohoto návrhu ne proto, že bych ho nechtěl projednávat, ale já si myslím, že na školském výboru a s novelou, kterou připravuje paní poslankyně Valachová, některé myšlenky tady byly naznačeny, tak si myslím, že může přinést mnohem více užitku se znalostí té reality a se znalostí a využitím toho, o čem jsme dnes mluvili a včera mluvili, takže takováto práce bude smysluplnější než upravovat některé jiné věci. Takže můj procedurální návrh bude hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. To není procedurální návrh, my se s tím vypořádáme po ukončení rozpravy, ale mám to evidováno. Prosím pana poslance Výborného a připraví se pan poslanec Rakušan.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se rád vyjádřil k meritu této předkládané novely zákona, a to z toho titulu, že jsem jednak pedagog, sice na úrovni sekundárního vzdělávání, ale v posledních týdnech a měsících jsem hovořil s řadou zvláště ředitelek mateřských škol nejenom v našem regionu, a ty informace, které mám, se do značné míry shodují s tím, co tady zaznívalo téměř unisono z úst mých předřečníků. Nicméně mám také osmiletou zkušenost člena rady malého města, které je zřizovatelem dvou mateřských škol, a tam jsem hovořil s ředitelkami a ty mi jenom potvrdily to, co tady zaznívá. ***