(15.30 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Přesto si myslím, že zanášet do tohoto zákona porušení domovní svobody, nedotknutelnosti obydlí, je špatně. Zvažoval jsem, že bych navrhl opětovné vynětí toho paragrafu, ale rozhodl jsem se jít jinou cestou. Navrhuji, aby možnost vnikat do občanova obydlí, byť občana, který je podezřelý na základě nějakého subjektivního dojmu z toho, že ve svých kamnech, ve svém kotli spaluje nedovolené látky, aby tato možnost byla do jisté míry omezena, a tak navrhuji úpravu § 17 odst. 2, a to v tom smyslu, aby úvodní proces byl stejný, to znamená, pokud si někdo takto počíná a okolí otravuje kouřem, aby byl úřadem pověřené obce nebo obce pověřené rozšířenou působností na to konání upozorněn, aby mu bylo sděleno, že u něj může proběhnout kontrola. Můj návrh se liší už co do způsobu provedení kontroly.
Já si myslím, že cíle kontroly, to znamená získání důkazů o tom, že ten člověk opravdu pálí nedovolené palivo, je možné dosáhnout tak, že bude nejprve upozorněn na tu kontrolu, bude mu sděleno "kontrola proběhne ten a ten den, v tu a tu hodinu" a zároveň je to doprovázeno požadavkem, který je také součástí mého návrhu, aby ta kontrola proběhla se souhlasem majitele objektu - toho domu nebo bytu. Námitky, které by mohly tady zaznít a možná nakonec zazní, že ten efekt překvapení, přistižení pachatele při jeho nedovolené činnosti tím pádem bude jaksi minimální nebo nedojde k němu, tak tady si myslím, že přece ani předkladatelům toho návrhu v původním stavu nešlo o to, aby tady dělali nějaké přepadovky. Paní náměstkyně pana ministra Peštová se opakovaně vyjadřovala, že se spíš jedná o jakýsi výchovný efekt toho paragrafu, a pan ministr možná potvrdí, že ten výchovný efekt tady nastává, že starostové registrují, že počet nedovolených paličů, znečišťovačů tady ubývá. Přesto si myslím, že by tato úprava, kterou tedy bych s dovolením tady přečetl - začátek by byl stejný. Pokud tedy někdo porušuje své povinnosti, bude upozorněn, že pokud bude nadále takto činit, bude u něho možnost provést kontrolu, a tady pak už můj návrh se liší v tom, že pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že ten provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odst. 1, je kontrolující oprávněn po předchozím písemném upozornění vlastníka nebo uživatele prostor, v nichž je provozován spalovací stacionární zdroj, a s jeho souhlasem vstoupit do těchto prostor ke spalovacímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností.
A další věc, a to je další úprava § 23 odst. 1 písm. j), který hovoří o přestupcích, kterých se mohou dopouštět fyzické osoby, tak tady je definován přestupek spočívající v tom, že vlastník nebo uživatel prostor, v nichž je provozován spalovací stacionární zdroj - to je ten kotel - v rozporu s § 17 odst. 2, nedá po předchozím písemném upozornění souhlas kontrolujícímu ke vstupu do prostor, kde je kotel provozován atd., ke spalovacímu stacionárnímu zařízení, příslušenstvím a používaným palivům za účelem kontroly dodržování povinností. Čili odmítnutí vstupu po předchozím upozornění bude meritum toho samotného přestupku.
Tady musím říci, že se nejedná o věc, která by byla nová v našem právním řádu. Nejde o nový právní princip. My známe podobný princip v případě zákona o provozu na pozemních komunikacích, který podobným způsobem řeší to, když někdo je podezřelý z toho, že požil nějaké nedovolené omamné látky, alkohol nebo nějaké drogy, to podezření vzniklo na základě třeba dechové zkoušky a je mu uložena zkouška, jejíž součástí je odběr krve, tak také nikdo toho člověka v uvozovkách nepovalí na zem a násilně mu neodebere krev, ale je k odběru krve vyzván. Pokud toto odmítne, tak spáchá přestupek. Čili ta právní logika je tady podle mého názoru podobná.
Jistojistě zatímco já tady setrvávám na návrhu ministerském, který spočívá v tom, že pokuta za přestupek může být vyměřena v rozmezí do 50 tisíc korun, tedy třeba kontrolní orgán nebo pověřený úřad může například při prvních přestupcích upustit od pokuty, může ji vyměřit ve výši tisíce korun, pěti tisíc korun, a až teprve při opakovaném narušování této zásady může jít až na tu maximální hranici, tak u toho dopravního přestupku, u zákona o provozu na silničních komunikacích, tam je to daleko drakoničtější. Tam je to závažný přestupek, za který se dává sedm bodů, za který může být vyměřena pokuta 25-50 tisíc korun, případně zákaz činnosti na jeden až dva roky. Chápu, že na silnicích je ohrožení života, a tedy veřejný zájem, aby nejezdili opilí lidé po silnicích, je jaksi silnější než právo na osobní integritu související s odmítnutím odběru krve nežli tady, kde zase narušujeme zdraví lidí tím, že kouříme z komína.
Ministerstvo nebylo nikdy schopno za celou dobu hledat, neřkuli ani najít, ale hledat cesty, jak důkaz o tom, že někdo pálí nedovolené látky, by si mohl obstarat jinak než vlomením se do toho domu kontrolou. Asi u té kontroly tedy pro tuto chvíli zůstaneme, ale jak říkám, můj návrh spočívá v tom, aby ta kontrola mohla proběhnout po předchozím písemném upozornění a se souhlasem vlastníka toho domu.
Čili já jsem tady představil dva návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Hezké odpoledne. Děkuji. Ještě než dám slovo dalšímu, tak přečtu omluvu pana ministra zdravotnictví, a to v době od 15.45 do 17.15 z důvodu neodkladných pracovních záležitostí. A prosím pana poslance Adamce, připraví se pan poslanec Elfmark.
Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já to říkal, že jsme chtěli hlasovat jenom pro tu původní verzi, že to vzbudí samozřejmě spoustu aktivit, když se jedná o toto téma, ale přesto mi dovolte, abych se vrátil k některým navrženým pozměňovacím návrhům, ať k těm, které prošly, nebo neprošly. Hlavně mě zaujala ta výjimka z limitů, které byly stanoveny, mám pocit, vloni v říjnu pro velké zdroje. Nedivte se, jsem člen hospodářského výboru, že hájím zájmy našeho hospodářství, naší energetiky. A možná bychom si tady měli říct několik věcí, které budou vyvracet mýty o tom, že bychom nechtěli zlepšovat ochranu životního prostředí, tedy životní prostředí a ovzduší jako takové. Tak to rozhodně není.
Musím říct, že když se na to podíváte prostým okem, tak zjistíte dneska, že tady už zazněl jeden z velkých mýtů, že cena silové elektřiny je tržní, což není pravda. To znamená, pokud uděláme jakákoliv opatření, tak vždycky bude na politicích, aby rozhodli, jak bude vypadat cena silové elektřiny. Něco jiného je její přenos, ale to tady přijde také a ještě se u toho pěkně pobavíme, ale musím říct, že u tepla to tak není. A když se na to podíváme, pokud bychom chtěli ty výjimky, tak mi tady chybí kvantifikace nákladů na to, co by nás to stálo, rekonstrukce jednotlivých zdrojů, protože - a padlo to také tady - náhradu nemáme, to znamená, z vývozců elektrické energie bychom se stali v krátké době jejími dovozci, což samozřejmě spolu nese určitá rizika, a rozhodně minimálně v pohraničních částech stejně, pokud okolní státy výjimky budou tolerovat, tak se zlepšení nedočkáte, protože tam to závisí od toho, jak fouká vítr. ***