(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Chtěl bych se zeptat paní poslankyně, jestli má doplňující dotaz. Má. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Dotaz nemám. Každopádně, paní ministryně, děkuji za věcnou odpověď. Jsem ráda, že se mi dostalo odpovědi, která byla na rozdíl od odpovědi pana ministra v odbornějším duchu a nikoliv na téma hospoda či bulvár. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně asi nechce reagovat. Takže se posuneme dál.
Nyní bude pan poslanec Jakub Michálek interpelovat pana ministra Roberta Pelikána ve věci zrušení duplicity při zasílání účetních výkazů a pak bude vždy interpelovat paní poslankyně Věra Kovářová.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já teď budu opravdu stručný. Odkazuji se na své předchozí vystoupení a prosím pana ministra, aby odpověděl na totéž jako paní ministryně financí Schillerová. A byl bych velmi rád, kdyby s ní spolupracoval na řešení toho problému, protože to je otázka, která vyžaduje součinnost obou dvou resortů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Jenom podotknu, že pan ministr není přítomen, je omluven a tedy odpověď zašle písemně. A nyní tedy poprosím tu následující interpelaci, to je duplicitní ten bod 21, tak ten prosím stáhnout. A dostáváme se k interpelaci číslo 22, kde bude paní poslankyně Kovářová interpelovat pana ministra Lubomíra Metnara ve věci veřejného opatrovnictví a ochrany opatrovanců s omezenou svéprávností.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v roce 2017 obce poprvé obdržely příspěvek na výkon agendy spojené s veřejným opatrovnictvím, což je pozitivní změna. Obce se stávají veřejnými opatrovníky rozhodnutím soudu, které kromě jiného i omezuje svéprávnost opatrovance a určuje jeho rozsah práv a povinností. Z praxe mnohých starostů vyplývá, že i přes jejich nejlepší snahu se nedaří zajistit maximální ochranu opatrovanců, kteří jsou častokrát zneužíváni různými osobami, zejména v soukromoprávním styku, například jde o spotřebitelské úvěry. Navazujícími soudními spory přibývá obcím další agenda způsobená výkonem veřejného opatrovnictví na úkor jiných činností.
Dovoluji si proto vznést následující dotazy a podněty. Za prvé, bude Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími resorty přezkoumávat možnosti zvýšení ochrany opatrovanců v případech, že jejich svéprávnost je značně omezena, tak aby se dosáhlo prevence jejich zneužívání? A provede vaše Ministerstvo analýzu dvou navrhovaných opatření z právního hlediska a z hlediska jejich efektivity, a to a) vyznačení klíčové informace v občanském průkazu, že obec byla ustanovena veřejným opatrovníkem, a v jakém rozsahu má opatrovanec omezenou svéprávnost a b) zavedení registru veřejných opatrovníků a opatrovanců, ke kterému by měly přístup vybrané subjekty, například poskytovatelé spotřebitelských úvěrů?
Uvedená jednoduchá opatření nemají za cíl omezovat osobnostní práva opatrovanců, ale naopak posílit jejich ochranu před nekalým jednáním osob a obchodních společností, které pravidelně zneužívají jejich omezené kompetence a schopnosti. Věřím (upozornění na čas), že v písemné odpovědi uvedete konkrétní kroky vedoucí k nápravě nevyhovujícího stavu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak ano, děkuji. Pan ministr není přítomen, takže odpověď bude zaslána písemně. A posuneme se dál, paní poslankyně Kovářová bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha ve věci rušení lékáren, stanovení hodnot bodu dle vyhlášky na rok 2018. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci dlouhodobého podfinancování lékárenské péče, která není nijak zohledněna v aktuální podobě vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018. Vyhláška nereflektuje současnou situaci lékáren v menších městech. Několik desítek bylo z důvodu poklesu příjmů již uzavřeno a dalším asi šesti stům hrozí uzavření. Obyvatelé menších měst tak mohou čelit úplné absenci lékárenské péče.
Lékárenství je jediný segment zdravotnictví, u něhož dochází dlouhodobě k poklesu příjmů ze zdravotního pojištění a u něhož zároveň nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky. Dochází tak k tomu, že narůstají náklady spojené s provozem lékárny, ale klesají příjmy lékárenského zařízení. Situace samozřejmě nenapomáhá ani narůstající administrativní zátěž spojená s EET či eRecepty. Vyhláška sice zohledňuje tyto nové povinnosti u lékařů, ale na lékárníky nebere zřetel. Je nepřijatelné, že zde dochází u koncových uživatelů lékárenské péče, tedy pacientů, k takzvané lékové turistice. Situace vzniká na základě systému tvorby koncové ceny léčiv na straně distributora a prodejce, kdy větší prodejci jsou díky systému marží a obratových bonusů podstatně zvýhodňováni.
Žádám vás proto, aby váš úřad neprodleně projednal tyto konkrétní zkušenosti a přišel s návrhem pro obce a menší města, kterých se tyto problémy dotýkají nejvíce. Za možné řešení lze považovat sjednocení doplatků za léky hrazené z veřejného pojištění, v jehož důsledku by byla pacientovi garantována stejná cena v jakékoliv lékárně.
Vážený pane ministře, jaké budou vaše okamžité kroky v této záležitosti? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové. Vážená paní poslankyně, děkuji moc za tento věcný dotaz. Myslím si, že tato oblast je skutečně velmi důležitá. Já se problematikou dostupnosti lékárenské péče a odměňování lékáren zabývám právě od svého nástupu. Setkal jsem se s prezidentem České lékárnické komory panem doktorem Chudobou, zástupci Grémia majitelů lékáren a skutečně si jsem vědom, že ta situace pro ty lékárny je složitá, protože příjem lékáren z veřejného zdravotního pojištění je vázán na cenu léčiv, která v důsledku revizí Státního ústavu pro kontrolu léčiv dlouhodobě klesá, a tím pádem klesá i obchodní přirážka lékáren.
Pokud jde o oblast cen a úhrad léků včetně odměňování lékárenské péče, tak ji považuji skutečně za jednu ze svých priorit. Máme to koneckonců i v programovém prohlášení vlády, kde jsme si vytkli za cíl revidovat tento systém. Z pohledu lékárenské péče to znamená prověřit možnost odpoutání odměny lékárny od jednotkové ceny léčiva, která právě klesá, a tím klesají i ty odměny. Již letos bych chtěl na ministerstvu tuto záležitost prodiskutovat, a to nejen se zdravotními pojišťovnami, ale i zástupci lékáren, se kterými tady už jsme se měli možnost na toto téma sejít. Důležité však je, aby úpravy v této oblasti byly v souladu s novou koncepcí cenové a úhradové regulace léčiv, aby dopady těchto změn byly řádně analyzovány, abychom předešli buďto masivnímu zvyšování doplatků u léků na jedné straně, anebo neúměrnému nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven z veřejného zdravotního pojištění na straně druhé.
Dovolte mi však ještě se vyjádřit obecně k situaci týkající se lékárenství v České republice. Ve srovnání se situací před rokem 1990 se počet lékáren v České republice více než zdvojnásobil. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo k 31. 12. 2017 evidováno celkem 2 544 lékáren a 240 odloučených oddělení výdeje léčiv. Oproti předchozímu roku došlo ke snížení tohoto počtu pouze o 15 lékáren, což je asi půl procenta. Takže i z nějakého časového hlediska vidíme, že zavírání lékáren není zase tak dramatické, i když nezpochybňuji, že určité lékárny možná v těch odlehlejších oblastech zanikly. Jsem si vědom toho, že síť lékáren není v tomto směru rovnoměrná, že vyšší počet lékáren je zejména v lokalitách s vyšší koncentrací obyvatel, především ve velkých městech, v okolí nákupních center nebo v nákupních centrech, v okolí nemocnic a podobně. V menších městech nebo v horských oblastech je dostupnost horší, což se ovšem týká jen lékárenské péče. Vláda již v minulosti svým nařízením stanovila místní a časové dostupnosti zdravotních služeb a maximální dojezdovou vzdálenost, která v případě lékárny činí 35 minut. To, co však dosud nebylo ověřeno, je, zda tyto limity jsou v praxi dodržovány, což si myslím, že bychom měli udělat. A zda dostupnost lékáren v řídce obydlených místech koliduje s dostupností lékařské péče. Tedy zda má například pacient, který na malém městě byl od svého lékaře vybaven receptem, možnost si na něj v blízkém okolí vyzvednout předepsané léky. Tam by skutečně ta korelace měla býti. ***