(16.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Pokud jde ale o téma duplicit, tak ono to není tak úplně jednoduché, protože ta duplicita není plná, je pouze částečná. Ve většině případů jde ze strany správce daně o to, že správci daně vyžadují vlastně předkládat pouze vybrané údaje, nikoliv celé účetní závěrky, a ne všechny osoby, o nichž rejstříkové soudy Sbírku listin vedou, jsou povinny podávat daňová přiznání. To znamená, ne každý daňový subjekt musí zveřejňovat celou účetní závěrku. Platí to od roku 2016 pro malé a mikroúčetní jednotky. Navíc platí, že daňové přiznání je subjekt povinen včetně příloh podat tři, resp. šest měsíců po skončení zdaňovacího období, zatímco povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu nastává obecně ve lhůtě dvanáct měsíců od rozvahového dne.
Nastíněná řešení, která se týkají odstranění zmenšení duplicit, není vhodné ani možné realizovat v tomto - bylo řečeno v tom minulém období, to byl závěr pracovní skupiny.
Zavedení nové povinnosti sdělovat údaje v požadovaném formátu a struktuře by mohlo být vnímáno - protože samozřejmě chtělo by to potom sjednotit, zavést nějaký jednotný formát, strukturu. Otázkou je, jak by to přijala veřejnost, protože veřejnost nelibě nese jakékoliv zavádění nových formulářů. A jakékoliv IT změny na straně finanční správy by bylo v tomto směru vhodné realizovat - k tomu dospěla, to bylo stanovisko Finanční správy - až se zavedením nového IT systému, který bude souviset s portálem Moje daně a další projekty, což jsou horizonty 2019 nejdříve, spíše 2020 a následujících let.
Samozřejmě toto téma i velice úzce souvisí s novým zákonem o dani z příjmu a dalšími doprovodnými změnami, které budou souviset se samovyměřením, s elektronizací, úpravami lhůt, takže budou vyžadovat určité legislativní úpravy. My na ně nerezignujeme, ale reálné budou zhruba kolem roku 2020.
Z interpelace nebylo úplně zřejmé, ale my jsme si to vyjasnili s panem poslancem v krátké pauze, zda interpeluje Ministerstvo financí, nebo Ministerstvo spravedlnosti. Dostala jsem odpověď, že obojí.
O tomto problému víme, existuje. Ta naplněnost listin je samozřejmě problematická, protože tam je velice krátká lhůta pro uložení sankce, a de facto Finanční správa se zase soustředí spíše na to, aby měla nezbytné přílohy u daňových přiznání. Tam je to podstatné, tam je to vynutitelné, samozřejmě potřebuje tyto přílohy k řádnému vyměření daňové povinnosti. A rejstříkové soudy pravděpodobně - nemohu mluvit za Ministerstvo spravedlnosti, ale tak jsem to vnímala z jednání pracovní skupiny - jsou zavaleny a v podstatě sankcionování úplně nestíhají.
Ale ten problém je hlubší. To znamená, máme tady sice relativně duplicitní předkládání, ale duplicitní není, protože Finanční správa vlastně vyžaduje jinou strukturu údajů než rejstříkový soud. Tím ale nechci říci, že ten problém neexistuje. Určitě bych se nebránila nějaké spolupráci na úrovni pracovní skupiny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Zeptám se pana poslance, jestli má doplňující otázku. Má.
Poslanec Jakub Michálek: Já souhlasím s tím, co říkala paní ministryně, že cesta sankcí není v tomto případě efektivní, protože subjektů jsou stovky tisíc, tak posílat papír sto tisícům subjektů není úplně dobrý způsob, jak to vyřešit.
Čili chápu to dobře, že by bylo možné vytvořit nějakou pracovní skupinu, do které by se mohla třeba zapojit i opozice a podobně, abychom nějakým způsobem tento problém vyřešili? Protože důvody, které jste uvedla, se mě dají vyřešit nějakým sjednocením, třeba ty lhůty podle mě, to je spíše taková marginálie, a stačí jenom nastavit legislativu tak, aby občan podnikatel zasílal všechny výkazy ideálně v jedné struktuře na jedno místo. Myslím si, že to je ten princip, který po nás občané požadují a kterým bychom jim usnadnili život. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně chce reagovat.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, budu jen stručně reagovat. Určitě, pracovní skupina je možná. Mně jde vždycky o věc a o věcné řešení, ale zdůrazňuji, že bude nutné přijmout legislativu. To je bezesporu a beze zbytku. Bude to znamenat, že vytvoříme - a to byl vlastně i závěr té poslední pracovní skupiny - budeme muset vytvořit nějakou jednotnou strukturu XML formát a budeme to muset podnikatelům pokud možno co nejlépe vysvětlit. To by bylo ideální, protože pak by to oni odevzdávali na jedno místo a mohl by z toho čerpat jak obchodní rejstřík, tak Finanční správa. To je možné, ale nebude to úplně... Otevřeně říkám - legislativa, technické řešení a velice dobře to vysvětlit, protože zase budeme zavádět něco nového. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Další interpelaci měl přinést pan poslanec Bartošek, který chtěl interpelovat ve věci nezvládnutí dopadů sněhové kalamity na silničním provozu v regionu jižní Moravy, ale ten ji stahuje a není přítomen, takže pozvu pana poslance Petra Gazdíka, který bude interpelovat ve věci digitalizace filmových děl pana ministra Ilju Šmída.
Poslanec Petr Gazdík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obrátila se na mě poměrně velká skupina filmařů ve věci digitalizování významných českých filmů. Navzdory vyvinuté metodice DRA, digitálně restaurovaný autorizát, na které pracovali kvalifikovaní experti z Akademie múzických umění v Praze, brání Státní fond kinematografie a Národní filmový archiv proti vůli autorů uvedení v plném rozsahu užité metody v titulcích digitálně restaurovaných filmů, například filmů Jiřího Menzela jako žijícího autora.
Skupina filmařů mě upozornila na zprávu expertní skupiny, kterou ustanovil váš předchůdce pan ministr Daniel Herman a která konstatovala, že digitalizace a restaurování filmů, jako jsou Starci na chmelu, Adelaide nebo Adéla ještě nevečeřela, vykazují závažné chyby ve výsledném digitálním záznamu, posun formátu, nazelenalá pleť herců apod., a navíc nedou uvést v České televizi, která pak digitalizaci musí digitalizovat znovu, což naprosto zbytečně zvyšuje finanční náklady. Filmaři se jakožto tvůrci digitalizovaných filmů proto vcelku logicky ohrazují proti - jak říkají - nemetodické vulgární digitalizaci filmů, při které se nezachovává původní vzhled filmu.
Pane ministře, zajistíte prosím, aby vámi řízené zmíněné instituce ctily autorská práva tvůrců filmových děl, a nařídíte jim, aby v souladu s požadavky ministerské komise zvaly k digitalizaci autory děl či jejich dědice? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr kultury ČR Ilja Šmíd Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, ctihodné shromáždění, já bych rozdělil odpověď na dvě části. V první části bych chtěl říci, že problematika digitálního restaurování filmů má několik rovin. Především je třeba vycházet ze skutečnosti, že filmy vyrobené do roku 1991 jsou ve správě státu a právě práva výrobce k nim u filmů vyrobených do roku 1964 vykonává Národní filmový archiv a v případě filmů vyrobených od roku 1965 do roku 1990 Státní fond kinematografie. Samotné filmové kopie spravuje Národní filmový archiv, což je příspěvková organizace Ministerstva kultury.
Je třeba říci, že současné technologie, a je jich více, významně ovlivňují možnosti šíření a konzumace audiovizuálního obsahu. Jsou zde dostupné velkoformátové obrazovky s vysokým rozlišením, online šíření, digitální kina. A tyto technologie vyžadují přepis původních filmových pásů do digitálního formátu, a to buď zjednodušeně bez náročnějších úprav do HD formátu, nebo v restaurované podobě v nejvyšším rozlišení 4K. Tento druhý způsob směřuje k maximálnímu možnému přiblížení původní podoby díla s možnostmi distribuce prostřednictvím současných nejvyspělejších technologií, ovšem je finančně velice náročný. Cena jedné digitalizace je zhruba 1 milion korun a je třeba si uvědomit, že film je vlastně po naskenování všech dostupných a relevantních původních originálů - někdy je jich méně, někdy více - třeba zkontrolovat a políčko po políčku barevně a zvukově korigovat. ***