(15.40 hodin)
(pokračuje Hüner)

V současné době v důsledku toho, že hlavní hráči na trhu se nedokázali dohodnout a čerpání zablokovali odvoláním k Evropské komisi a tímto je ÚOHS nucen celou záležitost řešit, tak samozřejmě to celou záležitost komplikuje. Nicméně ale se všemi účastníky toho procesu, ať se jedná o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nebo nakonec Evropskou komisi, na to téma jednáme. Jsem přesvědčen, že po těchto nelehkých jednáních, když tady budu pronášet zprávu k této záležitosti nebo odpovídat na tento dotaz někdy ke konci roku, tak bude daleko méně tristní, než tomu je dosud.

A na otázku číslo 2, jestli do roku 2020 má být celé území pokryto vysokorychlostním internetem, a bylo tady vzpomenuto 30 Mb/s, tady bych řekl, že my u vysokorychlostního internetu dneska považujeme za relevantní pro budoucnost vlastně 100 a více Mb, a to říkám z toho důvodu, protože právě rychlost 30 Mb/s v sítích 5 G můžou dosahovat po přidělení nových kmitočtů i mobilní operátoři jako dnes. Takže z tohoto pohledu je do roku 2020 reálné vlastně čerpat a vlastně nějakým způsobem realizovat ten vysokorychlostní internet v hladině těch 30 Mb/s. Samozřejmě u těch 100 to bude otázka trochu složitější, ale v současné době s operátory jednáme. A tak jak jsem vzpomenul při otázce číslo 1, pokud najdeme rozumnou společnou technickou, obchodní a ekonomickou shodu, tak výrazně určitě tuto situaci zlepšíme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, vaše jedna minuta.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ano, máte pravdu, těch 30 Mb/s nebude určitě problém, ale národní strategie stanoví, že to má být 100 % domácností, 100 % přípojek. Ale pak ještě taky stanoví, že 50 % přípojek má do toho roku 2020 mít rychlost 100 Mb, a to bude obrovský problém. A já si myslím, že je třeba, aby se peníze, které na to jsou vyčleněny, i těch 14 miliard z Evropské unie, aby se nepřesouvaly, neodkláněly někam jinam, než mají přijít, protože teď Hospodářská komora např. vydala zprávu ICT sektoru, ve které se tvrdí, že na tohle to kompletní pokrytí bude třeba vyčlenit až 150 miliard korun, takže každá miliarda, která bude odkloněna nějakým způsobem vedle nebo na vedlejší účely, pak tam bude chybět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, máte zájem o odpověď? Tak prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Krátkou reakci. Naprosto souhlasím s tím, co bylo řečeno. Nejde o odklánění finančních prostředků někam, kde by neměly smysl, z věci, která s tím úzce souvisí, jako je digitalizace, eGovernment apod. Čili my v současné době jsme v jednání s municipalitami, s regionálními, vlastně s kraji, a snažíme se, aby pro jejich potřeby, jako je třeba propojení internetem jejich sítí, nemocnic apod., čili není to uhnutí těch finančních prostředků někde mimo úplně tento obor. Ale souhlasím s vámi, že z hlediska té koncepce vysokorychlostního internetu je to věc, která do toho jako podmnožina zapadá, ale je to takové nouzové řešení, ale musím říct, že smysluplné. To je jenom krátce.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Dalšího v pořadí vyzývám pana poslance Víta Rakušana, bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních sítí Jaroslavu Němcovou, a připraví se pan poslanec Jan Bartošek, který bude interpelovat pana ministra Roberta Pelikána. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji. Vážená paní ministryně, na začátek své interpelace bych chtěl říci, že se nejedná o nějakou politicky motivovanou oponentní interpelaci, ale o věcný problém vycházející skutečně z lokální starostenské praxe.

Žádal bych vás o vysvětlení týkající se praktických důsledků, které přinesla změna zákona o pomoci v hmotné nouzi, která nabyla účinnosti 6. července 2017. Podle této novely se stanovuje, že příjemce dávky, který pobírá dávku déle jak šest měsíců v posledních 12 měsících, bude dávka vyplácena tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky bude vyplaceno poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, a to bez možnosti odchýlení. Problém však nastává u pobíratelů důchodů, starobních, invalidních, opatrovanců a jiných velmi zranitelných osob, pro které pobírání dávek ve formě poukázek a způsobem jejich vyplácení osobně představuje nepřekonatelné problémy. Nejsou to jen problémy s dojížděním na příslušný úřad k plátci dávky, vynaložené náklady na dopravu, uplatnění poukázek v místě bydliště. Mnohokrát se stává, že mnohé supermarkety, které třeba nabízejí výhodnější nabídky, dané poukázky vůbec neakceptují. Je zjevné, že novela u těchto osob míjí svůj původní cíl, a to omezit zneužívání dávek u specifické skupiny osob, a ukazuje se, že je pouhým bezzubým opatřením s nespočtem negativních dopadů na ty nejzranitelnější spoluobčany.

Vážená paní ministryně, můj dotaz je, jak plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky řešit uvedené aplikační problémy související s vyplácením poukázek v hmotné nouzi. Daný systém dopadá nejvíce na zranitelné osoby, které nikdy v minulosti dávky nezneužívaly, jsou v těžké životní situaci (předsedající upozorňuje na čas) a obstarávání základních potravin prostřednictvím potravinových lístků je pro ně doslova ponižující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám paní ministryně Jaroslavu Němcovou. Máte svých pět minut, paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane poslanče, dovolte odpovědět. Uvedená novela, které se týkal váš dotaz, je účinná od 1. 7. minulého roku, nicméně fakticky ovlivnila životy lidí a životy zaměstnanců úřadů práce také až od 1. 12., protože hovoří o tom, že lidé, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi a vlastně pobírají ještě jednu z částí dávek v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí, déle než šest měsíců, budou dostávat část této jedné části dávek v hmotné nouzi ve formě poukázek, a to ve výši 35 až 65 %.

Příspěvek na živobytí má sloužit na úhradu základních životních potřeb, tzn. na jídlo, na oblečení, na hygienické potřeby. Předpokládám, že impulsem k této legislativní změně bylo opakované zneužívání dávek, kdy opravdu zejména ve vybraných lokalitách tyto dávky nesloužily na základní životní potřeby, ale nakupoval se za ně alkohol nebo cigarety. Takže to asi k tomu, proč novela vznikla.

Z provedených statistik - protože jsem se tím samozřejmě začala zabývat hned od prvních dnů, máme teď možnost čerpat informace po prvním měsíci, to znamená po prosinci, kde byly dávky vyplaceny. A teď mi dovolte pár čísel. Z provedených statistik vyplývá, že z 80 175 dávek, z 80 000, bylo ve formě částečně poukázek vyplaceno 1 840 dávek. Z toho bylo sociálním zařízením, protože někteří, kteří pobírají dávky, bylo z těch 80 tisíc 2 894 dávek, což je 3,6 % z celkového počtu, vyplaceno do zařízení pobytových, tzn. do zařízení sociálních či zdravotnických. Příspěvek na živobytí je celkem asi 92 000 Kč, z 1 480 dávek bylo vyplaceno ne konkrétnímu žadateli, ale zplnomocněné osobě, 553 dávek bylo vyplaceno a převzato opatrovníkem, 135 dávek zvláštním příjemcem a 633 dávek bylo zasláno poštou prostřednictvím cenného psaní. Ti, kteří jsou přijímateli dávky, vědí, že můžou požádat, tzn. týká se to zejména zdravotně postižených nebo starých občanů. Celkem těch dávek v hmotné nouzi za měsíc prosinec, těch všech, bylo 144 tisíc. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP