(15.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
V oblasti celního dohledu vymáhá Celní správa práva duševního vlastnictví na základě nařízení Evropské parlamentu a Rady č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady č. 1383/2003. Toto nařízení je koncipováno tak, aby maximálně rychlým a účinným způsobem poskytlo držitelům práv odpovídající právní ochranu, přičemž základním principem nařízení je zničení zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví, aniž je nutné soudně rozhodnout, zda bylo dané právo duševního vlastnictví porušeno. Zničení probíhá na základě souhlasu obou účastníků řízení, osoby, které bylo zboží zajištěno, a osoby držitele práva duševního vlastnictví. Tento průběh řízení lze zaznamenat prakticky ve sto procentech případů zboží zajištěného pod celním dohledem, neboť je to způsob, který držitele práv nejméně zatěžuje jak po stránce administrativní, tak po stránce finanční. Držitel práv je v tomto případě nucen vynaložit náklady na zpracování žaloby, uhradit poplatky spojené se žalobou a vyčkat rozhodnutí příslušného soudu. Samozřejmě je přípustná i varianta, kdy se o zboží rozhoduje soudně, ale zahájení takového řízení je na rozhodnutí držitele práva a ne na rozhodnutí orgánu Celní správy.
Nařízení č. 608/2013 umožňuje bez rozhodnutí soudu o tom, zda je zboží padělkem, použití zajištěného zboží pouze pro osvětové účely, odbornou přípravu a vzdělávání, a to pouze na základě souhlasu držitele práva, to bych chtěla podtrhnout. Přitom až na základě rozhodnutí soudu, zda je zboží padělkem, lze přistoupit k procesu předávání zboží na humanitární účely, a to za podmínek dále uvedených.
Základní principy nařízení 608/2013 - rychlost, účinnost, minimální administrativní a finanční zatížení účastníků - přejímá pro oblast vnitrostátního trhu i zákon č. 355/2014, o působnosti orgánů Celní správy v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví. I podle tohoto zákona lze zajištěné zboží zničit, a to i bez toho, aby bylo soudně rozhodnuto o tom, zda zboží porušuje právo duševního vlastnictví. K rozhodnutí o zničení postačuje souhlas obou účastníků řízení. Jednoznačně se tím urychluje a administrativně zjednodušuje proces týkající se vyřazení zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví z obchodních toků, a tím i z nabídky na vnitrostátním trhu. V důsledku toho je opět prakticky sto procent případů zajištěného zboží zničeno v takzvaném zjednodušeném řízení.
Zákon č. 355/2014 umožňuje převod padělků k humanitárním účelům jak z oblasti celního dohledu, tak z oblasti vnitrostátního trhu, a to za situace, kdy se jedná o zboží propadlé či zabrané, což prvotně předpokládá podání žaloby držitelem práva duševního vlastnictví, což se nestává, protože je to pro držitele práva administrativně, finančně i časově náročnější.
Pokud by tedy byly naplněny podmínky pro propadnutí či zabrání zboží, může Generální ředitelství cel rozhodnout o převedení padělků pro humanitární účely. V rámci svého rozhodování však musí GŘC přihlédnout zejména k tomu, že humanitárními účely se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí. Dále musí Generální ředitelství cel přihlédnout k podmínce, že k humanitárním účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné či nebezpečné. V případě textilních výrobků by to zahrnovalo povinnost Generálního ředitelství cel k zadání příslušných rozborů či analýz, které by zajistily, aby dané výrobky neobsahovaly například spory plísní, ftaláty, nebyly obarveny barvivy, která by mohla způsobit alergickou reakci, případně zda například dětská obuv splňuje přísné zdravotní normy pro podporu zdravého růstu nohou. Toto vše by s sebou neslo poměrně vysoké náklady. K tomu lze i připočíst povinnost platby cla za případné padělky zadržené v celním řízení. Z praxe je známo, že poměrně vysoké náklady byly vynakládány i ze strany přejímacích organizací, a to v souvislosti se samotným odstraňováním chráněných označení z padělků.
Je třeba doplnit, že technologie výrobců padělků pokročila od prvotního pouhého našívání chráněných označení po sofistikovanější metody a ve velkém procentu případů, například se jedná o obuv, nelze chráněná označení z padělků sejmout jinak než porušením podstaty materiálu, a tedy zničením padělku. Důležitým faktem je také skutečnost (upozorňuje na čas), že k případnému převodu je potřeba souhlasu držitele práva.
Ještě poslední větu, dovolím si. Přesto však je Generální ředitelství cel v současné době v kontaktu se zástupci organizací zastupujících zájmy například zrakově hendikepovaných osob ohledně případného zajištění padělků pro humanitární účely. V případě změny legislativy by bylo možné to potom převádět. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, ale to už jsme opravdu hodně benevolentní nad rámec jednacího řádu. Určitě je prostor na doplňující otázku. Já se teď zeptám, jestli pan poslanec Holomčík má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte svoji minutu.
Poslanec Radek Holomčík: Já si dovolím poprosit paní ministryni, jestli by v tom čase mohla dočíst to, co si připravila. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Super, děkuji. Poprosím paní ministryni o reakci.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji. Pane poslanče, budu ráda.
Já bych samozřejmě především chtěla říct ten závěr, který je podle mě nejpodstatnější, že lze doplnit, že v současné době není ze shora uvedených důvodů, jak jsem tady teď přednášela, dostatek padělků vhodných pro převody pro humanitární účely, proto byla v loňském roce uzavřena pouze jedna smlouva o převodu majetku pro humanitární účely. Přesto však je Generální ředitelství cel v současné době v kontaktu se zástupci organizací zastupujících zájmy například zrakově hendikepovaných osob ohledně případného zajištění padělků pro humanitární účely. V případě změny legislativy u nařízení 608/2013 by se jednalo o přímé zavedení možnosti převodu zboží pro humanitární účely, nebo v případě zákona 355/2014 by se jednalo o změnu týkající se možnosti převedení zajištěného zboží pro humanitární účely i bez rozhodnutí soudu o tom, že zboží porušuje právo duševního vlastnictví, a tak by se zjednodušila situace pro převádění zboží pro humanitární účely.
Ještě k vašim dvěma otázkám. Neřeknu vám přesně objem zboží, ale jsem schopna vám to dodat písemně.
Jestli se tím budeme zaobírat. Samozřejmě Celní správa řeší problematiku duševního vlastnictví velmi dlouhou dobu. Ono se o tom moc nemluví. Celníky vidíme buď na silnici, nebo je sledujeme u nelegálního hazardu nebo jiných věcí, ale neví se o tom, že oni vykonávají obrovské množství smysluplné práce, a myslím si, že velmi dobře a s velkou znalostí, protože je to velmi složitá problematika, která vyžaduje velkou znalost jak evropských předpisů, tak národních předpisů. Pomáhají takto likvidovat tento nelegální trh.
Každopádně na základě toho, co jsem tady řekla, se jedná z velké části, jestli ne z většiny, o harmonizovanou oblast. To znamená, museli bychom vyvolat zjednodušení těchto předpisů zejména na evropské úrovni (upozornění na čas), čemuž se samozřejmě nebráním - diskusi.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám pana poslance Jiřího Valentu, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, a připraví se pan poslanec Vít Rakušan, který bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, je vidět, že evropská dotace ve výši 14 miliard korun na budování sítí vysokorychlostního internetu v České republice způsobila jen rozruch a samé starosti namísto toho, aby se reálně s tímto naším významným hendikepem nějakým způsobem pohnulo. MPO dlouhou dobu neumělo kvůli různým tlakům, ale i své neschopnosti ani výzvu vypsat. A když se to nakonec povedlo, tak v prvním kole s více než 11 miliardami korun se přihlásily celé tři firmy žádající o pouhých 50 milionů korun. A tak je skoro jasné, že se tuto dotaci vyčerpat nepodaří, což osobně považuji za obrovský šlendrián, který jde zejména za vaším ministerstvem, byť bez vaší osobní viny.
A nyní k mému dotazu. Co je pravdy na tom, že MPO připravuje nový plán, jak s těmito nevyčerpanými prostředky naložit, tedy kdyby o ně zcela nepřišlo? Chcete prý přesunout 7 miliard do dotačního programu ICT a sdílené služby, ze kterého se čerpají prostředky například na stavbu a provoz datových center, což je zcela něco jiného než plánované a nezbytné pokrytí vysokorychlostním internetem. Navíc v tomto programu je již alokováno přes 6 miliard, tedy peněz je dost. A navíc, aby bylo možno tam část dotace přesunout, musel by být vypracován návrh změny programu. Předmětem podpory by nově mělo být pořízení hardwarového a softwarového vybavení potenciálních žadatelů.
Zajímá mě, jak to tedy na monitorovacím výboru, který tuto operaci měl řešit, dopadlo a jak se k tomuto problému postaví Evropská komise. A v neposlední řadě jak hodnotíte fakt, že do roku 2020 nebude možná Česká republika pokryta ani rychlostí 30 megabitů za sekundu, jak je stanoveno v národní strategii České republiky, a to i díky takovému postupu a dřívější nečinnosti vašeho ministerstva. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Pane ministře, vašich pět minut. Prosím, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, odpověď na dotaz č. 1. Na relokaci 7 miliard korun, což byl původní návrh, ale předběžně je monitorovacím výborem doporučeno relokovat 4 miliard za podmínky, že doložíme nereálnost vyčerpání 14 miliard na rychlý internet. Nyní probíhá přehodnocování posouzení reálných možností vyčerpání alokace s ohledem na konec programového období, jak tady bylo již zmíněno, v roce 2023. To znamená, že chceme reálně posoudit, kolik prostředků jsme vůbec schopni do té doby na vysokorychlostní internet vyčerpat, a to vzhledem k době přípravy a realizace nových projektů, pokud nepůjdeme určitě metodou pokus - omyl, tzn. vypíšeme projekty a pak zjistíme, že na 14 miliard máme za 50 milionů odezvu, a určitě chceme daleko promyšleněji a po předchozí komunikaci s potenciálními příjemci této dotace vypsat tady tyto projekty tak, aby se částka v maximální míře vyčerpala. ***