(15.00 hodin)
(pokračuje Vácha)
Takže mě zajímá, jestli opravdu to, co je napsáno v důvodové zprávě, tzn. ta dobrovolnost, se týká toho zákona. A potom, jaký vztah má dobrovolnost k tak výrazné sankci podle § 9, kdy ta sankce je od 20 do 50 tisíc? To by znamenalo, že někdo dobrovolně vstoupí do registru sbírek a pak nějakým způsobem nebude dodržovat pravidla a dostane sankci 20 nebo 50 tisíc korun. To mi připadá trochu kontraproduktivní. Pokud tam ta dobrovolnost je, tak bych si představoval - a pokud vy ji potvrdíte - tak bych si představoval ve druhém čtení, že bych třeba přišel s pozměňujícím návrhem, kde by tou sankcí bylo, podle mého názoru dostatečnou sankcí, napřed návrh a posléze i vyřazení sbírky z registru. Protože já předpokládám, že někdo vstupuje do registru sbírek, aby z toho měl nějakou výhodu. A pokud je ta výhoda dostatečně veliká, tak mu nějakých 20, 50 tisíc neublíží a ublíží mu to, že bude z registru vyřazen.
Pak je tady další věc a to je retrospektiva toho zákona. Další věta - cituji z důvodové zprávy - je: Poslední podmínkou, aby se na tyto genetické zdroje a tradiční znalosti související s genetickými zdroji navrhovaný zákon vztahoval, je, že tyto genetické zdroje musí být získány až po vstupu Nagojského protokolu v platnost v daném státě, případě v Evropské unii, jde-li o členský stát Evropské unie. Takže se ptám na dobrovolnost a na tu retrospektivu zákona. Protože většina sbírek... další otázkou je, které ty sbírky by instituce nebo soukromí sběratelé měli do sbírek hlásit, tedy buď dobrovolně, nebo povinně. Protože jak jste říkal, tak genetický materiál podle toho nařízení 511, genetickým materiálem se rozumí - správně jste citoval - jakýkoli materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu obsahující funkční jednotku dědičnosti.
To jsou všechny herbáře! Jestli máte doma někdo herbář a bude povinnost registrovat tyto sbírky a ta povinnost bude i pro soukromé subjekty, budete muset registrovat svůj herbář. Pánové, jestli máte někdo doma sbírku motýlů a neregistrujete ji povinně, tak si radši domů nevoďte slečnu z Ministerstva životního prostředí, protože budete mít problém.
Ale to by se pak týkalo všech zoologických zahrad, to by se ale, vážení kolegové, asi hlavně kolegové, to by se týkalo i myslivců, protože ti mají sbírky paroží nebo trofejí. A pokud se jedná o funkční jednotku dědičnosti, tak dneska když vám vykopají Přemyslovce na hradě, tak podle DNA ze zubů, ta DNA je funkční. Ta jednotka dědičnosti je tam funkční. Tam prostě najdete funkční geny. Tak podle toho se určuje příbuznost vykopaných ostatků. To znamená, to se bude týkat ale úplně všeho. Pokud by to bylo povinné. Takže já doufám, že ta věta o dobrovolnosti v důvodové zprávě platí. Nevím, jestli by to nemělo být zmíněno nějakým způsobem v zákoně, tomu nerozumím, to by měli nějakým způsobem asi ošetřit vaši legislativci.
Takže obecně musím říct, že co je škoda, že nebyly osloveny žádné výzkumné instituce, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy ani muzea apod., kterých by se potenciálně tento zákon týkal. A to je taky důvod, proč navrhujeme to veto, aby o tom zákoně byl čas diskutovat. Pak bych se možná nepřikláněl ke zkrácení o 30 dnů, aby se k tomu mohly vědecké instituce, kterých se to týká, nějakým způsobem vyjádřit. Pokud by tam nebyla dobrovolnost, tak samozřejmě ten dopad bude mít velkou administrativní a finanční zátěž na dané výzkumné instituce a muzea. Já tedy doufám, že tam ta dobrovolnost je, že to není jenom věta, která se nějakým způsobem dostala do důvodové zprávy. Ona totiž už vlastně ratifikace Nagojského protokolu, já vím, že jsme ji pravděpodobně asi pod nějakým tlakem museli ratifikovat, ale třeba Spojené státy ji neratifikovaly, k Nagojského protokolu se nepřihlásily, takže už jenom ta ratifikace je trochu sporná.
Takže bych poprosil, já vím, že asi teď nezodpovíte na všechny otázky, jestli byste si ty otázky nepřipravil na výbor. Uvažuji o tom, že bych navrhl změnu garančního výboru na výbor pro vědu, vzdělávání, mládež, kulturu a tělovýchovu, protože opravdu Nagojský protokol anebo tento zákon se netýká ochrany životního prostředí, ale je to věda a výzkum. Protože těch vědeckých institucí se to bude týkat. Takže pokud byste si připravil otázky, asi nezodpovíte na ně teď, tzn. nejdůležitější je ta dobrovolnost a retrospektiva. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s řádnou přihláškou do rozpravy pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom připomenu, že jsme tento zákon projednávali již v minulém volebním období, jak pan ministr a pan zpravodaj oba zmínili, a již tenkrát jsme k němu přistupovali s poměrně značnými rozpaky. Jednání o něm vlastně začalo v roce 2016, probíhalo v roce 2017. Proběhlo první čtení, zákonem se zabýval výbor pro životní prostředí jako garanční výbor a ten pak projednávání přerušil proto, aby mohlo být jeho znění harmonizováno se zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tedy zákon č. 250/2016 Sb., schválený v červenci 2016, který nabyl účinnosti 1. července 2017. Čili byla provedena harmonizace. Výbor pro životní prostředí ukončil jednání 3. května 2017 a doporučil Sněmovně, aby návrh zákona schválila. Bylo dost času na to tento zákon předložit do druhého a třetího čtení ještě v době minulé Sněmovny, minulé vládní koalice, kdy poslanci, které tento problém zajímal, měli dobrou informaci o tomto zákoně. Nestalo se tak. ***