(14.50 hodin)
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já jsem si teď přečetl (dívá se pod sebe na stupínek), že to je stupínek vlastně sportovní, že by se tady dalo i nějak trénovat. Já to ale zkusím bez něj, byť by mi to určitě prospělo.
Dovoluji si jen upozornit, že vláda předkládá Parlamentu návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle tzv. Nagojského protokolu. Jde vlastně o druhé předložení tohoto návrhu zákona Poslanecké sněmovně, protože identický návrh byl projednáván již v uplynulém volebním období jako sněmovní tisk 847. Bohužel proces jeho projednávání nemohl být dokončen a byl pouze projednán v květnu minulého roku garančním výborem pro životní prostředí.
Dovolte mi jenom krátce zopakovat důvody předložení. Návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu byl zpracován za účelem zajištění adaptace právního řádu České republiky na přímo použitelnou legislativu Evropské unie navazující na mezinárodní pravidla o přístupu ke genetickým zdrojům a jejich využívání. Konkrétně se jedná o nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 a k němu vydané prováděcí nařízení Komise 2015/1866.
Návrhem zákona se upřesňuje způsob, jakým mají tuzemští držitelé sbírek genetických zdrojů a uživatelé genetických zdrojů plnit povinnosti, které jim v souvislosti se zařazení sbírky do registru Evropské unie, resp. s využíváním genetických zdrojů ukládá nařízení, a stanoví kompetence Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí v oblasti dodržování podmínek pro využívání genetických zdrojů, přístupu k nim a sdílení přínosů plynoucí z jejich využívání a také vytváří systém opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole využívání genetických zdrojů a rovněž sankcí za porušení povinností s tímto využíváním spojených. Cílem návrhu zákona je regulace využívání genetických zdrojů a přístupu k nim jako celek a má přispět k ochraně a zachování genetických zdrojů tzv. in situ, tzn. v místě jejich přirozeného výskytu, a jejich využívání udržitelným způsobem, a přínosy, které z využívání genetických zdrojů jejich uživatelům plynou, mají být spravedlivě a rovnocenně sdíleny s místními společenstvy, která v ochraně a využívání genetických zdrojů a biologické rozmanitosti zastávají klíčovou úlohu.
Protože se objevila otázka vlastně i při projednávání, co to takové genetické zdroje jsou, a ono to vždycky vyvolává takové tajemno, zda se náhodou nejedná o nějaké genové manipulace, tak já bych chtěl jenom říct, aby bylo úplně jasné, protože známe, že pak jsou otázky, co to je biomasa, a odpovídá se na to hůře, že genetické zdroje představují jakýkoli genetický materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního či jiného původu, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti a který má skutečnou nebo potenciální hodnotu pro nějaké budoucí využití. Například může jít o rostlinu nebo její část, z níž je možné extrahovat látku, která bude následně využita k výzkumu a vývoji, typicky např. nového kosmetického přípravku, nebo genetickým zdrojem může být také jedinec živočicha využívaného v plemenářských programech. Genetickým zdrojem ale mohou být také houby, řasy a další. A sbírka je potom soubor získaných vzorků genetických zdrojů a souvisejících informací a mohou to představovat třeba genobanky, sbírky mohou mít výzkumné ústavy, přírodopisná muzea, ale i soukromé laboratoře nebo sbírky, případně botanické nebo zoologické zahrady.
Jak už tady bylo řečeno, byť vím, že se asi ozve protest proti tomuto návrhu právě vzhledem k tomu, že se jedná o přímou aplikaci, resp. přímo adaptační povaze návrhu, a také že Evropská komise momentálně velmi zvažuje, že tzv. EU Pilot, který na tom momentálně je, posune do fáze infrigmentové řízení, tak jsem chtěl požádat o projednání, resp. vyslovení souhlasu již v prvním čtení podle § 90. Pokud by tento návrh nebyl přijat, tak potom bych si dovolil předložit návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 30 dní, tedy na 30 dní. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Nyní přečtu omluvu pana poslance Lubomíra Volného v termínu od 23. od 15.30 do 24. po celý den z důvodů pracovních.
Nyní by se měla ujmout slova paní zpravodajka původně určená pro prvé čtení, paní poslankyně Dana Balcarová, ta je však řádně omluvena ze zdravotních důvodů. Za omluvenou zpravodajku se své role může ujmout náhradní zpravodaj pan poslanec Bohuslav Sobotka, nicméně jedná se o první čtení a my se se změnou osoby zpravodaje musíme vypořádat hlasováním.
Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje pro prvé čtení a aby byl zpravodajem pan poslanec Bohuslav Sobotka. Kdo je proti?
Jedná se o hlasování číslo 36. Přihlášeno je 177 poslanců, pro 135, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážná vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, mohu velmi stručně navázat na to, co zde již řekl zástupce předkladatele. Navrhovaná právní úprava zajišťuje adaptaci právního řádu České republiky na přímo použitelné předpisy Evropské unie. Návrh stanoví působnost příslušných orgánů, které jsou odpovědny za implementaci těchto nařízení, a také stanoví pravidla pro kontrolu dodržování povinností, které jsou těmito nařízeními uloženy. Jde tedy o regulaci využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí, které s nimi souvisí, včetně sdílení přínosu z jejich využívání.
Jak už zde zaznělo a je tedy součástí tohoto tisku, vláda předložila tento návrh Sněmovně 30. listopadu loňského roku. Bylo navrženo, aby Sněmovna vyjádřila souhlas už v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji dvě přihlášky. Jako první je přihlášen pan poslanec Vácha, kterému tímto dávám slovo.
Poslanec František Vácha: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená vládo, pane ministře. Předem bych chtěl vznést veto jménem tří klubů, klubu TOP 09, ODS a Pirátů, proti projednávání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Shrnul bych několik věcí, několik důvodů, argumentů, které mám proti projednávání podle § 90. Ještě než začnu - mně ta příprava nebo vůbec důvodová zpráva toho zákona připadá trošku odbytá, protože třeba už v první větě, kde se píše, že v současné době není problematika využívání genetických zdrojů v rámci právního řádu regulovaná, tak to není pravda, protože máme zákon 148 o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin. Takže já vím, že to jsou možná takové zbytečné věci, ale přejděme k cíli zákona.
Cílem zákona je nastavit pravidla pro zařazování - a teď schválně použiji slovo "jakýchsi" - sbírek genetického materiálu do evropského registru. Neříká se však, koho a čeho se to týká. Ono se to totiž neříká ani v tom nařízení Evropského parlamentu 511. Jaké sbírky tomu budou podléhat, jaké ne. Jestli nebo co plyne z toho, že ta sbírka do toho registru bude zařazena a nebude zařazena.
A s tím souvisí dobrovolnost. V důvodové zprávě se říká, a teď budu citovat: Povinnosti vyplývající z rozhodnutí veřejné či soukromé sbírky genetických zdrojů o přistoupení k dobrovolnému opatření zápisu do registru sbírek spravovaného komisí atd. atd. To znamená, vy přicházíte se zákonem, který majitelům sbírek dobrovolně umožňuje přihlásit sbírku do nějakého evropského registru. Jenže dobrovolnost je proti duchu Nagojského protokolu, protože duchem Nagojského protokolu je v podstatě zabránit krádeži genetické informace z rozvojových zemí. ***