(12.40 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Otázka ale je ta, že výroba biopaliv druhé generace je energeticky i výrobně mnohonásobně složitější a náročnější, nežli je to u biopaliv první generace. A také samozřejmě jejich rozsáhlejší zavedení se očekává v následujícím desetiletí, zhruba. Takže určitě jako motivační ta možnost dvojího započítání nebo dvojnásobného započítání biopaliv druhé generace do té celkové bilance je v pořádku. Také to určitě podporujeme. Jenom připomínám, že to nemusí být takto jednoduché. Biopaliva první generace, která se spalují v motorech našich aut, jsou energeticky málo účinná. Z jednoho hektaru řepky se tímto způsobem získá 41 GJ energie, pokud by se ovšem ten hektar osel nějakou energetickou plodinou, která by se dala spálit v bioelektrárně, dalo by se získat 167 GJ. Takže i tady ta efektivita není v pořádku.
Jaký je pohled Evropské unie, tedy toho, kdo na nás tuto povinnost před lety uvalil. Tak samozřejmě Evropská unie od podpory biopaliv první generace ustupuje. Ukazuje se totiž, že tato biopaliva škodí nejenom motorům našich aut, ale že také škodí i životnímu prostředí. Tedy to, čím se Komise a Evropská unie zaklínaly, že tím chrání životní prostředí, se ukazuje jako omyl. Mohou tedy životnímu prostředí spíše škodit. Evropská komise usiluje o to, aby v nových materiálech, v nových normách pro obnovitelné zdroje byla podpora biopaliv první generace výrazně krácena jak tedy co do povinností jejich přimíchávání do automobilových paliv, tak i co do jejich podpory.
Komise představila nový legislativní balíček již na podzim loňského roku. Míří v něm proti konvenčním biopalivům první generace vyráběným ze zemědělských plodin. Tady musím říci, že jejich podíl by se měl v roce 2020, 2021 dostat na 7 procent. Do roku 2020, 2030 by Komise chtěla toto číslo snížit na 3,8 procenta, zatímco podíl z dalších nízkoemisních paliv by měl naopak vzrůst na 6,8 procenta. Tady je myšleno právě používání elektřiny z obnovitelných zdrojů, případně těch vyspělejších biopaliv druhé, případně třetí generace. Důsledky, které jsou tady v přírodě, tak ty jsou jasné. Už jsem je zmiňoval. Plantáže pro výrobu těchto zdrojů pro biopaliva první generace znamenají úbytek lesních travních porostů a tedy to... a snižování tedy rozloh zelené krajiny, což může ohrožovat potravinovou bezpečnost.
Je tady otázka toho, jaké zájmové skupiny stojí za neustálým tlakem a podporou biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Tyto zájmové skupiny jsou jasné u nás. Samozřejmě vedle zemědělců, kteří se vrhli na pěstování biopaliv, je to právě mimo jiné také nejvýznamnější zpracovatel a to je koncern Agrofert. Evropský parlament ve svém vlivném výboru pro životní prostředí dokonce navrhuje, aby se snížila procenta produkce paliv a přimíchávání paliv první generace na nulu. Tady při projednávání v Evropském parlamentu, které nastane v blízké době, určitě bude tento návrh čelit tvrdé kritice, mimochodem také evidentně české vlády, která se vyjádřila k záměru snižovat biopaliva první generace negativně a naopak se vyjádřila k požadavkům na rychlejší zavádění pokročilých biopaliv jako na ambiciózní až nereálné. Jak už jsem řekl, není divu. Dominantním výrobcem řepkové bionafty je lovosický podnik Preol ze skupiny Agrofert, který nejenom tedy realizuje obchod ze samotné produkce, ale také čerpá významné dotace, které se nám bohužel v minulém volebním období nepodařilo zastavit.
Na závěr k prvnímu bloku svého vystoupení bych chtěl říci, že považuji ten zákon za alibistický způsob vykazování byrokratických kroků, které jsou drahé a problém samotný řešit nebudou. Je to tedy pouze zákon, jak už jsem řekl, byrokratický.
Konkrétní připomínky k textu zákonu mám dvě. Jednak v § 2 odst. s), kde se definují pojmy, je zapomenuto na to, že elektřina pro dopravní účely není jenom zdrojem energie pro motorová vozidla, ale také může být zdrojem energie pro tzv. zvláštní vozidla, případně tedy plavidla při vodní dopravě.
A druhá připomínka, kterou bych chtěl zmínit, § 20 odst. 1, který požaduje, aby vykazování emisí bylo na jednotku energie v té pohonné hmotě pro dopravní účely. Můžeme se ptát, proč zde není požadováno, aby emise byly vykazovány na jednotku uražené vzdálenosti, tedy třeba na jeden kilometr. Různá paliva (vozidla?) přece mohou mít také různou spotřebu co do hmotnosti paliva spotřebované na ujetí jednoho kilometru vzdálenosti vozidla. (Hluk a neklid v sále.)
Já bych chtěl ještě tři věci na závěr zmínit, které se týkají velmi významně ochrany ovzduší a které sice úplně nepatří k tomuto byrokratickému zákonu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chviličku přeruším a požádám sněmovnu o klid! Tady je nesmírný hluk, a když už si nevážíte svého kolegy, který tady přednáší docela zajímavé věci k tomu textu, tak alespoň respektujte, že existuje stenozáznam a stenografky potřebují klid na to, aby to mohly zaznamenat. Děkuji, můžete pokračovat.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, že jste se mě takto zastal. Já se snad s tím pokusím nějak vypořádat i nadále.
Chtěl jsem zmínit tři věci, jak už jsem naznačil.
První věc. Včera jsme zaznamenali informaci, že se vláda nepřidá k žalobě Polska, možná Rumunska, Bulharska proti zpřísnění limitů na znečištění ovzduší, které vloni schválila Evropská komise. Já chápu, že je to velmi citlivý problém, že právě zrovna a tedy to, že nositelem té žaloby je Polsko, ze kterého k nám do Moravskoslezského kraje přichází velké znečištění ovzduší, ale přesto to chci zde zmínit jako velmi jaksi citlivý a brizantní problém, který, bych řekl, zaznamenal dvojí reakci. S velkým nadšením to naše odmítnutí připojit se k polské žalobě zaznamenaly ekologické organizace, ekologičtí aktivisté, kteří jej přivítali. Naopak tedy už s menším halasem, je to zarmoutilo - náš průmysl, naši energetiku, tam to zatíží náklady na naplnění těchto zvýšených limitů nebo vyhovění těmto zvýšeným limitům možná ještě dalšími 20 mld. korun, které budeme muset vynaložit, nebo naše podniky budou muset vynaložit, na zvýšení a zlepšení... nebo naplnění těch ekologických limitů. Víme dobře, že celé naše teplárenství je vlastně založeno na spalování fosilních paliv, a budou-li nároky na čistotu emisí, které se vypouštějí, nadměrně vysoké, může to také znamenat, že dojde ke kolapsu našeho teplárenství a lidé si budou teplo obstarávat ze svých vlastních zdrojů, což může znamenat také daleko větší znečištění ovzduší. Jenom tady připomínám, že to je složité.
***