(12.00 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)
Je navrhováno i tříleté období, po které budou přednostně vytěžovány ty státy, které se doposud na přijímání migrantů nepodíleli. Samozřejmě je ustanovena i povinnost přijmout na své území ostatní členy rodiny migranta, který byl v daném členském státě přijat. Celou tuto zrůdnou agendu má zajišťovat nově zřízená agentura EU pro azyl, která se nemusí nikomu zodpovídat, pouze jedenkrát ročně má povinnost podat zprávu Evropské komisi.
Tyto vražedné návrhy ve svých důsledcích tragicky ohrožují nejen státní suverenitu, ale vůbec budoucnost naší země. Vážené kolegyně a kolegové, tuto zhoubnou směrnici je třeba jednoznačně odmítnout, pokud vám osud naší vlasti není lhostejný. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se mi s faktickou hlásil pan poslanec Benešík znovu.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, když jsem vznášel dotazy, které považuji za velmi důležité, a věřím tomu, že i všichni ostatní, tak byť tedy pro SPD je to životně důležité, potřebovali to zařadit hned teď, aby zachránili ČR, tak jak pan Okamura, tak pan Fiala prostě bloumali po Sněmovně a nebyli tady. Takže já jim tu otázku zopakuji. To je velmi důležité pro dnešní diskuzi. Existují dva návrhy. Jeden je návrh Komise, který je momentálně projednáván v Radě. Druhý, poměrně odlišný návrh, je z Evropského parlamentu. Ptám se, o kterém dneska mluvíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní je na řadě pan poslanec Jiří Kobza.
Poslanec Jiří Kobza: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dámy a pánové. Já bych v první řadě prostřednictvím pana předsedajícího rád odpověděl panu předsedovi Benešíkovi na jeho dotaz. Protože ve stávající situaci my považujeme jakékoliv navrhované změny za změny k horšímu, tak odmítáme změnu stávajícího systému jako takového. A pokud si dobře vzpomínám, tak Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu. Děkuji.
Nyní bych přešel ke svému příspěvku.
Dámy a pánové, stojím zde v pokoře před našimi voliči, kteří nám dali svoji důvěru a dočasně nás zavázali, že budeme dbát o jejich dobro a o jejich bezpečí. Ano, zejména bezpečí se stává stále důležitějším faktorem dnešní doby. My nestrašíme, my varujeme před reálnou situací. Já jsem strávil mnoho let v zemích Blízkého východu a v černé Africe a vždycky jsem se snažil poučit z toho, co jsem viděl okolo sebe, a z toho, co jsem zažil, proto je mi nepochopitelné, jak je možné nepoučit se z toho, co se děje na západ od našich hranic. Po blouznivém přijímání milionů nekontrolovaných a neidentifikovaných migrantů se země propadají do chaosu a násilí bez ohledu na to, jak intenzivně se snaží tamější média a vládci tuto skutečnost bagatelizovat, nebo dokonce zamlčovat. Naštěstí v dnešní době již - zatím s ohledem na nastupující cenzuru cítí - není technicky možné zabránit syrové a holé pravdě, aby se dostala na povrch.
Západní Evropa nezvládla přísun milionů nepřizpůsobitelných migrantů, a je tedy jasné, že se jich snaží zbavit. Kupodivu nikoliv repatriací, v čemž jí brání velmi účinně stovky podivných neziskovek, agentur a aktivistů, ale jejich vnucováním do sousedních zemí. S tím se nemůžeme ztotožnit. Nemůžeme přistoupit na další změny stávajícího systému jenom proto, že především země západní Evropy nedodržují ten současný. To jsme našim voličům opravdu neslibovali. Proto o tom, kdo bude žít v naší zemi, nesmí rozhodovat nějaký Řek v Bruselu, ale může to být jen a jen Parlament ČR a příslušné orgány. Je naší nezadatelnou povinností zákonodárců napříč politickým spektrem chránit naše občany a s plnou silou Sněmovny se zasadit o to, aby jejich rodiny a jejich ženy a děti mohly žít v bezpečí a prosperitě. Musíme tedy chránit naši zemi a naše občany před vnucováním byť jakkoliv pofidérně legalizovaných nelegálních migrantů bez rozdílu, přes kterou zemi k nám přišli. České království, Československo a nyní Česká republika byly historicky vždy multietnické, ale nikdy multikulturní. Proto zde nedocházelo ke střetu kultur a až na válečná období zde bylo bezpečno. Je naším společným úkolem, aby tomu tak bylo i nadále.
Vyzývám vás tedy, kolegyně a kolegové, aby Sněmovna odmítla přistoupit na jakékoliv úpravy stávajícího migračního systému, aby naopak se zasadila a požádala vládu, aby se ona sama zasadila o přesné, přísné a nesmlouvané vyžadování všech podmínek stávajících dublinských a schengenských smluv, tak jak to dělají v Maďarsku, protože teď v tento moment je to nejrychlejší řešení, které asi můžeme použít. Máme zodpovědnost za naše občany a je nutné, abychom této povinnosti dostáli s veškerou důstojností. Protože pokud slyšíme argumenty, že ČR je šestá nejbezpečnější země, a současně se podíváme na to, co se děje na západ od našich hranic, tak nemohu se zbavit dojmu, že to je poměrně laciné vítězství. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v rozpravě. Ještě než udělím slovo dalšímu přihlášenému, tak mi dovolte, abych přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, a to po zbytek dne od 11 hodin ze zdravotních důvodů, a mezi 16.30 a koncem zasedání se omlouvá paní poslankyně Taťána Malá.
Ještě před panem poslancem Radovanem Víchem se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Veselý. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové. Kolegové z SPD, mě samozřejmě nepřekvapuje, že nechcete kvóty. To je srozumitelná věc a myslím, že pro tento návrh najdete podporu napříč spektrem. Ovšem udivuje mě, že odmítáte, a tím reaguji na pana kolegu Kobzu prostřednictvím pana předsedajícího, že odmítáte Dublin IV jako celek, protože tam přece jeho součástí je zrychlení vracení neoprávněných žadatelů o azyl. Co na tom odmítáte, nechápu. Samozřejmě připouštím možnost, že jste liberálnější než já a že chcete, aby žadatelé o azyl tady byli stále dlouho a déle a déle. Ale o tom silně pochybuji.
Prosím, zamyslete se nad tím, co všechno odmítáte. Když odmítnete Dublin IV jako celek, tak odmítnete i tu část, která navrhuje zrychlit azylové řízení tak, aby se rychleji vraceli migranti, kteří neoprávněně žádají o azyl, zpět do svých zemí. Děkuji. (Potlesk povětšinou v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Vích ještě posečká, s přednostním právem zpravodaj pan poslanec Radim Fiala. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Radim Fiala: Jenom krátká reakce na mého předřečníka. Já tomu rozumím. Princip - my odmítáme princip. My neodmítáme - nebo odmítáme celou tu věc, ale na základě principu. A ten princip znamená přenesení kompetence z národního parlamentu na orgány EU. To je princip Dublinu IV, který odmítáme. A potom tam de facto už může být napsáno cokoliv.
Takže jinými slovy, když to přeložím, tak my odmítáme to, že uděláme nějakou další špatnou, negativní věc, a já to řeknu sám za sebe, další zločin na Českou republiku, který potom budeme něčím napravovat, a my odmítáme i to napravování toho špatného, co v té první části uděláme. Ano? My odmítáme i to napravování toho špatného, co v té první části uděláme, protože pro nás je prioritní ten princip. My prostě nechceme přenést tu kompetenci z ČR někam jinam a to je pro nás to nejdůležitější. Proto je to pro nás důležité odmítnout jako celek. Ale když někdo přijde s tím, co vy říkáte, a prostě půjde o zrychlenou repatriaci, půjde o zrychlené vracení, o zlepšení podmínek pro navracení uprchlíků zpátky tam, odkud přišli, tak my se tomu samozřejmě bránit nebudeme. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolegu Vícha požádám o posečkání. Mám faktickou poznámku pana poslance Mikuláše Peksy. (Hlásí se i posl. Benešík.) Pane předsedo, také s faktickou. Dobře. Poté pan kolega Benešík také s faktickou poznámkou. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče. ***