Středa 24. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb.,
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně
zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona
č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 51/ - prvé čtení
Tento bod byl již dnes otevřen a byl přerušen po vystoupení zpravodajky. Rozprava nebyla otevřena. Takže já nyní při této příležitosti otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. V tuhle chvíli nemám žádné přihlášky. (Hluk v sále.) Prosím o klid v sále.
Vidím, že se hlásí pan kolega Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená vládo, dámy a pánové, máme před sebou zákon provozu na pozemních komunikacích, jehož valná většina textu se týká problematiky, která v této Sněmovně v minulosti již byla obsažena. Slovy volně parafrázuji pana ministra: je to problém, je to problém, je to problém, ale nejsme ho schopni v nějaké rozumné době řešit. Vracíme se zpět ke stanicím technické kontroly a snahám regulovat, popř. uvolňovat problémy, které způsobují tyto stanice, popř. jejich vazby a rozdělení mezi stanice technické kontroly a emisní stanice, které jsou v této novele navrženy.
V rámci seznámení se s prvním návrhem, který jste dostali na stůl, jsem se rozhodl připravit některé pozměňovací návrhy, které budou samozřejmě potom projednávány v rámci výborů a ve druhém čtení je budu načítat, ale chtěl bych vám aspoň v základu říci, čeho se budou týkat, a přivítám samozřejmě potom i podněty, které by byly z praxe. Co mě k tomu vedlo, ač nejsem příliš odborník a stejně jako vy všichni přicházím do styku s STK jednou za dva roky, když mi končí TK, a vnímám zvýšenou kvalitu těchto stanic ať technickým vybavením, tak přístupem. Přesto jsem narazil na problém, který se ukázal jako stávajícím systémem neřešitelný. Připadalo mi to jako paradox. Předpokládal jsem, že je to už tak v praxi zaběhlé a přesunuté v rámci zodpovědnosti na kraje, že i kraje jsou si schopny v tom systému STK prosadit a najít si své místo.
Narazil jsem na problémy, kdy se na mě obrátili podnikatelé, kteří mají zájem budovat, vznešeně to nazvu a přiznám se, nevím, jak bych to technicky přesně nazval, ale něco jako zkušební stanice nebo výzkumné centrum týkající se automobilové dopravy. Je to pojem od autonomních vozidel, který se dneska hodně skloňuje, až po řekněme běžné technické záležitosti týkající se běžného provozu vozů a zjišťování dat z těchto vozů v rámci možností vývoje a výzkumu v oblasti automobilové dopravy.
Jednou z podmínek, aby mohli získat licenci např. na nákladní vozy a testování nákladních vozů v provozu, to je speciální licence, která se uděluje, součástí toho ale je, že musí mít tu licenci spojenou se stanicemi technické kontroly jako takovými. Tyto stanice se dneska přidělují formou, řekněme, licencí ve složitém matematickém přepočtu podle výtěžnosti okresů, potřebnosti vozidel, kolik v roce přibude nebo ubude vozidel, se určují parametry. Ta situace v České republice je momentálně v tom stavu, že tam, kde se uvolní stanice, je docela hodně zájemců o tu stanici, popř. tam, kde se uvolní prostor, jinými slovy stoupne kapacita vozidel, tak stávající stanice využívají zákona a budují další linky a nepouštějí konkurenci. Je to takový stav hledání kompromisu mezi tím, aby ziskovost těchto provozovatelů stanic byla zachována a z druhé strany aby ta kapacita byla ještě únosná a lidé nečekali dvě tři hodiny na vyřízení STK.
Ale tento konkrétní problém, ke kterému se vrátím, je právě spojen s tím, že tito lidé, kteří chtějí investovat v řádech možná milionů nebo desítek milionů do tohoto projektu ve spolupráci s vysokými školami, narazili na to, že nejsou schopni překonat tuto zákonnou možnost. Já jsem vycházel z toho, že z každého zákona je nějaká výjimka, že zohlednit se dá, že se jedná o nějaký obecně přínosný prvek, který je možno uplatnit. Ale zjistil jsem, že v tom stávajícím zákoně ani v tom návrhu, který je před námi, žádná taková výjimka neexistuje. Čili můj první postřeh se bude týkat právě toho, aby se do zákona ta výjimka třeba v těch výzkumných nebo školských záležitostech dostala, aby i tito v tomto řeknu-li bohulibém výrazu mohli využívat a používat, dostali licenci na provozování na STK stanic z tohoto důvodu výzkumných účelů.
Druhá věc, která vůbec není řešena ve stávajících technických stanicích a ani v tomto zákoně, je situace, kdy čím dál víc na trh v Evropě přicházejí ta autonomní vozidla. Dneska se bavíme o elektromobilech, což je úplně zvláštní situace. A teď nemluvím o hybridech, ale hovořím o plně elektromobilech, které již jsme schopni na našich trzích koupit, a jsou již takoví fandové, kteří si to koupili, ale paradoxně stanice technické kontroly na tato vozidla vůbec nejsou připraveny. My nemáme v zákoně nikde ošetřeno, že by měly být technicky vybaveny, aby mohly správně technicky hodnotit tato vozidla. Teď se nebavím o provozních podmínkách, brzdy a tyto záležitosti, ale opravdu je to specifická forma vozidel, ty elektromobily, ale hlavně ta autonomní vozidla, že nejsme vůbec připraveni na to, že vozidla s částečným autonomním provozem jsme schopni kontrolovat. Vy si už dneska koupíte vozidlo, které za vás parkuje samo, ale stanice technické kontroly není schopna zkontrolovat, jestli to parkování samo opravdu funguje tak, jak by fungovat mělo. My se tady spoléháme na výrobce, že vám předal vozidlo, které samo parkuje, ale kde máme jistotu, že za dva tři roky provozu ještě bude plně funkční a budou ta čidla, která jsou, a ty zabezpečující systémy funkční? My to v tomto zákoně ani v tom návrhu ošetřeno nemáme. To je další oblast, ke které bych se chtěl v rámci tady tohoto zaměřit.
A třetí věc, která mi v té připravované novele jakoby chybí, možná že tam je skrytá, ale přiznám se, nevím, a tady budu žádat potom pomoc Parlamentního institutu, je situace v rámci Evropské unie. Mám zkušenost, a nemám to ověřeno, budu to žádat v Parlamentním institutu o prošetření, jak vychází uznávání stanic technické kontroly, jejich protokolu, v rámci Evropy. Jinými slovy jestli protokol, který byl učiněn v České republice, má platnost např. v Polsku, nebo naopak, jestli stanice technické kontroly v Polsku uplatní tu možnost v České republice. Mě by zajímalo, jak je to v rámci Evropy. Říkám, možná jsem to přehlédl, ale zajímá mě, jak je to v rámci Evropy obecně. Jinými slovy, žiji v pohraniční oblasti na česko-polském pomezí, Ostrava je 50 km vzdálená od Polska, a s těmito problémy se docela často setkáváme v rámci spolupráce s polskou stranou a občané taky využívají rozdílných cen vozidel mezi polskou stranou, českou stranou. Tyto věci možná vyžadují i podrobnější náhled. Pokud to v tom zákoně je, mám ušetřenou práci, popř. se podívám, jak je to řešeno konkrétně. Přesto mám v poznámkách, že to byla oblast, ke které jsem se chtěl v tomto vyjádřit.
Každopádně vítám snahu ministerstva, že tento zákon připravila. Pokusím se své pozměňovací návrhy zformulovat do nějakého parafovaného (?) znění. Pokud budu moct využít možnosti ministerstva, budu rád, abychom došli ke společnému kompromisu. A pevně věřím, že v dalších čteních se nám podaří tento zákon úspěšně pronést Poslaneckou sněmovnou až do závěrečného schválení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než se posuneme, mám tady dvě omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Jan Richter od 18.30 do konce jednání z pracovních důvodů a omlouvá se nám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes od 18.15 do konce jednání z neodkladných pracovních důvodů.
Jsme v obecné rozpravě. Nemám faktické poznámky, nevidím další přihlášku do rozpravy v tuto chvíli, takže obecnou rozpravu končím a ptám se, jestli budou závěrečná slova. Nevypadá to. V tom případě, pokud vím, nezazněly návrhy na zamítnutí nebo vrácení, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Takže budeme hlasovat. Já si dovolím svolat kolegy. Vzhledem k tomu, jak jsou prořídlé lavice, tak odhlásím. Pro ty, co přicházejí nyní, budeme hlasovat o přikázání tisku 51 hospodářskému výboru jako garančnímu. Čekám, jestli se nám počitadlo ustálilo. Vypadá to, že ano, nicméně poslanci stále přicházejí... Už to vypadá, že jsme asi všichni.
Já si dovolím zahájit hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání. Kdo je proti?
V hlasování číslo 63 bylo přihlášeno 125 poslanců, pro bylo 125, proti nebyl nikdo. Usnesení bylo přijato. Přikázali jsme to hospodářskému výboru jako garančnímu.
A dále předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Není tomu tak. Tím tedy projednávání končím. Děkuji a uvidíme se nad tímto textem později.
Dovolím si otevřít ještě jeden bod, to je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.