Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

24.
Změna azylové politiky Evropské unie a revize tzv. Dublinského protokolu

Poprosím, aby se ujal slova zástupce navrhovatelů pan poslanec Tomio Okamura, který byl první, který navrhoval tento bod.

S přednostním právem pan předseda Bartošek. V tuto chvíli jste v postavení předkladatele. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Pane předsedo, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, vzhledem k tomu, o jak zásadní bod se jedná, a velice dobře jsme věděli, proč chceme, aby se o tomto bodu mluvilo až v pátek, tak je potřeba, abychom v rámci poslaneckého klubu tuto záležitost dobře prodiskutovali, a za klub KDU-ČSL si beru hodinu přestávku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Kolik prosím? Jednu hodinu. (Rozruch v sále.) Takže já bez rozpravy vyhovím tomuto návrhu.

S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Chtěl jsem jen zneužít mikrofon, abych svolal klub k nám do komůrky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Konstatuji, že bod jsme otevřeli, nacházíme se před úvodním slovem a budeme pokračovat v 10.52 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 9.52 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.53 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Je 10.53 hodin, přestávka skončila. Prosím všechny poslance do sálu. Vidím tady najednou spoustu přihlášek, takže se vrátíme k předřazenému bodu Změna azylové politiky Evropské unie a revize takzvaného Dublinského protokolu. Nedostali jsme se ani k úvodnímu slovu navrhovatelů.

Mám informaci, že za zástupce navrhovatelů nevystoupí pan poslanec Tomio Okamura, ale pan poslanec Radim Fiala. Ptám se, jestli nejsou nějaké námitky. V tom případě prosím pana navrhovatele o úvodní slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vážená vládo, vážený pane premiére, předem bych chtěl říci, že jsem velmi rád, že se tento bod dostal na dnešní program a že o něm budeme jednat. Já tento bod považuji za jeden z nejdůležitějších bodů letošního jara. Já myslím, že možná nebude žádný důležitější bod, než je tento, protože tento bod opravdu podle mého názoru ohrožuje suverenitu České republiky.

Vážené dámy a pánové, za dobu, kterou jsem strávil v této Sněmovně, jsem zažil dva superpodvody zorganizované v Bruselu proti vůli evropských národních států a jejich občanů.

Ten první podvod se jmenoval Lisabonská smlouva. Nejdříve to samozřejmě nebyla smlouva, ale takzvaná Evropská ústava. Tuto takzvanou Evropskou ústavu propagovali, ohlupovali lidi a věřili, že evropské národy ji schválí v referendu. Nestalo se tak. Evropské národy se postavily proti. Jasně odmítly ústavu jako atribut jednotného evropského státu. Bylo to velké štěstí, neboť dnes bychom zde měli Evropskou unii jako stát, který by řídili - jak se o to stále snaží - bývalí eurokomunisté a maoisté.

Zajisté si pamatujete, a ti, kteří by to brali na lehkou váhu, zajisté si pamatujete například předsedu Evropské rady José Manuela Barrosa. Jenom abych vám řekl, kdo to byl. To byl - a teď cituji doslova - to byl předseda portugalské komunistické strany a jejího revolučního předvoje. A mohl bych jmenovat další. Koneckonců "ministryně zahraničí" Evropské unie, komunistka paní Mogherini, nebo ani paní Merkel k nim nemá daleko.

Když neprošlo referendum o Evropské ústavě, vymysleli v Bruselu podvod Lisabonská smlouva. Je to v zásadě podobné, pouze to nevyžaduje referendum. Schválení Lisabonské smlouvy na půdě této Sněmovny byla zrada národních zájmů České republiky. Jednou se bude historie naléhavě ptát, kdo je za tuto lumpárnu zodpovědný.

Dnes řešíme druhý podvod. Podvod, který má zbavit Českou republiku rozhodnutí, kdo bude žít na jejím území. Tento podvod se jmenuje modifikace neboli revize Dublinského protokolu a jde o změnu azylové politiky v rámci Evropské unie.

Systém kvót narazil na odpor a v Bruselu se začali obávat politických otřesů, které tento odpor vyvolá, takže vymysleli nový systém azylové politiky. Už se nebude mluvit o kvótách pro jednotlivé země. Zkrátka a dobře, pravomoci k poskytnutí azylu se přenesou do Bruselu. Tam se bude rozhodovat, kdo dostane azyl, a tam se bude rozhodovat, kde azylant skončí. Vlády národních států se budou tvářit, že za nic nemůžou a že je to věc, se kterou nemůžeme nic dělat. Je to stejné, jako teď brečíme nad tím, že se rozhoduje v Evropě většinově a menší státy jako Česká republika přišly o možnost vetovat nebo zablokovat rozhodnutí, která ohrožují jejich suverenitu.

Teď brečíme nad tím, co jsme si sami schválili v podobě Lisabonské smlouvy. Tuto chybu prostě už nesmíme opakovat. Musíme říci jasné ne. Prostě to nebudeme respektovat. A nejsme sami. Polsko, Maďarsko a zřejmě i další země budou mít v této věci jasný názor. Musíme se postavit na jejich stranu a neuhnout.

Česká republika není žádná multikulturní provincie. Je to národní stát a je to dědictví, které máme opatrovat a ochraňovat. Dnešní jednání je zásadní zkouškou o tom, kdo je smířen s faktickou ztrátou suverenity České republiky, anebo kdo v souladu se svým slibem poslance bude hájit její právo vystupovat jako suverén v nejzákladnější věci, a to v otázce, kdo bude žít na tomto území.

Dámy a pánové, já bych si ještě dovolil vystoupit v podrobné rozpravě a navrhnout usnesení, kterým bychom vybavili premiéra Babiše při jeho cestě do Bruselu, aby tam jasně zazněl názor české Poslanecké sněmovny, české části českého parlamentu (?), aby nikdo, ani pan Juncker, ani nikdo jiný, nemohl říci, že je to jen názor pana premiéra v demisi nebo že na tento názor nemusí brát ohledy. Proto jsme toto jednání vyvolali a proto chceme, abychom dnes přijali usnesení, které bychom prostřednictvím pana premiéra poslali do Bruselu.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než se dostaneme dál, tak tady mám nějaké omluvy. Omlouvá se pan poslanec Špičák od 11 do 13 hodin z osobních důvodů a omlouvá se pan poslanec Ivo Vondrák od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Dále mám informaci od klubu Pirátů, že jejich pověřeným řečníkem k tomuto bodu je Mikuláš Peksa.

Dále bych rád konstatoval, než otevřeme rozpravu, že k této věci není určen výborem zpravodaj. Pokud jsem pochopil, zvyk je takový, že první, kdo vystoupí, za Sněmovnu, nikoliv za navrhovatele bývá zpravodajem, takže bych potom případné vystupující požádal, jestli s tím jsou srozuměni.

Mám tady s přednostním právem nejdříve přihlášku pana poslance Okamury. (Poslanec Okamura namítá mimo mikrofon.) Takže se nehlásíte do rozpravy, ale chcete vystoupit ještě před rozpravou, než otevřu rozpravu? (Odpověď poslance Okamury mimo mikrofon.) Nechcete být zpravodajem. Dobře, takže se když tak vzdejte svého přednostního práva a budeme pokračovat dál.

Pak tedy mám s přednostním právem přihlášku pana poslance Peksy. Chtěl bych se zeptat, jestli pan poslanec Peksa bude zpravodajem. (Poslanci Okamura a Peksa se domlouvají mimo mikrofon.) Ne. V tom případě se zeptám, jestli se vzdává svého přednostního práva. Tak pojďte hovořit a pak se dostaneme k tomu, že Sněmovna musí určit zpravodaje.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážení kolegové. Já jsem si přečetl návrh toho usnesení a bohužel jsem z něj trošičku zklamán, protože to přesně navazuje na tu předchozí tradici, kterou česká a evropská politika měla v minulých letech. My se tady jasně negativně vymezujeme vůči nějakému konkrétnímu mechanismu, který Evropská komise předkládá, ale zároveň nenabízíme žádnou konstruktivní alternativu. To bohužel není možné a já se obávám, že to skončí tak, jako to skončilo v těch minulých letech, že budeme přehlasováni.

Chtěl bych vás upozornit, že o tom rozhoduje společně s Evropským parlamentem Rada ministrů, kde se hlasuje příslušně kvalifikovanou většinou. To znamená, že se bude skutečně hlasovat. A my musíme postavit v případě, že chceme nějaké rozhodnutí blokovat, příslušnou blokační menšinu. Obávám se, že tohle ani ve spolupráci s Polskem a Maďarskem nebude možné. Takže musíme hledat nějaké konstruktivní řešení, které by bylo přijatelné i pro ty ostatní evropské státy. My totiž v současné situaci v tom problému nejsme sami. Česká republika je součástí Evropské unie, součástí schengenského prostoru, a pokud se chceme po Evropě pohybovat svobodně, jako tomu bylo doposud, tak musíme dodržovat společná pravidla. Protože svoboda je i o odpovědnosti. A my se ta společná pravidla musíme snažit dohodnout s těmi ostatními. Česká republika nikdy nebude mít sílu, aby zbytku Evropy diktovala. V této pozici jsme nikdy nebyli za posledních tisíc let a myslím si, že následujících tisíc let nebudeme.

Proto bych chtěl navrhnout alternativní usnesení k tomu, které tady bylo. Já bych vám ho teď rád přečetl.

Konkrétně tedy: "Pozice vlády České republiky pro jednání Rady ministrů Evropské unie.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby

předložila konstruktivní alternativní návrh k navrhovanému automatickému korekčnímu mechanismu v podobě automatického relokování žadatelů o mezinárodní ochranu mezi členskými státy;

dále, podpořila efektivnější fungování evropských informačních systémů, a snížila tak administrativní zátěž na správní orgány členských států;

dále, podpořila tvorbu funkční společné evropské politiky pro navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu a podpořila zlepšení ochrany vnější schengenské hranice."

Myslím, že tohle je skutečně důležité, protože tak jak to v současnosti funguje, jak to vytvářejí ty stávající tradiční strany, které nejsou schopné efektivně zdigitalizovat a zautomatizovat ta azylová řízení, prostě nemůžeme fungovat. A my jako Česká republika se společně s dalšími státy musíme Evropskou unii snažit modernizovat.

To je z mé strany všechno. Prosím, abyste podpořili toto alternativní usnesení. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců pirátské strany.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pokud to chápu, pan poslanec Peksa se nechce stát zpravodajem. A nyní se mi do rozpravy hlásil pan předseda vlády Babiš. Takže ho poprosím, jestli chce s přednostním... Vzdává se ve prospěch poslance Okamury. (Dohady mimo mikrofon, kdo nyní vystoupí.) Tak se pánové domluvte. Tak pan poslanec Okamura. (poslence Okamura mimo mikrofon: Tak já budu tím zpravodajem klidně.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že jsme se tady domluvili na pořadí s panem premiérem.

Debata o revizi Dublinských dohod, které se týkají udělování azylu migrantům v Evropě, by měla mít na základě návrhu Evropské unie několik rovin. Protože popravdě řečeno jde jen o vrcholek ledovce, který jednou potopí celou Evropu. Dublinské dohody původně řeší mechanismus udělování azylu uprchlíkům, a to tak, aby uprchlíci necestovali po Evropě a nežádali o azyl ve vícero zemích naráz. Jejich principem bylo, že žadatel žádá v první bezpečné zemi a tato země jeho případ řeší. Žadatelem se tu míní žádost o mezinárodní ochranu lidí, kteří jsou nějak pronásledováni. Rozhodně se nejedná o ekonomické a sociální migranty. Jak víme, nikdo toto nařízení nedodržoval. Za azylanty dnes považujeme i ekonomické migranty a ti běhají po Evropě, jak se jim zlíbí, přesněji podle toho, co která země výhodného migrantům nabízí.

Evropská unie na to zareagovala pokusem zavést povinné kvóty, které by donutily země jako Česká republika, aby začaly přijímat migranty. Některé země, jak víme, ani přes nátlak kvóty nepřijaly. A dnes tu máme další pokus Evropské unie, jak nám vnutit kvóty, ale jinou cestou. V případě Bruselu by se dal použít krásný bonmot Karla Kryla: "Nevěř ostnatému drátu, ani kdyby se stokrát tvářil jako růže." Brusel zůstane Bruselem a pařez pařezem, napsal by jiný náš klasik.

Taky by mě zajímalo, co dělala naše diplomacie. Vždyť tyhle plány se pekly celý loňský rok. Naše diplomacie spala? Anebo souhlasila? Netuším. Víme jen jedno. Opět hanebně selhala. Selhala reprezentace státu jak v Bruselu, tak i v Černínském paláci.

Nyní si dovolím zopakovat ta nově navrhovaná kritéria k přerozdělování takzvaných uprchlíků. Uprchlík bude v rámci tohoto systému přesunut do jedné ze čtyř zemí, které dosud přijaly nejmenší procento žadatelů o azyl ze svého objemu kvót. Výše kvót se bude stanovovat podle počtu obyvatel jednotlivých zemí EU a jejich ekonomické síly vyjádřené v HDP, tedy v hrubém domácím produktu. Podle návrhu Evropské unie by se noví uprchlíci měli přednostně umisťovat v těch státech, které mají v poměru k počtu obyvatel imigrantů nejméně. V praxi by tedy na naši republiku nepřipadly tisícovky, ale minimálně 100 až 150 tisíc uprchlíků, tak aby se jejich podíl vyrovnal státům jako Německo nebo Švédsko.

Všichni se teď můžeme uklidňovat slovy bývalých ministrů, kteří nám lhali, když říkali: Vždyť oni ti migranti k nám nechtějí a nebudou u nás. No, tak tuhle věc se těsně před svou demisí pokusil vyřešit jistý pan Bohuslav Sobotka z ČSSD, který podepsal za Česko dokument, který k nám migranty pozval, když v listopadu podepsal takzvaný evropský pilíř sociálních práv, v němž se počítá s tím, že sociální, zdravotnická a školská politika se bude v Evropské unii postupně sbližovat. Neboli imigrant nalákaný německou štědrou sociální politikou do Evropy, chycený v Itálii na základě její lajdácké ochrany hranic a přerozdělení na základě kvót navrhovaného systému Dublin IV do České republiky má podpisem Bohuslava Sobotky dostat stejnou sociální dávku, jakou by dostal v Německu, takže najednou získá dost dobrý motiv u nás zůstat.

Děravé hranice, dovoz migrantů z pobřežních vod Libye až do Itálie, povinné přerozdělení do států Evropské unie a finanční motivace migrantů. Tak vypadá v praxi migrační politika Evropské unie. Připomínám, že už samotný princip přerozdělování migrantů je motivační faktor pro migranty a pašeráky lidí, protože ti dostávají jasný signál, že místa je dost a že Evropská unie nemíní lidi vyhazovat, ale naopak přerozdělovat si je. A dokonce se blíží i jednotný sociální systém, takže už není třeba, aby se migranti v další fázi pachtili až do Švédska nebo do Německa.

A je stále hůř. Evropský soud pro lidská práva vydává verdikty zakazující vracet nelegální migranty zpátky do zemí původu, pokud je překročí ilegálně, jako tomu bylo např. ve španělské Melille. A co je nejhorší, takováto rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva jsou právně závazná pro státy, které jsou členy Rady Evropy, což jsou všechny státy Evropské unie včetně České republiky, a mají tak za následek záměrné neřešení problémů nelegální migrace.

A co na to naši europoslanci? Určitě vás pobaví názor lidoveckého poslance pana Svobody, přičemž víme, že je to otevřeně proimigrační strana. Problém je podle něj v tom, že nikdo nepřišel s lepším řešením. Cituji: "Jsme v pasti. Víme, že stávající systém moc nefunguje, ale lepší nikdo nevymyslel." Konec citátu. Takže ve zvrácené logice těchto pseudohumanistů mají nelegální migranti jen práva, kdežto povinnosti má většinová společnost, která je musí nedobrovolně přijmout.

No, lidovcům, Pirátům, kalouskovcům a hnutí STAN a dalším proimigračním stranám tady v parlamentu bych zopakoval, co s těmi migranty, co hranici překonají, a zopakuji náš návrh: šup s nimi zase ven, za hranici! Je pozoruhodné, že Evropská unie nemá problém s tím, šoupnout násilím migranty zemím Evropské unie, které o migranty nestojí, ale nedokáže je vrátit do jejich vlasti nebo do země, z níž do Evropské unie nelegálně vešli. Neumí, anebo nechceme, dámy a pánové?

Vše, co jsme výše uvedli, dokládá, že tady není ani stín snahy vážně řešit kolonizaci Evropy Afričany a muslimy. Popravdě řečeno, mělo by nás to přestat zajímat, zda Evropa chce, či neumí, a pouze trvat na tom, že nikdy nepřipustíme, aby kdokoli cizí nám diktoval, zda a kolik cizinců máme přijmout do své země, do České republiky. Všem migrantofilům, tedy lidovcům, topkařům, Pirátům, hnutí STAN, mnohým sociálním demokratům - ne všem - a dalším, kteří budou tvrdit, že nás pár migrantů nezruinuje, doporučuji navštívit muslimská nebo africká ghetta v západní Evropě a zamysleme se, zda je tu chceme také. My za SPD říkáme jasně, že to u nás nechceme a uděláme všechno pro to, abychom zachovali bezpečnou Českou republiku i do budoucna. V každé z těch zemí si zprvu mysleli, že pár muslimů je nezabije. Byl to tragický omyl. Pár z nich už pozabíjelo stovky nevinných Evropanů. A nejde jen o teroristy. Zabíjejí drogoví dealeři, pasáci a další statisíce páchají denně tu běžnou kriminální činnost. Statistiky přitom jasně ukazují, že zvýšení bezpečnostních rizik je s přibývajícími migranty násobné. Já bych to definoval jako hrůzynásobné.

Někdo tu stále opakuje mantru, že tu máme dvanáct migrantů a jsme bezpečná země. Obojí není v praxi samozřejmě pravda. Každý na ulici, třeba v centru Prahy na Václavském náměstí, večer vidí, že migrantů tady jsou tisíce. Ostatně nepotřebujeme to vidět jenom takto vizuálně, ale hovoří za to jasná čísla. Vláda k tomu zřídila totiž i čtyři azylová zařízení - a neříkám, že předešlá vláda, ta už jsou tady delší dobu - čtyři azylová zařízení, která celoročně fungují a o migranty, kterým byl udělen v České republice trvalý pobyt, se tam za peníze našich daňových poplatníků starají. A jsou tam i muslimové.

Co se týče bezpečnosti, všichni na vlastní oči vidíme, že přibývají na ulicích betonové protiteroristické zátarasy, a již minimálně rok chodí po ulicích policisté se samopaly. To přece není standardní stav, který tady chceme mít, a takový stav tady ani před několika lety nebyl. My v SPD se na to velice dobře pamatujeme. My v SPD ze všech sil bojujeme za to, aby se Česká republika vrátila do normálu a bylo tady zase opravdu bezpečno. Modleme se za to usilovně, věřící, neznabozi i kacíři, aby to tak bylo. Skutečnost je přece taková, že od roku 2016 u nás nepřetržitě platí oficiálně první stupeň ohrožení terorismem, což znamená existenci obecného ohrožení terorismem. To tady také přece dříve nebylo a je to jasné, černé na bílém. Je to sice lepší než ve Francii, kde už léta mají výjimečný stav, ale v principu jsme i my přešli do režimu trvalého ohrožení.

Dámy a pánové, zeptejme se upřímně, proč tomu tak je. Je to proto, že straší terorismem Okamura nebo jiní poslanci? Nebo je to tak, že vládu straší opravdoví teroristé, a proto nainstalovali zátarasy a poslali do ulic policisty se samopaly? Vše, co sníží bezpečnostní rizika v naší zemi, je dobré a my jsme povinni pro bezpečnost našich občanů udělat maximum. My v SPD prosazujeme systémová řešení. Nedělejme ohledně bezpečnosti občanů jen polovičaté kroky, kterými jen oddalujeme řešení podstaty problému. Myslím, že Sněmovna by se měla shodnout na usnesení, kterým odmítne jakýkoli princip přerozdělování migrantů, který by porušoval naši suverenitu a právo svobodně rozhodovat, koho naše země přijme. Problémům světa nepomůžeme tím, že zlikvidujeme vlastní zemi tím, že mezinárodní problém zavlečeme k nám domů. Naše vláda, náš prezident, naši europoslanci a česká paní komisařka, všichni by měli v Bruselu tlačit na taková řešení, která zabrání eskalaci problému v České republice. Nechceme přece ohrozit naše nevinné občany a naši budoucnost.

Je třeba dodržovat to, co bylo dohodnuto, tedy střežit vnější hranici Schengenu, zabavit lodě neziskovkám vozícím migranty do Evropy a postavit je mimo zákon, nařídit Frontexu, aby posbírané migranty vrátil zpět do Afriky, vyhostit všechny ty, kteří přišli nelegálně a bez dokladů, a bez milosti vyhostit také každého legitimizovaného migranta, který tady v Evropě poruší zákon. A samozřejmě první, na co je třeba sáhnout, je štědrý sociální systém vůči migrantům, na kterém migranti parazitují a který je popravdě pro ně jedním z hlavních taháků do Evropy.

Vážené kolegyně a kolegové, migrace je jako sůl. Špetka soli může polévku dochutit. Když do ní ale vysypete celou slánku, nadobro ji zničíte a uděláte ji nepoživatelnou. Polévka našich přátel na západě se už dávno jíst nedá a stává se z ní smrticí koktejl. Řešením ovšem není odlít něco jedu do jídla, které není otrávené, ale ideální forma je vypumpovat okamžitě žaludek a vyvrhnout vše nebezpečné tam, odkud to přišlo. Ale určitě ne do sousedova talíře.

A já bych rád předem avizoval, že - tady už probíhá diskuse - že bychom si před závěrem diskuse ohledně tohoto bodu vzali pauzu, aby ty strany, které mají zájem, a projevily o to zájem vesměs všechny politické strany, jejichž podpisy poslanců jsou pod tím návrhem na tu mimořádnou schůzi, tak že bychom se sešli na nějakých 30 minut - určitě to tady ještě padne - a že bychom se mohli dohodnout na společném znění usnesení, všechny ty strany včetně hnutí ANO, včetně ČSSD, včetně ODS, včetně SPD a včetně KSČM, aby to usnesení bylo ve všeobecném konsenzu. Není potřeba z toho dělat nějaké politikum. Je to závažná věc pro celou Českou republiku. Budu velice rád, když se té schůzky zúčastní i pan premiér, abychom skutečně dali společný signál o konsenzu Poslanecké sněmovně, jakým způsobem tento problém vidíme, abychom společně mohli postupovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a chtěl bych se tedy zeptat, jestli se pan Tomio chce ujmout role zpravodaje. Pokud proti tomu není námitek nebo jiných návrhů, tak bych ho určil jako zpravodaje. Tím pádem můžeme přistoupit k otevření rozpravy.

Než vyzvu... Ne, pardon, ještě se s přednostním právem vlastně hlásil pan premiér Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pro vládu, která dnes ráno podala demisi a která byla jmenována 13. prosince, samozřejmě problematika azylového systému a kvót je prioritní. Proto jsem požádal pana prezidenta, aby jmenoval vládu 13. prosince, abych se mohl zúčastnit Evropské rady 14. prosince. A ještě jsem navštívil výbor pro evropské záležitosti 13. prosince, vlastně ještě ani vláda oficiálně nebyla jmenována panem prezidentem, a myslím si, že jsme tam debatovali asi hodinu a půl. A ve čtvrtek se tam znovu odeberu, abych informoval o tom, jaký je vývoj a co vlastně děláme.

My to skutečně považujeme za prioritu, věnujeme tomu zvýšenou pozornost. Já myslím, že je zbytečné, aby pan kolega Okamura - prostřednictvím pana předsedajícího - tady vlastně strašil naše občany. Protože my nejsme skutečně v trvalém ohrožení. Nejsme. My jsme šestá nejbezpečnější země na světě, kriminalita klesá. A k těm zátarasům? Prosím vás, ty zátarasy tam samozřejmě dala samospráva. Ano, po diskuzi i s Ministerstvem vnitra. Ale ty zátarasy tam jsou od roku 2015. Bylo to nějaké opatření, protože se může stát leccos, a pokud po Pařížské pojede někdo nadrogovaný nebo pod vlivem alkoholu a nezvládne tu... a vjede na ten Staromák, tak samozřejmě priorita je bezpečnost našich občanů.

My děláme všechno pro to, aby to, co se stalo, že jsme byli přehlasováni, aby se to nemohlo opakovat. Proto já jsem už 14. prosince na Evropské radě, a ještě předtím jsem měl schůzku s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který potvrdil naši pozici, že kvóty jsou neefektivní, nefungují a rozdělují Evropu, ano. A to je jednoznačné. A proto samozřejmě my máme jasnou strategii. Proto i prioritně se tomu věnujeme. Já jsem na Evropské radě vystoupil, ta vystoupení byla různá. Samozřejmě Evropská rada o tom nehlasuje, to je politický orgán, hlasuje o tom samozřejmě Rada na úrovni ministrů vnitra a spravedlnosti. My jsme jednoznačně vystoupili velice konkrétně, i premiér Maďarska, Slovenska, Polska, samozřejmě i já, a jasně jsme řekli, že to je cesta pro další rozdělování Evropy a je to cesta do pekel.

Já myslím, že my máme jasný plán. My máme jasný plán, jak tomu zabránit, a to je jednoznačně se soustředit na to, když to bude na pořadu Rady ministrů vnitra, aby se nestalo to, co se stalo, abychom nebyli přehlasováni. My musíme samozřejmě přesvědčovat jednotlivé premiéry členských států a já to samozřejmě dělám. Já o tom s nimi mluvím, telefonuji, 22. ledna - teď má předsednictví Bulharsko - letím za bulharským premiérem. Určitě to je priorita, 26. je V4, 24., 25. jsem v Davosu, kde potkám vícero evropských politiků, má tam být i oběd, který organizuje předseda Evropské komise, a 29. ledna mám termín u předsedy Evropské komise v Bruselu a s dalšími reprezentanty Evropské komise. Takže my děláme maximum a je to pro nás priorita. Je to pro nás priorita, aby se to nestalo.

Já jsem dlouhodobě kritický k přístupu Evropské komise k migraci. Dlouhodobě to kritizuji. Jasně jsem řekl, že máme ve světě systémy, jako Ellis Island, všichni přistěhovalci do Ameriky šli přes Ellis Island, kanadský systém, australský, ano, a v podstatě také kritizuji to, jak vlastně bráníme evropský kontinent, proč je v Schengenu Řecko a státy kolem nejsou. Teď byl pan Juncker na návštěvě v Bulharsku a prohlásil, že Bulharsko patří do Schengenu. To je skvělé, já o tom mluvím už dávno. Nejenom Bulharsko, ale i Chorvatsko a další, celá Evropa má být jeden Schengen.

Když jsem 1. ledna jel z Rakouska autem do Prahy, tak na hranici s Německem byly dva proudy a nevím, asi dvacet policistů, každé auto bylo vizuálně kontrolováno. Ano, já říkám - fajn, škoda, že to nemáme v Catanii, aby to tam někdo kontroloval. A na druhé straně je také absurdní, že teď jsem seděl s lidmi z vnitra a řešili jsme vůbec nedostatek pracovních sil u nás - sestřičky, doktoři. A když si u nás někdo najde na Ukrajině sestřičku, tak čeká i rok a musí mít povolení. A tady to nefunguje. Takže já mám na to jednoznačný názor.

Jasně jsem řekl na Evropské radě, že řešení je boj proti pašerákům. Boj proti pašerákům, kteří vydělali v roce 2017 podle Eurostatu - ne, podle Europolu 5,7 miliardy eur. Neuvěřitelné! Ano, je pravda, že migranti, kteří přicházejí z Afriky, většinou za to zaplatili. Takže to není to, o čem se tady dlouhodobě mluvilo. A to, že Evropa zaspala, nevyřešila ani problém v Sýrii, že jsme to přenechali vlivu prezidenta Putina, který se tam domlouvá s Erdoganem, a v Egyptě, v Libyi, tak já to říkám nahlas. My jsme jasně řekli, že to chceme řešit mimo Evropu. V4 se domluvila, že dáme 35 milionů eur vlastně do italského fondu. Já jsem se původně domníval, že v Libyi jsou nějaké jednotky italské, které tam pomáhají chránit hranici. Údajně to tak není. A také jsem se zajímal, kam vlastně ty peníze jdou. A bylo dost těžké to vůbec zjistit. Také bych chtěl nějakým způsobem to vidět, protože je to dost peněz a potřebujeme samozřejmě vědět, že to přistálo ne u pašeráků, ale skutečně tam, kde je třeba, že máme chránit tu hranici.

Já jsem se v srpnu 2015 kriticky ptal, byl jsem kritizován, že co to NATO (?), co v tom Středozemním moři, kde se utopilo 25 tisíc lidí, děláme, co dělá ten Frontex. Ano, já jsem to kritizoval. A je potřeba, abychom tohle prosazovali, abychom řekli: Evropa je jeden kontinent, musí být celá Evropa Schengen. Musíme bránit Evropu a musíme skutečně udělat všechno pro to. Ano, argumenty, že se snížil počet migrantů, jasně, ale systémově to není řešeno.

Samozřejmě systém kvót je nepřijatelný. A já znovu opakuji, že z naší pozice určitě uděláme maximum pro to, a máme na to plán, ale já nechci ho teď říkat, koho a jak oslovíme, kdo by nám mohl pomoci, ale máme na to plán. Máme na to plán, abychom se nějakým způsobem snažili získat i tu blokaci, kdyby se náhodou něco stalo. Protože pravda, že na té Evropské radě jeden z premiérů tím vlastně víceméně vyhrožoval, a stále mluví o solidaritě, ale my říkáme o zodpovědnosti. Takže my uděláme pro to maximum, abychom to vysvětlovali. A já bych poprosil pana kolegu Okamuru prostřednictvím pana předsedajícího, aby skutečně tady neříkal, že jsme v trvalém ohrožení a že vlastně nic neděláme, že nás tady straší teroristi atd. To skutečně tak není a myslím, že i Bezpečnostní rada státu to několikrát projednávala i za minulé vlády, že služby vědí, co mají dělat, dělají to dobře a mají i konkrétní výsledky.

Takže my jsme skutečně bezpečná země a je to priorita, starat se o bezpečnost našich lidí.

Takže já bych chtěl jenom říct, že Dublin IV nerovná se povinné kvóty. My máme jasný plán, to není o tom, že to je nějaký vztah Brusel - Praha. Některé velké státy nás podporují, jsou s námi na jedné lodi. Bohužel na té Evropské radě ještě nebyl nový rakouský premiér, byl tam vlastně bývalý premiér.

Takže prosím vás, návrh nového Dublinu, toho nařízení, tzv. Dublin IV, je to součástí balíčku sedmi legislativních návrhů reformy společného evropského azylového systému z března a května 2016. Takže je to vlastně novela Dublinu III. A cílem té novelizace je také primárně zjednodušit postupy pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o udělení azylu. Především jde o určení země prvního vstupu migranta na území EU a jeho případný další transfer. Zkrácení lhůt, zamezení zneužívání azylového řízení. Například explicitní stanovení povinnosti žadatele o azyl. Takže velká část návrhu Dublinu je pro členské státy akceptovatelná i přináší to plus. Ale zásadní pozice rozdílné jsou u toho zavedení permanentního povinného systému přerozdělování žadatelů o azyl, ty tzv. kvóty jako stálý prvek systému.

Takže my určitě uděláme všechno proti těm kvótám. A ta debata samozřejmě bude hlavní téma i na Evropské radě, myslím v březnu. A samozřejmě nějaké finále by mělo být v červnu. Takže věřte mi, my určitě budeme rádi, pokud nám Sněmovna řekne něco nového, co bychom měli dělat. A já myslím, že my děláme pro to maximum. Jsme v kontaktu s výborem pro evropské záležitosti, jsme transparentní, není to problém. Já se tomu věnuji osobně na úrovni expertů a myslím, že paní ředitelka Novotná, která dělá 13 let tuhle problematiku, i náměstek zahraničních věcí Dürr, bohužel pan Stropnický se omluvil, má nějaký menší zdravotní problém, tak my to koordinujeme a ten cíl je jasný: zamezit tomu, aby se stalo to, co se už jednou stalo.

To, že nás někdo zažaloval - ano, je to absurdní, protože některé... ale to nemá nic společného s tím Dublinem, že někdo přijal nějakých 20 migrantů a není na něj žaloba a na nás je, tak samozřejmě to je separátní agenda, o které budu taky jednat, a udělám všechno pro to, abych přesvědčil Evropskou komisi, jaký je to nesmysl. A Evropská komise samozřejmě může tu žalobu stáhnout.

Takže my s tím tématem Dublinu nemáme problém. Ale fakt vás prosím, nestrašte lidi, není důvod. My jsme bezpečná země a uděláme maximum pro to, abychom byli ještě bezpečnější a aby skutečně bylo naše rozhodnutí, kdo v naší zemi, a hlavně tedy - naše, myslím jako vlády, ale firem a institucí - kdo v naší zemi bude pracovat a kdo bude v naší zemi žít. Že to nebude skutečně Brusel, který nám bude říkat v tomhle směru, co máme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji panu premiérovi, a než se posuneme dál, tak tady dáme opět dvě omluvy. Pan ministr Dan Ťok se nám omlouvám od 16. hodiny z pracovních důvodů. A pan poslanec Běhounek se nám také omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne.

Než se posuneme ke všeobecné rozpravě, tak tady mám ještě s přednostním právem přihlášeného pana poslance Chovance jako konajícího předsedu ČSSD. Tak poprosím.

 

Poslanec Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, z funkce bývalého ministra vnitra mi dovolte pár postřehů k tomuto tématu. Já bych si nedovolil tvrdit, a je to nepravda, že minulá vláda s tímto tématem nepracovala, nebojovala, nesnažila se, neřešila ho a hlavně, že v tom nebyla úspěšná. Když se vrátíme do historie, a tady především odpověď panu předsedovi Okamurovi prostřednictvím pana předsedajícího, první systém kvót, dámy a pánové, byl zaveden na Maltě. Malta byla dotčena krizí, byla ve vleklých problémech a tehdy Evropská komise přišla se systémem kvót. Ten systém kvót na Maltě selhal. Se vším všudy. Když se podíváte následně na zavedení systému kvót pro období našeho vládního angažmá, dělali jsme všechno pro to, abychom nebyli přehlasováni. Do poslední chvíle V4 vypadalo, že budeme jednotní, že Poláci udrží stanovisko s námi. V poslední fázi se rozhodli jít jinou cestou. Přes to všechno, ta jednání jsme vedli, vedli jsme je velmi důkladně, velmi precizně, ta vůle k tomu nebyla.

K té vlastní žalobě, o které hovořil pan premiér Babiš. Víte, když my jsme přijali 12 migrantů, opravdu je jich tady 12, tak nebylo jich 14, 15, 20 ani 30 proto, že jsme je nebyli schopni bezpečnostně prověřit. A ať se na nás někdo zlobí nebo nezlobí, Spojené státy v současné době, pokud prověřují migrující osobu, ta prověrka trvá někdy rok a půl. Po nás se chtělo, abychom tyto lidi byli schopni prověřit v řádu dnů, maximálně týdnů. To jsou prostě bezpečnostní precedenty, na které nemůžeme přistoupit. A já jsem velmi rád, že i vláda Andreje Babiše v tomto trendu pokračuje.

Já jsem taky přesvědčen, že Ministerstvo vnitra má dost důkazů a dost nástrojů k tomu, aby se spolu s experty Ministerstva zahraničí a Úřadem vlády té žalobě bránilo, bude-li k tomu vůle. Na druhou stranu je potřeba se podívat na ten dokument, o kterém tady hovoříme, a ten má dvě polohy. Jedna poloha je materiál, který schválil Evropský parlament, a tam opravdu je systém stálých, permanentních kvót v podobě, která není přijatelná. Když se podíváme na návrh, který jde do Komise a o kterém se nehlasovalo, a já jsem přesvědčen, že vláda, která řídí de facto mandát premiéra nebo ministra vnitra, bude o této věci rozhodovat, tak vybaví oba pány stejným mandátem jako v minulosti, že systém kvót je nepřijatelný.

Podíváte-li se na tu revizi ve druhé části, tak tam je návratová politika. A s touto částí přeci bychom měli souhlasit. Jediná cesta, jak řešit migraci, je návratová politika. Protože pokud ti lidé, kteří jsou ekonomickými migranty a migrují především z Afriky, nabudou jistoty, že budou vráceni, tak jejich tendence a snaha si platit převaděče bude limitně blízká nule. Cesta k řešení migrace pro budoucnost je návratová politika. A to v tom Dublinu je obsaženo. A minimálně s tou částí návratové politiky bychom měli souhlasit.

Pokud se neujmeme návratové politiky jako celoevropského tématu, nebudeme držet společně - a cesta ke společnému řešení je trošku kacířská, a to jsou společná detenční centra v Evropě, vedle nichž bude dejme tomu letiště, z něhož půjde ta návratová politika dělat - pokud se neposuneme k tomuto centrálnímu řešení, tak to bude pro národní státy velmi náročné, velmi drahé a velmi neefektivní. Česká republika v rámci návratové politiky, pokud navracíme jednu takovou migrující osobu, tak to znamená, že s tímto člověkem jedou čtyři, tři lidé, letí v komerčním letu a ta návratová politika je téměř neproveditelná.

Já bych vás moc poprosil, abyste požádali dotčené výbory, Ministerstvo vnitra, jmenovitě pana ministra Metnara, aby přišli specialisté Ministerstva vnitra tuto problematiku do detailu vysvětlit. Myslím, že Ministerstvo vnitra je opravdu plné lidí, kteří se tomu léta věnují, jsou to odborníci na slovo vzatí a byla by velká škoda, abychom neměli šanci slyšet pravdu v té věci, protože tady se o tom hodně hovoří, ale hovoří se o věcech, které pravdivé prostě a jednoduše nejsou.

Já jsem připraven tu debatu vést, jsem připraven debatovat s Piráty, viděl jsem jejich alternativní návrh. Samozřejmě ta digitalizace je potřebná, aby tady bylo možné ty lidi zachytit, evidovat, aby bylo možné se v tom lépe orientovat. Na druhou stranu je také potřebné mít síť informací napříč světem, spolupráci tajných služeb. Protože pokud nejsme schopni ty lidi zaregistrovat a nejsme schopni to dejme tomu s něčím porovnat, tak šance dobrat se pravdy je limitně blízká nule.

Když jsem jezdil na Evropské rady, říkali jsme: Nám nevadí, pokud přijde uprchlík, pokud přijde syrská žena se třemi dětmi, pokud přijde potřebný člověk. Postaráme se o něj. Dodržujeme evropské právo. Dodržujeme standardy. Ale mně prostě vadí, pokud sem proudí mladí lidé, mladí muži bez jakékoli kontroly. A když se podíváte na ten minulý stav, tak pouze zhruba 30 % lidí, kteří protekli Evropou, prošli z Řecka do Švédska, tak pouze 30 % lidí bylo zaevidováno. A to se musí změnit. Ochrana společného schengenského prostoru je cesta k tomu, abychom byli schopni eliminovat bezpečnostní rizika.

Dámy a pánové, k těm věcem, že jsou tady betonové zátarasy a policisté se samopaly. Já chci ještě jednou z tohoto místa poděkovat Policii České republiky za výbornou práci při zvládání migrační krize nejenom na území České republiky, ale v Makedonii, v Řecku, v Itálii, v Maďarsku, v Chorvatsku. Všude tam, kde naši lidi byli, byli jedni z nejlepších. A naše kontingenty byly jedny z největších. A to je ten přínos České republiky k řešení migrační krize. Když má nějaký stát problémy, tak tam posíláme naše specialisty. Okamžitě, v maximálním možném rozsahu. To je cesta z mého pohledu, a ne že tedy nebudeme bránit schengenský prostor společně.

Dámy a pánové, cesta určitě není, že budeme strašit veřejnost. Cesta určitě není, že zavřeme hranice České republiky. Já jsem v roce 1988 mířil do Spolkové republiky Německo a nepřál bych svému synovi ani žádnému českému mladému chlapci nebo dívce, aby měli samopal u hlavy z jedné strany a psa ze strany druhé. Braňme společný schengenský prostor a nenechme si vzít svobodu pohybu a svobodu osob. A nestrašme se. Já si myslím, že k tomu není důvod. Jsme sebevědomý národ, který se ke všem výzvám vždycky postavil čelem. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A než přistoupíme k otevření rozpravy, tak se mi ještě s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Fiala.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, slyšeli jsme tady do značné míry uklidňující slova pana předsedy vlády, slyšeli jsme tu i obhajobu postupu minulé vlády z úst bývalého pana ministra. To všechno by nás mohlo do jisté míry uklidnit. Ale právě ta zkušenost s tím, jak Česká republika byla vystavena přijetí kvót a jak tehdy česká vláda postupovala, je podle mě varující a měla by nás nabádat k určité opatrnosti a k jinému postupu právě v případě návrhu nových dublinských pravidel.

Já si jenom dovolím připomenout, že v minulém období česká vláda dlouho předpokládala, že v otázce kvót nebude moci být Česká republika přehlasována, protože přece se to bude rozhodovat jednomyslně na Evropské radě. Já jsem v minulém volebním období zasedal ve výboru pro evropské záležitosti, a protože jsem četl zahraniční tisk a protože jsem sledoval, co se děje v Bruselu, tak jsem tuto jistotu tehdejších členů vlády nesdílel. Abych byl tedy spravedlivý, s tímto nevystupoval pan bývalý ministr vnitra Chovanec, ale podobně nás na výboru pro evropské záležitosti ujišťoval jak pan tehdejší předseda vlády Sobotka, tak tehdejší ministr zahraničí Zaorálek: V žádném případě nebudeme přehlasováni. Co nás tady strašíte, pane poslanče? To je přece jasné, bude se rozhodovat jednomyslně. Česká republika se nemá čeho bát... A co se stalo? No stalo se to, co se prostě dalo předpokládat, kdybychom se neuchlácholili tady v České republice takovouto, nevím odkud se beroucí jistotou, která byla nepravdivá. Stalo se to, že jsme byli přehlasováni, že jsme ztratili i spojence v rámci V4, takže jsme nebyli schopni vytvořit nějakou koalici, která by se kvótám postavila.

A musím říct, že postup vlády, nekoordinovaný postup v evropské politice, který se dá dokumentovat i na tom, že ministr financí, když odjížděl na jednání Rady, neměl informace, které už v té době měl premiér a ministr zahraničních věcí, že např. Polsko nebude držet tu pozici, na které byly původně státy V4 domluveny, právě tento postoj vlády vedl k tomuto výsledku a k tomu, že Česká republika tady byla přehlasována a zaskočena.

Teď jsme v situaci, kdy zdánlivě - zdánlivě tato věc nehrozí, protože státy Evropské unie se dohodly na podzim, že tato věc by neměla být hlasována tím způsobem, aby nedošlo k jednomyslnosti, a že tedy pokud nějaký stát nebude souhlasit, tak se dá přijetí nových pravidel zabránit. Nicméně my musíme být v této věci znovu opatrní, protože, jak už tu zaznělo, existují tu dva návrhy a dvě pozice. Jeden ten návrh je přece ten, který šel z Evropské komise a který tady koluje už někdy od dubna 2016, a trošku jiná je pozice Evropského parlamentu, která byla schválena v listopadu 2017 a se kterou se také členské státy musí nějakým způsobem vyrovnávat. A existuje tu nebezpečí, že se to všechno zase nějak překlopí tak, že se nakonec bude hlasovat v Radě ministrů, aniž si toho česká diplomacie, česká zahraniční politika všimne. A my bychom měli zavázat vládu k tomu, aby dělala všechno pro to, aby trvala na tom, že se tato nová pravidla budou schvalovat pouze jednomyslně a budou se projednávat na Evropské radě a nebude moci dojít k tomu, že by nějaký stát měl být přehlasován.

No a když se podíváme na návrh, který musíme v té debatě taky mít na paměti, nejenom návrh Evropské komise, ale i tu pozici Evropského parlamentu, no tak co zjistíme? Že se tam mluví o stálém automatickém mechanismu relokace migrantů bez horního limitu, o výpočtu kvót na základě HDP a populace, rozmisťování žadatelů, kteří dostanou na výběr ze čtyř států, které zatím přijaly nejméně žadatelů, atd. atd.. Všimněme si zajímavé věci, že ten návrh předpokládá, že žadatelé o azyl si do jisté míry budou moci vybrat, zatímco stát, který je přijímá, si prostě vybrat nebude moci. A to si myslím, že z hlediska principu mezinárodního práva, evropské politiky, hodnot, na kterých je postavena Evropa, ale i z principu suverenit jednotlivých zemí je naprosto nepřijatelné.

A druhá věc, které si taky všimněme, která se tady opakuje pořád dokola v těch různých návrzích, je, že státům, které se na přerozdělování odmítnou podílet, může být omezen přístup k evropským fondům a k podpoře na navracení migrantů do zemí původu. A toto je záležitost, na kterou musíme být taky opatrní a kterou musíme velmi důsledně odmítat. A nejenom proto, že bychom mohli být kráceni v čerpání evropských fondů. To bychom jistě přežili, byť by to bylo nespravedlivé. Ale musíme být proti tomu, protože to je princip, který jde zcela jednoznačně proti základním hodnotám spolupráce evropských zemí. Nelze prostě směšovat otázku přerozdělování migrantů s kohezní politikou, s fondy a dalšími věcmi. To je naprosto nepřiměřený způsob nátlaku, já bych to nazval i vydíráním, které česká vláda musí jednoznačně odmítnout.

Kongres Občanské demokratické strany o tomto víkendu přijal usnesení, ve kterém varujeme před implementací evropské směrnice Dublin IV, která - cituji - by sloužila k automatickému přerozdělování migrantů z třetích zemí a znamenala by omezení národní suverenity České republiky. Já myslím, že toto je odpovědný postoj, který by měly zastávat všechny klíčové politické síly v České republiky. Je to postoj, ke kterému by tato Sněmovna měla vybavit mandátem vládu České republiky a vyzvat vládu k tomu, aby velmi důsledně hájila zájmy České republiky, stavěla se proti nesmyslným návrhům, které obsahuje reforma dublinských pravidel, a hlavně všemi prostředky se snažila zabránit dvěma věcem, a to je, aby nový Dublin obsahoval návrh na přerozdělení migrantů, a taky to, aby odmítání takového principu mohlo vést k jakýmkoli finančním sankcím a postihům těch zemí, které dělají to jediné, na co mají vlastně právo - brání svoji suverenitu a brání hodnoty, na kterých je společná Evropa založená. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se tedy snad konečně posuneme k otevření rozpravy. A jako první, než se dostaneme k přihlášeným, tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Benešíka. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Myslím si, že před začátkem té diskuse by bylo dobré, aby nám předkladatelé vyjasnili, o kterém návrhu se budeme bavit, jestli se budeme bavit o návrhu Evropského parlamentu, nebo o návrhu Evropské komise, který se momentálně projednává v Radě. To jsou dva poměrně odlišné návrhy. A pokud se tady máme bavit sofistikovaně, tak bychom potřebovali od předkladatelů vědět, o kterém návrhu se bavíme. Děkuji. Doufám, že mi to předkladatelé zodpovědí. (U zpravodajského stolku v tuto chvilku nikdo nesedí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A tímto bych chtěl vyzvat pana zástupce navrhovatelů a pana zpravodaje, aby se ujali svých míst, protože je v sále nevidím a nepřijde mi to důstojné vůči Sněmovně. Nicméně pokud nikdo není proti, tak bychom pokračovali přihláškami do obecné... (Ohlasy z pléna: To nejde!) Přerušit? Tak v tom případě asi dáme pět minut přestávky a počkáme, jestli se navrhovatel a zpravodaj ujmou svých míst, nebo jestli budeme postupovat jinak.

Přerušuji jednání Sněmovny na pět minut. Budeme tedy pokračovat v 11.56.

 

(Jednání bylo přerušeno od 11.51 do 11.56 hodin.)

 

Je 11.56 a můžeme pokračovat. Paní poslankyně Balaštíková se mi omlouvá od 15 hodin do konce. To jenom oznamuji.

Vidím, že oba dva zpravodajové tady jsou, i navrhovatel. Můžeme tedy přistoupit k přihláškám. První přihlášený je prosím pan poslanec Hrnčíř a připraví se pan poslanec Kobza do rozpravy.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Vážené dámy a pánové, Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy ukončí svoji účast v tzv. globálním paktu o migraci pod kuratelou OSN. Své stanovisko zdůvodnil slovy - cituji: "Amerika tímto rozhodnutím nekončí svůj štědrý přístup k migraci, ale její rozhodnutí o migrační politice musí být vždy činěno pouze Američany a nikým jiným než Američany." Myslím, že Donald Trump to vystihl naprosto přesně. Takto zodpovědně bychom se měli chovat ke své zemi i my, vážení.

Směrnici stanovující kritéria a mechanismy povinné pro každý členský stát Evropské unie v otázce přijímání a usazování migrantů na svých územích, tzv. Dublin IV, kterou navrhuje Evropská komise, je třeba se bránit za každou cenu. Tato směrnice není vedena nějakými ušlechtilými cíli, ale je z ní cítit cynická snaha Západu vytvářet multikulturní ghetta i v zemích bývalého východního bloku, které ještě nemají problémy související s imigrací nepřizpůsobivých kultur, imigrací, kterou představitelé západních států sami nezvládli.

Součástí této směrnice je přerozdělovací mechanismus, který bude automaticky spuštěn v případě, že se některá ze zemí Evropské unie bude potýkat s vysokým počtem žádostí o azyl. Členský stát má sice možnost se dočasně tohoto relokačního mechanismu neúčastnit, ovšem v takovém případě musí za každého migranta zaplatit ve prospěch státu, který žadatele na místo něho žadatele přijal, neuvěřitelných 250 000 eur, tedy cca 6 300 000 korun. Je zřejmé, že tato drakonická pokuta má jediný cíl: ekonomicky zlikvidovat a ponížit odbojné národy.

Je navrhováno i tříleté období, po které budou přednostně vytěžovány ty státy, které se doposud na přijímání migrantů nepodíleli. Samozřejmě je ustanovena i povinnost přijmout na své území ostatní členy rodiny migranta, který byl v daném členském státě přijat. Celou tuto zrůdnou agendu má zajišťovat nově zřízená agentura EU pro azyl, která se nemusí nikomu zodpovídat, pouze jedenkrát ročně má povinnost podat zprávu Evropské komisi.

Tyto vražedné návrhy ve svých důsledcích tragicky ohrožují nejen státní suverenitu, ale vůbec budoucnost naší země. Vážené kolegyně a kolegové, tuto zhoubnou směrnici je třeba jednoznačně odmítnout, pokud vám osud naší vlasti není lhostejný. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se mi s faktickou hlásil pan poslanec Benešík znovu.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, když jsem vznášel dotazy, které považuji za velmi důležité, a věřím tomu, že i všichni ostatní, tak byť tedy pro SPD je to životně důležité, potřebovali to zařadit hned teď, aby zachránili ČR, tak jak pan Okamura, tak pan Fiala prostě bloumali po Sněmovně a nebyli tady. Takže já jim tu otázku zopakuji. To je velmi důležité pro dnešní diskuzi. Existují dva návrhy. Jeden je návrh Komise, který je momentálně projednáván v Radě. Druhý, poměrně odlišný návrh, je z Evropského parlamentu. Ptám se, o kterém dneska mluvíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní je na řadě pan poslanec Jiří Kobza.

 

Poslanec Jiří Kobza: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dámy a pánové. Já bych v první řadě prostřednictvím pana předsedajícího rád odpověděl panu předsedovi Benešíkovi na jeho dotaz. Protože ve stávající situaci my považujeme jakékoliv navrhované změny za změny k horšímu, tak odmítáme změnu stávajícího systému jako takového. A pokud si dobře vzpomínám, tak Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu. Děkuji.

Nyní bych přešel ke svému příspěvku.

Dámy a pánové, stojím zde v pokoře před našimi voliči, kteří nám dali svoji důvěru a dočasně nás zavázali, že budeme dbát o jejich dobro a o jejich bezpečí. Ano, zejména bezpečí se stává stále důležitějším faktorem dnešní doby. My nestrašíme, my varujeme před reálnou situací. Já jsem strávil mnoho let v zemích Blízkého východu a v černé Africe a vždycky jsem se snažil poučit z toho, co jsem viděl okolo sebe, a z toho, co jsem zažil, proto je mi nepochopitelné, jak je možné nepoučit se z toho, co se děje na západ od našich hranic. Po blouznivém přijímání milionů nekontrolovaných a neidentifikovaných migrantů se země propadají do chaosu a násilí bez ohledu na to, jak intenzivně se snaží tamější média a vládci tuto skutečnost bagatelizovat, nebo dokonce zamlčovat. Naštěstí v dnešní době již - zatím s ohledem na nastupující cenzuru cítí - není technicky možné zabránit syrové a holé pravdě, aby se dostala na povrch.

Západní Evropa nezvládla přísun milionů nepřizpůsobitelných migrantů, a je tedy jasné, že se jich snaží zbavit. Kupodivu nikoliv repatriací, v čemž jí brání velmi účinně stovky podivných neziskovek, agentur a aktivistů, ale jejich vnucováním do sousedních zemí. S tím se nemůžeme ztotožnit. Nemůžeme přistoupit na další změny stávajícího systému jenom proto, že především země západní Evropy nedodržují ten současný. To jsme našim voličům opravdu neslibovali. Proto o tom, kdo bude žít v naší zemi, nesmí rozhodovat nějaký Řek v Bruselu, ale může to být jen a jen Parlament ČR a příslušné orgány. Je naší nezadatelnou povinností zákonodárců napříč politickým spektrem chránit naše občany a s plnou silou Sněmovny se zasadit o to, aby jejich rodiny a jejich ženy a děti mohly žít v bezpečí a prosperitě. Musíme tedy chránit naši zemi a naše občany před vnucováním byť jakkoliv pofidérně legalizovaných nelegálních migrantů bez rozdílu, přes kterou zemi k nám přišli. České království, Československo a nyní Česká republika byly historicky vždy multietnické, ale nikdy multikulturní. Proto zde nedocházelo ke střetu kultur a až na válečná období zde bylo bezpečno. Je naším společným úkolem, aby tomu tak bylo i nadále.

Vyzývám vás tedy, kolegyně a kolegové, aby Sněmovna odmítla přistoupit na jakékoliv úpravy stávajícího migračního systému, aby naopak se zasadila a požádala vládu, aby se ona sama zasadila o přesné, přísné a nesmlouvané vyžadování všech podmínek stávajících dublinských a schengenských smluv, tak jak to dělají v Maďarsku, protože teď v tento moment je to nejrychlejší řešení, které asi můžeme použít. Máme zodpovědnost za naše občany a je nutné, abychom této povinnosti dostáli s veškerou důstojností. Protože pokud slyšíme argumenty, že ČR je šestá nejbezpečnější země, a současně se podíváme na to, co se děje na západ od našich hranic, tak nemohu se zbavit dojmu, že to je poměrně laciné vítězství. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v rozpravě. Ještě než udělím slovo dalšímu přihlášenému, tak mi dovolte, abych přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, a to po zbytek dne od 11 hodin ze zdravotních důvodů, a mezi 16.30 a koncem zasedání se omlouvá paní poslankyně Taťána Malá.

Ještě před panem poslancem Radovanem Víchem se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Veselý. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové. Kolegové z SPD, mě samozřejmě nepřekvapuje, že nechcete kvóty. To je srozumitelná věc a myslím, že pro tento návrh najdete podporu napříč spektrem. Ovšem udivuje mě, že odmítáte, a tím reaguji na pana kolegu Kobzu prostřednictvím pana předsedajícího, že odmítáte Dublin IV jako celek, protože tam přece jeho součástí je zrychlení vracení neoprávněných žadatelů o azyl. Co na tom odmítáte, nechápu. Samozřejmě připouštím možnost, že jste liberálnější než já a že chcete, aby žadatelé o azyl tady byli stále dlouho a déle a déle. Ale o tom silně pochybuji.

Prosím, zamyslete se nad tím, co všechno odmítáte. Když odmítnete Dublin IV jako celek, tak odmítnete i tu část, která navrhuje zrychlit azylové řízení tak, aby se rychleji vraceli migranti, kteří neoprávněně žádají o azyl, zpět do svých zemí. Děkuji. (Potlesk povětšinou v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Vích ještě posečká, s přednostním právem zpravodaj pan poslanec Radim Fiala. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Jenom krátká reakce na mého předřečníka. Já tomu rozumím. Princip - my odmítáme princip. My neodmítáme - nebo odmítáme celou tu věc, ale na základě principu. A ten princip znamená přenesení kompetence z národního parlamentu na orgány EU. To je princip Dublinu IV, který odmítáme. A potom tam de facto už může být napsáno cokoliv.

Takže jinými slovy, když to přeložím, tak my odmítáme to, že uděláme nějakou další špatnou, negativní věc, a já to řeknu sám za sebe, další zločin na Českou republiku, který potom budeme něčím napravovat, a my odmítáme i to napravování toho špatného, co v té první části uděláme. Ano? My odmítáme i to napravování toho špatného, co v té první části uděláme, protože pro nás je prioritní ten princip. My prostě nechceme přenést tu kompetenci z ČR někam jinam a to je pro nás to nejdůležitější. Proto je to pro nás důležité odmítnout jako celek. Ale když někdo přijde s tím, co vy říkáte, a prostě půjde o zrychlenou repatriaci, půjde o zrychlené vracení, o zlepšení podmínek pro navracení uprchlíků zpátky tam, odkud přišli, tak my se tomu samozřejmě bránit nebudeme. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolegu Vícha požádám o posečkání. Mám faktickou poznámku pana poslance Mikuláše Peksy. (Hlásí se i posl. Benešík.) Pane předsedo, také s faktickou. Dobře. Poté pan kolega Benešík také s faktickou poznámkou. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych měl prostřednictvím pana předsedajícího jenom upřesnění k tomu, co tady říkal pan kolega Fiala. Tady se nejedná o žádné přenášení kompetencí. Ty kompetence, jak teď jsou, jsou přeneseny na Evropskou unii smlouvami, které už byly uzavřeny. Evropská unie z logiky věci některé věci už teď musí řešit, protože máme společný schengenský prostor a v tom musí platit společná pravidla. Ta pravidla, která v prostoru jsou, musí platit stejně a pro všechny, a proto se musí dohadovat společně. To není žádná ztráta suverenity České republiky. Česká republika se mezinárodní smlouvou dohodla s ostatními státy, že to bude řešit společně. Ale v principu tuto pravomoc stále má, ta vyplývá z Ústavy České republiky. Nedochází tady k žádnému přenosu kompetencí. To už se stalo ve chvíli, kdy jsme do Evropské unie vstoupili a souhlasili jsme s tím, že společné problémy budeme řešit společně. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Benešík se přihlásil z místa, musí posečkat, protože elektronická přihláška má přednost, takže má slovo pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Dámy a pánové, já bych zareagoval prostřednictvím pana předsedajícího právě na to, co bylo řečeno panem kolegou Peksou, který se tady projevil spíše jako zástupce Evropské unie v českém parlamentu, a ne jako zástupce českých občanů v našem parlamentu.

Vy tady mluvíte o tom, že kompetence byla přenesena a že je to společná odpovědnost a že bychom měli hledat spojence pro hlasování. Ale kdo se ptal české reprezentace na to, že pozve takové množství migrantů do Evropy? Bohužel nikdo. My tady bohužel hasíme požár. Musíme ho hasit správně, musíme ho hasit ve spolupráci s Evropskou unií, ale musíme chtít výjimku ze společné azylové politiky. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci. Kolega Peksa se hlásí opět elektronicky, takže má zase přednost. Kolega Benešík si ještě počká. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych řekl ke stávající úpravě pro pana předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího, tam je problém v tom, že Německo, případně jiná země má právo lidi, kteří žádali o azyl v jiné zemi a jsou na území Německa, nechat požádat i na svém území. Ono to není zakázané. Němci to nemusí, ale můžou udělat. A v tomto případě prostě využili svého práva a udělali to, což se ukázalo jako taktická chyba. Ale to jenom ukazuje, že systém Dublin III, jak je teď nastavený, není nastavený dobře a musíme skutečně mluvit o tom, jak ho zlepšit. To není o tom, jak to rozbít, my to potřebujeme opravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka předsedy výboru pro evropské záležitosti pana Ondřeje Benešíka. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem konzervativní, hlásím se klasicky a Piráti zásadně elektronicky. Mě to vůbec nepřekvapuje.

Já vám to všem ulehčím. O čem dneska chceme jednat? Samozřejmě Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, ale ta kostra šla z Evropské komise do Evropského parlamentu a do Rady. Evropský parlament si vytvořil vlastní stanovisko, které jde ale brutálně nad rámec toho, co navrhla Komise. Toto je veřejné a na to se zřejmě v dnešní debatě odvoláváme. To, co je v Evropské radě, je neveřejné, ale to je zásadní, protože Evropský parlament nic neprosadí bez členských států. A my dneska máme říkat premiérovi a vládě, jak se má chovat na klíčových jednáních na Radě, a to samozřejmě říkáme. A říkal jí to i ten lidovec, který tady byl naprosto nepravdivě nazván nějakým eurofilem, na ta slova si nevzpomenu.

Rychle vám přečtu usnesení, která prošla na můj návrh jako místopředsedy KDU-ČSL a předsedy výboru pro evropské záležitosti: důrazně odmítá návrh Komise na zavedení takzvaného korekčního přidělovacího mechanismu a na něj navázaného finančního příspěvku solidarity, jež považuje za rozporný se zásadou subsidiarity; s odkazem na výše uvedené vyzývá vládu ČR, aby při projednávání reformy Dublinského nařízení na úrovni EU usilovala o vypuštění korekčního přidělovacího mechanismu z textu a návrhu a v krajním případě blokovala jeho celkové přijetí.

Jak řekl správně pan předseda Fiala, návrh obsahuje pro Českou republiku spoustu pozitivních věcí, jako například rychlejší navracení uprchlíků a podobně. Proto jsme toto celé nechtěli zabít. Naše diskuse je odpovědná, vybavená fakty, nikoliv pro efekt na facebooku. A takhle bude i KDU-ČSL nadále pokračovat, ale samozřejmě nepravdivým útokům se bude bránit. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za konzervativní dodržení časového rozmezí pro faktickou poznámku. Pokračujeme vystoupením pana poslance Radovana Vícha. Ještě než přistoupí k pultíku, jenom oznámím dodatečnou omluvu paní poslankyně Zuzany Majerové Zahradníkové z jednání mezi 9. a 10. hodinou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, soubor směrnic a nařízení Evropské unie týkající se azylového systému, nazývaný jako Dublin IV, řeší problém zcela opačně, než by bylo potřeba. Je špatný a je potřeba ho principiálně odmítnout. Je zcela evidentní, že migrační vlna přešla z fáze akutní do fáze chronické a Evropská unie páchá sebevraždu v přímém přenosu a nutí nás, abychom se zúčastnili. Dublin IV není pro státy dosud nepostižené nelegální imigrací nebezpečný. Je pouze viditelným trvalým relokačním mechanismem. Je zde další ustanovení, které navrhuje závaznou harmonizaci a sjednocení azylových předpisů a procedur pro všechny členské státy EU, čímž upírají národním státům samostatně rozhodovat a provozovat azylovou a přistěhovaleckou politiku. Je zde navrhován takzvaný společný evropský azylový systém, včetně návrhu společné podoby azylového řízení, a zřízení dohledové instituce agentury Evropské unie pro otázky azylu bez ohledu na názory jednotlivých států. Dublin IV má omezit zodpovědnost prvních vstupních států za ochranu vnějších hranic Evropské unie a za pomoci trvalého relokačního mechanismu ji má v podstatě násilím přenést na jiné státy Evropské unie, jež ale ochranu vnějších hranic zajistit ani ovlivnit nemohou, a navíc na ni těm prvním státům finančně přispívají.

Méně známá ustanovení návrhu Dublinu IV jsou i ta, že migrant bude v rámci tohoto systému přesunut zejména do zemí, které dosud přijaly nejmenší procento žadatelů o azyl, týká se to tedy především států Visegrádské čtyřky. Kolik jich má být, se bude stanovovat podle počtu obyvatel jednotlivých zemí Evropské unie a jejich ekonomické síly vyjádřené v HDP a zejména podle počtu migrantů, které dosud státy přijaly. Jedná se z mého pohledu jednoznačně o brutální zasahování do kompetencí národních států ze strany Evropské unie.

Co se týká návrhu alternativy, co má navrhnout vláda, co tady navrhoval pan poslanec Peksa, prostřednictvím pana předsedajícího, my žádnou alternativu nepotřebujeme. Potřebujeme, aby každý dodržoval to, co dodržovat má.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, žádám vás, aby Sněmovna odmítla veškeré úpravy stávajícího migračního mechanismu označovaného souhrnně jako Dublin IV, a to jako celek. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radovanu Víchovi. Nyní paní poslankyně Jana Levová, řádně přihlášená do rozpravy. Připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Levová: Vážený pane předsedající, vážení poslanci a poslankyně, SPD je hnutí hájící české občany a zájmy, naše tradice a kulturu. Proto zásadně nesouhlasím se záměrem Evropské komise prosadit nařízení Dublin IV. Evropská unie je seskupení států, které nemají společný jazyk, písmo, měnu, národní hrdiny a historické zkušenosti. Jednou ze základních funkcí státu je právo rozhodnout, koho vpustí na své území. Když to vezmu do důsledku a vzdali bychom se práva rozhodnout, koho vpustíme do své země, tak zde můžeme hovořit o jednotném evropském státě, v takovém případě bychom ale měli mít i jednu společnou měnu, jazyk a písmo. Jak už zmínil kolega Hrnčíř, nařízení Dublin IV. obsahuje povinnost přijmout na své území ostatní členy rodiny migranta a to může vést k nárůstu počtu migrantů do nevídaných čísel.

Závěrem mám dvě otázky. Opravdu jsme došli tak daleko, že pod nátlakem sankcí budeme nuceni přijímat migranty? Všichni bychom se měli vážně zamyslet, k čemu budeme dále nuceni. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Levové, nyní paní poslankyně Jarošová, připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, otázka územní suverenity je základní charakteristikou svobodného a nezávislého státu. Doposud jsem měla pocit, že Česká republika k takovým státům patří. V poslední době však o tom začínám silně pochybovat.

Co mě k pochybnostem přivádí? Jsou to v prvé řadě nesmyslná nařízení přicházející z Evropské unie. Tím nejčerstvějším a jedním pro naši zemi nejnebezpečnějším je připravovaná dohoda označovaná jako Dublin IV. Oč v tomto dokumentu jde? Mimo jiné o přeměnu nezávislých evropských států v nesvéprávné regiony podobné jakýmsi protektorátům. Jestli považujete tato slova za drsná a přehnaná, jak si tedy mám vysvětlit toto? Cituji: Členský stát má možnost se dočasně relokačního mechanismu neúčastnit. V takovém případě musí za každého migranta zaplatit ve prospěch státu, který žadatele na místo něho přijal, 250 tisíc eur. Máme to chápat jako jakési výpalné?

Chápu důležitost solidarity a pomoci potřebným, bohužel primárním poskytovatelem této pomoci mají být ty státy, které prostřednictvím svých kolonií ožebračovaly po staletí domovské země migrantů. My jsme nikdy žádnou kolonii nevlastnili ani jsme žádnou zemi nikdy nerozvrátili. Máme tedy plné právo rozhodovat si, kdo u nás bude žít, komu jsme ochotni pomáhat, a nikdo nás v tomto právu nemůže nahrazovat ani nám vnucovat svou vůli a své pohledy, které mohou v konečném důsledku zcela změnit naši bezpečnostní situaci.

Apeluji tedy na Poslaneckou sněmovnu, aby co nejrozhodněji odmítla snahy o zavedení podobných praktik do právního řádu České republiky, a nenajdeme-li k tomuto kroku sami odvahu, pak o této záležitosti nechejme rozhodnout naše občany v referendu. Děkuji. (Potlesk části poslanců z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jarošové, nyní s faktickou poznámkou paní kolegyně Černochová. Pan kolega Rozvoral ještě posečká. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Chtěla bych z tohoto místa poprosit, požádat pana ministra vnitra, který tady s námi sedí, jestli by byl tak laskav, vystoupil a řekl, jak to tedy je, protože kolegové z SPD tady zastávají nějaký názor na to, co všechno bude mít dopad pro Českou republiku v případě, že se přijme Dublin IV, a ostatní kolegové, včetně členů výboru pro evropské záležitosti, ten názor mají jiný. Myslím, že pokud tady vystoupí pan ministr vnitra, který jistě ví, jaká je skutečnost, že si tady ušetříme některé ty debaty, některé ty příspěvky. Vím, že je chvilku v pozici, na druhou stranu si myslím, že ty dva měsíce jsou poměrně dlouhou dobou na to, aby se s takto zásadním dokumentem on mohl seznámit a mohl na něj mít nějaký názor. Takže tímto vyzývám pana ministra vnitra, aby se v rámci této diskuse přihlásil a aby nám řekl jasné stanovisko Ministerstva vnitra v této věci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času k faktické poznámce. Pan ministr vás vyslyšel a chce vystoupit s přednostním právem, ale ještě je tady faktická poznámka pana kolegy Benešíka, kterému dám slovo k faktické poznámce. Potom s přednostním právem pan ministr vnitra. Prosím, pane poslanče, máto slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já se omlouvám, já se od Pirátů učím rychle. No není pravda, že členové evropského výboru jsou nadšeni z té reformy, ale my nevíme, jaká bude. Pokud ta reforma bude stát na tom, že se zrychlí navracení nelegálů, pokud se jim omezí sociální a materiální pomoc v zemích a migrace za těmito dávkami v rámci Evropské unie, no tak je to dobře. Ale pokud se zavede trvalý přerozdělovací mechanismus, anebo dokonce sankce za odmítnutí, no tak je to špatně. To prostě není černobílé, jak se to dočtete na Aeronetu. To je prostě jinak. A my nevíme, jaký bude konečný návrh, proto vedeme tuto diskusi.

Ale mně se strašně líbil ten příspěvek o tom, že Evropská unie je souručenstvím států, suverénních států, které části svých pravomocí někam přenesly, protože si myslí, že je to účinnější. No, SPD podpořilo Miloše Zemana do funkce prezidenta. Miloš Zeman je otevřený eurofederalista. A mimo jiné, my jsme nebyli v Unii a on byl premiérem v roce 1998 až 2002, tak v České republice požádalo o azyl na 50 tisíc lidí. To jsme nebyli v Evropské unii. Dneska máme ročně 1 200, 1 500 lidí.

Rozmyslete si, koho podporujete. Asi v tom nemáte úplně jasno. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem, kolego, tolerance sama. Za prvé jste překročil čas k faktické poznámce, za druhé si myslím, že se bavíme o něčem trochu jiném.

Nyní s přednostním právem pan ministr vnitra České republiky Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře, máte slovo, ale jenom pět minut, protože ve třicet je zařazen jiný bod. Máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, už tady zaznělo mnohé. Než se dostanu k tomu konkrétnímu, jenom na úvod řeknu takovou faktickou poznámku. Usnesení, kdy i v minulých obdobích už Poslanecká sněmovna drtivou většinu přijala, už jich máme tento problém popsaný asi deset, kde se tady tohle opakuje.

Další věc. Chtěl bych se k tomu teď vyjádřit, řekněme, komplexně. V reakci na migraci z let 2015-2016 Evropská komise předložila návrh na reformu již společného evropského azylového systému. Budu se možná opakovat, ale ze sedmi legislativních návrhů je rovněž reforma dublinského systému. Dublinský systém je mechanismus Evropské unie, který je v rámci členských států EU určován na základě objektivních kritérií. Jediný stát, který projedná žádost příslušného cizince o azyl a ve věci rozhodne, ať je žádost o azyl podána kdekoliv na území těchto států. V rámci předloženého návrhu jsou projednávána opatření jak k posílení bezpečnosti a efektivity evropského azylového systému, tak i k posílení solidarity, včetně povinného přerozdělovacího mechanismu pro případ velké migrační vlny. Návrh Evropské komise se v tomto bodě nicméně týká pouze osob majících nárok na udělení azylu.

Česká republika svou pozici prosazuje v rámci jednání v Radě EU v souladu s rámcovou pozicí schválenou vládou a parlamentem, a aby změny dublinského systému neobsahovaly pravidla pro automaticky spuštěný povinný přerozdělovací mechanismus a aby tyto změny s ohledem na citlivost otázky přijaly jednomyslně. Evropský parlament svou pozici pro jednání s Evropskou radou schválil již v říjnu loňského roku, což už tady také zaznělo, přičemž tento návrh je pro řadu členských států nepřijatelný, a Česká republika bude prosazovat blokaci těchto návrhů v Radě Evropy.

Za sebe bych ještě řekl, že chystáme a už mám celou řadu schůzek s kolegy, protějšky z okolních států, kdy jsme ve shodě. Tato vláda se chová velice aktivně, pracuje na tomto názoru, který není v rozporu, který tady zaznívá, který tady je navrhován. Proto bych se i kolikrát ohradil i proti tomu, že to nejsou lehce získané body, že Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí. To je celá řada informací, které jsou v utajovaných režimech a kdy neustále na tom pracujeme.

Co se týče prvního bezpečnostního stupně proti terorismu, je to opět systém, který je pečlivě vyhodnocován, a v současné době je to systém preventivního charakteru.

Jenom bych zareagoval na ty zábrany a ty samopaly. Bohužel ta doba a ta bezpečnostní situace se vyvíjejí. My jsme ještě v roce 2016 neměli zábrany. Zábrany se dělaly z policejních vozidel, mění se technologie, teď už tam jsou mechanické zábrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra Lubomíru Metnarovi a omluvím se panu poslanci Radku Rozvoralovi, že už mu neudělím slovo, protože by to do 12.30 nemělo smysl. Zatím přerušuji tento bod naší schůze s tím, že budeme pokračovat ve 14.30 řádnými přihláškami. Jako první to bude pan poslanec Radek Rozvoral, druhý pan poslanec Radek Koten a dalších, myslím, jedenáct přihlášených. Uvidíme, jaké to bude.

Nyní tedy podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny vezmeme pevně zařazené body, a to body 25, 26, 31, 32 a 33.

 

Otevírám bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.