(16.40 hodin)
(pokračuje Okamura)
Vyhodnocení tržeb za zájezdy jednotlivých subjektů, na základě kterých by tedy přispívaly 0,25 či 0,1 % z tržeb. Dále získávání relevantních údajů o tržbách, jak se to vlastně bude dělat. Vypořádání finančních prostředků při legitimním ukončení činnosti cestovní kanceláře, která je však vložila do garančního fondu. A postup při vstupu nových subjektů na trh, které tím pádem neměly ještě žádné tržby.
Když vše shrnu, navrhujeme následující úpravy zákona.
V § 7b odst. 1, kde se mluví o vstupu zahraničních subjektů na trh, navrhujeme doplnit, aby se mohly české cestovní kanceláře pojišťovat také u pojišťovacích subjektů jiných členských států Evropské unie.
Dále navrhujeme změnu ročního příspěvku, který nyní činí nejvýše 0,25 %, tak je to uvedeno v zákoně, aby činil nejvýše 0,1 % do naplnění 50 milionů korun.
Rád bych zdůraznil, že pojišťovny již na základě stávajícího zákona mohou kdykoliv v podstatě kontrolovat hospodaření cestovních kanceláří, cestovní kanceláře musí dávat pravidelné reportingy. Reportingy jsou jednou měsíčně, takže kontrolní činnost ze strany pojišťoven je v podstatě bezproblémová, pojišťovny na to mají dokonce zákonný nárok. To znamená, kdyby cestovní kancelář podváděla s tržbami nebo pojišťovna cítila, že jsou tam nějaké disproporce, již nyní stávající zákon umožňuje, aby pojišťovna vstoupila do účetnictví cestovní kanceláře a kdykoliv zvýšila limit k zajištění tržeb. To všechno tady již dneska je.
Jak je zřejmé, zákon má tak obrovské množství, řekl bych z našeho pohledu, nedostatků, když to řeknu kulantně, tak otazníků, že mi nezbývá než s plnou odpovědností navrhnout zákon vrátit navrhovateli k dopracování. Takže dávám návrh k hlasování, abychom navrhovaný zákon vrátili navrhovateli k dopracování.
Rád bych dodal, že na základě naší dopolední tiskové konference proběhla diskuse s paní náměstkyní Dostálovou. (Poznámka ministryně Šlechtové: Bývalou.) Aha - s bývalou paní náměstkyní Dostálovou z Ministerstva pro místní rozvoj. Proměnili jsme si názory i s paní ministryní Šlechtovou. Obdržel jsem slib, proto ho tady říkám veřejně, že v případě, že by zákon nebyl vrácen navrhovateli k dopracování, Ministerstvo pro místní rozvoj, které bude nyní v gesci hnutí ANO, spolu s oběma profesními asociacemi, to znamená Asociací cestovních kanceláří a agentur a Asociací českých cestovních kanceláří a agentur, zpracují, aby to bylo vyhovující pro všechny strany, pozměňovací návrhy v tom smyslu, o kterých jsem hovořil, a předloží je ve druhém čtení formou poslaneckých návrhů.
Nechci nějak zásadně blokovat zákon, ale asi sami vidíte, že těch otazníků je tak neuvěřitelné množství i ve srovnání dokonce s vyspělými západními zeměmi, zavádějí se tady opravdu velké novinky, které jsou novinkami pouze v České republice nebo teď v Polsku, což bychom se asi chtěli orientovat spíše západním směrem.
Závěrem bych chtěl říct, že ani v ostatních státech Evropské unie s novelou nepospíchají, přestože má být implementována v letošním roce. Zjistili jsme si, jaký je stav. Novela zákona o cestovním ruchu, o podnikání cestovních kanceláří je dosud implementována na základě směrnice pouze v Německu, Rakousku, Polsku a na Kypru. Takže pouze ve čtyřech zemích. Všichni ostatní mají zpoždění, a jak jsem říkal, o dozajišťovacím fondu neuvažují. Slováci, abychom se podívali na bezprostředního souseda, již zvažují posun účinnosti až na 1. 1. 2019. Svým způsobem i český návrh, kde navrhovatel navrhuje zavádět takový zákon v půlce turistické sezóny od 1. 7. 2018, není příliš smysluplný.
To znamená, že toto je to, co jsem k tomu chtěl říci, a dal jsem tedy návrh ohledně hlasování, případně naše další postřehy a požadavky. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Než se dostaneme k písemné přihlášce, mám zde faktickou poznámku paní poslankyně Dostálové. Prosím k mikrofonu. Prosím dvě minuty.
Poslankyně Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Na faktickou mám dvě minuty, jenom rychlá reakce.
Není pravda, že bychom to neprojednávali s profesními asociacemi. Skutečně zákon byl předložen bez rozporu. Je potřeba uvést na pravou míru, že pokud se tady někdo ohání Německem, měl by taky dodat, že v Německu se regulují zálohy. Když jsme chtěli regulovat zálohy, to znamená, aby se nevybíraly od klienta týdny dopředu, u profesních asociací jsme nepochodili. I tady jsme ustoupili. Není pravda, že zákon nereflektuje to, že se může česká cestovní kancelář, klient pojistit u cestovní kanceláře kdekoliv v zahraničí. To samozřejmě textace upravuje. Jenom je potřeba, aby příslušná pojišťovna, která bude operovat na českém trhu, měla takzvanou notifikaci pro přeshraniční služby, což je samozřejmě běžné u velkých pojišťoven v zahraničí.
Dále bych chtěla v krátkosti exkurz do historie. V roce 2015, když jsme vlastně šli vyjednat novelu zákona 159 s profesními asociacemi, bylo dohodnuto, že skutečně pojišťovny budou muset platit, ať je limit jakýkoliv. Tenkrát rozhodl Nejvyšší soud v tom smyslu, že budou pojišťovny platit, ať je pojistný limit jakýkoliv, a pojišťovny udělaly to, že přestaly pojišťovat. V ten moment se obrátily asociace na Ministerstvo pro místní rozvoj, že takto to nejde, že je potřeba regulovat to, aby za pojistný limit byly zodpovědné jak cestovní kanceláře, tak pojišťovny. My jsme tam dali spoustu takzvaných rizikových prvků, abychom eliminovali to, že se budou podpojišťovat, nicméně došlo k tomu, že na půdě Senátu i Poslanecké sněmovny se slíbilo, že není možné, aby stát nesl - byť minimální - riziko, to s panem Okamurou souhlasím. Zákon už je připraven tak, že to podpojištění je minimálním rizikem, ale pořád existuje. A není možné (upozornění na čas), aby stát vstupoval do soukromoprávních vztahů. (Předsedající opět upozorňuje na čas.)
Takže já vás moc prosím o podporu v rámci času. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, čas. Omlouvám se. Nebo se přihlaste klidně ještě jednou do faktické poznámky, je to možné.
Nemám tady přihlášku k faktické poznámce, ale mám tady přihlášku do všeobecné rozpravy pana poslance Miroslava Kalouska. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s některými argumenty, které tady zazněly od pana místopředsedy Okamury. Dozajišťovací fond zcela jistě není součástí povinné implementace, je nad jejím rámcem. Za diskusi určitě stojí liberalizace na vnitřním trhu Evropské unie, to znamená přístup k pojištění i u zahraničních pojišťoven. Domnívám se však, že ty připomínky, které řada z nás pokládá za relevantní, nejsou dostatečné k tomu, abychom vrátili předkladateli návrh k dopracování, a lze dosáhnout jejich úpravy ve druhém čtení. Takže se přimlouvám za prvé za argumenty, které tu zazněly od pana místopředsedy Okamury, a za druhé abychom propustili zákon do druhého čtení a tam na něm pracovali jak ve výborech, tak potom na plénu. Věřím, že se to dá uspokojivě uzavřít.
Mám jenom jednu zdvořilou otázku. Když pan místopředseda Okamura vyjádřil názor, že se pravděpodobně může jednat o lobbing pojišťoven, což může, chci se zeptat zase já jeho. Nemáte vy, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím, nějaký konflikt zájmů? (Veselost v sále.) A pokud ano, proč jste nám ho neřekl? Jednací řád nás napomíná, abychom to v takovém případě udělali.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Máte pravdu. Hlásím konflikt zájmů. Jsem také členem vedení Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Myslel jsem, že je to všeobecně známá věc. Jsem již v této pozici deset let. Je to dobrovolná, neplacená funkce. Děkuji za upozornění.
Máme někoho do obecné rozpravy? Nemáme nikoho. Končím obecnou rozpravu. Máme nějaké návrhy na závěrečná slova? Paní ministryně, prosím. ***