(11.30 hodin)
(pokračuje Kučera)
V každém případě je to právě naopak. Ta příležitost je právě pro české firmy a pro české občany, protože jim se otevírá naprosto obrovský trh, který je trhem pro inovace, trhem pro přidanou hodnotu, trhem, který je pro naše firmy velmi inspirativní. Takže já bych chápal, kdyby ta diskuse probíhala na té kanadské straně, že nechtějí pustit české firmy na svůj trh. Ale abychom se tady bavili o tom, že čeští občané se obávají z toho, že sem přijdou kanadské firmy, tak to mi připadá opravdu velmi směšné.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Votava, faktické poznámky.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji mému milému kolegovi, ministru financí, že mě vrátil zpátky na zem, že vlastně svůj mozek mohu používat pouze pro věci, které se týkají zdravotnictví, a možná ještě ne plně. Člověk se snaží používat selský rozum, vychází z toho, co si přečte, a já jsem čekal, že mi někdo z těch ministrů na ty otázky odpoví. Vznesl jsem tady nějaké dotazy a teď mi bylo řečeno: ty nic nepotřebuješ slyšet, ty tomu nerozumíš, vrať se na zem a starej se pouze o své kopyto jako švec.
Tak nevím, jestli jsme v této pozici všichni, nevím, jestli všichni rozumíme všemu. Samozřejmě že ne. Ale přece nemohu říkat, že o školství, a hlasujeme tady všichni, budou rozhodovat jenom učitelé. To tady může sedět vždycky jenom třetina Sněmovny, když se o něčem bude jednat, a ostatní půjdou na párky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Votava a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Chalupa.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. No, když člověk poslouchá některé ty příspěvky, a já jsem viděl, jak se tady pan ministr Pilný chytá za hlavu, že to jsou dokonce příspěvky od jeho vlastních kolegů nebo od kolegů z jeho politického hnutí, tak opravdu zůstává rozum stát, co všechno dokáže někdo taky na mikrofon říci.
Nedá mi, abych si neodpustil rýpnutí do pana kolegy Plzáka. On nerozumí pojmu oprávněné očekávání. Pane kolego, to je asi "bude líp", to byste mohl vědět. Bude líp. Vy to takto říkáte. Ona je ale otázka, s kým, kdy a jak.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Chalupa a jeho faktická poznámka.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Možná že to někomu přijde směšné, máme tu vládu, nebo minulé vlády schválily Dublinskou a Lisabonskou smlouvu, a dneska řešíme velmi složité bezpečnostní záležitosti. A nikdo nepředpokládal, že to bude. Dneska tady máme tuto smlouvu a já se obávám, že nikdo z nás není vůbec schopen odhadnout dopady těchto smluv, pokud nejsou pořádně vysvětleny a rozdiskutovány i z těchto pozic. Protože, bohužel, všichni se tím hájili, že vstupujeme do Evropské unie, a dneska to v Evropské unii vypadá tak, jak to vypadá. Nemám moc času, takže to tady nebudu rozepisovat, ale jako vzít to za bernou minci, že prostě tady je nějaká smlouva a ta je super, a nikdo tady není, kdo by to vysvětloval, já si myslím, že se vyznám, trošku, v obraně a bezpečnosti, a ta migrace s tím souvisí. Vy jste nás všichni ujišťovali o tom, že ty smlouvy, které se s Evropskou unií uzavřely, nám zajišťují bezpečnost. Podívejte se, jak je chráněn schengenský prostor. Dneska jsem řešil ochranu Hradu. Tady si jezdí, do té země, kdo chce a jak chce a po Evropě se pohybují statisíce lidí, o kterých nic nevíme. Netvrdím, že to s tím souvisí, ale jsou tyto věci pořádně rozdiskutovány? Někam spěcháme? Když to budeme chtít uzavřít, tak to uzavřeme vždycky. Já proti Kanadě nic nemám, ale byl jsem na jistých seminářích s Kanaďany, kteří, říkám, mají velice vstřícný postoj k migrantům. A k těm migrantům, které my tady ale nechceme. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážení páni dva ministři, dámy a pánové, nebudu tady příliš dlouho a chci dopředu avizovat, že na závěr svého vystoupení bych rád, abyste hlasovali, procedurálně hlasovali, a avizuji tedy, abyste si zajistili dostatek svých členů v lavicích.
Když se vrátím úplně na začátek, nebo ne, dovolím si reagovat na věci, které tady zazněly. Zazněly tady problémy s pracovními silami a přísunem migrace a vzbudilo to hodně velký smích ze strany pravice. Nevím, jestli kolegové znají plán Evropské unie na přísun pracovních sil z třetích zemí. (Poznámka z levé strany sálu.) Kanada je třetí země, vážený pane kolego, to není členský stát Evropské unie. Evropa v roce 2000 přijala plán, že do roku 2030 by měl narůst počet migrantů z třetích zemí, teď mluvím o legálních migrantech z třetích zemí, výběrovým způsobem až o 20 milionů. Ten plán existuje, má své pořadové číslo a funguje v materiálech Evropské unie.
Minulý rok, v roce 2016, se Evropská unie rozhodla, že tento projekt Evropské unie, který má bránit vylidňování Evropské unie, tzn. úbytku pracovních sil, rozšíří i o novou vlnu migrace. Jinými slovy zahrne migranty, kteří už v té Evropě jsou a kterých se nemůže Evropa zbavit, a to už Německo zkoušelo a nyní Německo přiznává, že ten problém má obrovský, že se prostě nedaří je vystěhovávat, tak je zapojí do tohoto programu a vyčlení na to obrovské prostředky, které v tom projektu jsou. Ony už tam jsou alokovány. A že je vyčlení. Samozřejmě ty prostředky míří hlavně do jazykového vzdělávání, míří do pracovního vzdělávání, do zdravotnictví pro tyto osoby, o které Evropa předpokládá, že obohatí svůj vnitřní pracovní trh. Jedná se o pracovníky z třetích zemí, jinými slovy migranty. Ale Evropa opustila ten výběrový princip, který původně měla v mysli, že si bude vybírat pracovníky, které potřebuje, a přijala princip obecný. Když už tu jsou, tak to vyřešíme tady těmito penězi. Mimo jiné, ta debata, která se dneska rozvíjí od těch půl milionu korun, které máme dostat za každého migranta, kterého přijmeme, nebo ekvivalent v euru, to nejsou peníze, které dostaneme jako dárek za to, že někoho přijmeme. Ne ne, to jsou peníze na dorovnání sociálních rozdílů těch lidí, aby nechtěli do toho Německa, do toho Švédska, kde jsou sociální dávky takové, ale aby to pokrylo ten rozdíl a oni mohli dostávat u nás tytéž dávky, které by byly v Německu nebo ve Švédsku, a nechtěli tam jít, aby zůstávali u nás. V tom protokolu se už nehovoří, jak dlouho tyto dávky budeme muset poskytovat a co budeme vysvětlovat našim důchodcům, kteří celý život tady pracují a mají nárok na zasloužený důchod, že člověk, který sem přijde, nevíme, kdo to je, nevím, odkud přichází, a dostane větší dávky v pomoci než ten důchodce. To se samozřejmě Německa netýká. Německo si to ošetřilo, německé důchody jsou vyšší. To je problém. Zatím se ta diskuse vůbec nevede.
A odbočil jsem. Ale mě opravdu iritoval ten smích, který se odehrával zprava, protože o tom vůbec nic neví, ale pouze, že to není momentálně aktuální téma a že u toho migranta není javorový list na triku, tak tvrdit, že to je směšný argument, to je chybné. A já si myslím, že ta debata se tady ještě k tomuto tématu bude odehrávat. Omlouvám se, odbočil jsem, ale nedalo mi to, abych se u toho nezastavil.
Hodně tady zaznívaly argumenty, že tady nic konkrétního nezaznělo. V prvním čtení tohoto zákona jsem čistě používal studii dopadů uzavření komplexní dohody. Je to oficiální materiál umístěný v našich datových službách, který máme jako podklad k tomuto materiálu. Tato analýza je docela podrobná, upozorňuji, není ani pozitivní, ani negativní, je objektivní. A hodně hovoří o tom, jak tuto smlouvu chápat, když se na ni dívají odborníci, tedy ne laici, ne lékaři, ne učitelé, ale odborníci, kteří dostali za úkol, aby ji zhodnotili. A už z této smlouvy vyplývají docela závažné věci, upozorňují na ně. Nekonstatují, neříkají, upozorňují, aby si ten, kdo to čte, udělal obrázek. Já si myslím, že to je jedna ze základních věcí, které bychom si měli prodiskutovat. ***