(16.50 hodin)
(pokračuje Luzar)

O Belgii jsem zde hovořil. Belgie byla docela zpupný stát v Evropské unii a vyhradila si docela hodně připomínek. Například Belgie si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování soukromě financovaných sociálních služeb jiných než služby související s léčebnami, zotavovnami a domovy důchodců. Nám bylo řečeno, že to není problém, že naše předpisy jsou a že ta smlouva s tím počítá, že tady problém není. Přesto si Belgie jako členský stát Evropské unie vyhradila v oblasti zdravotnictví možnost regulace v této oblasti. My nemáme stabilní zdravotní systém poskytovatelů. Neustále cítíme a vnímáme problémy krajů, které reagují na to privatizovat, neprivatizovat, nechat pod kraji, posunout pravomoci. Čili my to nemáme ustálené, ale už si uzavíráme cestu k jiným možnostem než v liberalizaci. Belgie ne, Belgie si to ošetřila. My ne.

Belgie si ošetřila i tu taxislužbu mimo jiné, oni si stanovili ještě dostupnost taxislužeb v tom duchu, že si stanovili maximální počet licencí. Třeba taková Praha by řekla - taxislužbě v Praze pro rok 2018 postačují 3 tis. licencí. Belgie si třeba v Bruselu stanovila, samozřejmě mimo počtu, že vládní agentury můžou stanovit počet licencí. Ale jenom Belgie. My ne. My nebudeme moci taxislužbu v tomto regulovat jinak než tím testem, o kterém jsem hovořil a který je dle mého názoru velice těžce proveditelný, jak zhodnotit potřebnost množství taxíků a kdo už, anebo, my nebudeme moct odlišit, jestli někoho vůbec, toho ano, toho ne, ale pouze množství. Můžeme říct, že to tady může fungovat dle potřebnosti. Nejsem schopen říct, jak bych definoval vyhlášku, být zodpovědný za správu města, jak otestuju tuto potřebnost. Proto Belgie na nátlak svých občanů si rozdělila - a dokonce to rozdělila ještě na vlámský region a valonský region, aby v tom měli pořádek. Trošku jiné hodnoty. Čili Belgičané na to mysleli.

Když se podíváme na další státy, zajímavé je Bulharsko. Dovolím si přečíst výhrady Bulharska, kde si vymezilo právo zasahovat. Bulharsko si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o výrobu elektřiny a tepla a služby související s rozvodem energií, potrubní přepravou, uchováváním a skladováním ropy a zemního plynu včetně tranzitního přenosu. Toto si Bulhaři vyhradili jako své národní zájmy, které si budou chránit, a budou moci uplatňovat restrikce. My ne. Můžete si vzpomenout příklady, kdy asi by bylo možná dobré tady toto ošetřit, ale my říkáme a věříme na liberalizovaný trh a volnou ruku trhu, která toto vyřeší. Bojím se, že v konkurenci - a zmíním-li zkapalněný zemní plyn, zmíním-li další paliva, která přichází, nejsem si jist, zda dalece budeme moci reagovat na tyto věci.

Zajímavá u Bulharů je ještě jedna věc. Oni stejně jako my přicházeli do Evropy s jaderným dědictvím, jmenovitě jadernou energetikou, na docela vysoké úrovni, můžu-li to říci, dodnes fungující. Bulharsko si vyhradilo investici - nás čeká investice do jaderné energetiky také - Bulharsko si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o zpracování štěpných a termonukleárních materiálů nebo materiálů, které slouží k jejich výrobě, o obchod s těmito materiály, údržbu a opravy vybavení a systému jaderných elektráren, přepravu takových materiálů a odporů vznikajících při jejich zpracování, využití ionizujícího záření a o všechny další služby týkající se využívání jaderné energie pro mírové účely, včetně inženýrských a poradenských služeb a služeb týkajících se softwaru atd. Nebylo by dobré mít tento bod i v našich výhradách, se ptám, pane ministře? Nás čeká v nejbližším období rozkvět jaderné energetiky, protože v Německu dochází k útlumu jaderné energetiky. A ta energie se někde vyrobit bude muset. Dokonce vláda připravuje v energetické koncepci plány na dostavbu bloků. A já to považuji za docela zajímavé. Byť mě může uklidnit dopis pana náměstka, že vlastně o nic nejde, nic nehrozí, je to volné, je to liberalizované. Přesto Bulhaři tomu nevěří. Asi jsou hloupí. Ale dali si tam pojistku, že stát bude moci rozhodnout a určit si, přijmout jakékoli opatření.

Teď můžeme hovořit o českém strojírenském průmyslu, který by určitě velice rád participoval na jaderné energetice. A nebudu hovořit jenom o Škodě Plzeň, která má historii, ale také o svém blízkém podniku Vítkovicích, který měl jadernou divizi ještě donedávna a byl schopen vyrobit dle mého názoru všechny komponenty pro jadernou energetiku. Bude muset být podroben testu liberálního trhu. A takhle Bulhaři si říkají - ne, ne, my si vlastní firmu na dodávku do této oblasti můžeme vybrat sami. Podle vlastních předpisů. Ne podle CETA. Chrání si svůj strojírenský trh, aby se mohl podílet na těchto obrovských státních investicích. Protože tu nejde o to, jestli si postavím nějakou halu, pár strojů a něco. To jde o miliardy, které do těchto věcí jdou. A zase se vracím - energetika, o armádě jsem již hovořil.

Když se podíváme dále. Mně ti Bulhaři jsou sympatičtí. Bulhaři si vyhrazují právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování soukromě financované nemocniční péče, sanitních služeb a ústavní zdravotní péče jiné než nemocniční. Slyšeli jste ten rozpor té sanitní služby. Oni si dali tu výhradu. Evropská unie ne, některé státy ano a Bulhaři natvrdo. My chceme mít možnost regulovat sanitní služby. My chceme rozhodovat o tom, kdo u nás bude soukromě poskytovat zdravotní služby. Žádná liberalizace trhu. My si to chceme regulovat. Protože o co se jedná, dámy a pánové? Jedná se o zdroje z veřejných financí. Zdravotnictví je neustále ještě financováno z veřejných zdrojů. Byť poskytovatelem té služby je soukromý subjekt, přesto ty prostředky jdou ze státních rozpočtů. A to jsou obrovské peníze. A to si jistě všichni uvědomujeme. Bulhaři na to mysleli. My ne.

Zajímavá je železniční doprava. Já už jsem se částečně zmínil o těch opravách a o vodních opravách, ale železniční dopravu jako poskytování jsme si naopak vymínili my, Bulharsko a Česká republika (Slovenská?) výjimku. Já tady mířím, že někdo asi ze soukromých dopravců, který poskytuje dopravu mezi těmito státy a občas funguje i na Bulharsko, zapracoval a dal si tam výjimku, že bude moci i nadále fungovat. Čili je to jak v bulharských výjimkách, tak ve slovenských výjimkách, tak v českých. Prostě soukromý kapitál si umí vyhradit výjimky, když potřebuje.

Chorvati si např. vymínili přijmout a zachovat jakákoli opatření, pokud jde o zemědělství a myslivost. Když si uvědomíme, jak nám je předkládáno, že ta Evropa na všechno myslela a všechno je bezproblémové a všechno tady z těchto věcí se bude řešit následně bez jakýchkoli problémů, proč si to tam ti Chorvati vlastně dávali? Co vidí oni jako problém?

Chtěl jsem Českou republiku dát na konec, ale jelikož Č je dle abecedy, jak to mám seřazeno, vepředu, tak řeknu, jaké jsou výhrady v České republice, ať si uděláte představu, a budu pokračovat dalšími státy k porovnání.

V České republice si vyhrazujeme snad jako jediní, protože jsem to v jiných státech nenašel, dražby. Kolik našich občanů má problémy s konkurencí v dražbách? Česká republika si vyhradila dražby. Dražby lze v České republice provozovat na základě živnostenského oprávnění. K získání živnostenského oprávnění na pořádání je nutno mít sídlo a fungovat. Vidíte nějaký problém s dražbami? Konkurenci v dražebních organizacích? Já ne, ale přesto to máme ve výjimkách. Ptám se, kdo to tam dal? Proč? Jaký byl důvod si vyhradit v Evropě výjimky na dražby? Oproti energetice mně to připadá docela banální, ale přesto bych to rád věděl. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP