(16.40 hodin)
(pokračuje Luzar)
Tady máme opravy železničního vybavení. My jako Česká republika jsme vcelku železniční velmoc. Nevím, jestli si to vůbec uvědomujete, ale tady můžeme možná vděčit své poloze a historickému významu. Naše železniční síť je jedna z nejhustších a nejkvalitnějších v rámci, troufám si říci, světa. Přesto ti, co nám budou opravovat železniční vybavení, podléhají regulaci v Evropské unii, EU si to vyhradila - ale s výjimkou České republiky, samozřejmě ještě Maďarska, Slovenska - si Evropská unie vyhradila právo přijmout a zachovat jakékoli opatření, pokud jde o požadavek (nesrozumitelné) přítomnosti na jejich území a zákaz přeshraničního poskytování služeb, oprav, údržby plavidel provozujících dopravu na vnitrozemských vodních cestách a železničního vybavení. My opravujeme, pokud vím, teď jsem to dokonce někde zachytil v médiích, připravuje se investice do obnovení plavby, myslím, že i vy jste byli obesláni maily na podporu nějaké té labské, ale je to trošku moje jiné téma, protože u nás na Moravě máme kanál Odra-Labe-Dunaj. Tady ta labská cesta je trošku mimo můj osobní zájem, ale podporujeme tady vznik, znovuobnovení vodní cesty a opravy a údržby a fungování v lodní dopravě. Přesto si Česká republika nevyhradila možnost regulovat a určovat v této oblasti žádná opatření.
Paradoxně v oblasti zábavy - a tady mířím k tomu, kdo vlastně připravoval tyto podklady - si státy spolu s Českou republikou vyhradily právo přijmout či zachovat jakékoliv opatření, pokud jde o poskytování zábavních služeb včetně služeb divadel, hudebních skupin, cirkusů a diskoték. Jaké ohrožení cítíme ze strany Kanady ve fungování diskoték, když si vyhrazujeme toto právo? Tady spíše mířím k tomu, abyste si uvědomili někdy nonsens toho, co je nám předkládáno a tvrzeno potom s těmi detaily, kteří ti úředníci do těchto smluv dávají. Někde nelogicky. Vyplývající z něčeho, přiznám se, nevím z čeho. Někdy mě to zajímalo, ale při projednávání prostě ani ve výborech nebyl čas a prostor jít do těchto detailů. Mimo jiné, že si vyhrazujeme právo zachovat jakékoli opatření o poskytování sportovních a rekreačních služeb. Kanaďané u nás nebudou toto moci poskytovat.
Co je zajímavější a co se bude týkat možná většiny zde přítomných pedagogů, školáků a členů školského výboru, že Evropská unie si s výjimkou České republiky, Holandska, Švédska a Slovenska vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování jiného soukromě financovaného vzdělávání, tzv. jiného než primárního, sekundárního, postsekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých. Všechny státy mimo těchto čtyř a České republiky mezi nimi si vyhradily právo mít možnost to vzdělávání regulovat. My ne. Čili my se vzdáváme do budoucna ve prospěch partnerů. Možná je to z těch ostatních stran Evropské unie, že taky slyší trávu růst, jak se říká. Ale daly si to tam, že budou moci v budoucnu toto opatření přijmout. My jsme si to tam nedali.
Zajímavá věc je v poskytování zdravotnických služeb. Ano, tady i v odpovědi ministerstva je, že Evropská unie si vyhradila právo přijmout, zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování veškerých sociálních služeb, které jsou financovány z veřejných zdrojů nebo mají nějakou formu státní podpory. Nepovažují se proto za soukromě financované, a pokud jde o činnosti či služby, jež jsou součástí veřejného penzijního systému nebo povinného systému sociálního zabezpečení. Z tohoto pohledu by se zdálo, že vše je v nejlepším pořádku. Otázka je, a dostanu se k tomu potom ve zdravotnictví, že z tohoto systému úplně vypadli poskytovatelé dopravní služby v tomto oboru. Jmenovitě mířím k záchranným službám a složkám, zdravotním, upozorňuji, anebo sociálním, kdy vlastně stát doposud může určitě regulovat obce, to jsou vlastníci jako veřejný sektor a poskytují služby. Teď to bude úplně liberalizováno. Protože my tam nemáme tuto výjimku, a sice si říkáme ano, lékaři jsou chráněni, ale ne poskytovatelé těchto služeb. Byť některé státy Evropské unie si to tam daly. K nim se dostanu ve svém podrobném výčtu jednotlivých států, které se takhle chrání.
Hodně diskutována tady minule byla z mé strany samozřejmě taxislužba. A tedy myslím fenomén nové doby, to jsou ty taxislužby sdílené, sdílené služby. Průmysl 4.0 apod., do toho nechci až tak dalece zabíhat. Přesto se hovoří o tom, že města chtějí taxislužbu regulovat. Praha, vzorným to příkladem, poslanci z Prahy mi dají za pravdu, že to je problém. A v odpovědi ministerstva jsem se dočetl, že to žádný problém není, že samozřejmě budou moci a uplatňovat regulační principy. Tak jsem se opět začetl do těch paragrafů a ano, na taxislužby se v Evropské unii - upozorňuji výjimku z Belgie, je to jedna z věcí, kvůli kterým Belgie nechtěla ratifikovat tuto smlouvu a velice tlačila na Evropskou unii, až jí ustoupila, a Belgie má tedy výjimku - může se vztahovat test ekonomické potřebnosti. Na základě testu ekonomické potřebnosti, je-li použit, se stanoví maximální počet poskytovatelů služeb. Hlavní kritéria, místní poptávka, jak stanoví platné právní předpisy. Jinými slovy, milí pražští zastupitelé, pokud vstoupí CETA v platnost v této oblasti, bude jediné možné kritérium regulace taxislužby na vašem území, opravdu, test ekonomické potřebnosti pro Českou republiku. Jiné státy si udělaly výjimku. Čili testovat nebo naopak říci, že ekonomicky už není potřebné další taxislužbu ve městě mít. To je jediná možnost, jak potom uplatnit své výhrady. A takový UBER nebo jiní, co přicházejí, a já jsem ho použil zcela úmyslně, protože již působí na našem území a již se zvedá odpor proti jeho fungování, některá města přijímají vyhlášky a regulují, bude mít vlastně volné pole působnosti, pokud sem přijde jako kanadská firma. Pro něj to podle mého názoru významný problém nečiní.
A je zcela zřejmé, že s fenoménem Průmyslu 4.0 a sdílenými službami tato smlouva vůbec nepočítá. Tady se dostáváme do toho problému, ke kterému bych se možná mohl - ne, řeknu vám to hned, myslím si, že vaše pozornost je ještě natolik dobrá, že můžete vnímat základní rozpor, který v té CETA je a který vnímám oproti jiným obchodním smlouvám, který uzavřel, je ten negativní a pozitivní přístup k těm omezením. Pozitivní přístup v krátkosti hovoří o tom, ten pozitivní seznam, o tom, že ano, máme nějaké regulace a ty, co v budoucnosti přijdou, budeme uplatňovat. A negativní, který je nový, to je novinka právě v těchto smlouvách, jak TTIP, tak CETA, a nikde jinde zatím nebyl uplatněn, ani v té japonské, to je taky zajímavé, je tzv. negativní seznam závazků smlouvy. Ten negativní seznam vychází z toho, že my tu máme nějakou úroveň regulace, tato regulace se bere jako daná, převezme se, ale všechno, co bude nové, jako že přijde nějaká doba, třeba Průmysl 4.0, třeba sdílená ekonomika, třeba nějaká potřeba státu něco regulovat, tak pokud to není ve výjimkách, tak máme smůlu. Bude se tím muset zabývat byrokracie Bruselu. A jak si uvědomujete, a mnozí tu živou zkušenost s byrokracií Bruselu máme, tak to bude obrovský problém. Byrokracie Bruselu nás jednou všechny pohřbí.
Vrátím se ještě k těm výjimkám, abych dokreslil problém, který si uvědomují jiné státy Evropské unie při přípravě této smlouvy oproti České republice v rámci výjimek, které si uplatnila ona. Rakousko například si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoliv opatření, pokud jde o poskytování soukromě financovaných sanitních služeb. Rakušáci na to mysleli. Jinými slovy, Rakousko může regulovat soukromě financované sanitní služby. Může říci ne, ne, ne, tady už funguje státní sanita, já vás tady nechci! Ale je to jenom Rakousko. Česká republika - ee, ta ne.
Rakousko, když jsem mířil k tomu vzdělání, si vyhrazuje právo zakázat prostřednictvím poskytování soukromě financované vzdělávání dospělých prostřednictvím rozhlasového nebo televizního vysílání. Přiznám se, nejsem odborník v dálkovém vzdělávání, ale asi Rakušáci cítí obavy, že by je to mohlo ohrozit. Rakousko není příliš velký stát a má asi obavy, jak bude fungovat vzdělávání u nich. ***