(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Než přejdeme k dalšímu bodu, přečtu omluvenky. Pan předseda Stanjura se omlouvá z osobních důvodů do konce jednacího dne, pan poslanec Kořenek se omlouvá od 15 do 17 z pracovních důvodů, pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá dnes celý den z pracovních důvodů, paní poslankyně Věra Kovářová se omlouvá dnes celý den z osobních důvodů, pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá od 15 do 17 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá od 15.15 do 17.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Fiala se omlouvá na zbytek dne z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Fiedler se omlouvá dnes celý den z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka se omlouvá z dnešní schůze z pracovních důvodů, pan ministr Miloslav Ludvík se omlouvá na dnešek z pracovních důvodů a pan ministr Pelikán se omlouvá od 14.45 do 16.30 z pracovních důvodů.
To byly omluvenky a my přikročíme k dalším bodům našeho jednání, kterým je
28.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská
a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií
a jejími členskými státy na straně druhé
/sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení
Tímto návrhem jsme se zabývali ve čtvrtek 7. září, kdy jsme jej přerušili před hlasováním o procedurálním návrhu pana poslance Alexandra Černého na přerušení tohoto návrhu do úterý 12. 9. Poslanecká sněmovna nebyla způsobilá se usnášet. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, dále zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Matěj Fichtner, případně pan zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Čihák.
Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. O slovo... se zdá se nikdo nehlásí. Ptám se tedy znovu, kdo se hlásí o slovo? (Hlásí se poslanec Leo Luzar.) Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Leo Luzar má slovo. A nese si tahák. (Poslanec Luzar si přináší písemné materiály.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, přeji vám krásný dobrý den. V prvé řadě se všem omluvím za délku svého projevu. Předpokládám ale, že přesto bude velice zajímavý. A jak jsem již v prvním čtení tohoto materiálu naznačil, který se týkal analýzy, kterou jste ve všech svých materiích měli, to znamená Studie dopadů uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členy na straně druhé - zpracovala ji Technická univerzita v Liberci -, kterou jsme zevrubně probrali minule. Slíbil jsem, že se jí už v tomto čtení zabývat nebudu, takže ji odkládám a soustředím se na konkrétní věci vyplývající přímo z této dohody.
V prvé řadě musím říci, že Ministerstvo obchodu a průmyslu, které je předkladatelem, garantem, mi zaslalo v průběhu období dva dopisy, kde reaguje na některé mé připomínky z prvního čtení, některé výtky, které jsem v krátkosti přednesl na projednávání ve výboru. Bohužel ta materie je natolik obsáhlá, že snaha se tím třeba na výboru podrobněji zabývat šla vniveč. Přesto si myslím, že ta smlouva je natolik závažná, že stojí za to vás seznámit alespoň s některými problémy, které může tato smlouva přinést.
Vidím, že mnoho kolegů necítí potřebu tomu věnovat tolik pozornosti. Já to sám chápu, protože jsem opravdu nepředpokládal, že mezinárodní smlouvy, zvlášť obchodního charakteru, které by měly být velice pečlivě probírány a velice pečlivě připraveny, můžou skýtat tolik otázek, na které v těchto smlouvách nenalézám odpověď. Proto si vypomůžu materiálem, který zpracovalo samo ministerstvo, ve kterém reaguje na ty výtky, které jsem naznačil v tom předčasném závěrečném slově, nazvu-li to takhle, které vycházelo ze studie dopadů a uzavření.
Chtěl bych tady zmínit jednu věc, kterou považuji za důležitou v rámci budoucnosti ekonomiky České republiky. Odpíchnu se od věcí, které jsem naznačil minule a které ministerstvo podrobuje, řekněme, analýze, popřípadě kritice, a to to, co se týká ochranných známek. Jestli si vzpomínáte, minule jsme se bavili o tom, že v celé dohodě CETA jsou z české strany chráněny pouze dvě obchodní značky a to České pivo a pak Žatecké pivo a český chmel. Všechny... (Dívá se do lavic, kde mají sedět ministři. Není zde však žádný s výjimkou ministra Jiřího Havlíčka, který je navrhovatelem návrhu.) Tak bohužel páni ministři odešli a zůstal tu pan ministr jeden, to je předkladatel, ale předpokládám, že to jednacímu řádu neodporuje, že tu alespoň pan ministr je.
Takže vrátím se k těm obchodním známkám. Ministerstvo poukazuje na to, že - ano, my jsme se v nějaké formě dotázali těch x desítek správců těchto ochranných známek, které v České republice evidujeme. Já je hledám... (Listuje v materiálech.) a jenom pro zajímavost vám řeknu, kolika se to týká. Zase budu vycházet z materiálů Ministerstva průmyslu a obchodu, které zpracovalo zeměpisná označení a jejich názvy. A jenom tak pro informaci vás z regionů, ať víte, co v této smlouvě nebude. Tak třeba Pohořelický kapr, Nošovické zelí, Český kmín, Všestarská cibule, Karlovarské suchary, trojhránky, Hořické trubičky, Lomnické suchary, Valašský frgál, Olomoucké tvarůžky, Jihočeská Niva. Toto všechno jako chráněné známky v této smlouvě není. Bohužel když jsem se podíval na znění té smlouvy podrobně a všiml jsem si, co všechno ostatní členské státy Evropské unie do té ochrany zahrnuly, tak se jedná o desítky podobných produktů a názvů, kterých si tyto země váží a jejich ochranu považují za natolik důležitou, že je do této smlouvy zařadily.
Možná vám to bude připadat jako povrchní. I z té odpovědi ministerstva to zní, že vlastně - my jsme se jich dotázali, oni vlastně nevěděli, jestli ano, nebo ne. Oni to spíše berou jako marketing než jako důležité. A přece nic nebrání tomu, abychom i následně uplatnili ochranu českých zájmů v průběhu jednání Komise, která bude rozšiřovat případně platnou smlouvu.
V této věci ale je zajímavé, v té odpovědi, citace toho, že se ministerstvo pokusilo zařadit k těmto dvěma chráněným názvům ještě Budějovické pivo. Jistě si všichni vzpomenete na lapálii Českých Budějovic, nebo Budějovického Budvaru se svým konkurentem Anheuser-Busch a dlouhé, letité známkoprávní spory, které vedou po celém světě. Bylo to odmítnuto. Ministerstvo se snažilo tam tuto obchodní značku dát, ale ze strany Evropské unie to bylo odmítnuto, že na to Kanada nepřistoupí. Tak se tedy ptám, jak dalece bude i nadále chráněn tento náš klenot Budějovické pivo v rámci této mezinárodní smlouvy a jak dalece lze tedy vzít za vážnou informaci z ministerstva, že přece nic nebrání dalším projednáváním tam další a další názvy doplňovat, když už při tom prvním, kterého si docela vážíme, protože to není jenom regionální, ale je to celorepublikový, možná evropský pojem Budweiser Budvar - jeho ochrana. Čili tady si musíme říci, že už ta odpověď z ministerstva je o tom, že Evropská unie nectí až tak potřeby jednotlivých a spíše je cílem něco trošku jiného.***