(16.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
A tady se musím ptát. Přece konkurent Budvaru není z Kanady. Proč by tedy měl být problém do smlouvy Evropské unie a Kanady toto pivo dát? A zase narážíme na to, co už jsem říkal v předběžné komplexní analýze, že tady existuje dohoda NAFTA, dohoda mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, která sice teď probíhá revizí, ale probíhá revizí vztahů USA - Mexiko. Kanada v tom je jaksi nevinně a spíše naopak se bude rozšiřovat. Tady může být první krok činěn v neprospěch naší ochranné známky a může být v rámci probíhajících soudních sporů ve světě dán argument americkým oponentům, konkurentům našeho budějovického Budvaru v rámci těchto letitých sporů.
Tady bych také rád slyšel od pana předkladatele, pana ministra, jasné slovo, že se tak nestane a že je schopen zaručit, že tato smlouva nebude mít v budoucnu nějaké negativní důsledky na tyto probíhající známkoprávní spory v rámci celého světa.
Ochranné známky jsme vcelku probrali. Potom se ještě podíváme na další atribut odpovědí z Ministerstva průmyslu a obchodu, který se týká toho, co jsem tady v minulosti říkal, a opět jsem citoval studii dopadů, a to možnost omezit nebo rozšířit zakázky strategického významu na takzvané offsety, nebo chcete-li výhodu zapojení českého průmyslu do významných ekonomických staveb. Jmenovitě se mi jedná o budoucnost dostavby jaderné elektrárny v případě výstavby další, případně takzvané offsety v působnosti Ministerstva obrany v rámci nákupu vojenské techniky v případě rozvoje nákupu vojenské techniky. Tady se nabízí zajímavá otázka, jestli jsme i v minulosti nepostupovali protiprávně, když jsme podmiňovali zapojení českého obranného průmyslu při nákupu vojenské techniky v zahraničí, aby byli zapojeni do těchto nákupů jako subdodavatelé, popřípadě jsme požadovali jako výhodu po dodavatelích, aby zapojili české subdodavatele.
Ministerstvo průmyslu a obchodu mi odpovědělo ve svém dopise, že jsme vlastně ani v minulosti nic takového požadovat nemohli, protože to prý odporuje světové obchodní dohodě a dalším, které zase v uvozovkách Evropa již dneska ctí. Tady bych si dovolil připomenout i obchody, které uzavírají jiné evropské státy v této oblasti, kde praxe zapojení vlastního obranného průmyslu je velice častá. Tady ministerstvo z jedné strany říká: už to dneska není povoleno, proč si stěžuji na to, že tam nebudou offsety - znovu zdůrazňuji, že jinde v Evropě to je - a z druhé strany ale dodává, že vlastně o nic nejde, protože na to myslí článek 19.1 v těchto dohodách, který se týká právě vynětí z veřejné obchodní soutěže těchto komodit.
Já jsem si tu práci dal a nastudoval jsem si přílohu 19.1 dohody, ve které se odkazují nicméně i na článek 19.4, který se věnuje poptávanému zboží, pokud je zadavatelem příslušné ministerstvo. Buď citujeme z jiných materiálů, nebo mám přístup pouze k části materiálů. Abych objasnil, na úložišti materiálů Sněmovny je CETA věnováno, a teď je tam asi písmen až po x, jednotlivých etap smlouvy, je opravdu velice obsáhlá. Jsou tam desítky dodatků, desítky poddodatků, tabulek a dalších záležitostí, velice těžce se v tom hledá. Může to být i moje chyba, to bych potom rád, aby pan ministr obrany se k tomu vyjádřil, ale v příloze 19.1, na kterou se odkazuje dopis Ministerstva průmyslu a obchodu, který se týká ústředních orgánů státní správy, kde jsou vyjmenovány a kde on tvrdí, že se to na ně nevztahuje, tak tato příloha 19.1 se týká harmonogramu pro přístup na trhy Kanady. Jinými slovy kanadská strana si tady vyjmenovává své státní orgány, protože Kanada je jako sice malý stát s 36 miliony obyvateli, ale obrovskou rozlohou rozložena na jednotlivá uskupení. Jsou tady desítky agentur a ten seznam čítá řádově, nebudu ho tady číst, byť bych asi mohl zdržovat trošku více, ale je jich tady asi 70... správné číslo je 98 státních orgánů, které si vyčleňují z platnosti této smlouvy v rámci nasazování našeho zboží na kanadský trh - z bezpečnostních hledisek, upozorňuji, většinou; tyto organizace mají něco společného s veřejnou službou, bezpečností, s armádou. V těchto výjimkách jsou vyjmenovávány jako organizace nemusející aplikovat CETA.
Ty přílohy ostatní 19.4, na které se vztahuje potom ta odpověď, jsou opravdu o hodnotách zboží, které se může dodávat na různé trhy v Kanadě. Ať jsem hledal, jak jsem hledal, zrcadlově odpovídající analogii k Evropské unii, to znamená bod 19 § 19, který je zmiňován ve smlouvě, jsem ale v příloze týkající se Evropské unie prostě nenašel. Buďto není na úložišti dat, což se mohlo stát, protože materiálů je obrovsky velké množství, anebo neexistuje. To by potom znamenalo ale problém, protože si myslím, že zase otevíráte tu otázku budoucích nákupů třeba vojenské techniky a možného podmiňování zapojení českého průmyslu do této dodávky. Já si myslím, že tím, že se budeme snažit posílit vojenský rozpočet, až 2 % slibovaného HDP, se nám může stát, že miliardy sice budeme nakupovat a můžeme nakupovat obrněné transportéry, ale již těžko budeme podmiňovat výhodu nebo výběr partnera a dodávku tím, že do toho zapojí české firmy, protože se budeme dopouštět diskriminace. Celá tato smlouva je postavena na nediskriminačním přístupu ze strany Evropské unie. Upozorňuji, že Kanada tam výjimky má.
Tady nastane otázka toho, zda do budoucna se bude možná třeba Tatra Kopřivnice coby významný dodavatel vojenské techniky spolupodílet na dodávce. Co jiného je než diskriminace to, že řekneme, ať nám dodáte 200 transportérů, ale rádi bychom, aby některé celky byly vyrobeny u nás, třeba v našem podniku Tatra. Ta Tatra si může vybrat jenom jednoho potenciálního partnera a ti ostatní řeknou: ale vy máte jenom jednoho výrobce, toho už si dopředu koupila naše konkurence a my se cítíme diskriminováni, že ho nemůžeme poptat - a v ten moment tento požadavek je diskriminační vůči ostatním dodavatelům. A pokud bychom vybrali dodavatele, který bude kooperovat s Tatrou, protože to chceme, tak tady máme jasné porušení nediskriminace výběrových řízení.
Proto má otázka směřuje na ministra obrany, jak se k tomuto míní do budoucna vyjádřit a zda je také ochoten slíbit tady na mikrofon, že do budoucna nehrozí na základě této smlouvy omezení možností pro českou armádu využívat české dodavatele v rámci offsetů - upozorňuji, to znamená v rámci kooperace na zbrojním průmyslu. Bavíme se o tom, že to je obchod za miliardy korun, to si asi všichni uvědomujeme, a že bychom všichni velice rádi, aby ten obchod za miliardy korun probíhal i na českém území, nejenom dodávkou kompletních dílů. To považuji za docela závažnou věc z tohoto pohledu té nediskriminace, kterou je tato smlouva celkově protknuta.
Osobně by mě zajímalo také, jak dalece jsou ochotni páni ministři české vlády se za to zaručit. Bojím se, že tato smlouva úplně uniká základní pozornosti. Je zpracovávána štábem úředníků, jsou za to zodpovědní konkrétní lidé, ale jak dalece jsou vnímány souvislosti této komplexní smlouvy. ***