(15.30 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Vy jste nás, vážení koaliční poslanci a vážená vládo, přesvědčovali, jak to byla vláda úspěšná, jak všechno klapalo, jak všechno bylo v pořádku. Já to tady nevidím. Já tady vidím, už delší dobu vnímám boj dvou mocenských skupin. Líbí se mi to a zamlouvá se mi to čím dál méně. A vůbec se nedivím, že se to čím dál méně zamlouvá občanům a že jsou znepokojeni a zděšeni z naší politické scény a ze stavu naší společnosti.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za přesné dodržení času. Tím jsme pro tuto chvilku vyčerpali faktické poznámky. Než udělím konečně slovo panu poslanci Martinu Komárkovi, přečtu několik omluv. Omlouvá se pan ministr financí Ivan Pilný od 14.30 do 16.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Vlastimil Vozka mezi 14.30 a 22.00 bez udání důvodu. Omlouvá se pan ministr zdravotnictví od 14.30 z důvodu neodkladných pracovních záležitostí. Omlouvá se pan předseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola z pracovních důvodů z dalšího jednání dnešního dne.
Pane poslanče Komárku, máte slovo.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, nepamatuji si žádosti o vydání, které by byly více nesmyslné, více hloupé, kde by bylo více nepravd. Modří už vědí, že nemluvím za sebe, ale cituji muže mnohem slavnějšího a většího - pana Miroslava Kalouska z debaty, která se rozproudila, když Sněmovna jednala o vydání Vlasty Parkanové. Tato debata by mohla být mnohem kratší, kdybychom prostě hlasovali poté, co oba pánové Babiš a Faltýnek mužně řekli, že se vydají do rukou, nechci říci uvozovky, spravedlnosti.
Proč ale já vystupuji? Proč vystupují kolegové? Tato žádost je velice neobvyklá. Tato žádost je velice neobvyklá, protože skutečně přichází těsně před volbami, přichází v nejbližší možný čas před volbami. Opakuji to, protože odpovídám kolegyním a kolegům, kteří nás obviňují z toho, že obstruujeme, což je samozřejmě, omlouvám se, blbost. Jak víte, já nebudu kandidovat a mluvím čistě za sebe. Vím, že vás nepřesvědčím. Vím, že tohle prostředí neposlouchá argumenty. Vím, že tohle prostředí nevěří v upřímnost. Přesto věřte, že mluvím od srdce.
Když se mě ptali novináři asi ve 170 relativně nesmyslných anketách, jak budu hlasovat, jestli ano, nebo ne, vždycky jsem říkal, že já nemůžu hlasovat, dokud se neseznámím s žádostí o vydání. A vždycky jsem dodával: žádný poslanec hodný toho jména to nemůže říct dopředu, dokud tu žádost nezná. Já samozřejmě k té žádosti nebudu tak příkrý, jako byl pan Kalousek k žádosti o vydání Vlasty Parkanové, protože ten skutečně mohl příslušný, jak by řekl kolega Ondráček, orgán činný v trestním řízení urazit, nebo příslušného policajta, jak bych řekl já.
Ale já jsem si tu žádost skutečně četl, slovo po slovu, poctivě. A věřte, že kdyby mi takovou žádost poslal veterinář a chtěl, abych svého psa Oskara přivedl na řádnou prohlídku, tak bych tam Oskara nepřivedl. Víte proč? Protože bych si byl jist, že tam Oskar umře. Ne že chcípne, nebo že pojde. Psi můžou taky umřít, mimochodem. (Pobavení v sále. Výkřiky z lavic ČSSD.) Protože žádost, která má tolik formálních nedostatků, svědčí o tom, že onen policista má hlubokou neúctu k nám poslancům.
Ale vzal čert poslance. Já jsem skutečně pro to, aby byla imunita omezena jenom na politické projevy, a budu na tom trvat, byť už jenom jako pouhý občan a parazit, tedy živnostník. (Ohlasy v sále.) Ale tohle je naprosto neobvyklá situace, kdy v době těsně před volbami dostáváme narychlo napsanou nejasnou žádost, kde není jeden jediný důkaz.
Myslím, že člověk, který si tyto otázky nepoloží, není normální. Dámy a pánové, pokud jste si tyto otázky nepoložili, nejste normální. Omlouvám se, ale nejste normální. Nemusím být bývalým komentátorem, abych si tyto otázky položil. Prosím, před hlasováním si je položme znovu, přečtěme si tu zprávu. Chtěl jsem z ní dlouze citovat, není to nutné, už je na internetu. A já jsem rád, že je na internetu, protože všichni lidé, kteří si ji chtějí přečíst, si ji mohou přečíst a mohou soudit, tedy soudit z lidského hlediska, nikoli z hlediska inkvizičního nebo soudního.
Dámy a pánové, opakuji, vím, že tím nic nezměním, vím, že mi nebudete věřit, vím, že se nezamyslíte, ale říkal jsem to víceméně pro sebe, takže je mi to jedno. Děkuju. (Výkřik z ČSSD: On není normální!)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další s řádným příspěvkem do rozpravy pan poslanec Procházka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, přeji vám hezký den. Jako člen mandátního a imunitního výboru mám proti vám určitou informační výhodu, a proto bych se s vámi rád podělil o svůj pohled na věc a doufám, že to přesunu trošku do té věcné roviny.
Na začátek bych velice rád řekl, že si velice vážím práce policie i jednotlivých policistů. Mnoho jich osobně znám, vím, jak těžkou práci mají. A vždycky jsem se snažil jim ze své pozice pomáhat. Proto když tady budu mluvit o policii, tak tím mám na mysli skutečně pouze tento jeden případ, který dnes řešíme.
Když jsem si přečetl žádost o vydání našich dvou poslanců, tak jsem trošku nevěřil svým očím. Na první pohled to vypadá jako pečlivě vypracovaná slohová práce, ale pokud se zaměříme na konkrétní věci, tak mi to přestává dávat smysl. I proto jsem chtěl nahlédnout do policejního spisu, abych pochopil myšlenkové pochody vyšetřovatele a hlavně zjistil, jestli to, co je v žádosti napsáno, je vůbec nějakým důkazem podloženo. Celý spis, a bylo to tady už řečeno, má asi 3 500 stran, je uložen v 18 šanonech. Podotýkám, že spis v nich není nijak souvisle řazen. Spíše bych řekl, že policista to má seřazeno spíš pocitově tematicky: jeden šanon sociálka, druhý šanon znalecké posudky a tak podobně. Já jsem dostal k dispozici pouze 14 šanonů z těch 18. Musím říct, že mi to přišlo spíš, že to je jakýsi vyšetřovatelský balast, který je víceméně shodný s tou žádostí, což jsem také tomu vyšetřovateli sdělil a on mi to víceméně i potvrdil.
Ještě bych podotkl, že jsme byli na mandátovém výboru donuceni podepsat mlčenlivost, což si myslím, že není úplně běžná praxe, a za ty čtyři roky se mi to stalo poprvé. Nicméně jsem se samozřejmě ptal, co je v těch čtyřech utajených šanonech. Podle rozhovoru s tím policistou by v nich měly být tyto doklady: v jednom šanonu by měla být korespondence s finančním úřadem, nějaká daňová přiznání, výsledovky a tak podobně; v druhém šanonu by měl být spis týkající se OLAFu, tam tedy nevím, co konkrétně, ale budou to spíš veřejné zdroje; ve třetím šanonu je komunikace s bankami, to znamená, vyšetřovatel oslovuje všechny banky, které na našem území působí, a zjišťuje, kdo kde jaký má účet a kolik je tam peněz a tak dále; a teprve v tom posledním čtvrtém šanonu má být ten hlavní důkaz. To je velice zajímavé, protože to má být údajně znalecký posudek, který má dokazovat, že se stal trestný čin. Nevím, jestli je tam ještě něco dalšího, ale nicméně ten policista mi řekl, že tohleto je přesně ten důkaz, který potřeboval a který vlastně rozhodl o tom, že sepsal žádost o vydání. ***