Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb.,
o zpravodajských službách České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 855/10/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení bylo doručeno jako tisk 855/11. Vítám tady pana senátora Františka Bublana.

Nejprve prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženému pozměňovacímu návrhu vyjádřil pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil ve prospěch senátního návrhu, který nám byl postoupen sem do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že Senát navrhuje vypustit pozměňovací návrh, který byl přijat na půdě Poslanecké sněmovny a nebyl součástí vládního návrhu zákona, a vzhledem k tomu, že pokládám za poměrně nejisté, že by se v Poslanecké sněmovně našel dostatek hlasů na to, aby byl návrh Senátu přehlasován prostřednictvím 101 hlasu, domnívám se, že bude užitečné, abych podpořil senátní verzi.

Jenom připomínám, že návrh zákona, který posiluje kontrolu zpravodajských služeb, byl připravován v uplynulých letech za intenzivní diskuse se zástupci všech klubů zastoupených tady v Poslanecké sněmovně. Jsem přesvědčen o tom, že návrh, jak byl připraven, může být schválen na základě širokého politického konsenzu. Chci také připomenout, že jsme v rámci tohoto volebního období posílili pravomoci tajných služeb v České republice, a součástí onoho rozhodnutí o posílení pravomocí tajných služeb byl také apel Poslanecké sněmovny na vládu, aby vláda předložila právě tento zákon, který posiluje kontrolu zpravodajských služeb. Proto budu velmi rád, pokud se nám ještě v rámci tohoto volebního období podaří tento závazek vlády naplnit. Děkuju.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se chtějí vyjádřit k pozměňovacímu návrhu: nejprve zpravodaj garančního výboru pan poslanec Klučka - není tomu tak, zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Tejc - není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu a prosím, aby jako první vystoupil pan senátor Bublan.

Senátor František Bublan: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych jenom stručně odůvodnil rozhodnutí, nebo usnesení Senátu. Samozřejmě bych také byl velmi rád, kdyby ten zákon prošel. Čekalo se na něj mnoho let a znění, které nakonec bylo projednáváno jak ve Sněmovně, tak v Senátu, je celkem dobré a určitě prospěje ke kontrole a působnosti zpravodajských služeb. Nicméně k tomu, abych odůvodnil pozměňovací návrh, který je jednoduchý a v podstatě zachovává to původní znění § 5 odst. 3 písm. a), který říká, že Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky, tak důvod, aby toto bylo schváleno, není pouze taktický, jak naznačuje pan premiér, ale je věcný. Velmi stručně bych odůvodnil toto rozhodnutí.

Působnost jednotlivých zpravodajských služeb, která je v zákoně 153/1994 upravena v § 5, vychází z předchozího § 2, který říká, že zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Silnějším základem pro zachování původního znění § 5 odst. 3 písm. a), aby Vojenské zpravodajství mělo ve své působnosti zabezpečování informací ze zahraničí důležitých pro obranu a bezpečnost České republiky, je však znění ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, z něhož vyplývá, že bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly a ozbrojené bezpečností sbory, což zahrnuje i všechny zpravodajské služby, tedy i Vojenské zpravodajství.

Senát svým usnesením vyjadřuje názor a přesvědčení, že bezpečnost je v naší legislativě vnímána jako pojem širší a zahrnuje v sobě i obranu a nelze ji od obrany oddělit. Vojenské zpravodajství nemá být omezeno výhradně na obranu ve vojenském smyslu, ale má spolupůsobit i v širším smyslu pro bezpečnost státu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si vás požádat o podporu tohoto znění a věřím, že celý zákon pomůže nejenom našim zpravodajským službám, ale i celé veřejnosti, která má v tyto služby velkou důvěru, a tato důvěra bude tímto zákonem také velice posílena. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana ministra obrany a potom se hlásí pan poslanec Korte.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen ve vší stručnosti bych rád navázal na to, co tady bylo řečeno panem premiérem a panem předsedou Bublanem, čili rád bych plédoval za ten původní vládní návrh. Rád bych poděkoval Senátu za to, že se tou materií zabýval, a myslím, že to tady pan předseda i dokázal v několika větách, ale přesto dokázal podat jakési svědectví o tom, že se tím zabýval do hloubky a v souvislostech. Jsem plně přesvědčen, že senátní návrh vrací předlohu tam, kde byla vypracována vládou. Žádám vás o podporu. Děkuju.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Korte.

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já nebudu dlouho zdržovat, protože jsme hodně diskutovali jak na výboru, tak i v Poslanecké sněmovně o tomto zákonu. Řeč pana senátora Bublana se soustředila na odůvodnění, proč z § 5 odst. 3 zákona o zpravodajských službách vrací slova "a bezpečnost", kterou Poslanecká sněmovna vysunula. Na okraj jenom připomínám, jak se tam ta slova dostala. Bylo to poslaneckým návrhem poslanců Nečase a tuším Kladívka v roce 2008. Čili není to systémové, že vláda by usoudila, že tak to musí být.

Oproti těm argumentům, které pan senátor zde přednesl, já řeknu jenom tři obecné body, proč by slova "a bezpečnost" v tom zákoně býti neměla. Ta slova totiž v zákoně o zpravodajských službách způsobila v praxi nežádoucí výkladové nejasnosti týkající se oprávnění Vojenského zpravodajství zabezpečovat informace čistě bezpečnostní povahy, včetně bezpečnostně politického zpravodajství, tedy informace, které nijak nesouvisejí s oblastí, již má tato zpravodajská služba, Vojenské zpravodajství, výlučně sledovat, to znamená obranu a vojenské ohrožení České republiky. Mám za to, že v demokratickém právním státu je nepřípustné, aby se působnost státních orgánů nějakým způsobem překrývala. Zdvojený výkon státní moci je v rozporu s ústavním principem, že státní moc lze uplatňovat pouze v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Slovo nebo slova "a bezpečnost" v § 5 odst. 3 písm. a) zákona o zpravodajských službách však v reálné činnosti zpravodajských služeb vyvolává nejasnosti ohledně toho, kde je mez působení civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, to znamená, kdy má být státní moc v oblasti zahraničního zpravodajství týkající se bezpečnosti ČR zajišťována Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenským zpravodajstvím.

Poznámka třetí - obecná. V demokratickém právním státě je zakázána koncentrace moci a státní moc sama se, a to je náš úkol, nás poslanců, brání takové koncentraci moci, která by teoreticky vzato mohla být zneužita. Struktura zpravodajského systému ČR je proto založena na vzájemném organizačním, kompetenčním a funkčním oddělení jednotlivých zpravodajských služeb, což má bránit nebezpečné koncentraci a monopolizaci jejich informační moci, tedy má omezit nebezpečí jejich zneužití. A nemysleme si, že k němu nemůže dojít! Soustředění komplexních bezpečnostních informací vojenského i nevojenského charakteru v rukou jediné zpravodajské služby, jež je navíc nadána i zahraniční a vnitřní působností, je popřením takovéhoto zákazu koncentrace moci.

Já bych k tomuto tématu mohl mluvit patrně ještě dlouho, ale nechci zdržovat. Pouze připomínám čistě jednoduchý, legální, právní rámec. Vojenské zpravodajství je podle zákona, který probíráme, součástí Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany podle kompetenčního zákona, zákona č. 2/1969 Sb., paragrafu 16, kde je vymezena jeho kompetence a kompetence jiných ústředních orgánů státní správy ČR, nemá v oblasti bezpečnosti žádnou působnost, a tudíž logicky nemůže mít žádnou působnost ani jeho organizační složka - Vojenské zpravodajství.

Já vás proto, kolegyně a kolegové, vyzývám, abychom zamítli senátní návrh a přidrželi se našeho původního senátního návrhu. Děkuji za pozornost. (Posl. Schwarz: Sněmovního!) Pardon. Znova. Vyzývám vás, abyste zamítli senátní návrh a přidrželi se našeho původního návrhu, který schválila tato Sněmovna. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Dobré odpoledne. Jenom vás poprosím, abyste s kolegy pokud možno na sebe nepokřikovali.

O slovo se hlásí pan senátor Bublan. Prosím, pane senátore.

Senátor František Bublan: Děkuji, pane předsedo. Já možná jenom několik málo slov na vysvětlenou. Když jsem si přečetl stanovisko senátní legislativy, tak to k tomuto bodu napsalo takovou větu, že jde patrně o nějaké nedorozumění, ke kterému tady došlo. A já také vycházím z toho slova bezpečnost, že je to širší pojem, že je to z latinského securitas, sine cura - bez starosti, to české bez péče, bezpečí. Takže samozřejmě pokud nebudeme mít dobrou obranu, tak nebudeme bezpeční. To spolu souvisí. A obrana a bezpečnost musí být spojena a nemůžeme někomu jaksi tento pojem odejmout a nechat mu jenom obranu. Byla by to spíš nelogičnost než něco jiného.

A pokud jde o tu duplicitu nebo o zasahování si těch dvou služeb do své působnosti. Víte, k tomu vždycky bude docházet a ono k tomu tak trošku docházet musí. Experti na zpravodajské služby říkají, že pokud by k tomu nedocházelo, že by se služby ať už civilní a vojenské, nebo vnitřní a vnější příliš od sebe vzdalovaly v té působnosti a nedocházelo k těm možná nějakým informačním průnikům, tak že by to bylo špatně, protože tam vzniká prostor, který nepokrývá nikdo. A jde o to, aby to prolínání nebylo nějaké jaksi totální, aby nedělaly ty dvě služby jedno a to samé, ale určitý průnik tam být musí a je zdravý a je potřebný. A to není otázka zákona, jestli se tady budeme přít o slovíčka, to je otázka koordinace služeb. Toto musí řešit nějaký koordinační orgán. Vláda má výbor pro činnost zpravodajských služeb. Tam se řeší tyto problémy, tam se řeší ty průniky, případně nějaké silnější dotyky. Takže já v tom problém nevidím, že by se ta působnost soustředila do jedné služby nebo že by si zasahovaly do své působnosti, ale je to skutečně věc vlády, která musí tuto činnost správně koordinovat a sledovat, aby nedocházelo k těmto jevům. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane senátore. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dobrý den, pane senátore.

Já musím říct, že jsem se teď trochu usmál té vaší argumentaci. Dlužno říct, že by asi neměli vystupovat lidé, kteří si hodně pamatují. Já mezi ně bohužel už patřím, takže si pamatuji, že drahná léta byl v Poslanecké sněmovně výbor pro obranu a bezpečnost, než přišla skupina senátorů, mezi které - jsem pevně přesvědčen - patřil kolega Bublan jako budoucí předseda výboru pro bezpečnost, který nás začne přesvědčovat, jak je důležité od sebe oddělit tu problematiku obrany a bezpečnosti, a měl i pro to spoustu relevantních argumentů, takže opravdu od té doby máme výbor pro obranu a výbor pro bezpečnost. Když se dnes dozvídám, jak se to nedá rozdělit, naopak jak je nutné držet to pohromadě, neubráním se úsměvu. To je prostě jenom taková vzpomínka.

Já s řadou svých kolegů pokládám příliš mnoho duplicit za nebezpečné. Za nebezpečné proto, že jak je známo nejen z historie v České republice, ale z mnoha jiných zemí, pak dochází místo k tomu, aby ty služby věnovaly veškerou energii obraně nebo bezpečnosti své země, věnují velkou část energie vlastní konkurenci, aby dokázala jedna druhé a své politické reprezentaci, že tam, kde se překrývají, je ona lepší než ta druhá. Válku zpravodajských služeb tady opravdu nechceme.

Já si opravdu dovolím se připojit k naléhání pana poslance Korteho a požádat vás, abychom setrvali na rozhodnutí Poslanecké sněmovny a ten pozměňovací návrh Senát zdvořile odmítli. Snad někdy příště.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Pan senátor chce reagovat. Prosím, pane senátore.

Já jenom využiji chviličku a přečtu omluvu. Z dnešního jednacího dne od 15 hodin do konce jednacího dne a zítra 6. září po celý pracovní den se omlouvá z pracovních důvodů paní poslankyně Marie Pěnčíková.

Prosím, pane senátore.

Senátor František Bublan: Pan poslanec Kalousek si možná něco pamatuje, ale asi to není tak přesné. Já jsem v době, kdy byl výbor pro obranu a bezpečnost sloučen v jeden celek, byl předsedou tohoto výboru a nijak jsem si nestěžoval. Ale potom došlo k nějakému politickému zemětřesení a tehdejší ministr vnitra byl jaksi odejit, takže potřeboval nějakou funkci, a proto se ty výbory rozdělily. Určitě jsem nebyl z těch, kteří by pro to hlasovali nebo horovali, aby k tomu rozdělení došlo. Takže tak tomu skutečně nebylo. Tak jak odešel on, já jsem byl odejit a zastával jsem nějakou jinou pozici. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Á, máme tady faktické poznámky. Ale první -

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, byť v hodně otázkách se shoduji s kolegou Kortem, vaším prostřednictvím, tak v těchto otázkách vypuštění slova bezpečnost máme každý na to názor jiný. A já si myslím, že tady nezazněla jedna hodně podstatná věc. V současné chvíli, v současné bezpečnostní situaci, v situaci, kdy se skutečně prolínají věci, které probíhají v rámci Vojenského zpravodajství, předávání informací ze zahraničí do České republiky a zpětně, tak je namístě, aby Vojenské zpravodajství toto oprávnění mělo.

Nejsem takovým pamětníkem jako můj předřečník pan senátor Bublan, ale takové to slučování a rozdělování výboru pro obranu a bezpečnost bylo politickým koloritem všech, kteří tehdy byli v nějaké vládě. Jednou to dělala naše vláda, jednou to dělala vaše vláda, takže tohle pro mne nemá žádnou relevanci. Myslím si, že se skutečně pohybujeme v bezpečnostním prostředí, obranném prostředí, kdy bychom měli tyto informace i po vzoru jiných zemí mít možnost, aby je sdílely zpravodajské služby, aby se tyto informace skutečně dostaly k těm, kteří tvoří nejenom to bezpečnostní prostředí v České republice, ale kteří i mohou komunikovat se svými zahraničními partnery na úrovni Vojenského zpravodajství. Takže náš klub nemá problém s tím původní návrhem, který, ano, jak tady správně Dan Korte řekl, nebo kolega Kalousek řekl, předkládal ještě náš kolega, člen tehdejšího výboru pro obranu pan Petr Nečas.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji za vzorné dodržení času, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ondráček, připraví se pan poslanec Fichtner. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Tak jak zmínila moje předřečnice, jak často souhlasí s panem poslancem Kortem a tentokrát ne, tak já musím říct pravý opak. Já poměrně často s panem poslancem Kortem nemám podobné názory, ale tentokrát ano. Takže to, co řekl pan poslanec Korte, s tím se ztotožňuj. A to prolínání jednotlivých služeb - vzpomeňte si, když jsme hovořili o loňské reorganizaci, kdy byly dva celorepublikové policejní útvary, které se vzájemně prolínaly, přestože měly vymezené kompetence, ale dělal si každý, co chtěl, a skončilo to spojením do jednoho celku. A další reorganizace je na spadnutí a za měsíc dojde ke zrušení dalších dvou odborů, které tam byly, ale samozřejmě už v potichosti. Takže já jsem pro to, abyste se znovu zamysleli nad tím, co řekl pan poslanec Korte, a podpořili tu verzi, kterou jsme jednou už podpořili zde v Poslanecké sněmovně, to znamená, nepodpořili senátní návrh, ale podpořili to, co jsme schválili poprvé tady. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Matěj Fichtner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne. Já bych jenom připomněl, o co zde jde. Dneska máme, když si odmyslím FAÚ, což je jistá zpravodajská služba, která je opravdu zvláštní v tom systému a stojí trochu stranou, tak máme tři zpravodajské služby, tj. Úřad pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství. Vojenské zpravodajství je koncipováno jako ofenzivní i defenzivní zpravodajská služba, to znamená, působí jak za hranice, tak v rámci České republiky, tedy jak do vnějšího, tak do vnitřního prostředí. Bezpečnostní informační služba je určena pro řešení a monitorování rizik, která jsou domácího původu, a Úřad pro zahraniční styky a informace je určen pro identifikaci a pracování s riziky, která jsou zahraničního původu. Taková je situace dnes.

To, co je předmětem, jádrem sporu mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou, je to, zdali má být přijat návrh Poslanecké sněmovny k tomu, aby Vojenské zpravodajství už nepůsobilo směrem dovnitř, tedy aby to byla pouze ofenzivní zpravodajská služba, nikoliv defenzivní. Tato změna by znamenala poměrně zásadní zásah do koncepce zpravodajských služeb České republiky. Já bych jenom chtěl připomenout, že se tam dostala, do toho zákona, který přišel z Poslanecké sněmovny do Senátu, poslaneckým pozměňovacím návrhem a nepředcházela tomu nějaká zásadní analýza. Očekával bych, že u takto důležité změny se nejprve udělá analýza, připraví se reforma zpravodajských služeb, poté se získá politický konsenzus nad tím, a pak teprve se bude realizovat. Bohužel toto se nestalo, je to trošku taková partyzánská akce bohužel. A jsem rád, že Senát navrhuje tu původní podobu, to znamená tu, která je dnes. Takže podpořím Senát. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Daniel Korte. Prosím, máte slovo.

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Pan poslanec Fichtner se dopustil manipulace nepravdivé. Ano, Úřad pro zahraniční styky a informace je rozvědka, Bezpečnostní a informační služba je kontrarozvědka, Vojenské zpravodajství je obojí. A také přijmeme-li, potvrdíme-li náš závěr, který jsme tady přijali, tak obojím zůstane, jenom nemá působit v oblasti bezpečnosti. Má působit v oblasti obrany a nemá se montovat tam, kde působí civilní rozvědka a kontrarozvědka.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Matěj Fichtner. Prosím, máte slovo.

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. Ty působnosti se samozřejmě překrývají. Překrývají se jak uvnitř, tak venku. Uvnitř se překrývá Bezpečnostní informační služba s Vojenským zpravodajstvím, venku se překrývá Úřad pro zahraniční styky a informace taktéž s Vojenským zpravodajstvím, které působí jak dovnitř, tak ven.

Pokud se ptáte na můj názor, já jsem příznivcem toho, aby došlo k zásadní reformě zpravodajských služeb, mimo jiné i proto, že jsem v jedné takové zpravodajské službě pracoval, takže vím, jak to funguje. Myslím si, že by v tom měl být zaveden větší pořádek, než je teď, aby právě nedocházelo k překryvům nebo aby alespoň ty překryvy byly přesně definovány. Bohužel, opakuji, toto je poněkud partyzánská akce a nepředcházela tomu hluboká analýza, která je zapotřebí pro takovouto zásadní změnu.

Vojenské zpravodajství samozřejmě plní i úkoly obranného charakteru, které se do značné míry překrývají a zasahují do činnosti Bezpečnostní informační služby. Asi nebudu říkat detaily, ale týká se to zejména oblasti terorismu a extremismu. Takže ten překryv tam je. Jde o to vyřešit ten překryv, anebo se domluvit na tom, že tam ten překryv nebude. Ale znovu - to není věc, kterou by měl řešit poslanecký pozměňovací návrh na základě toho, jak se někdo vyspí. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem o vystoupení k tomuto bodu v rozpravě. Není-li tomu tak, rozpravu končím.

Dovolte mi přečíst omluvu. Paní ministryně Marksová se omlouvá z dnešního dne od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. (Gong svolává poslance k hlasování.)

Eviduji žádost o odhlášení, které samozřejmě vyhovím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě chviličku vyčkáme, až se nám ustálí počet hlasujících.

Přednesu příslušné usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 855/10, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 855/11."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 15, přihlášeno 143 poslanců, pro 93, proti 19. Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji. Tím končím tento bod.

Otevírám další bod, kterým je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.