(18.10 hodin)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kořenek, poté pan ministr. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Budu se snažit vejít do dvou minut. Nebudu se potom už hlásit do rozpravy, stáhnu si diskusní příspěvek.
Já nevím, o čem tady mluvíme, kromě útoků. To přece není vůbec o ministrovi. Já s předřečníkem možná v některých věcech budu souhlasit v tom konci, jak připravovat učitele, ale on v podstatě, když tady na stole máme nějaký materiál, tak to popírá. Takže pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, neříkejte, že chcete zlepšit naše školství, když ho zároveň zabíjíte. Ale nejste odborník ve školství, tomu rozumím.
Prosím vás, jak chcete přitáhnout mladé lidi? Ředitelů a zástupců ve školách zase tolik není, aby mohli všichni povýšit do této pozice. Ale můžeme jim nabídnout, aby dělali pozice, které ve škole musíme dělat. A můžeme je za to i zaplatit nad rámec. Plošné odměňování už dlouhodobě nebude. A zvyšovaly platy v minulosti jenom sociálně demokratické vlády. Podívejte se, jaký byl za vlád sociální demokracie nárůst platů učitelů. A pokračuje se v tom. A nikdo nezpochybňuje, že učitelé musí být zaplaceni. Ale zároveň tam jsou pozice, pro které si ty lidi musíme vychovat a musíme je zaplatit. Co je špatného na tom, že učitelka dostane zaplaceno za to, že se věnuje malým kolegům? Já si myslím, že na tom nic špatného není. Že logoped, který se bude věnovat nad rámec a dělá mi systémově logopedii, dostane zaplaceno za to, že se tomu věnuje systémově. To je práce navíc v té škole! A že má snížený úvazek. Jestli chcete připravit učitele až o 60 tis. ročně, ty, kteří dělají opravdu dobře a budou dělat ty specializované činnosti, tak to zamítněte! V pořádku. Ale pak řekněte těm učitelům, proč těch 60 tis. nemají. Utečou nám do soukromého sektoru. A to, že bude vybudována podpora v regionech - vždyť to přece potřebujeme, aby ti učitelé spolupracovali, aby každý nedělal všechno sám na koleně. Ať to dělají společně! Ulehčí si práci.
A samozřejmě co se týká ředitelů. Vždyť ten kariérní řád pokrývá i ty ředitele. Každý ředitel je učitel. Pokrývá ho to didakticky. On přece může taky dělat tu specializační činnost. A většina ředitelů to dělá! (Předsedající upozorňuje na čas.) Proč by za to neměli být zaplaceni?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr školství. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech Jen velmi krátkou. Vážené dámy, vážení pánové, je mi velice líto, že tady vystupující poslankyně Dobešová, poslanec Okamura jenom prokázali, že opravdu dokonale zvládli text petice, nikoliv to, co je v kariérním řádu. Jenom jeden příklad. Kdybychom rozuměli tomu, jak fungují evropské projekty a projekt IMKA, tak byste museli vědět, že 41 mil. korun, které jsou podle pozic Evropské komise, je vlastně na pět let docela málo, a museli byste říct, co se z toho hradí. Pak byste si museli položit otázku, proč mnohem vyšší sumy byly v minulém období zajištěny na propagační aktivity daleko větších projektů.
To, že tady mluvíme o tom, že odstartoval ten projekt. No jistě. Ten by nemohl nikdy odstartovat v tom budování dalšího profesního vzdělávání učitelů, kdybychom měli schválen zákon! Snad elementární poznatky o tom, jak fungují evropské projekty a jak právě ony mají doplnit komplementárně něco, co teprve poté posléze bude vtěleno do nějaké udržitelnosti.
A poslední věc. Já bych rád, kdyby se neopakovaly lživé a nepravdivé výroky na moji osobu po 35 letech práce pro české učitele, po tom, co já tady nebudu citovat maily a dopisy, které mi říkají "vydržte, je to dobrá věc, nenechte se vytočit, fandíme vám", tak tady taky nečtu populisticky. Jenom vám chci říci, že ty výroky, které jsou mi připisovány, nejsou pravdivé.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Byla jsem požádána, abych už nevystupovala, ale já to musím udělat. Pane ministře, tohle to je tedy lživá věc? Tohle jste nenapsal vy? (Ukazuje kopii stránky z Facebooku, kde ministr v příspěvku mluví o 20 tisících negramotných lidí mezi učiteli. Ministr odpovídá mimo mikrofon v tom smyslu, že mluví o něčem jiném.) Ne, počkejte, tohle jste nenapsal vy? (Odpověď ministra nebylo u stolku stenografů slyšet.) Dobře. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. (Poslankyně Dobešová odcházející od řečnického pultu již mimo mikrofon: Takže napsal.) Poprosím, abychom se nepřekřikovali případně v sále.
S dalším vystoupením je přihlášen pan poslanec Zlatuška. To tu máme krásné ticho... Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, pane ministře, já navážu na to, co zde ukazovala paní kolegyně Dobešová, protože s tímto jsem se hlásil do rozpravy při té minulé části jednání.
Konstatování o těch 20 tisících údajně textově negramotných učitelích je možné brát emotivně jako nadávku učitelům, je možné to vzít snad jako návod pro žáky na školách, aby začali zkoumat, kdo z průměrně dvou až tří učitelů na jejich škole je textově negramotný a aby případně tímhle častovali své učitele, když po nich třeba hážou houbou. Ale já bych to od ministra školství bral jako faktické vyjádření toho, že konstatuje, že má ve školství 20 tisíc toho, čemu říká textově negramotní učitelé. Nevím, co je to textově negramotný, ale je to pravděpodobně někdo, kdo nebude úplně kvalifikován pro to, aby působil jako učitel. Toto si dávám dohromady s argumentací, kterou jsem zde měl v době, kdy jsme o této normě jednali zde, než šla do Senátu, a zdůvodňoval jsem, proč jsou potřeba i kvalifikovaní absolventi vysokých škol, aby mohli působit na vysokých školách, přestože neprošli pedagogickými fakultami. Těch 20 tisíc evidentně ten deficit ještě zvyšuje. A zdůrazňuji, je to hodnocení stavu od ministra školství.
Druhá věc je, že ten soud, který pan ministr na Facebooku tehdy uvedl, vzápětí korigoval. 26. června v 11.09 uvedl pod tím něco, co by se dalo charakterizovat jako jistý druh omluvy. Píše tam, že uvádí tento status na pravou míru. A kdybych parafrázoval ten další text, co tam je, tak z toho vyplývá, že byl extrémně pobouřen těmi nepravdami, které tam jsou, a reagoval, jak píše - občas reaguji emotivně. Poté je tam konstatování - zase cituji - vyjádřil jsem pouze řečnickou otázkou znepokojení nad tím, že pedagogická veřejnost je mnohdy konfrontována s nepravdami. Tímhle ta řečnická otázka má evidentně tzv. asertivní formu. Je to tvrzení. A tvrdí, že je zde 20 tisíc učitelů, kteří - jednak šíříme pravdy, ale druhou věc uvádí o sobě, že tady takováto konfrontace ho uvádí do toho emotivního stavu, kdy někdy kolem půlnoci - z té doby byl ten předchozí status, může mít řadu jiných vysvětlení, ale do toho nebudeme zabíhat, tak že tedy takováhle věc ho uvádí do takového emočního stavu, že reaguje tímto způsobem, který poté uvádí na pravou míru.
Kdyby to byl ministr školství, který je jenom řadovým politikem, tak bych řekl no, sociální demokracie nemá velkou zásobu kvalifikovaných kandidátů, tak fajn. Ale pan ministr je navíc profesorem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, přes něj procházejí budoucí učitelé. Je tohle model, který předpokládáme u těch kvalifikovaných učitelů, že je budou hloupé odpovědi žáků nebo studentů přivádět do emočního stavu, že je začnou učitelé urážet? Není tohle podnět, kvůli kterému bychom se měli zamyslet nad tím, kdo třeba připravuje učitele na pedagogických fakultách? A není to o důvod víc, proč se zamýšlet nad tím, jestli cesta pedagogickou fakultou je jedinou myslitelnou v okamžiku, kdy učitelé těchto absolventů pedagogických fakult takto veřejně reagují? A toto je souběh toho, že se nejedná jenom o ministra jako politickou funkci, ale zároveň někoho, kdo ukazuje, jak se chová někdo, kdo by měl pedagogy vzdělávat. ***