(9.40 hodin)
(pokračuje Černý)
Tenhle postup deklaruje to, co se má odehrát v Evropě. Jen čtyři členské země aliance plnily ona dvě procenta. Teď se k tomu hlásíme téměř všichni. Tedy někteří, například spolkový ministr obrany, zřejmě člověk, který má hlavu na krku a uvědomil si, co to znamená zvýšit o několik set miliard - v korunách tedy - o několik set miliard vojenský rozpočet Spolkové republiky, co by to znamenalo, tak ten se dokázal ozvat, ale ostatní, ti většinou velmi, velmi pokorně poslouchají a slibují, teď dvě desetiny procenta, pak nula, pak 1,4 - a postupně se dopracujeme na ta 2. Opakuji znovu, ještě štěstí, že nemáme moře, jinak bychom bezesporu ta 2 % dokázali utratit už příští rok, protože bychom si asi koupili nějakou ponorku nebo raketovou fregatu, protože jinak ty peníze nejsme schopni utratit. Pro nás by to znamenalo přes 100 miliard vydávat na obranu. Na 22 tisíc mužů ve zbrani! Na dvě brigády a několik speciálních útvarů. Na to potřebujeme přes 100 miliard? Anebo jen naplňujeme nějakou fikci, která nemá naprosto reálný podklad?
Odborníci spočítali, že kdybychom chtěli utrácet přes 100 miliard, musela by Armáda České republiky čítat zhruba 40 tisíc mužů. Kapacita českého trhu dnes taková není. Prostě my nemáme takové lidské zdroje. Je to naprosto názorně vidět například na ambici české armády zvýšit svoje počty o 5 tisíc lidí nebo dostat se s aktivními zálohami na 5 tisíc. Rekrutační cíle se díky vydatné finanční podpoře, kterou jsme poskytli v uplynulém období, tak se rekrutační cíle armády jakžtakž daří plnit, ale všichni velmi dobře víme, že mají meze a že možná ještě po tisícovce aktivních záložáků a možná 2 tisících vojáků z povolání se dostaneme do situace, kdy prostě na českém trhu nebudou takovíto lidé. Už nemluvím o tom, že snižujeme neustále požadavky. Jdeme dolů s kritérii na výběr, protože těm kritériím, která armáda původně měla, už teď řada těch lidí, které chceme náborovat, neodpovídá.
Zkrátka a dobře, dostáváme se do situace, že ten rozpočet, pokud ho budeme chtít naplnit, tak můžeme, vždycky se dá něco koupit, přirozeně že se dá něco koupit. Vojenská technika je naštěstí tak šíleně drahá, že není problém ty peníze utratit. Pokud bude ale jakýkoli další ministr zodpovědný, tak bude velmi, velmi zvažovat, k čemu ta technika bude. Už jsme tady totiž zažili eskapády s tím, že jsme si říkali - nebo byli jsme přesvědčováni, že potřebujeme přes 200 pandurů, bez toho to prostě nepůjde. A pak se najednou ukázalo, že 100 jich možná potřebovat nebudeme. Nemusím připomínat anabáze s dalším drahým typem, jako byly třeba L-159. To byla velmi drahá taškařice. A donedávna jsme ještě nevěděli kudy kam. Už jsme si z toho pomalu dělali legraci, že každý člen výboru pro obranu dostane jednu takovou stíhačku a bude ji garážovat doma na svém dvorku. Prostě jsou to kroky, které jsou mnohdy velmi, velmi nebezpečné. Teď s napětím sledujeme výběr třeba vrtulníků a docházíme k docela zajímavých poznatkům. Drahé to bezesporu bude, takže ten hlavní účel zřejmě splněn bude, ale jak moc to bude funkční, to teprve uvidíme. Zatím mě docela děsí, když slyším o parametrech, které se hodí spíš do pouště než do střední Evropy. Ale třeba se to ještě nějak vyvine.
Dovolte mi ale zmínit se ještě o dalších aspektech důvodové zprávy, kterou nám předložila vláda. Ona tady píše o tom, že třeba "zvýšená vojenská přítomnost v blízkosti hranic pobaltských států", tedy ruská zvýšená vojenská přítomnost, "nás nutí k tomu, abychom tam vyslali svoje vojáky". Podotýkám, že je to zvýšená vojenská přítomnost ruských vojáků na ruském území. Je to stejně nesmyslné jako robustní vojenská cvičení ruské armády na ruském území. Ano, naši zpravodajci nás informovali o schopnostech ruských vojáků přemísťovat se například na velké vzdálenosti ve velkých počtech, v ohromné rychlosti, se skvělým utajením. A docela jim naši generálové pochopitelně tyto schopnosti záviděli. Pan generál Pavel nás informoval o tom, jak Aliance s respektem vzhlíží ke schopnostem například raketových vojsk ruské armády. Ale je třeba zdůraznit, že ta cvičení probíhají na území Ruska, v Ruské federaci. O jakém ohrožení tedy mluvíme? Proč jsou Američané v Pobaltí? Proč zvyšují svoji vojenskou přítomnost v Polsku, ve všech těchto zemích, několik tisíc kilometrů daleko od svého území?
Jen na letošní rok - 2017 - uvolnily Spojené státy další 4,5 miliardy dolarů na posílení své vojenské přítomnosti na evropském kontinentě. Proč? Kdo nás tady vojensky ohrožuje? Proti terorismu se armáda použít nedá, to už jsme si přece vyzkoušeli. Na teroristy potřebujeme jiné orgány. Proti uprchlíkům? To chcete poslat tanky nebo letectvo proti matkám a dětem, proti těm, kteří utíkají ať už před hladem, nebo před válkou? Mimochodem před válkou, kterou zpravidla rozpoutaly snahy o vývoz naší euroatlantické civilizace. To je to, za co mimo jiné platíme teď v Evropě dost vysokou daň, protože jsme si nedokázali uhlídat ani to, abychom hájili opravdu naše zájmy a nepřistupovali na nějakou prapodivnou hru.
Když už mluvíme o té šílené hrozbě z Ruska, dovolte mi jen několik málo čísel, která poskytl letos na jaře švédský Mezinárodní institut pro výzkum míru, to je organizace, která pravidelně zveřejňuje údaje o tom, jak například vypadají rozpočty armád. Tak jen pro orientaci. Pohybujeme se - ta čísla jsou v dolarech, takže jsou to miliardy dolarů. Takže zatímco u České republiky by figurovalo čísílko, které by se blížilo 2 miliardám dolarů, tak u jiných jsou to opravdu dramaticky větší sumy. Rusko 69,2 miliardy dolarů vydává údajně podle švédského institutu na zbrojení, 69 - skoro 70 miliard dolarů. Obrovská částka bezesporu! Čína 215. No dobře, Čína je ekonomický gigant, který má obrovské volné finanční prostředky, asi neví, co s nimi, a zřejmě situace na východě je tak dramatická, že to dělat musí. Takže dejme tomu, že Čína, ale ta je daleko. Spojené státy 611. 611 to bylo předtím, než Donald Trump rozhodl o jednorázovém, tedy kromě toho, navýšení o dalších zhruba 50 miliard. Tedy rozpočet Spojených států skokově vzrostl. Dnes už se nepohybuje na hranici 3,6, ale ještě se zvýšily ty výdaje. To znamená, že technologické nůžky mezi Spojenými státy a zbytkem Aliance se budou dál rozevírat, protože s těmi našimi, byť hypotetickými, 2 % stejně na jejich úroveň nedosáhneme a budeme dál řešit neřešitelný problém.
Z těch čísel, co jsem zatím uvedl, tedy vyplývá, že Rusko vydává jen 27 % celkových výdajů evropských - (s důrazem:) evropských členských států Severoatlantické aliance, bez Spojených států amerických. 27 %! Kdo koho tedy ohrožuje?
Víte, my jsme se dostali do prapodivné situace. Mluvíme tady v té předkládací zprávě, v jejím závěru, o tom, že - budu citovat - "navrhované působení bude spojenci vysoce ohodnoceno", bezesporu aspoň některými, "a posílí bilaterálně bezpečnostní relaci jak s klíčovým regionálním strategickým partnerem Spolkovou republikou Německo a transatlantickým spojencem Kanadou, tak i s pobaltskými zeměmi". Skvělé! ***