(19.20 hodin)
(pokračuje Klán)
Nemusíme to dávat jenom vysloveně jako důraz například vysloveně na průmysl, ale jenom třeba v konzumu. Tam je potom ten příměr, že jak se lidstvo snaží čím dál více konzumovat, tak to táhne ten rozvoj. Spotřeba táhne dneska rozvoj. Je to bohužel smutné, že je to jen tento faktor. Nic jiného to není. Oproti minulým dobám, pokud bych zde já dával příměry z těch pevných modernit, když to tak budeme dneska klasifikovat, a já jako sociolog si to mohu dovolit - pevná modernita versus tekutá modernita, kdy to lidstvo je dneska propojeno. Úplně kompletně, a to těmi digitálními technologiemi. Samozřejmě moderní technologie mohou snížit exhalace skleníkových plynů, ať jsou to projekty smart city, např. chytré město, kdy jsou monitorovány exhalace skleníkových plynů. To je jedna z možností, kdy vlastně dochází jakoby ke globalizaci, k nějakým trendům.
Nicméně jak jsem řekl na začátku, stále existuje silná uhlíková lobby, která drží v zajetí právě některé politiky. A oni si to samozřejmě nechtějí buď připustit, to je jedna varianta, nebo tomu hrdě přikyvují. Varianta číslo dvě. Já jsem tady tenkrát citoval z té knihy "tohle všechno mění". A citoval jsem tady právě Václava Klause jako jednoho z teoretiků, který jakoby nějakým způsobem popírá globální oteplování. Poukazoval jsem tam na fakt, že on byl vždycky zván soukromými nadnárodními korporacemi, právě těžařskými nebo nějakým způsobem zpracovatelskými třeba uhlí, do Spojených států, aby promluvil na téma, že globální oteplování neexistuje. Ty záznamy existují, že tam pronesl tato různá slova. Vždycky si tyto korporace zvaly nějaké autority, které byly nějakým způsobem spojeny s neoliberální teorií u nás z devadesátých let, kdy se u nás opět prosazovala teorie neoliberalismu, chcete-li washingtonského konsenzu, nebo jednoduše pravicová teorie. Ta později samozřejmě ztroskotala a ztroskotává dodnes. Ona dodnes ztroskotává. Já samozřejmě nepopírám, že některé levicové teorie také mají své limity, všechny teorie mají své limity, ale musíme o těchto problémech diskutovat. A jedním z těchto problémů je právě Pařížská klimatická dohoda, o které je potřeba vést diskuzi.
Samozřejmě, když od toho Spojené státy začínají ustupovat, Čína od toho neustupuje. Pan kolega Zahradník prostřednictvím pana předsedajícího tady říkal, že Čína bude zodpovědná za budoucnost toho světa, tak to nebude jenom Čína. Ony to budou i ty další ekonomiky, které budou chtít jít na úroveň těchto států. Bude to např. Indie, další ze států, který je poměrně velký, máte tady Brazílii, máte tady Rusko, které opět bude operovat s nerostnými surovinami, které má ve své moci, a jedná se o stát, který je samozřejmě největší na světě. Opět další faktor, který je třeba brát v úvahu. Tyhlety další věci.
Problém je, že ta volba Donalda Trumpa byla i vzpourou proti té globalizaci. Ve Spojených státech se totiž zapomnělo na obyčejné Američany, kteří byli postiženi tou globalizací jako celkem a byli vylučováni z různých pracovních procesů, kdy propadali do chudoby anebo do té třídy, kterou dnes nazýváme prekariátem, tedy třídy, která musí pracovat na podřadných pozicích za malou odměnu, na nestabilních pracovních pozicích atd. A to se projevuje samozřejmě i v našich podmínkách, tento negativní trend globalizace, a je třeba o něm rovněž diskutovat. Samozřejmě to tolik nepatří k Pařížské klimatické dohodě, ale já tady poukazuji na ty rozpory a ty příměry, o kterých tady musíme samozřejmě diskutovat.
Ono udržet nějakým způsobem globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti industriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia bude poměrně obtížný úkol v té chvíli, když budeme všechno mít pořád postaveno na neobnovitelných zdrojích. Samozřejmě, já chápu, že je to nejlevnější, samozřejmě vytěžit, co jde, protože pro ty korporace je to zisk a tolik se nechce investovat do obnovitelných zdrojů. Samozřejmě ta investice tam probíhá, ty vývoje rovněž existují. Nicméně v současné době by tahounem obnovitelných zdrojů, jakékoli energie, solární a další, by mohla být Čína. Ta by mohla být jedním tahounem právě obnovitelných zdrojů a přinutit Spojené státy americké k tomu, aby buď přistoupily zpátky na Pařížskou klimatickou dohodu, anebo začaly ještě více investovat do obnovitelných zdrojů.
Ještě tady zmíním to, že je nutné, aspoň podle mého názoru, Pařížskou klimatickou dohodu přijmout. Už jenom z toho principu, že je regulatorní, že se jedná o určitý typ regulace. Samozřejmě je to dohoda, takže dohody nejsou právně závazné. Samozřejmě se tam jedná - on pan ministr nám k tomu něco řekne - o nějaké možnosti sankcí, když Spojené státy teď nepodepíší nebo nepřistoupí k té Pařížské klimatické dohodě.
Já už zde slyším slova některých kolegů z pravice, že když se Pařížská klimatická dohoda přijme, tak to ohrozí průmysl, že to nějakým způsobem sníží počty pracovních míst. S tím přesně operuje Donald Trump. On s tím operoval, přesně s tímto konceptem, že se prostě sníží ty počty pracovních míst, zavřou se např. doly nebo něco takového. K té koncepci samozřejmě vždycky může dojít, ale zde si vzpomeňte například na problém OKD, kdy se tam všechno zavíralo, aniž bychom ještě měli tyto dopady. To je potřeba vzít v úvahu.
Já už vás více nebudu tady dnes v tuto pokročilou podvečerní hodinu zdržovat (potlesk) a případně si další věci nechám na druhé čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi za jeho vystoupení a my budeme pokračovat. Přečtu ještě omluvy došlé předsedovi Sněmovny: od 20 hodin se omlouvá pan poslanec Jaroslav Holík, od 19 hodin se omlouvá pan poslanec Andrej Babiš, omlouvá se pan poslanec Jiří Kaňkovský až do konce jednacího dne, stejně tak pan poslanec Milan Šarapatka a paní poslankyně Pavla Golasowská.
V tuto chvíli nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Pokud nikdo, tak rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj ještě k rozpravě.
Poslanec Václav Zemek: Já se moc omlouvám, byl jsem tak zaujatý z té debaty, chtěl bych navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Je to legitimní návrh. Kdo dál v rozpravě? Pokud nikdo, rozpravu končím.
Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr? Ano, pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych především poděkovat za tu velmi konstruktivní debatu. Když vám někdo něco čtyřikrát přeruší, tak jste rádi, že popáté už dojdete - teď jsem chtěl říci k vyvrcholení (veselost v sále), ale k ukončení té debaty. Já jsem za to šťastný. I když samozřejmě je mi jasné, že ještě bude druhé čtení. ***