(17.10 hodin)
(pokračuje Luzar)
Ptám se kolegů ze sociální demokracie: Jaké jsou vaše konzultační roviny s kolegy v europarlamentu? Tam všichni, použiji-li výraz jak jeden muž, byli proti. A měli pádné argumenty, proč nepodporovat CETA. Ptám se, konzultovali s vámi tuto problematiku? Jste na jedné lodi sociálně demokratického vnímání smyslu Evropy, anebo jste přijali vládní zodpovědnost se vším všudy, to znamená i s popřením své levicovosti? Je to otázka, která míří na levé spektrum, pravé jsem již oslovoval těmi obavami podnikatelů. Levé spektrum oslovuji tím, že evropská levice v této smlouvě CETA vidí hlavně právní průlom, vidí v ní to, že chce omezit možnost klasické právní ochrany ve prospěch nadnárodní s možností žalovat stát a ve prospěch těch, co si to právo můžou dovolit. Hlavně finančně dovolit.
Nebudu zde citovat z materiálů, které nám připravili kolegové z europarlamentu, protože věřím, že následující vystoupení budou k tomuto tématu mířit a seznámí vás s výhradami, které zaznívaly v europarlamentu. Já si pouze na závěr dovolím říci o výjimkách, které mě trápily možná nejvíce. Tady je seznam produktů, které jsou chráněny, těch 179 produktů EU, z čehož Česká republika má jenom dva - žatecký chmel a české pivo. Považuji to za jednu z největších chyb. A kdyby už jenom kvůli tomu, že jsme si neochránili své tradiční výrobky, tak bych vás prosil, abyste zvážili, zda tuto smlouvu chcete opravdu podpořit a vzít si, jak se říká, na své triko to, že poškodíme zájmy českých výrobců, českých firem, které chrání a hlásají slávu českých potravin, anebo je nám to jedno. Mně to jedno není, a proto nemůžu hlasovat pro CETA.
Ostatní argumenty, a říkám, mám tady a mohl bych už začít, ale nechám něco kolegům, hovořit také o tom, jaký to bude mít dopad na ochranu životního prostředí, jaký to bude mít dopad na ochranu našeho zemědělství, ale nebudu tak hovořit. Řeknu jediné. To, co jsem slyšel od právního experta, který se zabývá obchodním mezinárodním právem, a jeho vysvětlení na semináři, které zaznělo k CETA, mě opravňuje k tvrzení říci, že to je hlavní důvod, proč je CETA Cetou a proč je předkládána jako úplně první nová obchodní smlouva takovéhoto typu takhle koncipovaná. Jedná se o snahu nadnárodních koncernů proniknout na trh, který je regulován právem. Prostě již je nebaví respektovat zákony jednotlivých zemí, již je nebaví dávat ohledy na zájmy občanů jednotlivých států, popř. zájmy Evropy. Chtějí absolutní liberalizaci obchodu. A paradoxně, nejsou v tom kanadské firmy. Jsou to i firmy evropské, které díky této smlouvě se konečně zbaví okovů, které za těch 50 let ekonomického rozvoje dostaly od jednotlivých členských států EU, a tohle, tahle smlouva CETA, je právě ta metoda, jak nabourat právní ochranu v evropském prostoru. A toto mějme na paměti, když budeme o tom hlasovat. Vše ostatní je možno považovat za balast, ale to, že se jedná o právní průlom v rámci ochrany investic, v rámci záležitostí spojených s podnikáním a právem, to je to nejhlavnější, co CETA prezentuje a na co bychom si měli dát zvlášť pozor.
Děkuji vám za pozornost. Doufám, že jsem vás moc neunavil, a v případě, že budou další otázky, budu využívat faktických, popř. se přihlásím ještě jednou do diskuze. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než dám slovo panu ministrovi, tak přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Benešík od 17 do 18 z pracovních důvodů, pan poslanec Pražák od 18 hodin ze zdravotních důvodů a pan místopředseda Bartošek od 17. hodiny z pracovních důvodů.
A nyní tedy faktická poznámka pana ministra financí.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já nebudu apelovat na levici a na pravici, budu apelovat jenom na zdravý rozum. Nebudu se odvolávat na volby, protože zpolitizovat se dá každý bod, stejně tak jako smlouva mezi EU a Kanadou. Mému předřečníkovi se nás podařilo spíš uspat než to zpolitizovat. Nicméně bych chtěl zdůraznit dva důležité body, které tato smlouva přináší.
Za prvé. Umožňuje právě malým a středním firmám přístup na trh kanadských veřejných zakázek. To je velký rozdíl od smlouvy, která zatím je u ledu, a to je smlouva tzv. TTIP mezi EU a Spojenými státy, kde ta regulace není na federální úrovni, je na úrovni jednotlivých států, dokonce municipalit. Takže naše malé a střední firmy mohou vstoupit na trh veřejných zakázek. To je velmi důležité.
Druhá velmi důležitá věc je diverzifikace. Česká ekonomika, která závisí velmi na EU, speciálně na Německu a na automobilovém průmyslu, potřebuje nutně diverzifikaci a Kanada je velký trh, který se nám pomocí této smlouvy otevírá. To je důležité a z toho důvodu je pro českou ekonomiku tahle smlouva první vlaštovkou, která je velmi důležitá, a myslím si, že bychom ji měli bez váhání přijmout.
Klišé o zájmech nadnárodních koncernů nebudu komentovat, to je spíš vlastnost mého předřečníka. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud fakticky pan poslanec Luzar? Prosím, máte dvě minuty.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vaším prostřednictvím k panu ministrovi Pilnému. Jsem rád, že se díky mému projevu mohl vyspat. Z druhé strany věřím, že podnikatelé, kterých se smlouva CETA týká, si moc dobře vzpomenou na to, až tato smlouva bude platit, a on předpokládá, že platit bude na rozdíl ode mě, začnou se střetávat s praktickou realizací a dopady této smlouvy.
A ta čísla já jsem tady ze začátku zmiňoval. Možná pan ministr opravdu tvrdě spal. Jedná se o řády 0,004, 0,002 procentního bodu, čili marginální obchodní zájmy, které v rámci obchodu České republiky jsou opravdu skoro nulové. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Další vystoupí pan poslanec Klán, který je řádně přihlášen, a připraví se paní poslankyně Aulická.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové. Můj kolega zde mluvil hodinu a něco. Nebojte, hodinu a něco mluvit nebudu, možná déle. To si dělám legraci, ale byl jsem požádán, abych mluvil minimálně půl hodiny na téma CETA.
Já to vezmu nicméně z jiného konce. Nebudu tady říkat přesná čísla, přesné dopady, ale vezmu to ze sociologického hlediska. Teorie, kterou zde představím, je, jak nadnárodní kapitalistická elita skrze nadnárodní kapitalistické soukromé korporace si utváří různé zóny volného obchodu, různé dohody, které ustavují zóny volného obchodu. Když se na to podíváme z historického hlediska, tak pojem nadnárodní korporace je poměrně starý, to už pochází někdy ze 13. století, ale to pojetí korporace je až z 20. století. Zejména vliv korporací začal růst až koncem 80. let za vlády Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana, kdy nastartovaly úplnou deregulaci veškerého trhu, to znamená, ten koncept, laissez-faire se to dneska jmenuje, volné ruky trhu, prostě ať si trh dělá, co chce, a trh podle této logiky vyřeší, co chce. Proto smlouva CETA. CETA je, když to převedeme do této logiky, smlouva nadnárodních korporací, konkrétně právě té kapitalistické elity, která chce ovládat celý svět. Tuto teorii tady samozřejmě rozvineme. Já vám ji rozvinu v té půlhodině alespoň stručně, jaké věci číhají v té CETA. ***