(9.20 hodin)
(pokračuje Valenta)
Co vy také na to, paní ministryně? Neříkám to tady já, ale říká to i váš kolega ve vládě.
Na závěr tohoto mého prvního vystoupení prosím přijměte některá má doporučení, která samozřejmě nemusíte - a já se osobně obávám, že ani nebudete - respektovat, i když stávající dysfunkční stav v souvislosti s NEN vás k tomu přímo vybízí.
Takže zasaďte se vahou vaší funkce o odložení schválení povinného používání NEN na rok 2018.
Stejně tak by bylo v této souvislosti vhodné prodloužit smlouvy vašeho ministerstva s provozovateli elektronických tržišť, a to do minimálně do 30. 6. 2018. Nejen že to jde, ale že v případě, že se tomu tak nestane a stávající koncesionáři budou posílat stížnosti do Bruselu, tak se bude vracet. Nabízí se tedy otázka: Je tedy vhodné riskovat tyto vratky a funkční systém nahrazovat NENem, který funguje, když to řeknu velice zjednodušeně, pouze s výhradami?
A také bych vás, paní ministryně, rád upozornil, že stejný aspekt se objevil dokonce i ve vaší zprávě vládě, kde jste konstatovala, že pokud MMR ukončí provoz elektronických tržišť před květnem 2019, vystavuje se riziku možnosti vrácení dotace. Vidíte, sama jste na tenhleten problém svého času narazila. Tak prosím buďte hodně opatrná, ať se tento problém nemusí znovu otevírat a dále řešit.
Zamyslete se také prosím nad kontraproduktivitou některých vašich mediálních vyjádření, která jsou navíc někdy nepravdivá (?), když to řeknu kulantně, jen ve velice omezené míře a rozsahu. Obdobně prosím postupujte i při předkládání zpráv do vlády.
Dovolte mi pár příkladů. Tisková konference 22. listopadu loňského roku, paní ministryně: "Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo veřejnou zakázku na základě znaleckého posudku. Nicméně to je předmětem podnětu konkurenčních společností, které mají vlastní komerční nástroje." Konec citátu. A jaká je realita? Dokument, na který se ministryně odvolává, není znaleckým posudkem a byl dokončen až po vyhlášení zakázky. Komerční firmy nemohou být také z logiky věci přece jakoukoliv konkurencí MMR. Že by neznalost zákona nebo právního prostředí?
Další vyjádření paní ministryně. ÚOHS si nechal udělat vlastní posudek, který říká opak. Takže se domnívám, že proti sobě budou bojovat znalci. A můj komentář: Paní ministryně nejspíše neměla prostor si nález ÚOHS prostudovat detailně. Zmiňovaný znalecký posudek figuruje jen jako jeden z mnoha důkazních materiálů a také se zabýval převážně kvalitou zadávací dokumentace. To znamená, že vůbec o žádnou válku znalců v tomto případě nepůjde.
Další příklad z pořadu Partie: NEN je funkční. A skutečnost? NEN není funkční. Nemá, respektive v té době ještě neměl certifikát shody na nový zákon, který by prokázal, že jeho požadavkům odpovídá. Navíc jeho probíhající úprava byla s velkou pravděpodobností realizována v rozporu se zákonem, ale to už jsem v této zprávě několikrát zdůraznil.
Další tvrzení: NEN musíme mít. Skutečnost: NEN nemusíme mít. Naše legislativa ani Evropská komise jej nepožaduje. NEN je pouze výmysl MMR a byl možná užitečný kolem roku 2010, kdy vznikal. Ale nyní je velice obtížné udržet tento projekt při životě a stává se z něj jen efektivní prostředek pro někoho na čerpání stovek milionů ze státního rozpočtu. Ještě ani nefunguje, a už se bude muset kupovat nový software. Například pořízení licencí na Oracle, který se do řešení dostal kvůli změně způsobu řešení, bude stát určitě přes 100 milionů korun. A ty, daňový poplatníku, zbytečně plať a plať.
A ještě jedno tvrzení: Musí se v něm zadávat. A jaká je realita? Podle rozhodnutí ÚOHS, odstavec 380, je NEN zcela minoritní platforma pro zadávání veřejných zakázek. Pro informaci, například od 1. 10. do 29. listopadu loňského roku se nepodařilo zahájit žádné nové otevřené řízení veřejných zadavatelů na tomto nástroji. Proč skoro po dvou letech od dokončení nástroje a vynaložení stovek milionů korun jej využívá méně než sto zadavatelů a podíl na objemu veřejných zakázek je pod půl procentem? Je to reálně tristní stav.
A takto bych mohl pokračovat v komentování některých vašich mediálních výroků ještě dále. Pro ilustraci to ale stačí a budu pokračovat ve svých doporučeních. Vlastně se jedná již o jedno, které ale prakticky vše, o čem jsem zde hovořil, zobecňuje.
Dohlédněte prosím na mnohem lepší přípravu všech dalších IT projektů, aby se neopakovalo nehospodárné vynakládání finančních prostředků, které nyní nacházíme u NEN, případně u projektu MS2014 +.
A na samotný závěr tohoto mého prvního vystoupení ještě oficiálně požádám o písemnou podrobnou analýzu technické proveditelnosti právních a ekonomických dopadů a dopadů veškerých rizik spojených se změnou nebo zachováním současného stavu elektronizace veřejných zakázek prováděných vaším ministerstvem. A v tomto případě a ohledu prosím o řádově vyšší kvalitu zpracování, než tomu bylo u předchozích odpovědí na mé písemné interpelace.
Vážená paní ministryně, děkuji vám za vaši dnešní účast, sice až napotřetí, ale přece jenom se nám podařilo se spolu setkat. Děkuji za vaše následující odpovědi a přirozeně i za urychlenou nápravu nelichotivého, nešťastného stavu v souvislosti s NEN. A vám všem, kolegyně a kolegové, za trpělivost a některým snad i za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. A nyní samozřejmě první vystupuje paní ministryně Karla Šlechtová a mám tady další přihlášku. Ještě předtím, než paní ministryně přistoupí k pultu, přečtu došlé omluvy. Pan místopředseda vlády Bělobrádek se omlouvá od 11 do 14 hodin, pan poslanec Karel Černý ze čtvrtečního i pátečního jednání a kolegyně Matušovská na celý den z osobních důvodů.
Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, vážený poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem také ráda, že se konečně můžeme vidět v této věci. Nicméně evidentně jste nerespektoval žádnou mou omluvu, ještě jste napsal dopis panu premiérovi, kde napadáte mě z mnohých důvodů. Nicméně k tomu jste se nevyjádřil, takže já na to také nebudu reagovat, jakým způsobem o mě hovoříte v dopisu panu premiérovi. Možná by i vaše veřejnost, která se na vás kouká, to měla vědět, jakým způsobem hovoříte o ministrovi této vlády bez ohledu na to, že se to týká problematiky NEN.
Vážený pane poslanče, vy jste vyjádřil svou nespokojenost s mými reakcemi jako statutárního orgánu Ministerstva pro místní rozvoj ve věci jednak NIPEZ a jednak Národního elektronického nástroje. Na všechny vaše interpelace jsme řádně odpověděli. V obou případech, respektive ve třech případech jsem byla omluvená. V jednom případě došlo k administrativní chybě, jak jste byl s tím seznámen. Ale já bych možná šla vzhledem k tomu, že jste položil pouze dvě otázky ve svém úvodním projevu, tak v podstatě podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny já v tuto chvíli mám reagovat na dané otázky na tomto plénu. Nicméně já bych vás ráda seznámila s celým, s celým úvodem tohoto Národního elektronického nástroje. A možná trochu změníte i celkový nástroj. Nemusíte vůči mně, vůči mé osobě samozřejmě, prostřednictvím pana předsedajícího, to ani nečekám a ani to nechci, nicméně vůči celkovému Národnímu elektronickému nástroji.
Myslím si, že ve svém proslovu, který byl opravdu velmi dobrým screeningem mnohých záležitostí týkajících se NEN, myslím si, že takto já si opravdu představuji práci poslanců a poslankyň ČR, Parlamentu ČR, protože takovýto detailní screening, sice někdy chybný, na který budu reagovat, nicméně takto detailní opravdu musím velice pochválit a sdělit, že jsem i za něj ráda. A některé věci, které nebyly pravdivé, tak se k nim také vyjádřím. Dobrá práce.
Úvodem mi tedy dovolte uvést informace o vzniku celkového Národního elektronického nástroje. V roce 2012 byl zahájen vývoj Národního elektronického nástroje, a to na základě zakázky realizované v otevřeném zadávacím řízení. Nabízené nabídkové ceny za realizaci díla byly od společnosti DATASYS 150 milionů korun, dále Accenture za 200 milionů korun, společnost NWT, respektive NWT byla vyřazena z důvodů chybějících informací v nabídce. Chyběla například typová úloha, což byl podklad pro hodnocení. Výsledkem této veřejné zakázky bylo vybrání nejvýhodnější nabídky od společnosti DATASYS. Realizace NEN byla dokončena k datu 31. 3. 2014. Opakuji - 31. 3. 2014 byla dokončena realizace zakázky společností DATASYS. To znamená, NEN byl vyvinut společností DATASYS. Dne 31. 3. byl také převzat Ministerstvem pro místní rozvoj, byl akceptován a byl převzat do vlastnictví Ministerstva pro místní rozvoj. Dne 1. 8. 2015 byl Národní elektronický nástroj spuštěn do ostrého provozu. ***