(9.10 hodin)
(pokračuje Valenta)
5. Evropská komise prověřuje způsob čerpání dotací na projekt NIPEZ, jehož součástí je i Národní elektronický nástroj, a požaduje vrácení více jak 41 mil. korun z dotace. Ta měla být původně v celku až 240 mil. korun.
6. Nejvyšší kontrolní úřad našel celou řadu pochybení.
7. Provoz NEN není zadarmo, jak by si někdo mohl myslet, a proto jeho provoz při minimálním využívání může být pro stát velice nerentabilní.
8. Zakázku na provoz NEN vyhrála firma Tesco Software a tento projekt je vysoutěžen na pět let. To je do roku 2019. Po konci tohoto období se financování projektu začne znovu řešit a další náklady začnou opět nabíhat. A zase zbytečně. NEN vlastní Ministerstvo pro místní rozvoj, ale rozvíjet ho může pouze společnost Tesco SW. A to je dost podivné.
9. Z historických zkušeností víme, že stát prostřednictvím MMR hradil provoz monitorovacího systému Monit, ale všichni ti, kteří chtěli například cokoliv mimo standard, platili další peníze za úpravy i podporu těchto úprav. Vyvstává tedy obava, že k tomuto analogickému aspektu bude docházet i nyní, což je ale v přímém rozporu s primárním záměrem MMR mít tento nástroj zcela zdarma.
10. NEN nebyl schopen podle mých informací až do února letošního roku získat certifikaci elektronického nástroje, čtyři měsíce byl tedy jeho chod bez certifikace. Tu sice zákon explicitně nevyžaduje, jak by mi řekla paní ministryně, ale u národního nástroje takovéto významnosti ji nejen já spatřuji jako zcela nezbytnou.
A některé další argumenty uvedu nyní proti NEN. Celý projekt je předražený a v této kvalitě i pro zadávající veřejnost obsahově zbytečný. Jeho pokračování pouze prodlužuje agonii a zvyšuje další náklady. Stát bohužel nemá v dnešních podmínkách flexibilitu ani legislativní volnost, aby úspěšně realizoval softwarový projekt. Role státu dnes spočívá - a to teď jako komunista řeknu bohužel - spíše v definici prostředí prostřednictvím legislativy, nikoliv v tomto prostředí soutěžit s komerčními subjekty.
Dle mého názoru je tedy třeba se zamýšlet nad zastavením projektu NEN nebo nad jeho novou a zcela unikátní koncepcí.
A jaké nástrahy čekají stát, pokud se rozhodne i do budoucna dále testovat tuto - a teď zcela milosrdně dodávám prozatím slepou cestu?
Veřejné zakázky by mohly být v rozporu se zákonem, mnohdy na hraně trestní odpovědnosti. Jedná se o zoufale zastaralý a jen omezeně funkční produkt, dodaný se zpožděním několika let. Existují již zmíněné úvahy MMR o zavedení povinnosti tak, aby zfušované dílo vůbec již a ještě někdo využíval. Mnohé subjekty se obávají nekonečně rostoucích nákladů. Uživatelé NEN jsou nespokojení a podvedenou se cítí velká část podnikatelské veřejnosti. Čekají nás bohužel nekonečné a vyčerpávající boje o udržení projektu v chodu.
Pro vaši další informaci, kolegyně a kolegové, paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová předložila vládě na schůzi 12. září dokument s názvem Vyhodnocení prvního roku ostrého provozu Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek, ve zkratce NEN. A dle komentářů MMR byl první rok fungování NEN úspěšný. Ve zprávě se hovoří o 1 600 uživatelích, kteří mají přiděleny role u 299 zadavatelů a 390 dodavatelů. Celkem je aktivních 66 profilů zadavatele.
Jak je ale možné, že na 533 zadaných zakázek je pouze 390 registrovaných dodavatelů, si lze jen velice obtížně odpovědět. Problém takto nízkého počtu dodavatelů bude nepochybně velkým problémem pro MMR, které se snaží přesvědčit zadavatele, že NEN v červenci 2017 převezme roli, nebo měl by převzít roli, elektronického tržiště. Na současných elektronických tržištích je však registrováno více než 25 tisíc zadavatelů, dodavatelů. Jak transparentně probíhají soutěže na NEN, když je více soutěží než registrovaných dodavatelů, je také zajímavá otázka, a to nikoliv jen pro statistiky.
Dále připomínám, že ve Věstníku veřejných zakázek je registrováno aktuálně více jak 16 100 zadavatelů, což znamená, že Národní elektronický nástroj - a teď poslouchejte - obsluhuje pouze 0,4 % trhu, což je tristně nízké číslo, jak sami jistě uznáte.
V kapitole této zprávy, o které tu nyní hovořím, vyhodnocení práce provozovatele NEN, Ministerstvo pro místní rozvoj dále informuje, že ročně stojí provoz jeho dvou elektronických tržišť 43,3 mil. korun, což vychází na gigantických 100 tis. korun na jednu zakázku, a to v tom ani ještě nejsou zahrnuty ostatní náklady na prosazování NEN, to znamená propagace či školení zaměstnanců apod. Není to přece jenom již trošku moc peněz? Tedy nehospodárné zacházení s prostředky státu? Zcela jistě je.
Stávající rizika provozu NEN - to je další kapitola této zprávy, kterou předložila paní ministryně. Toto je nenápadně se tvářící, ale velmi zajímavá kapitola. Dozvídáme se z ní, že na provoz NEN bude potřeba vynaložit další nemalé množství peněz, aby se vyřešila technická podpora pro komponenty využívané v informačním systému NEN. Lze se domnívat, že původní technologie byla zakoupena před pěti lety, tedy v roce 2012, a nyní bude končit její záruka i životnost. Technologie původně stála 20 mil. korun a dá se odůvodněně předpokládat, že podobně nákladná bude i její obnova.
Dále bych si dovolil paní ministryni - ale ona to zcela jistě ví - informovat, že na Ministerstvo pro místní rozvoj byla podána žaloba, a to na počátku května, v souvislosti s NEN, která požaduje zákaz nekalosoutěžního jednání. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj není připraveno k jakémukoliv dialogu ohledně postavení soukromých subjektů v oblasti elektronizace veřejných zakázek, podala firma QCM žalobu k Městskému soudu v Praze na zdržení se nekalosoutěžního jednání a odstranění závadného stavu. Žaloba se opírá o skutečnost, že Ministerstvo pro místní rozvoj figuruje zároveň jako regulátor a soutěžitel na stejném trhu. Svým konáním jako regulátor zvýhodňuje svoji pozici v roli soutěžitele na úkor ostatních soutěžitelů, což se dá demonstrovat například na účelové komplikaci při přístupu k Věstníku veřejných zakázek nebo při stanovování podmínek pro elektronické nástroje. Žaloba rovněž podpírá svá tvrzení skutečností, že soutěžitel nabízí na trhu nástroj, který vznikl v rozporu se zákony České republiky, tedy je právně vadný. Následně byl nástroj dokončen a certifikován v rozporu se zákazem plnění smlouvy. Na to bych chtěl potom také odpověď. Nabídka NEN je podporována klamavou reklamou ohledně funkčnosti nástroje, případně povinnosti jeho použití. Žalobce rovněž v jednání MMR spatřuje skutečnosti naplňující definici nekalosoutěžního jednání, tedy rozpor s dobrými mravy soutěže, i jednání způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Tolik pouze pro informaci podaná žaloba.
Ale proti NEN existuje nejen odpor veřejnosti, ale i odpor ze strany některých ministerstev. A teď prosím zvyšte pozornost, dámy a pánové. Z osmého jednání meziresortní řídicí skupiny pro implementaci strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období 2016 až 2020, které proběhlo 4. května tohoto roku, zde například zástupce Ministerstva životního prostředí uvedl, že předkladatel MMR nebyl doposud schopen po dobu realizace strategie vytvořit podmínky pro přechod na NEN a jeho bezproblémové používání z hlediska technického i z hlediska právního.
Jak to, paní ministryně?
Zástupci resortů na tomto jednání upozornili, že problémy s NEN eskalují na vedení svých resortů, a nevyloučili další oslovení ministryně pro místní rozvoj k řešení problémů s NEN. Ministerstvo zemědělství požaduje přítomnost zástupce vedení MMR na dalším jednání řídicí skupiny s tím, že pokud tomu tak nebude, zváží další účast na jednání řídicí skupiny, která se takto jeví jako zbytečná.
V tomto ohledu na vás, paní ministryně, apeluji, abyste účast kompetentního představitele MMR zabezpečila i do budoucna, když už sama nejspíše tuto problematiku nepovažujete za nutnou, ale spíše až za druhořadou. Ministr zemědělství Marian Jurečka dokonce vám jako své koaliční kolegyni píše - a teď mi dovolte citát: Dovolte, abych tímto dopisem vyjádřil své značné znepokojení ze stavu příprav na povinné zadávání veřejných zakázek prostřednictvím NEN a komunikace vámi řízeného ministerstva v této věci. Ministerstvo zemědělství a jeho resortní organizace doposud vyčkávají se zadáváním prostřednictvím NEN, protože odstranění zásadních nedostatků tohoto systému, které byly našimi zástupci uplatňovány v pracovních skupinách, je neustále odsouváno. Využívání NEN za stávajícího stavu tedy považuji za nekomfortní, drahé a rizikové. ***