(16.30 hodin)
(pokračuje Maxová)
Česká lékařská společnost J. E. Purkyně vyslovila zásadní nesouhlas s poslaneckou iniciativou na vypuštění podmínky sedmidenní hospitalizace na přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného v projednávané novele zákona o nemocenském pojištění z odborných, administrativních a ekonomických rizik. Dlouhodobé ošetřovné by mělo být určeno výhradně pro zajištění nutné celodenní péče o pacienty se závažným onemocněním, u kterého již diagnostické a léčebné možnosti za hospitalizace již byly vyčerpány. Pro potvrzení tohoto stavu včetně posouzení dalšího vývoje vhodnosti léčby i nutnosti dlouhodobé nepřetržité ošetřovatelské péče je jistě hospitalizace nezbytnou podmínkou. Tedy v žádném případě by se nemělo jednat o běžná onemocnění, která se vyskytují v ambulantní praxi, kdy dočasná pracovní neschopnost trvá déle než jeden měsíc. Po navržené změně by se daly předpokládat v masivní míře právě tyto požadavky včetně příslušných žalob. Přitom je reálné riziko velké variability v rozhodování u několika tisíc lékařů, kterých se bude tato povinnost týkat, spojené s neúměrným nárůstem administrativy, kdy už v současné době jen velmi obtížně zvládají svoje administrativní povinnosti ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví, zdravotním pojišťovnám, Ministerstvu práce a sociálních věcí a k dalším složkám státu i různým soukromým subjektům.
Finanční náročnost na státní rozpočet bude značně vyšší, než je deklarovaná v důvodové zprávě. Na dávku bude mít nárok jakýkoli příbuzný nebo i známý při dlouhodobé pracovní neschopnosti delší než 30 dnů. Stačí si zjistit počet pracovních neschopností za rok přesahujících 30 dnů v České republice a vynásobit to náklady. Vždy se najde někdo z příbuzenstva, kdo si bude potřebovat takto přivydělat a příbuznému chtít poskytovat pomoc, a přitom tato činnost speciálně poskytované pomoci nebude žádným způsobem kontrolována ani kontrolovatelná.
Uváděný pojem nečekanosti též nemůže být kritériem dávky. Například u terminálních stadií onkologických onemocnění se dají čekat komplikace. Jen se neví kdy. Takže když lékař ví, tak dotyčný dávku nedostane, a když lékaře neví, tak ano? Jistě se dá uvést podobných příkladů několik.
My jsme se konkrétně na toto dotazovali na výboru pro sociální politiku paní náměstkyně Merhautové. Myslím si, že podmínka hospitalizace je nezbytná pro to, aby dlouhodobé ošetřovné mohlo být vypláceno, protože pokud by tam nebyla vazba na zdravotnictví, tak opravdu jsou tady - vidíte i z těch odborných společností - i určité obavy, aby nedošlo ke zneužívání.
Další stanovisko, které je poměrně čerstvé, z 26. června, je stanovisko Sdružení praktických lékařů České republiky. Včera jsem měla tu čest tady hovořit s paní doktorkou Uhrovou poměrně dlouhou dobu na toto téma a toto Sdružení praktických lékařů také není úplně šťastné z této novely a já vám přečtu proč.
Je škoda, že návrh nebylo umožněno připomínkovat poskytovatelům, kteří žádosti o dlouhodobé ošetřovné budou v praxi řešit. Podle našeho názoru v něm nejsou podmínky zdravotní indikace ani způsob hodnocení reálné potřeby poskytování celodenní dlouhodobé péče dostatečně specifikovány. Posuzování lékařů lůžkových oddělení i ošetřujících ambulantních lékařů, především registrujících praktických lékařů, bude nepochybně značně subjektivní, spíše se snahou vyhovět i ve sporných případech. V případě odmítnutí lze očekávat konflikty, stížnosti, tedy další neúnosnou administrativní zátěž poskytovatelů, pracovníků sociálního zabezpečení i dalších institucí.
Návrh nepokládáme za příliš šťastný a dopracovaný. Za problematický pokládáme například možný souběh čerpání příspěvku na péči poskytovanou druhou osobou a zároveň čerpání dlouhodobého ošetřovného. Dle zkušeností našich lékařů s podobnými situacemi v České republice podat žádost lze zkusit vždycky i opakovaně, je riziko zneužívání velké, a odhady ekonomických dopadů do státního rozpočtu v závěrečné zprávě Zhodnocení dopadu regulace pokládáme za velmi optimistické, a to při stávajícím znění návrhu.
V případě, že by došlo k odstranění podmínky předchozí hospitalizace, která do značné míry signalizuje závažný zdravotní stav, budou dopady ještě výrazně významnější, a to jak na straně poskytovatelů ambulantní péče, to znamená podstatný nárůst administrativní činnosti, mnohem vyšší variabilita v rozhodování, a tím i vyšší počet schválených žádostí, tak na straně státního rozpočtu. Zásadně tedy vypuštění podmínky hospitalizace odmítáme. Po pravdě pokud by návrh nebyl schválen nebo se snad nestihl současnou Poslaneckou sněmovnou projednat, bylo by to dle našeho názoru nejlepším výsledkem.
Myslím si, že tato novela bohužel řeší nefunkčnost našeho systému, co se týká lékařské posudkové služby a příspěvku na péči. Nicméně já jsem si osobně vědoma toho, že pokud se rodina dostane do této neutěšené situace, že v podstatě nemůže svého nejbližšího umístit v blízké době do zařízení nebo zaplatit terénní ambulantní péči, že to může být určitá náhrada nefunkčnosti systému. Nicméně je třeba si uvědomit, že to určitě žádným způsobem nenahrazuje sociální služby, protože se tady bavíme o 90 dnech.
Já bych byla velmi ráda, abychom ještě prodiskutovali na výboru mé pozměňující návrhy, které se týkají jak zdvojování příspěvku na péči a dlouhodobého ošetřovného, tak v podstatě široce otevřené skupiny poskytovatelů ošetřovaným osobám, protože si myslím, že dopady do státního rozpočtu nejsou reálně odhadnuté v důvodové zprávě. Takže toto je jenom moje řeč k mým budoucím pozměňujícím návrhům. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Já bych krátce reagoval vaším prostřednictvím na paní kolegyni Maxovou - nijak ve zlém. Já samozřejmě chápu argumenty, které mají praktičtí lékaři. Vůbec nezpochybňuji to, že mají dneska spoustu administrativních a dalších povinností. Ale zeptám se, pokud tady máme stanoviska společnosti praktických lékařů, zeptám se, kdo se ptal nebo kdo má stanovisko třeba České společnosti internistické nebo České neurologické společnosti. Chci se ptát, jestli Ministerstvo práce a sociálních věcí hovořilo s Asociací nemocnic, malou, velkou, krajskou asociací nemocnic.
My máme dneska těžce přetížené interní oddělení. V regionech nemáme lékaře, odcházejí nám sestry. Lůžková zařízení jsou našlapaná až po vrch. Když máme víkendovou službu, nemáme kam dát pacienty. A teď tam budeme dávat další pacienty, u kterých budeme zkoumat, jestli mají, nebo nemají nárok na tuto dávku. Já se ptám - dobře, řekněme si, že prostě ta hospitalizace je nutná, ale pak se ptám, proč zrovna sedm dní. Potřebujeme nutně zrovna sedm dní, abychom zjistili, že ten pacient je v závažném stavu? Tady postrádám nějaký logický argument.
Takže chápu, že je to potřeba nějakým způsobem nastavit, ale jenom tady řeknu jednu poznámku. Kdyby tento zákon tady byl předložen před půl rokem, měli jsme mnohem víc času na to prodiskutovat i ty praktické dopady. A je tam spousta nevyjasněných záležitostí a teď budeme stát před velmi obtížným úkolem, zda s těmi nevyjasněnými problémy tu novelu schválit, nebo neschválit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Než ukončím obecnou rozpravu, ještě s přednostním právem pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jen chci navrhnout, abychom mohli o tomto zákonu rozhodnout ve třetím čtení na této schůzi ve variabilním týdnu, tedy formálně navrhuji, abychom zkrátili lhůtu tak, aby třetí čtení mohlo být zahájeno ve lhůtě sedmi dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Eviduji tento návrh a po skončení podrobné rozpravy o něm dám hlasovat.
Jestliže se nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně ani paní zpravodajka nemají zájem.
Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se do podrobné rozpravy přihlásila paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Přihlásila bych se k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod číslem 6632 a 6633. ***