(Jednání pokračovalo v 15.53 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel. Budeme pokračovat v projednávání otevřeného bodu. Poprosím tedy paní ministryni Michaelu Marksovou, aby z pověření vlády předložila návrh zákona. Prosím, máte slovo, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, podstatou tohoto předloženého vládního návrhu zákona je zavedení nové dávky nemocenského pojištění, a to dlouhodobého ošetřovného, a dále provedení souvisejících úprav zejména v pracovněprávní oblasti. V podstatě jde o to vytvořit... (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.) ... podmínky pro to, aby pojištěnci mohli v domácím prostředí celodenně pečovat o rodinné příslušníky. Je to definováno určitým způsobem, že u těchto příslušníků muselo dojít ke zhoršení zdravotního stavu, který si vyžádal hospitalizaci, a kteří po propuštění z této hospitalizace budou potřebovat nejméně 30 dnů celodenní péči další osoby.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, požádám v tento moment zvlášť levou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Zároveň aby tedy tomu, kdo pečuje, byla poskytnuta formou dávky z nemocenského pojištění přiměřená náhrada za ztrátu příjmu.
Když to vezmu velmi stručně, tak doba poskytování této dávky je maximálně 90 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, přičemž nárok na nové dlouhodobé ošetřovné může znovu vzniknout až po dvanácti měsících po ukončení předchozí péče a výše dávky za kalendářní den bude činit 60 % denního vyměřovacího základu, to je stejné jako u krátkodobého ošetřovného, které už teď platí.
Zároveň se ale v zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel má oprávnění, nikoliv povinnost, omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, to znamená, že poskytování této dlouhodobé péče bude záviset na dohodě se zaměstnavatelem. Nicméně zaměstnanec, který pak odejde pečovat, je po dobu péče ochráněn před výpovědí a po skončení péče má právo návratu na stejné pracovní místo.
Nabytí účinnosti zákona se předpokládá někdy ve druhé polovině roku 2018. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1029/1. Já prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Alena Nohavová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky projednal sněmovní tisk 1029 na své schůzi dne 1. 6. a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.
Pozměňovací návrh je v systému a já ho potom odůvodním v obecné rozpravě. Tím se, pane předsedající, přihlašuji do obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Protože jste zpravodajka, máte přednostní právo a rovnou vám udělím slovo, paní poslankyně. Paní poslankyně, máte slovo s přednostním právem. Prosím.
Poslankyně Alena Nohavová: Ještě jednou děkuji.
Návrh řeší ošetřování osob potřebujících péči na jedné straně a hmotné zajištění ošetřující osoby dávkou nemocenského pojištění na straně druhé, kdy ošetřovné bude považováno za vyloučenou dobu, a tedy započítáno do důchodu. Péče o dlouhodobě nemocné je většinou péčí ústavní, která je celkově nákladnější než zajištění takovéto péče v domácím prostředí členem rodiny nebo širšího rodinného kruhu. Novela odpovídá potřebě vyřešit v této oblasti neuspokojivou situaci. Ale zřejmě z politických důvodů kvůli průchodnosti v koalici obsahuje ustanovení, které ji v podstatě činí zbytečnou, a to slovy, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit.
Musím konstatovat, že již dnes může zaměstnavatel dobrovolně poskytnout ať už neplacené, nebo placené volno v jakémkoliv rozsahu, může se to upravit i v kolektivní smlouvě, může se se zaměstnancem domluvit na práci z domova či na zkrácení pracovní doby.
Já sice chápu, že pro zaměstnavatele to bude náročnější v tom smyslu, že si bude muset za chybějícího zaměstnance hledat náhradu, ale tento argument považuji pouze za výmluvu a musím se ptát, co udělá zaměstnavatel, když zaměstnanec přinese neschopenku. (V sále je stále neklid.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opět požádám kolegy a kolegyně v levé části sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Alena Nohavová: Co udělá zaměstnavatel, když mu zaměstnanec přinese neschopenku nebo když je dlouhodobě nemocný? Zaměstnavatel také musí hledat za zaměstnance náhradu. Dlouhodobé ošetřovné je v podobném režimu. Ve znění, v jakém je zákon předkládán, může vést k nerovnému přístupu, kdy někteří zaměstnavatelé budou toto umožňovat a jiní nikoliv, případně i k nerovnosti zaměstnanců na jednotlivých pracovištích, kdy některým to bude umožněno a jiným ne.
Pro to, aby zákon měl smysl, jsem navrhla úpravu, a to vypuštění slov "může udělit písemný souhlas s nepřítomností", a to v § 191a, a to tak, aby zákon byl pro zaměstnavatele závazný, respektive aby zaměstnavatel musel zdůvodnit, proč zaměstnance neuvolní. Jinak by to vlastně byl zákon zbytečný. Myšlenka zákona je dobrá, ale v případě, že by tam zůstalo ustanovení, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit, tak by zůstalo jen u myšlenky.
Na výboru pro sociální politiku neprošel návrh, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance uvolnit, ale znění, že zaměstnavatel není povinen udělit souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody, což je vlastně v takovém obdobném režimu, kdy zaměstnanec žádá o dovolenou. ***