Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

40.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 943/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že i tady je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 943/1.

Předložený návrh uvede pan senátor Zdeněk Papoušek, kterého mezi námi vítám. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Papoušek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především mi dovolte, abych vám poděkoval, že jste zařadili projednávání této novely jako pevný bod programu. Dovolte mi tedy, abych vám v krátkosti představil návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Čeho se týká tato novela? Tato novela se týká lepšího nastavení financování takzvaných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, takzvaných ZDVOP.

Co jsou tato zařízení? Tato zařízení, která fungují pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jsou důležitou součástí systému péče o ohrožené děti a jedná se o zařízení, která musí být připravena v jakoukoliv hodinu převzít do krátkodobé péče dítě, nebo i více dětí, a to v situaci, kdy se o ně vlastní rodiče nemohou starat. To znamená, patří sem zejména děti týrané a zneužívané. V těchto zařízeních potom pobývají děti do doby, než se jejich situace trvale vyřeší návratem do rodiny, případně přechodem do pěstounské péče nebo adopce. Jsou to vlastně krizová zařízení, která musí být neustále k dispozici. Je tedy proto nezbytné, aby fungovala stabilně a předvídatelně. Ovšem současná podoba financování neumožňuje zajistit provoz v dlouhodobějším horizontu.

Jak současné financování těchto zařízení vypadá? Tato zařízení dostávají příspěvek ve výši 22 800 korun měsíčně a jiným způsobem nejsou ze strany státu systémově financována. Přitom podle těchto zařízení náklady na neobsazené lůžko, to znamená zajištění personálu, energií a dalších výdajů, se pohybují mezi 18 000 až 26 000 korun měsíčně. A je zde jeden velký problém a to je to, že těmto zařízením nejsou propláceny dny, kdy jsou děti na takzvaných dlouhodobých propustkách, to znamená, jsou z tohoto zařízení pryč, například v rodině, nebo na dětských táborech, u příbuzných a podobně. Tedy, že v době, kdy tato zařízení plní tu nejvlastnější funkci, to znamená práci s rodinou a sanaci rodiny, tato zařízení nedostávají nic.

Podle velké části ředitelů a ředitelek je současný stav financování naprosto neudržitelný. Než jsem připravoval návrh této novely, tak jsem zaslal strukturovaný dotazník 46 zařízením, která vyžadují okamžitou pomoc, a vrátilo se mi 27 odpovědí. To znamená, získal jsem tak celkem přehled o 3/4 zařízení. Otázky směřovaly na schopnost těchto zařízení sama se financovat, nebo zjištění, jak dostačující je příspěvek, který dostávají od státu. Ukázalo se, že současná legislativní úprava způsobuje potíže všem dotázaným zařízením.

Například zástupci dětského centra ve Dvoře Králové - dovolte mi je citovat (předsedající zvoní zvoncem pro uklidnění v sále) - uvedli: "Pokud má organizace pouze tato zařízení, je financování neudržitelné, jelikož státní příspěvek nepokryje všechny výdaje. Náš ZDVOP byl v minulém roce dofinancován jedním milionem korun z provozní dotace na zdravotnické zařízení."

Téměř všechny odpovědi této empirické sondy kritizovaly krácení státního příspěvku, pokud je dítě na takzvaných dlouhodobých propustkách, o nichž jsem už mluvil. Za současné právní úpravy státní příspěvek pokrývá zhruba 48 až 75 % nákladů jednotlivých zařízení. Dlužno říci, že tato zařízení fungují pod různými subjekty, jak kraji, tak obcemi, tak různými neziskovými organizacemi, jako je charita, nebo třeba Fond ohrožených dětí.

Jak tedy vypadá navrhovaná novela? Novelou se způsob financování mění tímto způsobem: Státní příspěvek se dělí na dvě složky - fixní a variabilní. Fixní výše příspěvku činí 20 000 korun a variabilní 4 500 až 6 350 korun, jestliže je dítě v zařízení fyzicky přítomno. V podstatě je tady podoba s péčí v pěstounských rodinách takzvaně krátkodobých, čili dočasných pěstounů, kdy také tito pěstouni tím, že jsou jenom v evidenci, aniž mají dítě, dostávají 20 000 korun. A potom, jestliže dítě přijmou, dostávají další částku na potřeby dítěte. Ta podoba je zde proto, protože druh té péče je v podstatě obdobný jako v těch zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Kdybychom se podívali na nárůst financí ze státních prostředků, tak se uvažuje, že ten bezprostřední dopad na státní rozpočet by mohl být ve výši 107 milionů korun. Ovšem tento nárůst bude vyrovnán tím, že provoz těchto ZDVOPů nebude muset být nadále dofinancováván prostředky z jiných zdrojů, čili v podstatě také z veřejných zdrojů. V souhrnu se tak očekává, že tím, že se zde zavede systémové financování, nemuselo by to mít žádný negativní dopad na veřejné rozpočty. A v optimální variantě by byl důsledek pozitivní, jelikož dojde k úspoře při administraci dotací a dalších mimořádných plateb, kterými musí být v současnosti tato zařízení dofinancována.

Ještě stručně k tomu, jak probíhal schvalovací proces návrhu novely v Senátu. V Senátu se k mému návrhu novely připojilo dalších 40 senátorů napříč politickým spektrem a hladce tento návrh prošel v prvním čtení. Prošel hladce i výbory a ve druhém čtení prošel rovněž hladce.

Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, byl bych velice rád, kdyby tento návrh novely prošel, protože jistě chápete, že předmětem této novely jsou děti. Děti ohrožené, děti týrané. Myslím si, že je pro tyto děti potřeba udělat opravdu maximum. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu senátorovi. Prosím nyní, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, tento návrh senátní byl poslán do Sněmovny v říjnu - 26. 10. 2016. Bohužel celou dobu čekal na své projednávání i přes opakované návrhy na předřazení, musím říct napříč politickým spektrem, ale většinou část koalice, nebo s částí koalice byl zablokován.

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou důležitou součástí systému péče o ohrožené děti. Jde o zařízení, která musí být připravena v jakoukoli hodinu převzít do krátkodobé péče dítě, anebo i více dětí v situaci, kdy se o ně vlastní rodiče nemohou postarat. Chtěla bych zdůraznit, že sem patří mimo jiné případy i týrání a zneužívání dětí.

Ve ZDVOPech jsou pak děti do té doby, než se najde dlouhodobé řešení jejich situace, ať už jde o návrat do rodiny, pěstounská péče, adopce či v krajním případě umístění do ústavního zařízení. Jsou to krizová zařízení, která nemusí (?) být neustále k dispozici. Je proto nezbytné, aby fungovala stabilně a předvídatelně. Současná podoba financování jim však neumožňuje zajistit provoz v dlouhodobějším horizontu. Zákon jim totiž přiznává příspěvek pouze na dobu, kdy je v nich umístěné dítě, a to ve výši 22 800 korun měsíčně. Materiální, technické a personální kapacity, které musí ZDVOPy udržovat připravené pro přijetí ohrožených dětí, nejsou ze strany státu nijak systémově financovány. Podle ZDVOPů se přitom náklady na neobsazené lůžko, což znamená zajištění personálu, energií a dalších výdajů, pohybují mezi 18 až 26 tisíci měsíčně. U ubytovaných dětí pak nejsou propláceny dny, kdy jsou děti na vícedenních pobytech u svých příbuzných, budoucích náhradních rodin či třeba na dětských táborech. Na tyto dny ZDVOPy opět nepobírají žádný příspěvek, ale současně musí toto místo držet připravené samozřejmě pro dané dítě.

Výše uvedené problémy vedou k tomu, že mnoho zařízení je v existenční tísni a nejsou schopna zajistit stabilní personál, protože nemohou učinit dlouhodobou předpověď, zda budou mít na financování zaměstnanců. Zde především pomáhají opět kraje a jejich financování, nebo spíš zafinancování, ale také města a obce. Musí se spoléhat na ad hoc dotace a vyrovnávací příspěvky ze státního rozpočtu či rozpočtů územních samosprávných celků, jak už jsem říkala.

Současný stav financování je podle velké části ředitelů a ředitelek zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dlouhodobě neudržitelný. Musíme říci, že jsou opravdu na pokraji toho, aby své zařízení právě z finančních důvodů nemuseli uzavírat.

Vláda k tomuto návrhu zákona přijala své stanovisko 24. 11. 2016. Stanovisko je neutrální.

Navrhovatel navrhl Sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení, tedy podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Já pevně věřím, že se podaří vyslovit souhlas s touto novelou právě již v prvním čtení, tak aby se mohlo pomoci těm nejpotřebnějším co nejdříve. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí pan místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Václav Horáček. Prosím, pane místopředsedo.

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já navrhuji podle paragrafu - zamítnout - jménem dvou poslaneckých klubů, ODS a TOP 09 zamítnutí projednávání podle § 90 odst. 2.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, podáváte podle § 90 odst. 3 jménem dvou poslaneckých klubů námitku proti projednání v (nesroz.) čtení. (Pan poslanec Horáček: Přesně tak.) Děkuji. Eviduji tuto námitku.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně - pardon, s přednostním právem - dá přednost dámě - paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (Poslankyně se domlouvá s poslancem Sklenákem.) Pan předseda Sklenák s přednostním právem, prosím.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já se omlouvám, že jsem nezdvořile zneužil svého přednostního práva a předběhl paní kolegyni Pekarovou. Nicméně já chci připomenout dohodu z dnešního... z úterý z jednání grémia Poslanecké sněmovny. Máme zde několik zákonů, jejichž projednání je navrženo podle § 90 odst. 2, a samozřejmě vzhledem k tomu, v jakém období se nacházíme, tak pokud je vzneseno veto, tak je v podstatě už nemožné dospět k hlasování ve třetím čtení o těchto zákonech. Tak byla dohoda, že pokud kterýkoliv zákon bude vetován podle § 90 odst. 2, tak přerušíme jeho projednávání, abychom mohli pokročit k dalším tiskům. Já doufám, že kolegové mi potvrdí tuto dohodu, a tedy teď formálně vznáším návrh na přerušení tohoto bodu.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Jde o procedurální návrh, který přednesl předseda poslaneckého klubu sociální demokracie, a ten odhlasujeme bez rozpravy s tím, že vás nejdřív odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu na přerušení v hlasování pořadové číslo 203, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu. Kdo je proti?

Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 203 z přihlášených 115 poslanců pro 58, proti 34. Návrh byl přijat.

Přerušuji tedy tento bod. Děkuji panu senátorovi Zdenku Papouškovi. Děkuji i paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové.

S přednostním právem se hlásí místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl ocenit práci senátorů. Jsem přesvědčen, že návrh, který předložili, byl správný a řešil situaci ZDVOPů, zvlášť u znevýhodněných a týraných dětí. Mně osobně je líto, že padlo veto, ale rozumím tomu, že existuje odlišný názor na tuto situaci. Ale osobně je mi to líto, protože by to skutečně řešilo situaci znevýhodněných dětí. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S přednostním právem ještě předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Žel, nemohu dát jiným kolegům slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tomu já rozumím, to je jenom reakce na vystoupení pana místopředsedy. Teď nechci věcnou polemiku k tomu návrhu zákona, protože ten bod jsme přerušili. Nicméně tady Senát suploval vládu.

Pane místopředsedo, je to vaše vláda, tak teď nám neříkejte, protože jsme tam viděli některé kontroverzní body, že my za něco můžeme. Proč to vaše vláda dávno nepřipravila? Proč to projednáváme v devadesátce, sto dnů před volbami! V tom je ten největší problém! A pokud se tam objeví kontroverzní body, o kterých máme pochybnosti, o kterých bychom rádi debatovali... Kdyby to bylo před rokem, nebo před půl rokem, tak ten zákon prošel, možná s drobnou úpravou, ale dostal by se do třetího čtení. Hlasovalo by se a v nějakém znění bychom to postoupili Senátu.

Problém je v tom, že v tomhle vláda selhala, a teď máme pod časovým tlakem... Já s tím nemám žádný problém, ale Senát v dobré vůli tady suploval práci vlády a jsme v časovém tlaku. To je celé. A věřím svým kolegům, kteří se věnují sociální oblasti, kteří tam viděli nějaké kontroverzní body. Za normálních okolností, kdyby bylo do voleb šest měsíců, devět měsíců, tak bychom debatovali. Možná bychom zkrátili lhůtu na 30 dnů a měli bychom šanci některé věci případně změnit v tom návrhu. A to je celé.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě pan kolega Bartošek s přednostním právem. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Pro pořádek říkám pouze to, že tento návrh zde ležel od října 2016. My jsme se jej opakovaně pokoušeli dostat na program jednání Poslanecké sněmovny. A já jsem neřekl, že někdo za něco může. Já jsem pouze vyjádřil lítost nad tím, že se to prostě nepodařilo projednat.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Ale už jsem poděkoval, poděkuji ještě jednou panu senátorovi, protože tento bod byl přerušen, a musím tedy ukončit jeho projednávání s tím, že jsem poděkoval jak panu senátorovi, tak paní kolegyni Aulické.

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.