(14.50 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážený pane ministře, nejen že svým výrokem šíříte poplašnou zprávu mezi staršími spoluobčany, ale podle mého názoru žijete v jiném světě než naši občané. Lidé v produktivním věku, kteří řádně chodí do zaměstnání, by si rádi na své penze šetřili a mnoho občanů tak činí. Nicméně jejich mzdy a platy jsou natolik nízké a životní náklady tak vysoké, že jim na penzijní připojištění zbývá maximálně několik stovek, a to si opravdu nekupují nová auta či necestují na dovolenou na Seychely. Hodně zaměstnanců, aby uživili své rodiny, má i druhá zaměstnání. A co se týče našich seniorů, ti jsou na tom většinově daleko hůře než tito zaměstnanci.
Vážený pane ministře, chci se zeptat, zda jste své výroky, které se hodí spíše do doby dávno minulé, myslel vážně. A pokud ano, mohl byste objasnit vaši vizi či vizi politického hnutí ANO 2011 na řešení penzijního systému? Vždyť řada zaměstnanců je fyzicky či zdravotně na tom tak špatně, že si nedovedou představit pracovat nejen do 65 let, a ne tak po této lhůtě.
Druhý dotaz. Chtěl jsem se zeptat, zda Ministerstvo financí počítá v návrhu státního rozpočtu na rok 2018 s navýšením průměrné penze o minimálně 500 korun, tak aby průměrné penze neklesly pod 40 % průměrné mzdy.
Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Rozdělil bych svoji odpověď na dvě části. První jsou fakta o tom, co se pro - já jim budu říkat senioři, protože jsem v tom věku také a nerad slyším slovo důchodce, spíš senior - co jsme pro ně udělali.
V roce 2015 byly důchody zvýšeny o 205 korun, dopad 7,8 miliardy korun. V roce 2016 o 40 korun, dopad valorizace 1,3 miliardy korun. To bylo kompenzováno jednorázovým příspěvkem ve výši 1 200 korun, 3,6 miliardy. V roce 2017 o 308 korun, dopad valorizace 10,7 miliardy. V roce 2018 se předpokládá zvýšení důchodu o 444 korun dle platného právního stavu. Pokud bude schválen jiný návrh, je to 509 korun, dopad valorizace 17,6 miliardy. Prostředky na valorizaci důchodů jsou v celkových výdajích pro rok 2018 zapracovány.
A teď k mým mediálním vyjádřením, ono jich bylo víc. Podle mého názoru, a je mi to líto, že to musím říct, důchodová reforma, o které se tady diskutuje možná už dvacet let, je velmi problematická jednak pro nějakou politickou shodu, která tam je, a také proto, že prostě populace stárne, prodlužuje se věk dožití, což je správně. To nejsou jenom náklady, které jsou dány na důchody, ale jsou to také náklady na zdravotní pojištění, které tam je. Domnívám se, že je velmi nereálné se dohadovat na důchodové reformě zvlášť proto, že když se přijme nějaká parciální úprava, která s tím souvisí, například založení nějaké pilíře, tak už od okamžiku, kdy vzniká, tak příští vláda prohlašuje, že ji zruší, což se nakonec také stalo. To vyvolává jenom nejistotu, protože ti lidé přece nebudou něco takového dělat, když prostě nemají ani ujištění o tom, že vůbec ty prostředky budou využity.
Další věc, kterou je potřeba říct. Tak jak přibývá seniorů, tak ubývá lidí v produktivním věku. A to je velký problém, který vede k tomu, že ti senioři, kteří chtějí a mají možnost pracovat, a to rozhodně ne, jak jsem říkal, řídit autobusy. A že jsem užil příměru sekat trávu, tak možná obrázek nějakého seniora, který pojíždí po fotbalovém stadionu traktorem a seká trávu a přitom se baví s fotbalisty a ještě s dalšími lidmi, vůbec pro něj nemusí být něco špatného. Je to také otázka socializace, protože ti lidé mají kontakt s lidmi. Myslím, že bychom pro ně měli udělat daleko víc než jen uvažovat o důchodové reformě, ale třeba dát jim i ten zadarmo.
Měli bychom zvyšovat vzdělávání. Nejen univerzita třetího věku, která je brána jako koníček, ale možnost se dovzdělat pro to, aby mohli vykonávat nějaké zaměstnání třeba z domova, ale rozhodně dobrovolně. Rozhodně ti, kteří chtějí a kteří v tom vidí další benefit, nejen příspěvek k důchodu.
To byla celá esence toho příspěvku, který jsem dával do médií. To, že prostě některé politické strany to využily na to, že sociální demokracie chce důchodovou reformu a ANO posílá důchodce sekat trávu, je prostě mediální zkratka nehorázná. Ale tak už to v tom mediálním světě chodí.
Racionální důvody, které jsem tady uvedl, prostě platí. A také platí ty částky, které jsem tady uvedl. Takže na důchody v roce 2017 byl schválen rozpočet 416,5 miliardy, pro rok 2018 je to 438,1 miliardy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane ministře, já úspěchy vlády kvituji, jsou zřejmé. Chci poděkovat vládě, že alespoň částečně nahradila seniorům to, co jim bývalé pravicové vlády sebraly. O důchodové reformě se hovoří opravdu od roku 2002 a tady souhlasím, že bude těžké se vždycky domluvit, ať už to byla jakákoliv komise. Chci jenom upozornit, že řada seniorů pracuje i v důchodovém věku. A jak jsem sdělil, mzdy a platy jsou tak nízké, že lidé by si daleko více šetřili, pokud by ty platy vzrostly. Takže já vidím jako jedno z řešení opravdu růst platů.
Chtěl bych se zeptat, jestli byste mohl rozvinout tu vizi o podpoře. Protože pokud budeme přispívat seniorům, a já bych s tím souhlasil, třeba na náklady bydlení, tak to je z jedné kapsy do druhé kapsy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Jsem rád, že tady bylo konstatováno, že ta vláda pro seniory opravdu něco dělá.
A pokud se týká návrhů, které je potřeba dopracovat, některé vůbec státní rozpočet zatěžovat nemusí. My jsme tady v Poslanecké sněmovně už jednali o tom, aby operátoři dávali důchodcům výraznou slevu na internet, protože jednak je to zařazuje do společnosti, protože je to důležité, a také mohou pomocí toho pracovat. Narazilo to na odpor ČTÚ. A to vůbec není něco, co by zatěžovalo státní rozpočet.
Dál jsem mluvil o dovzdělávání. Chtěl bych jenom upozornit, že když se podíváme na jinou skupinu, třeba 50+ nebo skupinu absolventů škol, tak vidíme, že neustále je 50 tisíc lidí bez práce. A rekvalifikační programy, které se pro ně dělají, se prostě míjejí účinkem, protože těch 50 tisíc lidí prostě tu práci permanentně nenajde. Rezervy ve státním rozpočtu, které by měly být skutečně orientovány na to, aby ti lidé dostali práci, tady jsou. A to se týká všech postižených věkových skupin, třeba těch 50+ nebo té skupiny absolventů škol a stejně tak se to týká seniorů. Ale je to něco, co je dobrovolné a co ten prvek začlenění do pracovního procesu má i prvek výrazné socializace u těch lidí, kteří si to přejí - já jsem v tomhle tom věku a vidím lidi, kteří leží doma, strádají, dostávají se do psychických a fyzických problémů - ale měli by za to být přiměřeně nějakým způsobem odměňováni, a tím si situaci vylepšit.
A nemluvil jsem tady také o solidaritě v rodině, protože ta bude muset existovat v budoucnosti. Lidé v produktivním věku se budou muset trochu starat o své rodiče. Je to normální, dělá se to ve všech státech. A to, že tady to funguje obráceně, je prostě etická katastrofa. A ti lidé, kteří jdou do penzijního věku, tak prostě musí myslet na zadní kolečka. To, že jsem uvedl zrovna Seychely, nebylo úplně OK, ale prostě musíme myslet na to, že se dostaneme do věku, kdy budeme potřebovat něco, co jsme si našetřili.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. V šesté interpelaci paní poslankyně Lorencová bude interpelovat pana ministra zdravotnictví ve věci Diag Human. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já s tím Diag Human nedám pokoj, prostě nemůžu. Jsme v situaci, kdy mezinárodní tribunál vydal rozhodnutí, podle kterého naše republika bude platit této firmě pravděpodobně dnes již zase o mnoho milionů víc, ale v té chvíli, kdy bylo vydáno toto rozhodnutí, šlo o 13 miliard firmě, která evidentně na to nemá nárok. Evidentně opět z naší kasy odplynou miliardy a daňový poplatník bude jenom smutně hledět, jak je někdo odváží do své soukromé kapsy.
Pane ministře, na Ministerstvu zdravotnictví, kde má tato kauza kořeny už někde na úplném začátku 90. let, naprosto neoddiskutovatelně leží důkazy pro to, že tato kauza měla být dávno zastavena. Tajným rozhodnutím vlády místo toho - to byla vláda premiéra Špidly tenkrát - bylo této firmě vyplaceno 356 milionů. 356 milionů bez toho, že by pro to byl relevantní podklad. Tato firma tím získala jakousi jistotu, že pokud do toho sporu půjde, tak má šanci ho vyhrát. Tím se stalo, že samozřejmě do toho sporu šla, a dnes jsme na 13 miliardách, pravděpodobně už před čtrnácti, a nebude trvat dlouho, kdy se dostaneme pomalu ke dvacítce.
Pane ministře, co s tím hodláte dělat jako Ministerstvo zdravotnictví? Tam to začalo. Tenkrát jste nechali ve vzduchoprázdnu i tehdejšího velmi slušného ministra Martina Bojara, kterého to poznamenalo jak na osobním, tak na profesním životě. Do dnešního dne nikdo neuznal za vhodné se tomuto velmi slušnému ministrovi alespoň omluvit. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Takže pane ministře, žádám vás velmi důrazně, abyste vysvětlil této Sněmovně, co se vlastně v této věci dá podniknout, abychom ty peníze a slušné jméno zachránili.***