(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky. Pan poslanec Holík a pan poslanec Kučera. Pan poslanec Holík není přítomen, v tom případě pan poslanec Kučera. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom bych krátce doplnil svého předřečníka pana poslance Luzara. Já s tím samozřejmě souhlasím. Co se týká Prodloužené Rudné, tím spíše, protože jsem kousek odtamtud v Ostravě-Zábřehu bydlel, takže vím, jaká tam je situace. Nicméně chci jenom říct, že kritériem nebyla pouze připravenost, protože připravenost byla například na mnou zmiňovaném obchvatu města Louny, zkapacitnění tohoto obchvatu, který se měl skutečně začít stavět v roce 2016. Když se tam přijdete podívat, dálnice je tam připravena už do stavu, že tam skutečně chybí pouze vyasfaltovat pruh. Tam je travnatý pás, který je připraven. To znamená, že jediné, co k tomu skutečně chybělo, protože už to mělo i povolení EIA, bohužel to staré, je dotáhnout pouze stavební povolení a začít stavět. Kritérium nebylo pro deset prioritních staveb, ale pouze připravenost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Kováčik s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom pro připomenutí, už jsme tady skoro čtyři roky, pro pana kolegu Kučeru, jeho předřečníkem byl pan kolega Opálka. (Poslanec Kučera se omlouvá.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Zahradník.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, zkráceně nazývaný EIA, nás provází vlastně už po celé naše funkční období. My jsme se s ním setkali hned v jeho začátku. Dá se říct, že již v dubnu výbor pro evropské záležitosti, který v běžném procesu norem, které přicházejí jako náměty k projednání z Evropské komise, tento evropský záměr projednal a doporučil vládě, aby přistupovala k tomuto zákonu s velkou opatrností, a to proto, že důsledná aplikace evropských směrnic může způsobit ztrátu konkurenceschopnosti naší ekonomiky a zablokování staveb, které jsou u nás ve veřejném zájmu. Výbor to tehdy schválil všemi hlasy, jak tedy členů vládní koalice, tak i členů opozičních.
Musím říci, že se tak nestalo, vláda si nevzala naše doporučení k srdci, předložila zákon, který následně pak byl hlasy koaličních poslanců schválen, a samozřejmě nyní pořád jenom hasíme, co jsme tehdy způsobili, hasíme požár, který jsme tehdy sami založili. Nestaví se velké infrastrukturní stavby, které jsou ve veřejném zájmu, ale nestaví se bohužel ani ty menší stavby, které nás zase tolik nezajímají, ale které jsou také procesem EIA blokovány.
Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co jsem předložil jako pozměňovací návrhy. Z nich bych se chtěl zaměřit na dva, které jsou uvedeny v našem materiálu, sněmovním tisku, jako body D1 a D2, a to proto, že jsem se při jednání výboru pro životní prostředí setkal s určitým faktickým nepochopením ať už kolegů, nebo potom hlavně paní náměstkyně ministra životního prostředí.
Tyto dva návrhy - D1 a D2 - se týkají § 3 zákona, který se vlastně zabývá definicí dotčené veřejnosti, tedy lidí, kteří mohou do procesu projednávání v posuzování vlivu na životní prostředí jednotlivých záměrů vstupovat. Samozřejmě že tam mohou vstupovat lidé, kteří jsou s tím nějak spojeni, kteří tam bydlí, je to v jejich sousedství, kterých se to přímo týká, o tom není nejmenších pochyb. A pak mohou do procesu vstupovat dva typy občanských sdružení, jednak taková ekologicky zaměřená občanská sdružení, která mají delší než tříletou historii, a pak taková sdružení a spolky, které vznikly přímo speciálně k danému záměru. Ty pak musí ale vedle jiných dokladů zřízení spolku doložit podpisovou listinu, která obsahuje 200 podpisů.
Ministerstvo životního prostředí připravilo statistiku využití těchto nástrojů pro účast dotčené veřejnosti a zjistilo, že celkový počet negativních závěrů zjišťovacích řízení, tedy celkový počet zjištění, kdy se dospělo k názoru, že není třeba dělat posouzení podle zákona, bylo 1 050. Vůči nim bylo podáno celkem 15 odvolání, tedy 1,5%. A z těchto patnácti pak byl použit institut ad hoc vzniklého sdružení s 200 podpisy pouze jedenkrát, tedy vlastně jedno promile.
Zdá se, a tady i paní náměstkyně tehdy argumentovala tím, že tato instituce není nikterak problematická, že se vlastně ani nepoužívá, že by možná ani v zákoně být nemusela. Možná ale situace umožňuje i jiné vysvětlení, a to takové, že ti lidé, jak tady třeba zmiňoval pan Kořenek, kteří chtějí protestovat proti některému záměru, zjišťují, že pokud nejsou již někde organizováni a nemají tedy jaksi vliv přímo na nějakou historickou ekologickou organizaci, tak musejí založit spolek, dojít na úřady, spolek registrovat a pak obejít 200 lidí a získat 200 podpisů. To je samozřejmě docela velká práce a ukazuje se tedy, že tato práce se jim nevyplatí, že je pro ně lepší oslovit nějakou tu kamennou historickou ekologickou organizaci: DUHA, Calla, Děti Země, Jihočeské matky a nevím, které další se v tom angažují. Ty určitě rády převezmou jejich aktivitu a odpor proti závěrům buďto zjišťovacího řízení, anebo případně pak v navazujícím řízení podají. Možná se pak z těchto organizací mimo jejich jinou další činnost, kterou vyvíjejí, a činnost je to opravdu různorodá, stanou jakési automaty na podávání těchto stížností. A priori automaticky už umějí tyto věci zpracovat, zúřadovat, podat a lidem nabídnou svoje služby.
Proto navrhuji nikoliv vypuštění institutu ad hoc vzniklého sdružení s 200 podpisy ze zákona, to myslím, že tam být může a má to svůj určitý smysl, ale navrhuji, aby i to kamenné historické více než tři roky trvající sdružení, pokud chce podat odvolání k nějakému závěru nebo k navazujícímu řízení, muselo doložit svoji příslušnost k danému přesně konkrétnímu záměru podpisovou listinou, na které navrhuji, aby bylo 100 podpisů, nikoliv 200, ale pokud to bude historické sdružení, pouze 100 podpisů. Myslím si, že by to přispělo k tomu, že by každé podání bylo skutečně adresné, že by bylo vidět, jací lidé jsou tedy vlastně za tím odvoláním, jsou za tím odporem, aby to nebyli nějací anonymní členové onoho ekologického sdružení. To je jedna věc. ***