(16.40 hodin)
(pokračuje Pilný)
Výroční zprávy jsou pro Ministerstvo financí hlavním zdrojem informací pro zaměření metodického řízení řídicí ekonomické kontroly ve veřejné správě. Na základě informací obsažených ve výroční kontrolní zprávě bude možné posuzovat vyzrálost a míru nastavení celého systému řízení a kontroly veřejných financí, jehož součástí jsou ve velké míře právě malé obce, příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí. Pro zabezpečení metodické podpory těmto subjektům je nevyhnutelné zajistit si od nich zpětnou vazbu, a to v podobě poskytování informací o řídicí ekonomické kontrole v minimální nutné formě prostřednictvím výroční zprávy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. S přednostním právem pan zpravodaj Klán, poté s řádnou přihláškou pan poslanec Vilímec.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Děkuji za obšírné zdůvodnění, proč Ministerstvo financí nepodporuje mé pozměňovací návrhy. Ostatně když jsem mluvil s panem předkladatelem, vy jste tam, pane ministře, v té době nebyl, to byla ta zajímavá vládní krize, takže tam nebyl ani pan bývalý ministr financí, ale byl tam náměstek, a když jsem se ho ptal, jakým způsobem se tvořil tento zákon, tak samozřejmě bylo mnoho připomínkových míst - desítky. Ale jasně mi také přiznali, že jsou právníci, že to psali jenom právníci a nikdy se neptali nikoho z veřejné správy. A já vám tady předkládám návrhy, které jsou z oblasti veřejné správy a jsou konzultovány s odborníky na veřejnou správu. Prostě aby se to takhle nějakým způsobem aspoň trošičku sladilo.
Nicméně nejsem si vědom, že bych řekl v září 2019, já jsem říkal v září 2016, ale to není podstatné v tuto chvíli. Důležité je, že ten zákon o elektronickém podpisu není. To je důležité vědět, že tam odkazujete na věci, které neexistují už v tuto chvíli. Tak to je opravdu potřeba nějakým způsobem opravit.
Nicméně jsem přišel ještě na jednu věc a já ten pozměňovací návrh načtu teď tady, samozřejmě ho řeknu trošku i v podrobné rozpravě, ale k tomu § 5, jak jsem říkal, že se na konci textu doplňují slova "a byla zajištěna jejich ochrana proti rizikům", tak dám tomu ještě určitou jinou modifikaci, kdy v § 5 odst. 1 se na konci textu doplňují slova "zavést systém efektivního řízení rizik včetně jejich prevence".
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní pan poslanec Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, pan poslanec Klán i pan ministr mají pravdu, ten zákon se projednává skutečně dlouhou dobu. Byl několikrát v Legislativní radě vlády, ten návrh zákona myslím jednou vrátila. A určitě ten zákon, nevím, jestli je tím hlavním instrumentem v boji proti korupci, to nevím, já ho spíš považuji jaksi za zákon o vnitřní kontrole, vnitřním auditu. Ale je pravdou, že problém toho zákona, tohoto návrhu zákona, ale i toho současného zákona je to, že samozřejmě veřejné subjekty jsou různě veliké. Jsou organizační složky státu, státní fondy, které disponují velkými rozpočtovými prostředky, a jsou také nejmenší obce, které prostě mají minimální rozpočet, ale mnohdy téměř nemají žádné zaměstnance.
Takže teď bych chtěl učinit jakousi poznámku z optiky Svazu měst a obcí, poněvadž jsem předsedou finanční komise Svazu měst a obcí, a Svaz měst a obcí jako připomínkové místo se tomuto návrhu zákona velmi věnoval. V mnoha případech byly učiněny kompromisy, konsenzus. Původně ten návrh obsahoval, aby každý veřejný subjekt povinně měl interní audit. Takže to určitě jaksi vnímám pozitivně.
V dubnu - 13. dubna zasedala finanční komise Svazu měst a obcí právě k tomuto návrhu zákona, bylo to ještě před zasedáním rozpočtového výboru, a celého zasedání, bylo to asi dvě nebo tři hodiny, se účastnil pan náměstek Tomáš Vyhnánek, takže jsme skutečně diskutovali ne legislativně technické problémy toho zákona, ale vůbec obsah zákona velmi obšírně. A samozřejmě je třeba vnímat, že vnitřní kontrolní systém na malé obci sestává v zásadě pouze ze dvou osob, jinak to ani nejde: ze starosty, který většinou není vůbec uvolněný, a účetní, která mnohdy není ani zaměstnankyně toho obecního úřadu. To je prostě třeba vnímat. A samozřejmě členové finanční komise, vesměs starostové či místostarostové, a musím říci jak malých obcí, tak i velkých statutárních měst, byli panem náměstkem ujištěni, že to zásadní v zákoně je nastavit kontrolu takzvaně čtyř očí, tedy schvalovatele a ověřovatele atd. Takže to je věc, se kterou Svaz měst a obcí jaksi když nesouhlasí, tak alespoň to vnímá, a nebude určitě držet hladovku, pokud se tento návrh zákona schválí.
Pokud se týká pozměňovacího návrhu, který schválil rozpočtový výbor, nejdřív si ho osvojil a pak schválil, rozpočtový výbor, tak to je věc, která byla skutečně diskutována asi hodinu na jednání finanční komise. A z té diskuse jednoznačně vyplynulo, že by měla být omezena nejen v tomto zákoně, ale taky v tomto zákoně povinnost každoročního statistického hlášení, která zatěžuje malé obce s malým či minimálním administrativním zázemím. Vím, a tohle jsme také prodiskutovali, že obsah závěrečné zprávy je užší než podle současného zákona, přesto bylo velké volání po tom, aby v těch případech, kdy se jedná o malé obce nebo dobrovolné svazky obcí, které nemají vůbec žádné administrativní zázemí, aby pokud možno od toho bylo upouštěno.
Finanční komise Svazu měst a obcí vyzvala svým usnesením, aby Ministerstvo financí zvážilo účelnost některých statistických povinností, předkládání toho kontrolního hlášení, toho závěrečného, to se předkládá i v současné době jednou ročně, tam není žádná změna. Víte, když jezdím, jsem sám 27 let komunálním politikem, a když jezdím po těch starostech a v těch malých obcích, tak všude slyším stesky na neustále se zvyšující administrativu, byrokracii. A ono nestačí jen o tom mluvit, že je třeba tu zbytečnou administrativu a byrokracii odstraňovat. Podle mě je potřeba začít konat.
Rozpočtový výbor, víte, když něco podobného byla diskuse před asi třemi, ne to bylo víc, pěti lety, kdy se zřídila povinnost, nejprve to mělo být povinností pro všechny obce, pak je to jenom pro obce nad 3 000 obyvatel, aby musely zpracovávat takzvaný PAP - podrobný analytický přehled. Sám jsem si ověřil, kolik s tím mají účetní práce. A řekněme si, ano, ten PAP požadoval EUROSTAT. Proto se to dělá. Ale nevím, jestli se nějaké údaje vůbec na Ministerstvu financí z toho podrobného analytického přehledu využívají. Já jsem přesvědčen, že nevyužívají. Stejně tak jsem přesvědčen, že ty výroční zprávy na Ministerstvu financí nikdo nečte. Jestli nemám pravdu, tak ať mi argumentuje pan ministr. Já jsem přesvědčený, že to nikdo nečte, že to je prostě pouze další byrokratické administrativní zatížení. A pojďme zrušit prostě to, co vlastně ani po nás v tuto chvíli Evropská unie nepožaduje. Požaduje se to z pohledu nějaké informační znalosti. Ale určitě si nejsem vědom, že by někdo někdy tyto výroční zprávy četl, zvláště pokud se to týká skutečně malých obcí.
Z toho na základě této diskuse a i po důkladném projednání první reakce zástupců Ministerstva financí byla spíše neutrální, pak asi by se přišlo na ten úřad, jak se trochu změnil ten náhled s tím, že si to Ministerstvo financí nepřeje. Ale zkusme vnímat realitu věci, že to, co nikdo nepotřebuje, nikdo ani nečte, tak se nesnažme zavádět coby povinnost - nebo ona to povinnost už je, ale snažme se tu povinnost odstranit. Víte, je to malý krůček, pokud se to přijme. ***