(16.30 hodin)
(pokračuje Klán)
K § 40 Výroční shrnutí. V § 40 se odst. 4 zrušuje.
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou na základě § 38 a 39 strukturu a způsob předávání výročních zpráv orgány veřejné správy. Z těchto zpráv Ministerstvo financí vytvoří výroční shrnutí, které předá vládnímu výboru pro audit a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Obsah shrnutí musí vycházet ze zpráv, které předaly jednotlivé orgány veřejné správy. Vyhláškou v § 40 chce Ministerstvo financí úkolovat samo sebe - jak má shrnutí vypadat, jiného adresáta vyhláška nemá. Jedná se o zcela zbytečnou a absurdní byrokratizaci. To je takzvaná utopie pravidel, ta přitažlivost byrokracie. Ministerstvo financí může výroční shrnutí sestavit, aniž by k tomu vyhlášku vydávalo.
Pojďme do dalších gramatických chyb a dalších nejasností.
K § 7 Správa zahraničních prostředků. V § 7 odst. 3 ve větě druhé se nahrazuje spojka "a" spojkou "ani".
V daném ustanovení je sloveso v záporu: "není dotčena", nutno použít slučovací spojku "ani". Nelze slučovat spojkou "a". To je potom už češtinářský problém, takže bych doporučil panu ministrovi, aby si to aspoň nechal zkontrolovat na Ústavu pro jazyk český, když už nám to sem předkládá.
V § 22 Zřízení útvaru interního auditu. V § 22 odst. 4 se slova "v jeho" nahrazují slovy "ve své".
V návrhu zákona se uvádí "správce veřejného rozpočtu může veřejnému subjektu v jeho rozpočtové působnosti uložit zřídit útvar interního auditu". V češtině se podmětu přivlastňuje zájmenem "svůj". Nutno přeformulovat "ve své rozpočtové odpovědnosti" - opět jsme u té češtiny - to je v působnosti příslušného správce rozpočtu na jiného správce.
V § 24 Působnost útvaru interního auditu správce veřejného rozpočtu. V § 24 odst. 3 se slova "v jeho rozpočtové působnosti" zrušují.
V návrhu zákona se uvádí "rozhodl-li správce veřejného rozpočtu o zřízení útvaru interního auditu, v jeho rozpočtové působnosti zajistí". V češtině se opět podmět přivlastňuje zájmenem "svůj". Mělo by být "ve své rozpočtové působnosti", to jest v působnosti příslušného správce rozpočtu, ne jiného správce, tak jak je to tam napsáno. Protože § 24 uvádí v odst. 1, že vykonává interní audit veřejného subjektu v rozpočtové působnosti tohoto správce. Je jasné, o co se jedná. Chybné použití přivlastňovacího zájmena a opakování slov o rozpočtového působnosti lze vynechat.
Tady jsem vám, dámy a pánové, představil několik pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Ale jak už jsem řekl na začátku, jedná se o kontrolu ex ante, tedy abychom dopředu věděli, že budeme dobře alokovat zdroje a nebudeme mrhat prostředky. Jedná se o důležitý zákon, o jeden z nejdůležitějších zákonů pro fungování našeho státu. Ale prosím vás, ne že to tady takhle předložíte z Ministerstva financí, ani to po sobě nepřečtete - mně to tak přišlo i na tom výboru, kdy jsem se do toho díval, že to prostě po sobě nikdo nečetl, naflákal tam plno chyb, a pak to sem předložil ve spěchu jenom proto, že je to navázáno opět na Evropskou unii, že nám Evropská unie něco poslala a že je to nutné schválit, a proto to tam celé napasujeme. To je už několikátý zákon, co to tady takhle děláme. Je to opravdu tristní. A uživatel zákona, když to potom vezme do ruky, tak se v tom nedokáže vyznat, protože tam bude plno překlepů, plno dalších věcí.
Pane ministře, zkontrolujte si tyto věci a případně legislativně technické úpravy, gramatické chyby načtěte na začátku třetího čtení, kde ta možnost je. Opravdu to vypadá hloupě. Nechci se vás zastávat, ale podle mě ne že by to psali diletanti, ale opravdu to nikdo po nich nekontroloval.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je zbytečné říkat, že jsem ministrem deset dní a že se seznamuji se základními principy práce ministerstva. Já bych chtěl poděkovat panu poslanci Klánovi, že si dal práci s přečtením tohoto zákona a provedl v něm jazykovou korekturu. Tu určitě budeme v legislativně technických připomínkách respektovat.
Teď se nebudu vyjadřovat k připomínkám, které jsou snadno opravitelné, protože je to opravdu především jazyková korektura, ale vyjádřím se jenom k pozměňovacím návrhům, ke kterým má Ministerstvo financí odmítavé stanovisko.
Pozměňovací návrh, který je tedy označen č. 1, s tím Ministerstvo financí nesouhlasí, a to z důvodu: cíl řízení a kontroly veřejných financí byl v původních verzích k návrhu zákona širší. Dle doporučení Legislativní rady vlády byl cíl zúžen do aktuální podoby tak, aby odpovídal předmětu návrhu zákona k ochraně veřejných financí. Doplněním uvedené věty by návrh zákona upravoval mnohem širší okruh vztahů, než je zamýšleno. Řízení rizik je jedním z povinných řídicích a kontrolních mechanismů, jehož zavedení návrh zákona stanovuje v § 10. Je to jeden ze základních pilířů systému řízení a kontroly veřejných financí a nástroj pro dosažení základního cíle nakládání s veřejnými prostředky efektivně, účelně a hospodárně. Mimo tento řídicí a kontrolní mechanismus zákon upravuje i další povinné řídicí a kontrolní mechanismy a dále ponechává na každé organizaci státní správy nebo územním samosprávném celku, aby v případě potřeby zavedl i další opatření, která by mohla přispět k ochraně veřejných prostředků.
Cíl zákona je také výsledkem jednání s připomínkovými místy, která se explicitně vyjádřila, že požadují úpravu řízení rizik především legislativní cestou. Jenom připomínám, že návrh zákona byl zaslán 121 připomínkovým místům a bylo celkem obdrženo 2 365 připomínek, z toho 1 363 zásadních. To znamená, že tento návrh zákona nebyl šit horkou jehlou a rozhodně nepropadl do Poslanecké sněmovny bez důkladného připomínkového řízení.
Pozměňovací návrh č. 2, se kterým Ministerstvo financí také nesouhlasí. Návrh zákona stanovuje povinnost řídit interní audit v případě splnění kritérií, která jsou výsledkem shody s připomínkovými místy a reflektují potřebnost tohoto mechanismu v daných organizacích. U organizací s nízkou mírou rizika nemá smysl v souladu se zásadou přiměřenosti útvar interního auditu zřizovat a funkci interního auditu nelze nahradit jinými opatřeními. S ohledem na personální problémy malých obcí a jiných malých organizací není účelné zřizovat náhradní útvary za interní audit nebo zaměstnávat další osoby, které by sledovaly spolehlivost a účinnost nastavení řídicích a kontrolních mechanismů. Takovýto mechanismus by představoval jen další náklady a administrativní zátěž. To rozhodně nechceme. Rizika organizací a územních správních celků, které nemusí dle návrhu zákona útvary interního auditu zřizovat, jsou ošetřena řídicími a kontrolními mechanismy dle § 10 návrhu zákona. Za spolehlivost a účinnost řídicích a kontrolních mechanismů zodpovídají v organizaci státní správy nebo u územního samosprávného celku konkrétní orgány a osoby. Tuto odpovědnost jim přímo stanovuje návrh zákona v § 6.
Pozměňovací návrh č. 3, ke kterému má také Ministerstvo financí nesouhlasné stanovisko.
Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí se připravuje již dlouhou dobu. V případě přijetí pozměňovacích návrhů se jedná vysloveně o politické rozhodnutí a bude na Sněmovně, ke kterému dni stanoví účinnost tohoto zákona. Všechny ostatní návrhy jsou buď jazyková korektura, nebo nejsou podstatné.
Ministerstvo financí k nim má stanovisko neutrální a znovu děkuji panu poslanci Klánovi za důkladné přečtení tohoto zákona. Jenom upozorňuji, že chyby dělá každý. I pan poslanec Klán nám tady dneska říkal, že se odvoláváme na již zrušený zákon o elektronickém podpisu, který byl zrušen k září 2019. (Poslanec Klán mimo mikrofon: Říkal jsem 2016.) Nejsem si jist, ale září 2019 asi ještě nebylo.
Pak bych se vyjádřil k návrhu pana poslance Vilímce, který byl osvojen rozpočtovým výborem. Ministerstvo financí nesouhlasí s tímto pozměňovacím návrhem a odůvodnění je následující. Návrh zákona nestanovuje povinnost zpracovat výroční kontrolní zprávu nově. Obdobná povinnost vyplývá pro malé obce, příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí i ze zákona č. 330/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Výroční zpráva bude obsahovat jen nejdůležitější informace o řídicí ekonomické kontrole. Ve srovnání se zprávou o výsledcích finančních kontrol, která se předkládá dnes, bude výroční kontrolní zpráva výrazně zjednodušena po formální i obsahové stránce. Zpráva bude požadovat jen minimální nutné informace o řídicí ekonomické kontrole a bude předkládána jednou ročně prostřednictvím informačního systému. Bude tedy sníženo administrativní zatížení všech povinných subjektů.***