(17.10 hodin)
(pokračuje Zavadil)
K úpravě podmínek, za kterých se vykonávají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o garance dob odpočinku, evidenci odpracované doby a ochranu odměny z dohod zajišťujících soulad s příslušnými evropskými směrnicemi a úmluvami Mezinárodní organizace práce týkajícími se pracovní doby. Chtěl bych říci, že změna podmínek vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání, která opouští v zájmu větší spravedlnosti dovolenou za odpracované dny, následné krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci a vznik práva zaměstnance na dovolenou zakládá na jeho týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené, bude, jak pevně věřím, přínosem jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
Chtěl bych říci, že úpravy týkající se stresu, násilí na pracovišti a práce na dálku včetně výkonu práce mimo pracoviště, tzv. home working, směřuje k implementaci příslušných rámcových dohod evropských sociálních partnerů, k níž jsou zavázáni sociální partneři v členských zemích EU včetně ČR. Povinnost zaměstnavatele za určitých podmínek zpracovávat sociální plány se zavádí v rámci lepší ochrany zaměstnanců právě dotčených hromadným propouštěním. Úprava přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, která reaguje na příslušnou judikaturu Soudního dvora EU, lépe než dnešní právní stav ochrání zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců.
Všechny tyto změny podpořili při projednávání vládního návrhu koncepční novely zákoníku práce v Radě hospodářské a sociální dohody sociální partneři. Tady bych se trošičku zastavil, protože existuje i tady v kuloárech, a nejenom v kuloárech jakési dogma, nebo spíš fáma o tom, že byla učiněna dohoda a na základě té dohody měla být tato norma tak předložena, a ona byla předložena trochu jinak. Já jsem členem vyjednávacího týmu byl od roku 1994 až po své působení v odborech do roku 2013, zúčastňoval jsem se všech jednání tripartit. Musím říci, že pouze jedinkrát, a to podtrhuji, byla učiněna taková dohoda, která znamenala, že se dohodli všichni sociální partneři, podepsali tuto dohodu a přešlo to dokonce do Poslanecké sněmovny tak, že byla požádána Poslanecká sněmovna, aby neměnila text, který byl tenkrát takto dohodnut. To byla jediná dohoda od roku 1994, protože jsem byl u všech jednání, která tedy do roku 2013 byla. Jinak v každém roce to bylo tak, že samozřejmě záleželo na tom, jaká vláda byla u moci, protože samozřejmě zaměstnavatelé měli blíž k pravici, takže se spíš domáhali některých věcí, aby byly učiněny vůči nim pozitivnější, a samozřejmě zase když to bylo obráceně, tak zástupci zaměstnanců dělali totéž. To je naprosto legitimní a já v tom nevidím nic špatného.
Chtěl bych jenom říct, že jestli někdo mluví o dohodě, tak ta dohoda spočívala pouze v tom, že se řeklo, tak jak ten zákoník je, pošleme ho do legislativního procesu. Ne že už se nebude nikde hovořit o dalších změnách. Tak to prostě nebylo a nikdy v minulosti tomu tak nebylo.
Vzhledem k tomu, že jde o poslední významnou novelizaci zákoníku práce v tomto volebního období, byly načteny a schváleny výborem pro sociální politiku některé další změny, které reagují na problémy, jejichž řešení si praxe vyžaduje, u nichž se shody sociálních partnerů prostě dosáhnout nepodařilo. Většinou tyto návrhy směřují anebo směřovaly k některým nerovnostem ve stanovení minimálních standardů pro zaměstnance ve veřejném a soukromém sektoru či v souladu s příslibem vlády a jejími programovými dokumenty k obnovení dříve existujících podmínek ochrany zaměstnanců zrušených za předchozích pravicových vlád. Dám několik příkladů. Například se jednalo o tzv. zavedení léčebného režimu, které je v § 52 pod písm. h) zavedeno jako porušení pracovněprávních vztahů. Legislativní rada vlády k tomu dala jasné stanovisko, že tohle je záležitost veřejného práva a že to do pracovního práva nepatří. V roce 2012, pokud si pamatuji, byla podána stížnost na Ústavní soud, který dodnes tuto záležitost nevyřešil, tak proto tedy mimo jiné jeden z pozměňovacích návrhů směřuje k tomu, aby se tato záležitost vypustila. A takhle bych mohl pokračovat o některých dalších paragrafech, kde to skutečně bylo zavedeno tak, jak už jsem uvedl, v roce 2012, myslím, že k 1. lednu 2012.
Takže já bych chtěl úplně na závěr této zprávy. Chápu, že tady budou samozřejmě různé názory, že budou různé návrhy na změny tohoto zákona a že to zazní už i při dnešním jednání - kdy jindy, když je druhé čtení. Ale jsem přesvědčen, že předložený vládní návrh této novely zákoníku práce včetně změn obsažených v usnesení výboru pro sociální politiku přispěje ke zlepšení právní úpravy v oblasti pracovněprávních vztahů v souladu s evropským principem flexikurity usilujícím o sladění konkurenceschopnosti s požadavky důstojné práce, to podtrhuji, formulovanými i za české tripartitní účasti na Mopce, čili na Mezinárodní organizaci práce. Proto doporučuji, abychom dovedli projednávání předloženého návrhu novely zákoníku práce ve druhém, ale následně i ve třetím čtení ke zdárnému konci.
Já jsem osobně připraven na to, pokud projdeme druhé čtení, bilaterálně s každým, s každým klubem, kdo bude mít o to zájem, abych vysvětlil některé podstaty pozměňovacích návrhů, historii těch pozměňovacích návrhů, tak abychom měli větší, bych řekl, informovanost o tom při rozhodování, které samozřejmě bude až tedy teprve ve třetím čtení. Děkuji za tuto pozornost a zatím bych s touto zprávou skončil a pak samozřejmě dojdeme k dalšímu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Zavadilovi za informaci z jednání výboru pro sociální politiku a ptám se zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Františka Laudáta, jestli má zájem o vystoupení. Je tomu tak. Požádám ho, aby nás informoval o projednání v hospodářském výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hospodářský výbor si vzal problematiku novely zákoníku práce, protože jsme nabyli dojmu, že často se dělá účet bez hostinského. Hospodářský výbor projednal předloženou novelu a přijal usnesení číslo 359 ze dne 8. února 2017 ke sněmovnímu tisku 903.
Vynechám formality:
1. Hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně PČR projednat sněmovní tisk 903 ve znění předloženého vládního návrhu zákona, to znamená bez pozměňovacích návrhů.
2. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.
3. Pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny PČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.
4. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.
Při diskuzi jsme konstatovali v hospodářském výboru, že současný zákoník práce je složitý, řeší řadu zbytných věcí a že by věci prospělo, kdyby příští vláda, příští příslušný rezortní ministr, který bude něco tušit o moderní ekonomice, připravil zásadní zjednodušení, zásadní zkrácení zákoníku práce. A v tomto hospodářský výbor přijal usnesení číslo 360 ze dne 8. února 2017, ve kterém hospodářský výbor Poslanecké sněmovny PČR vyzývá vládu ČR ke zjednodušení zákoníku práce.
Takže to jsou dvě usnesení k příslušnému tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Františku Laudátovi a otevírám obecnou rozpravu, do které je zatím přihlášeno 14 poslanců v obecné a 13 v podrobné rozpravě. Prvním přihlášeným a vystupujícím bude pan poslanec Stanislav Grospič - který se omlouvá, pardon, omlouvám se, čili jeho přihláška propadá, a v tom případě vystupuje paní poslankyně Jana Pastuchová a připraví se pan kolega Pilný - který je ale také omluven. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***