(12.40 hodin)
(pokračuje Černochová)
Svaz měst a obcí konstatuje, že předkladatel, tedy Ministerstvo spravedlnosti, potažmo vláda, neuvádí žádná podrobnější statistická data, jako například počet návrhů na oddlužení, schválených návrhů na oddlužení atd., pro jednotlivé roky třeba za posledních šest let. Dále neuvádí počet osob, které jsou aktuálně v oddlužení, a procentuální úspěšnost oddlužení, dále průměrná doba celého procesu schvalování oddlužení ze strany soudů, dále náklady státu na vedení, rozhodování a dozorosoudní agendy oddlužení, dále náklady státu na neúspěšná řízení, která například skončí konkurzem, který je následně zrušen pro nedostatek majetku. Podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, odměnu a hotové výdaje hradí stát v případě, že insolvenční správce se nemůže uspokojit z majetkové podstaty nebo zálohy na řízení. Svaz požaduje podrobnější analýzu a doplnění dat, aby bylo možné hodnotit dopady zaváděných opatření. Tato připomínka je pro Svaz měst a obcí zásadní.
Ve stanovisku Ministerstva spravedlnosti se píše, že toto je akceptováno, že závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace bude doplněna o relevantní statistické údaje a jejich podrobnější analýzu.
Já bych se při té příležitosti ráda zeptala pana ministra, kdy bude tato závěrečná zpráva doplněna, kdy se dozvíme tu podrobnější analýzu, protože opět v tom systému jsem nenašla, že by se - já nemám standardně přístup do eKLEPu, já mohu pracovat jako poslankyně, já nejsem ministryně. Já se dostanu do systému Poslanecké sněmovny a tam jsem tyto informace neobdržela. Takže já bych chtěla požádat pana ministra, aby tyto informace jeho kabinet všem poslancům zaslal, tak abychom tuto informaci skutečně měli, protože ta informace pro další projednávání tohoto zákona je důležitá. A pokud pan ministr přislíbí, že nám tuto informaci dodá, nebudu navrhovat a podávat návrh na odročení.
Není zřejmé, jaký dopad bude mít návrh na odměny a úhrady hotových výdajů insolvenčních správců, neboť lze očekávat jejich nárůst. V souvislosti s nárůstem počtu dlužníků či s prodloužením lhůty na sedm let výrazně stoupnou příjmy. Svaz požaduje analýzu v tomto směru doplnit. Opět pro svaz je tato připomínka zásadní.
Připomínky svazu obecné povahy. Návrh se inspiruje zahraničními systémy insolvenčních řízení, zejména v Německu, kde není stanovena žádná hranice pro splácení závazků v oddlužení šest let, a v Rakousku, kde je stanovena hranice 10 procent sedm let. Předkladatel navrhované legislativní změny obhajuje dobrým fungováním obdobného systému v sousedním Německu. Tam je ale při benevolentně nastavených podmínkách 80 347 schválených oddlužení v roce 2015. Z porovnání se sousedními zeměmi je zřejmé, že institut oddlužení v České republice je již nyní nadužíván, jelikož dlužníci jsou nedostatečně informováni o jeho detailech a základních pravidlech. Taková řízení pak končí po pár letech splácení a hrazení nákladů insolvenčního správce bez kýženého výsledku.
Se špatnými výsledky oddlužení jde ruku v ruce ale i jeho zneužívání ze strany dlužníků, kteří si berou úvěry jen pár týdnů předtím, než na sebe navrhnou oddlužení. Bohužel, novela velmi obecně řeší takovýto nepoctivý záměr a nechává na volném uvážení přetížených soudů posuzování těchto hraničních situací. Vložení ustanovení, která umožňují dlužníku projít oddlužením rychleji a s pevně stanovenou hranicí po třech letech 50 procent závazků a po pěti letech 30 procent závazků, pravděpodobně nebude v praxi využito, píše Svaz měst a obcí, neboť v současné době novelou stanovená cílová skupina asi nedosáhne na stávající 30procentní limit.
Novela dále zavádí pouze jeden způsob uspokojení věřitelů, a to splátkový kalendář se zpeněžením majetkové podstaty, kde podle stávajícího znění si věřitelé musí vybrat buď splátkový kalendář, nebo zpeněžení majetkové podstaty. Řešení, které by pro věřitele mohlo znamenat vyšší plnění, má v novele své ochranné limity, které ho činí víceméně nepoužitelným. To se týká zejména ochranného limitu v ustanovení § 398 odst. 6, kdy dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení, pokud by výtěžek nepřesáhl výši 100 tisíc korun. Dále je v tomtéž odstavci uveden i ochranný limit pro zpeněžení dlužníkova obydlí. O tom už hovořily i jiné instituce, že nepovažují tento způsob navržení za šťastný.
Stanovisko Ministerstva spravedlnosti bohužel k těmto připomínkám obecné povahy ze strany Svazu měst a obcí nebylo akceptováno. Takže to, že tady pan ministr říkal, že řada těch připomínek se vypořádala, tak Svazu měst a obcí se jich skutečně vypořádalo minimum. A já vám přečtu stanovisko Ministerstva spravedlnosti k těm připomínkám Svazu měst a obcí.
Oddlužením je vedle jiného sledováno, aby se dlužník vymanil z úpadkové situace cestou transparentní ekonomické aktivity namísto zatajování svých příjmů před věřiteli a výkonem ekonomické činnosti v rámci tzv. šedé ekonomiky. Tohoto cíle je dosahováno příslibem oddlužení v případě částečného uspokojení věřitelů, resp. snahy o takovéto uspokojení. Oddlužení pak vede k částečnému uspokojení věřitelů, které je v řadě případů pro věřitele výhodnější než setrvání v předinsolvenční fázi a dále znamená ekonomický benefit pro stát. Opět rámec sociálního a daňového systému, spojení s opětovným nastartováním transparentní ekonomické aktivity dlužníkem. Zároveň je oddlužení i dobrodiním dlužníka. - Škoda, že tady se nezaběhl termín "akt milosrdenství", pan ministr ho tak strašně rád používá, možná by to tam ještě mohl doplnit. - Zároveň je oddlužení dobrodiním dlužníka, který je poctivý, avšak ekonomicky neúspěšný. Vnímání institutu oddlužení jakožto dobrodiní pro dlužníka, který je poctivý, avšak ekonomicky neúspěšný - to je zase ten princip druhé šance - zůstává návrhem, a to včetně navrhovaných podmínek vstupu a výstupu v oddlužení, zachováno, byť v individuálních případech může být uspokojení pohledávky věřitele nižší než za stávající právní úpravy. Z makroekonomického pohledu je předkládán opačný stav, navíc faktická nemožnost plnění individuálně vymáhané pohledávky v exekučním řízení nesnižuje plnění ve prospěch věřitele ani v případě kolektivního řízení za podmínek předvídaných návrhů. Ze statistických dat vyplývá, že i za současné právní úpravy šestina dlužníků splní po zahájení oddlužení své dluhy ze sta procent, píše Ministerstvo spravedlnosti. Spojení splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek s rozdílnou dobou splácení pohledávek v závislosti na výši uspokojení věřitelů tak má mimo jiné motivační funkci, říká Ministerstvo spravedlnosti. ***