(12.30 hodin)
(pokračuje Černochová)
Vy k tomu píšete, že to akceptovat nebudete, protože podle vašeho názoru hranice 100 tisíc korun byla stanovena s ohledem k tomu, že zpeněžování majetku nízké hodnoty není vzhledem ke vzniku nákladů řízení efektivní, například minimální výše odměny insolvenčního správce se stanoví na 45 tisíc korun - ustanovení § 3 písm. a) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Ministerstvo spravedlnosti píše: Pravidlem, podle něhož dlužník není povinen vydat ke zpeněžení přiměřené obydlí, se zajišťuje, že nedojde k dalšímu zhoršení ekonomické a sociální situace dlužníka. Rozhodnou-li věřitelé, že způsobem řešení úpadku bude zpeněžení majetkové podstaty, nikoliv plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, bude zpeněženo i dlužníkovo obydlí. Vyjádření přiměřenosti tisícinásobkem částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu zůstává, píše Ministerstvo spravedlnosti, i vzhledem k připomínkám jiných připomínkových míst předmětem diskuze, a to jak ve vztahu k výši, tak ve vztahu k zachycení jednotlivých regionálních odlišností.
Svaz průmyslu a dopravy ČR - opět celá řada připomínek, de facto skoro žádná nebyla akceptována Ministerstvem spravedlnosti. Opět vám řeknu tu obecnou připomínku. Svaz průmyslu a dopravy. Obecně vítá snahu předkladatele řešit situaci osob v dluhové pasti, neboť v zásadě souhlasí s východisky předkladatele při přípravě návrhu předložené novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ze statistických údajů je zřejmé, že počty osob žijících v dluhové pasti jsou značně vysoké a exekuční řízení - bývá pravidlem, že vícečetná - proti těmto dlužníkům nejsou efektivní, píše Svaz průmyslu a dopravy ČR. Daná situace následně nutí povinné osoby hledat zdroj příjmů v tzv. šedé zóně, a tedy mj. omezuje počet osob ochotných se nechat zaměstnat na legálním pracovním trhu, což je z pohledu zaměstnavatelů zejména za současné situace na trhu práce - zásadní nedostatek pracovní síly - velmi nežádoucí. Na druhé straně se však Svaz průmyslu a dopravy ČR domnívá, že návrhu nepředchází dostatečná analýza příčin zadlužování se určitých skupin osob a struktury jejich dluhů, kolik připadá na základní potřeby, jako je bydlení, kolik na půjčky spotřebované na zbytné záležitosti - opět: dovolená, dárky elektronika atd. - a také dostatečné zohlednění negativních dopadů, které navrhované paušální změkčení pravidel pro oddlužení může mít zejména na poctivé věřitele.
Věřiteli nejsou jen banky a úvěrové společnosti. Nemalý podíl mezi věřiteli tvoří společenství vlastníků a družstva, jimž zpravidla zadlužení vlastní členové přestávají hradit náklady na služby, příspěvky do fondu oprav, nájemné. Tyto subjekty se přitom dostávají do pozice věřitelů bez své vůle a bez možnosti této situaci jakkoliv předejít. Obdobně návrh výrazně negativně zasáhne věřitele - dodavatele například elektřiny a plynu, jejichž pohledávky vznikly odebráním a spotřebováním komodity ze strany dlužníka, nicméně dlužník již odebrané a spotřebované komodity neuhradí. Zde vzniká nepoměr mezi plněním jednotlivých stran, kdy by dlužník musel být lépe chráněn vůči svým věřitelům. Toto jsou základní kritéria, která by podle názoru Svazu průmyslu a dopravy ČR měl předkladatel lépe zvážit a návrh doplnit o opatření směřující k jejich zohlednění.
A co si tak asi myslíte, že na to odpovědělo Ministerstvo spravedlnosti? Neakceptováno! Oddlužení představuje, jak tady píše Ministerstvo spravedlnosti, dobrodiní pro dlužníka, který je poctivý, avšak ekonomicky neúspěšný. To bych opakovala to, co už tady zaznělo opakovaně. Takže k bytům se pro jistotu ministerstvo, resp. k družstvům či společenstvím vlastníků, k tomu se raději Ministerstvo spravedlnosti ani nevyjádřilo, protože na to nemá Ministerstvo spravedlnosti co říct, protože ví, že to je pravda a že Svaz průmyslu a dopravy má v tomto ohledu pravdu.
Nevím, jestli je tady v sále ještě někdo, kdo působí v komunální politice, ale myslím si, že určitě by kolegy a kolegyně mělo zajímat, jakým způsobem se vypořádalo Ministerstvo spravedlnosti, resp. nevypořádalo se stanoviskem Svazu měst a obcí. Mě to tedy zajímá velmi, protože tam skutečně připomínky této organizace, organizace, která se těší nějaké vážnosti, tak bychom neměli tyto jejich připomínky brát na lehkou váhu.
Takže hodnocení dopadů regulace, píše Svaz měst a obcí ČR: Města a obce ČR a jimi zřizované či zakládané právnické osoby, zejména... (Odmlka pro stálý hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, prosím znovu o klid.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.
... zejména dopravní podniky či správci bytového fondu, patří mezi významnou skupinu věřitelů, přičemž celá řada pohledávek vzniká obcím za poskytování veřejných služeb, například v odpadovém hospodářství apod. Obce na rozdíl například od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů se tak do postavení věřitelů často dostávají nedobrovolně, píše Svaz měst a obcí ČR. Z výše uvedeného důvodu nelze souhlasit se zpracovanou závěrečnou zprávou, s hodnocením dopadů regulace RIA, kde je uvedeno, že návrh zákona nemá dopady na územní samosprávní celky. Svaz požaduje tuto část RIA přepracovat a doplnit spolu s uvedením dopadů, které bude mít novela na veřejné rozpočty obcí a jimi zřizovaných či zakládaných právnických osob. Tato připomínka je pro Svaz měst a obcí zásadní.
Ministerstvo spravedlnosti to vysvětluje následujícím způsobem: V souladu s obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace RIA schválenými usnesením vlády ze dne 14. 12. 2011 č. 922, ve znění pozdějších usnesení, se provede posouzení dopadů na územní samosprávné celky zejména v oblasti přeneseného výkonu státní správy. Pozice obcí a krajů ve věřitelském postavení vzniklém ze závazků spadá především do oblasti samosprávy, kde obce a kraje vystupují jako veřejnoprávní korporace a mají v zásadě obdobné postavení jako jiní soukromoprávní věřitelé. Na otázku dopadů regulace na územní samosprávné celky nemá vliv ani skutečnost, že jsou mnohdy tzv. věřiteli nedobrovolnými. To se týká rovněž celé řady dalších věřitelů, píše Ministerstvo spravedlnosti. Nepředvídají se žádné specifické dopady, pouze ty, které jsou již uvedeny v závěrečné zprávě s hodnocením dopadu regulace v jiných kapitolách. ***