(11.40 hodin)
(pokračuje Černochová)
Další celá řada připomínek opět z Úřadu vlády, tentokrát z KOM, z Ministerstva vnitra. Některé věci vysvětleny, některé akceptovány, některé neakceptovány, nebo je tady psáno: akceptováno jinak. Což nevím, co znamená. Například Ministerstvo vnitra se dožadovalo vysvětlení, jak je zabezpečeno postavení věřitelů v případě, kdy dlužník nemá majetek, který by vydal do majetkové podstaty, případně pouze takový, jehož zpeněžením by nebylo dosaženo částky přesahující 100 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že návrh počítá s odstraněním povinnosti uspokojit pohledávky věřitelů alespoň z 30 % a nastavuje možnost splnit oddlužení dle ustanovení § 412a odst. 1 písm. d), je zřejmé, že takto určený způsob oddlužení věřitele znevýhodňuje a vystavuje je nebezpečí, že jejich pohledávky nebudou ani částečně relevantním způsobem uspokojeny. Tuto připomínku považovalo Ministerstvo vnitra za zásadní. Za zásadní jsme ji považovali i my. Proto tady o tomto hovořil i můj kolega Marek Benda.
Toto bylo vysvětleno také poměrně zvláštním způsobem. Cílem návrhu zákona je odstranit překážky osvobození od dluhů pro širší okruh poctivých dlužníků - poctivých dlužníků, cítíte to slovní spojení? Poctivých dlužníků - tohle tedy opravdu musel psát velký intelektuál. Přičemž klíčovým atributem navrhované úpravy je právě zrušení minimální stanovené míry uspokojení nezajištěných věřitelů. Protiváha oddlužení poctivých dlužníků spočívá zejména v rozšíření způsobů oddlužení na obligatorní kombinaci plněním splátkového kalendáře za současného zpeněžení majetkové podstaty, zachování minimálně 30% hranice u dlužníků s celkovou výší dluhu nad 2,2 milionu korun a zachování všech nároků zajištěných věřitelů podle dosavadní právní úpravy. Dále v tom vysvětlení stojí, že předkladatel nepovažuje...
Už zase pan ministr zmizel? (Dívá se do vládní lavice.) Už zase pan ministr zmizel?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kdo prosím?
Poslankyně Jana Černochová: Před chvílí tady byl pan ministr Stropnický.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám stanovisko legislativy a to hovoří, že k projednávání a k jednání Sněmovny stačí přítomnost byť jednoho ministra, a to i v pozici předkladatele.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji.
Předkladatel nepovažuje za důvodné zpeněžování majetku dlužníků v případě, že by výnos takovéhoto zpeněžení zřejmě nepokryl ani odměnu insolvenčního správce, neboť v takových případech by třebas k částečnému uspokojení pohledávek věřitelů nad rozsah splátkového kalendáře stejně nedošlo. K znevýhodnění věřitelů takové opatření tedy nevede, domnívá se Ministerstvo spravedlnosti.
Dále se Ministerstvo vnitra dotazovalo: Pro institut přerušení průběhu oddlužení požadujeme namísto důležitých důvodů jasně a výslovně určit skutečnosti, na základě kterých bude insolvenční soud moci rozhodnout o přerušení. Nejasná a vágní formulace by mohla vést ke zbytečnému a věřitele poškozujícímu prodlužování oddlužení. Opět tuto připomínku považovalo Ministerstvo vnitra za zásadní.
A jak jí vysvětlilo Ministerstvo spravedlnosti? Od definování pojmu - cituji - "důležité důvody" bylo záměrně upuštěno a jeho výklad je ponechán judikatorní praxi při zohledňování relevantních skutečností daného případu. Tedy při aplikaci práva soudem. Typicky by se mělo jednat zejména o případy přechodné pracovní neschopnosti včetně případů hospitalizace. Výčet relevantních skutečností by nutně byl kazuistický a pro nemožnost jejich plného postihnutí rovněž fakticky pouze demonstrativní. Vysvětlení bude doplněno do důvodové zprávy. - Nevím, jestli se to stalo, nebo ne, ale zatím jsem z toho systému, který máme na stránkách Poslanecké sněmovny, nezaznamenala žádný doplněk.
Co se týče dalších připomínek Ministerstva vnitra, a těch je tady skutečně celá řada, ministerstvo opět požadovalo k bodu 40 k § 412 odst. 1 písm. h): Nově zakotvenou povinnost vynaložit veškeré úsilí k plnému uspokojení pohledávek věřitelů, které lze po dlužníkovi požadovat, pokládáme za pouhou proklamaci, píše Ministerstvo vnitra. Prokazování porušení této povinnosti bude velmi nesnadné, a tudíž lze pochybovat, že na jejím základě bude docházet ke zrušení oddlužení a následnému prohlášení konkurzu. Doporučujeme alespoň rámcově vymezit hodnoticí kritéria vynaložení, respektive nevynaložení veškerého úsilí.
Ministerstvo spravedlnosti tuto připomínku Ministerstva vnitra neakceptovalo, neboť, jak se tady píše, předkladatel je toho názoru, že výklad neurčitých právních pojmů je imanentní součástí rozhodovací činnosti soudu při zohlednění skutkových okolností daného případu. - Nevím tedy, kde jinde než v takovéto normě by to mělo být dáno nějakým taxativním výčtem, pokud tady chceme opět prokazovat nějakou právní jistotu těch lidí, kteří jsou na jedné, nebo na druhé straně, ať už to jsou věřitelé, nebo dlužníci.
Dále v bodě 47, to je § 414 odst. 1, tady Ministerstvo vnitra doporučilo předkladateli upravit znění novelizovaného § 414 odst. 1. Insolvenční soud by dle našeho názoru neměl rozhodovat o splnění oddlužení, pokud by dlužník nesplnil řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, a proto uvedení obou těchto podmínek pro vydání rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení pohledávek považujeme za nadbytečné.
Opět stanovisko Ministerstva spravedlnosti (vnitra) neakceptováno. Navrhovaná úprava podle nich navazuje na úpravu stávající. Nedojde-li ke zrušení schváleného oddlužení pro neplnění podstatných povinností, vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. S ohledem na rozšíření dostupnosti institutu oddlužení však považuje předkladatel za vhodné akcentovat, že osvobození od placení pohledávek nepřísluší dlužníku v případech, že by je nebylo možno považovat za legitimní. Tedy mimo jiné v případech, kdy dlužník neplnil své povinnosti, aniž by se jednalo o povinnosti podstatné. ***