(11.50 hodin)
(pokračuje Černochová)
Článek I bodu 16 - tohle je § 395 odst. 3. Tady Ministerstvo vnitra doporučuje v poznámce pod čarou konkretizovat odkaz na jiný právní předpis, kterého se ustanovení dovolává. Opět to nebylo akceptováno. O té RIA hovořil pan ministr Pelikán, že je vypořádána. Ony se na to de facto odvolávaly, nebo měly, pochybnost dvě instituce. Jednak Svaz měst a obcí, o tom tady hovořila i kolegyně přede mnou, a stejně tak se na RIA odvolávalo Ministerstvo financí, které požadovalo doplnit do materiálu všechny výdaje vyvolané přijetím předloženého návrhu tak, aby bylo zřejmé, že budou pokryty v rámci rozpočtovaných prostředků a stávajícího personálního zabezpečení kapitoly Ministerstva spravedlnosti. Škoda, že tady není pan ministr financí, protože si myslím, že to je také otázka, na kterou bychom se měli ptát ministra financí, jakým způsobem bude toto zabezpečeno.
Z hlediska Ministerstva spravedlnosti tento požadavek byl akceptován, jak tady stojí, a píše se, že důvodová zpráva bude ve smyslu připomínky doplněna. Jinak ten požadavek na náklady byl pro Ministerstvo financí připomínkou zásadní.
Opět připomínka Ministerstva financí. Podle našeho názoru závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace RIA, o tom tady už hovořil pan ministr, dostatečně nezohledňuje dopad do činnosti soudů. Skutečnost, že pro oddlužení postačí v podstatě pouhá snaha plnit povinnosti v insolvenčním řízení, bude podle našeho názoru klást výrazně větší nároky na posouzení lehkomyslného přístupu a nedbalého postupu - viz např. důvodová zpráva k bodům 14 až 18. Cituji: "Navrhuje se, aby soud rozšířil okruh zkoumání rovněž na dosavadní způsob života dlužníka." Konec citace. To může vést k většímu zatížení soudů a prodlužování řízení nebo na druhé straně k formálnějšímu posuzování podmínek pro oddlužení.
To, co jsem vám teď četla, bylo opět pro Ministerstvo financí připomínkou zásadní a Ministerstvo spravedlnosti se s ní vypořádalo takto: Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace bude doplněna o podrobnější zohlednění dopadů na činnost insolvenčních soudů. Byť některé navrhované podmínky mohou vést ke zvýšení zátěže insolvenčních soudů, platí zároveň, že větší význam, a tedy i větší zátěž bude kladena na insolvenční správce, a to právě ve prospěch insolvenčních soudů. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace bude doplněna i o podrobnější identifikaci rizik ve vztahu k nezajištěným věřitelům. Byť v individuálních případech může být uspokojení pohledávky věřitelů nižší než za stávající právní úpravy, z makroekonomického pohledu je předpokládán opačný stav. Navíc faktická nemožnost plnění individuálně vymáhané pohledávky, tedy té pohledávky v exekučním řízení, nesnižuje plnění ve prospěch věřitele ani v případě kolektivního řízení za podmínek předvídaných v návrhu. Toto bylo stanovisko Ministerstva spravedlnosti k připomínce Ministerstva financí, která požadovala, aby v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace RIA byly dostatečně identifikovány možné negativní dopady na tržní prostředí a rizika s ním spojená, zejména pak dopady na věřitele.
Tento návrh sice zpřístupňuje oddlužení jako formu řešení úpadku většímu okruhu dlužníků, píše Ministerstvo financí, avšak na úkor uspokojení věřitelů. Ve smyslu § 412a dojde ke splnění oddlužení maximálně uplynutím sedmi let nezávisle na míře uspokojení nezajištěných věřitelů. V praxi to může znamenat, že pohledávky nezajištěných věřitelů nebudou v řadě případů uspokojeny vůbec. Pro dosažení oddlužení bude v budoucnu postačovat, aby oddlužení nebylo po dobu sedmi let zrušeno, tj. postačí, aby dlužník hradil hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, náklady na správu majetkové podstaty a náklady spojené se sepsáním návrhu na oddlužení. Tato připomínka byla pro Ministerstvo financí zásadní.
Stejně tak byla jako zásadní připomínka Ministerstva financí otázka, zda rozšíření možností oddlužení nebude ve svém důsledku způsobovat větší lehkomyslnost při uzavírání závazků, zejména u nízkopříjmových skupin, které jsou bez pravidelných příjmů nebo se jejich celkové příjmy pohybují na hranici životního minima. Toto si Ministerstvo financí s Ministerstvem spravedlnosti vysvětlilo a vnímání institutu oddlužení jakožto dobrodiní pro dlužníka, který je poctivý, avšak ekonomicky neúspěšný, tzv. princip druhé šance, zůstává návrhem, a to včetně navrhovaných podmínek vstupu a výstupu z oddlužení, zachováno.
Další zásadní připomínka Ministerstva financí byla připomínka, že lhůtu tři roky, po kterou bude nepoctivý záměr dlužníka při podání předchozího návrhu na oddlužení diskvalifikačním důvodem při posuzování možnosti povolení oddlužení, považuje Ministerstvo financí za příliš krátkou. Benefit možnosti oddlužení za výrazně liberálnějších podmínek, pokud jde o výši splacené částky, by osobám, kterým už jednou byl nepoctivý záměr prokázán, měl být poskytnut až po výrazně delší době. Ministerstvo financí navrhuje sedm let, stejně jako pro případ opakovaného oddlužení.
Tato připomínka byla pro Ministerstvo financí zásadní a asi došlo k nějakému jednání mezi ministrem financí a ministrem spravedlnosti, protože tady v té tabulce stojí, že to bylo neakceptováno, ale že připomínka byla ze strany Ministerstva financí překvalifikována na doporučující. Je vidět, když jsou ministři spravedlnosti a financí z jednoho hnutí nebo z jedné strany, tak že některé připomínky, které byly neakceptovatelné, se najednou akceptovat dají.
Dále tady stojí, že v uvedených případech je sledován jiný účel. Nemožnost opakovaného oddlužení po méně než sedmi letech vychází z předpokladu, že tzv. druhé šance, opět dobrodiní pro poctivého, avšak ekonomicky neúspěšného dlužníka, by měl mít dlužník možnost využít zásadně pouze jednou, proto druhá šance. Opakované oddlužení by mělo být výjimkou. Proto je stanovena lhůta sedm let k novému podání návrhu na povolení oddlužení. Omezit dlužníka pouze na jednu možnost se však jeví nepřiměřeně tvrdým, ostatně ekonomický neúspěch poctivého dlužníka se může dostavit opakovaně. V druhém případě se jedná o ustanovení, které má sankční návrh - zamítnutí návrhu v případě nepoctivosti dlužníka. Ekonomická situace dlužníka však v takovém případě zůstává nezměněna. Lhůta tří let se pro sledovaný účel jeví adekvátní. Odpovídá i zahraničním právním úpravám, a to úpravě německé.
Ministerstvo zemědělství - opět celá řada připomínek. Některé připomínky jsou podobné, jako byly u Úřadu vlády nebo u Ministerstva financí. Jejich stanovisko k návrhu obecně, tedy stanovisko Ministerstva zemědělství podpořené tím, že opět tučně určeno, že tato připomínka je zásadní, tak to vyjádření k návrhu obecně si myslím, že byste měli slyšet, protože je to jeden z resortů, který byť zdánlivě nemusí souviset s agendou, která se týká insolvence, ale je to jen zdánlivě, protože samozřejmě se to může týkat i našich zemědělců. ***