(16.50 hodin)
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Já děkuju. My si to samozřejmě můžeme vyříkat venku. Tam jde o dvě věci. Mobilní hospic by v podstatě měl navazovat na kamenný hospic. Ona by to měla být do jisté míry výjezdová jednotka. Navíc ono se umírá... Nejčastější doba úmrtí je dneska v brzkých ranních hodinách. Ono to má něco společného s životním cyklem člověka. Takže ta požadovanost té směnnosti tam je, ta tam být musí, protože pokud chceme tohle zajišťovat i v této době, tak samozřejmě by tam ta směnnost měla být. Ale já říkám, ono to navazuje na ty kamenné hospice. A upřímně řečeno při tom jednání s oběma dvěma svazy těch hospiců jsem na tyhle námitky tak úplně nenarazil. Takže se domnívám, že ona ta kombinace, kdy by jaksi kamenný hospic měla být základna a mobilní hospic by měla být jakási výjezdová jednotka, by měla fungovat, a z toho důvodu si myslím, že by tam asi ty personální požadavky měly zůstat. Ale říkám, musí se to postavit na základě reality. To s vámi souhlasím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Jedenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci škol v přírodě. Prosím, paní poslankyně, s chutí do přírody.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, často se na mne obracejí rodiče i učitelé s dotazy, které se týkají škol v přírodě. Zejména je zajímá délka a cena, kvůli níž si mnohé rodiny nemohou dovolit své dítě na ozdravný pobyt poslat, zvlášť samoživitelky, ale i další, jejichž příjem kolikrát nestačí ani na základní životní potřeby. Dětem z těchto nízkopříjmových rodin hrozí sociální vyloučení, nemohou si dovolit placené zájmové kroužky a sportovní činnost, přestože jsou talentované, na školní obědy se dělají sbírky a vypisují speciální projekty. Je jasné, že škola v přírodě je pro ně nedostupná a takový lyžařský výcvik je pro ně z říše snů. Dříve děti, především děti z velkých měst a průmyslových oblastí, pravidelně vyjížděly až na třítýdenní školy v přírodě, jejichž cílem bylo nejen upevňování kamarádských vazeb mezi dětmi, ale hlavně pobyt v přírodě a v čistém a zdravém prostředí. S nástupem nového režimu se objekty začaly rozprodávat ke komerčním účelům, takže dnes je nabídek pro školy sice dost, ale jsou pěkně drahé, a to nepočítám cenu za dopravu, která jde také na vrub rodičům. Ozdravné pobyty, pokud k nim vůbec v průběhu školní docházky dojde, se zkracují na pouhých pět dnů od pondělí do pátku.
Ráda bych se vás proto zeptala, zda má Ministerstvo školství o tomto přehled, jestli má přehled o tom, kolik objektů a s jakou kapacitou zůstalo ve vlastnictví státu, resp. krajů a obcí, jaké je jejich využití ze strany jednotlivých škol. Za druhé, do jaké míry jsou srovnatelné podmínky a ceny mezi těmito objekty a komerčně nabízenými. A konečně za třetí, uvažuje Ministerstvo školství o rozšíření těchto kapacit a o systémovou finanční podporu škol v přírodě či sportovních pobytů dětí tak, aby je mohly využívat všechny děti a aby se prodloužil tento ozdravný pobyt?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, co se týká škol v přírodě a co se týká lyžařských zimních výcvikových kurzů, uplatnila jsem pro rozpočet 2018 nároky, které by v případě přijetí a schválení vládou České republiky z hlediska rozpočtu pro rok 2018 znamenaly garanci, nárok každého dítěte v případě škol v přírodě dvakrát navštívit školu v přírodě v průběhu základní školní docházky a jednou navštívit zimní lyžařský výcvikový kurz. Objem finančních prostředků, které jsou k tomuto potřeba je zhruba 1 300 milionů korun, pokud si dobře vzpomínám. Osobně jsem příznivec obnovení škol v přírodě a lyžařských výcvikových kurzů plně hrazených stran státního rozpočtu a aktuálně jsem vedla také jednání s CzechTourismem a také samozřejmě s asociacemi sdružujícími provozovatele těchto zařízení, jak tedy pro lyžařské kurzy, tak tedy samozřejmě pro školy v přírodě.
Stručně řečeno na závěr chci říct, že tam je spousta ekonomických synergií, a osobně si myslím, že existuje dost argumentů pro každého ministra financí, proč nejenom tady z těch bohulibých důvodů, které bezpochyby sleduji já i paní poslankyně, ale také z ekonomických důvodů toto podpořit. Všechny tyto podklady a přípravy samozřejmě předám případně svému nástupci pro vyjednávání rozpočtu pro rok 2018. Nicméně požadavky byly uplatněny, odůvodněny a také máme tady nabito argumentačně z hlediska ekonomických synergií, takže věřím, že se nám podaří tyto požadavky získat pro děti.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Marta Semelová: Paní ministryně, já samozřejmě bych tohle určitě uvítala a určitě by to mělo naši podporu. Nicméně chtěla jsem se zeptat, jestli ten objem finančních prostředků, o kterém jste mluvila, jestli by to pokrylo i to rozšíření, protože opravdu těch pět dnů je velice krátká doba pro školy v přírodě. Ty tři týdny by byly ideální, ale alespoň čtrnáct dní. To je jedna věc.
A druhá. Další problém je s financováním nebo s finančním oceněním učitelů, kteří jsou s dětmi na škole v přírodě, kteří se jim věnují dopoledne při výuce, většinou i odpoledne a v nočních hodinách zajišťují jejich bezpečnost a dozor, k tomu další administrativa a podobně, bezpečnostní rizika, vysoká zodpovědnost. Ale pak se vrátí ze školy v přírodě a ředitelé nemají na to, aby jim dali určité odměnění. O sobotách, nedělích ani nemluvím, pokud jsou tam přes sobotu, neděli. Bude se i tohle nějak řešit?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní ministryně, vaše doplňující odpověď.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: První záležitost. Opravdu jsme počítali s garancí dvou týdnů, tedy týden a týden škol v přírodě v průběhu základní školní docházky, a potom jednoho týdne lyžařského výcviku na druhém stupni základní školy. Měli jsme propočítány a také tedy uplatněny v rozpočtu řekněme jako druhou prioritu, také byly uplatněny ještě jeden týden lyžařského výcviku v průběhu prvních dvou ročníků střední školy. Řeknu na rovinu, že ambice rozšířit tyto pobyty na tři týdny je v podstatě v tuto chvíli rozpočtově neúnosná. To, co jsem řekla, by naopak znamenalo plné hrazení pro děti.
Co se týká situace učitelů a dalších pedagogických pracovníků, z mého pohledu se tato situace zlepšuje, alespoň mám ty informace ze škol, protože celkově se zlepšuje množství finančních prostředků, které mohou být použity na ohodnocení. Ale souhlasím s tím, že už v minulém roce jsem zaregistrovala kritiku, která směřovala nejenom ke školám v přírodě a lyžařským výcvikovým kurzům, ale také k nedostatečné podpoře těch, kteří se starají, vychovávají, rozvíjejí naše děti i v rámci například dětských letních táborů. Tam je ta situace také nedostatečná. Je tam řada právních rizik, která nejsou zpracována. Slíbila jsem, že ministerstvo tato právní rizika pro školy zpracuje a zlepší postavení. Tento materiál je rozpracován. Zase samozřejmě bude předán.
V tomhle ohledu chci jenom říct, že samozřejmě skutečně s ohledem na svou demisi připravuji podrobnou zprávu, tak abych zajistila dotažení všech těch záruk a slibů, které jsme učinili, do konce. A věřím, že můj nástupce nebo nástupkyně bude mít z mé strany všechny podklady i součinnost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Ve dvanácté interpelaci bude pan poslanec Stanislav Mackovík interpelovat pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka ve věci pokuty ÚOHSu Ministerstvu zdravotnictví za tendr na leteckou záchrannou službu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, dovolil bych si použít otázku, která navazuje na některé mé předešlé interpelace, kdy jsem varoval, že Ministerstvo zdravotnictví ve věci výběru provozovatele letecké záchranné služby nepokračuje dvakrát dobře. Mezitím proběhlo to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil dvě pokuty, z čehož jedna byla pravomocná a jedna byla nepravomocná.
Takže má první otázka. Ta pravomocná pokuta ve výši cca 40 000 korun byla udělena za to, že jste antimonopolnímu úřadu neodevzdali včas požadované doklady. Myslím si, že zaměstnanec kdekoli jinde ve firmě, v podniku, když udělá škodu 40 000 korun, že to asi není normální. Tak by mě zajímalo, jestli jste z toho vyvodili nějaké důsledky, že jste postupovali v rozporu s platnými normami a neposlali jste antimonopolnímu úřadu včas požadované dokumenty.
A druhá věc se týká té další pokuty, která je zatím nepravomocná, to je pokuta ve výši 3 750 000 korun a týká se opět tendru na leteckou záchrannou službu, a konkrétně i střediska Letecké záchranné služby v Olomouci. ***