(17.40 hodin)
(pokračuje Chalánková)
Dámy a pánové, takto bych mohla pokračovat třeba do rána. Je mi to líto, ale rezort práce a sociálních věcí promrhal čas, který měl k dispozici, a těsně před volbami předložil do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který není zralý na další projednávání. Předložený návrh zákona je, a promiňte mi to slovo, legislativní paskvil. Zatím děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Chalánkové jako zpravodajce. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Jako první se v ní přihlásil o slovo pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, já se obrátím vaším prostřednictvím na kolegyni Chalánkovou. Dala si opravdu práci a má pravdu. Zákon je špatný. Nicméně já si teď zahraji na kolegu Kaňkovského, který vystoupil s podobnou žádostí nebo s podobným doporučením jako on v minule projednávaném zákoně o sociálních službách. Pusťme ten zákon do druhého čtení a pokusme se to nějakým způsobem spravit. Všechno je opravitelné.
Já jsem tady už minule mluvil o tom - on říkal, vykostěme všechno to, co je v tom zákoně špatné, nechme to dobré. Já jsem to minule nazval - pokusme se sjednotit na nějaké minimalistické verzi. Není to s lítostí vůči MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí ten zákon nepotřebuje. Ten zákon potřebují lidé v terénu a ten zákon potřebují především obce a ten zákon potřebujeme my, protože vynakládáme obrovské prostředky, házíme je do chřtánu vyděračům, kteří obchodují se sociální bídou, řekl bych, kteří provozují ubytovny atd. Já bych řekl, že se dokážeme shodnout na tom: zrušme doplatek na bydlení, stanovme, nebo lépe řečeno dohodněme se na principu dejme tomu cenové mapy, tak abychom udělali nějakou přítrž bezuzdnému vyhazování prostředků. Za dobrý pokládám třeba i ten registr apod. Všechny ostatní věci v podstatě nepotřebujeme, na těch se může domlouvat příští Sněmovna.
Ještě jednou vás vyzývám, pusťme to do druhého čtení. Já to řeknu asi tak: stejně tady musíme pracovat, odsedět ještě ty tři měsíce, tak alespoň pracujme. Pokusme se o to. Možná že to nevyjde, ale pokusme se o to nějakým způsobem se dohodnout, abychom spravili ty věci, jak říkám, ve prospěch toho, abychom nevyhazovali zbytečně prostředky oknem a abychom učinili přítrž tomu byznysu s chudobou, který nám všem, řekl bych, napravo i nalevo vadí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Já nevím, jak vy, ale já už tady tři a půl roku pilně pracuji, pane poslanče.
Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pardon, omlouvám se. Faktická poznámka - pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já musím tedy reagovat na kolegu Soukupa. Já si myslím, že takto se zákony předkládat a zpracovávat nemají. Nezlobte se na mě, kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Mně to připomíná pohádku, jak pejsek s kočičkou dělali dort. Opravdu je to vážné téma, sociální bydlení, a není to jenom otázka boje s těmi, co vydělávají na chudobě. Tam si myslím, že prostředky by byly i jiné, a myslím, že už jsme to tady i kdysi řešili, akorát ministerstvo na to mělo jiný náhled, jak to řešit. Já si myslím, že pokud by to řešily obce, tak by to bylo úplně jinak.
A říkat, že obce tento zákon potřebují. Já vám to řeknu takhle: Nepotřebují! Protože obce, pokud se chovají normálně, tak dávno sociální byty mají, spravují je a dělají to opravdu tak, že vědí o těch lidech. A já se přihlásím ještě do řádné rozpravy, abych vám řekl, proč toto odmítám, co se mi tam nelíbí, a hlavně možná by nás mohla také zajímat reakce profesního Svazu měst a obcí. Ta podle mě pozitivní k tomuto návrhu není. Když je něco špatně, prosím vás, je to špatně z podstaty, tak se to opravit nedá. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem vystupoval již v ten první den, kdy se to projednávalo, ale protože uplynula sedmá hodina, tak jsem musel přerušit své vystoupení, takže teď plynule navážu na to vystoupení z úvodního dne.
Za prvé mě i v ten první den, a ono dneska je to stejné, udivil nezájem vládních představitelů. Na jedné straně vláda, aspoň tak jsem to pochopil, se snaží veřejnosti namlouvat, jak jí na přijetí zákona o sociálním bydlení záleží, na druhé straně podívejte se na ty řady. Je tady tedy pan ministr životního prostředí a paní ministryně Marksová.
I v předchozí debatě jsem upozornil, a tady navážu i na pana kolegu Adamce, že ten zákon je jednak velmi nestandardní, že ten zákon, jehož plnění má být dobrovolné, to je také podivné, za druhé je to zákon velmi drahý a vyčíslení dopadů předložených spolu se zákonem považujeme za velmi pochybné. A za třetí je to zákon, který sice tady teď projednáváme na konci volebního období, ale pokud bychom ho v nějaké podobě projednali a schválili, tak nakonec to budou naplňovat až další vlády, nikoliv současná vláda, která víceméně je již téměř v demisi.
Vyslovil jsem také úvahu, zda vůbec takový zákon potřebujeme. Tady navážu na pana kolegu Adamce, dlouholetého starostu. Já jsem také letitý komunální politik. Minimálně v této podobě v žádném případě. Všichni jsme byli svědky mnoha změn, kterých zákon v průběhu času doznal. Bohužel ne ke všem verzím se mohli vyjadřovat ti, kterých se sociální bydlení dotýká a bez nichž žádný systém sociálních bytů nemůže fungovat. Teď mám na mysli obce především. Jednak je Svaz měst a obcí proti a obce v zásadě mají v navrhovaném systému sociálního bydlení - nebo by měly mít logicky - klíčovou úlohu. Možná finální návrh je pro ně shovívavější, než byl ten původní, jejich účast tedy v systému má být dobrovolná, ale podle mého soudu to postrádá zcela významu, koneckonců i paní ministryně Marksová a další vládní představitelé prezentovali poté, co vláda po několika odkladech ten návrh schválila, že stejně ta dobrovolnost je jenom na začátku, že jde o jakousi legislativní clonu a obce se později budou muset připojit povinně.
V předloženém návrhu navíc to nejdůležitější chybí - systém financování ambiciózních plánů na výstavbu sociálních bytů. Přitom zajištění dostatečných financí má motivovat - nebo by mělo podle návrhu zákona - obce k tomu, aby začaly sociální byty v souladu se zákonem vytvářet. V tuto chvíli skutečně bez bližšího vysvětlení nevíme, jak přesně bude tok financí směrován, jaké podmínky budou pro obce stanoveny a ani kdy obce budou moci případně čerpat jakousi vyrovnávací platbu například při výstavbě nových bytů. Důvodová zpráva neuvádí a nevyčísluje ani předpokládanou spoluúčast obcí, která nebude zanedbatelná, a neuvádí ani další náklady, které lze očekávat v návaznosti na ohromnou administrativu, která by v souvislosti s tímto zákonem vznikla.
Vzhledem k omezenému počtu dostupných bytů ve vlastnictví mnohých obcí je jasné, že do sociálního bytového fondu v tomto pojetí by musely přijít i byty soukromníků, nebo vlastněné soukromými osobami. Otázka ale je, proč by to soukromníci vůbec měli dělat. Obec sice bude za poskytnutí těchto bytů vyplácet majiteli nějaký poplatek, pokud ale nebude vyšší než tržní nájemné, není mi jasná motivace pro soukromé majitele bytů zapojit se do systému sociálního bydlení, notabene v situaci, kdy byty by se měly tzv. přidělovat i problémovým nájemníkům, u nichž hrozí, že byty v dohledné době zničí. ***